Slavnostní obřady starých Slovanů

Slavnostní obřady starých SlovanůZprávy o bojištích a svatyních starých Slovanů se zachovaly jen velmi kuse, nehledíme-li na podrobnější popisy chrámů baltických Slovanů. Přesto by však bylo značným omylem pochybovat o existenci těchto budov, neboť v historické literatuře se zachovala celá řada narážek a zmínek.

Tak například legenda o svatém Václavu mluví o pohanském obětišti, pozdější tradice polská se zmiňuje o chrámech ve Hnězdně a mnoho tradic vypravuje o mohutných pohanských slavnostech na hoře Sobotce ve Slezku. V Rusku se připomíná Velesova svatyně v Kyjevě a zbytkem jedné ze staveb tohoto druhu je pravděpodobně i kamenný oltář, jenž byl nalezen tamtéž v základech desjatické církve. Pohanské chrámy v polabských a baltských Slovanů jsou dnešní vědě nejlépe známy, vedle posvátných hájů, v nichž byl ctěn Prove, a o nichž je psáno v několika starých dokumentech, zachoval se i dost podrobný popis Svantovítových chrámů v Arkoně od Saxa Grammatica.

Slavnostní obřady pohanských Slovanů

Slavnostní obřady starých SlovanůKněz modly, který na rozdíl od od obvyklého ústroje svých krajanů budil podiv dlouhými vousy a vlasy, den před posvátným obřadem čistil velmi pečlivě koštětem svatostánek, do kterého směl vstoupit pouze on, dával bedlivý pozor, aby ve svatyni nedýchal.

Druhý den, zatímco lid čekal před vchodem, brával soše pohár z ruky a pozorně ohledával, zda snad nalité tekutiny neubylo, soudil z toho o neúrodě roku příštího. Pokud to zjistil, nakazoval, aby nová sklizeň byla uschována pro dobu budoucí. Jestliže shledal, že z obvyklé náplně nic nechybí, prorokoval, že nadejdou léta úrodou požehnaná. Na základě tohoto znamení rozhodoval, aby se se zásobami v příštím roce více či méně šetřilo.Vylil pak staré víno k nohám sochy jako obětinu, naplnil prázdný pohár novým vínem a uctil sochu tím, že jí dal naoko napít, prosil v slavnostní modlitbě jednak sobě, jednak vlasti všeho dobrého, spoluobčanům pak rozmnožení majetku a nová vítězství.

Po modlitbě přiložil pohár ke rtům, jedním douškem jej vyprázdnil a vínem znovu naplnil a vložil zpět soše do pravé ruky. Také tam dal medový koláč. Kněz jej stavěl mezi sebe a lid, ptával se Rujánců, zda ho za ním vidí. Když odpovídali, že ano, vyslovoval přání, aby titíž lidé nemohli ho po roce vidět. Ale tímto projevem nežádal smrt ani sobě, ani svým krajanům, nýbrž bohatší sklizeň pro příště.

Zobrazit všechny eKnihy

Slovanští bohové v legendách

Slovanští bohové se nežení, nemilují se vzájemně, ani se nenávidí, nýbrž stojí vedle sebe zdánlivě strnule, jako hvězdy na nebi, jako síly anebo bytosti, jejichž zraky jsou obráceny na hmotný svět a jejichž vztah je dán pouze relací.

Zdroj textu: časopis Spirit (42/2012)

Slavnostní obřady starých Slovanů

Diskuze

error: Obsah je chráněn autorským zákonem.