Zatmění Měsíce a vnímání energie Země

Zatmění Měsíce a vnímání energie ZeměBěhem zatmění Měsíce se soustředíme většinou na Měsíc samotný, méně už se soustřeďujeme na Zemi. Přitom je to právě Země, respektive stín Země, kdo pohlcuje světlo Měsíce. Na Měsíc se během roku soustředíme možná více, během jeho pravidelného pohybu po noční obloze, než na samotnou Zemi. Měsíc vidíme pohledem ze Země, ale vidět Zemi, pohledem z vesmíru, se podaří jen „vyvoleným“. Navrhuji soustředit se během zatmění Měsíce také na Zemi. V okamžiku, kdy začne stín Země pohlcovat světlo Měsíce, uvědomme si, že vidíme stín pohybující se Země, na které v tuto vzácnou chvíli stojíme. Uvědomme si, že v tu chvíli nikoliv Měsíc je nejdůležitější, to Země se nám jednou za čas takto připomíná, poukazuje také na stíny uložené v našich nitrech, a na stíny nacházející se v auře Země.

Několik dní před zatměním Měsíce, a také několik dní po této magické události, mohou někteří jedinci procházet vnitřní, spirituální krizí

Hledající trpělivě otevírají svá srdce, přesto se občas stává, že se dostaví, někdy nečekaně, jindy pravidelně a opakovaně jakási obtížně rozpoznatelná „spirituální krize“, která během Zatmění Měsíce může dojít svého vrcholu. Ne každý zvládne vědomou cestu sebepoznání bez občasné, někdy i déle trvající vnitřní úzkosti, obtížně definovatelných vnitřních strachů, pocitů marnosti, pocitů vnitřní nejistoty a netrpělivosti. Intenzita vnitřních procesů může být dokonce propastná, pokud se touha po vědění a spirituální nadšení na hlubší úrovni střetne s náročným vnitřním očišťováním. Během trpělivé cesty sebepoznání jsou tyto stavy naprosto normální záležitostí, to je nutné si plně uvědomit. Netrápit se a vědět, že cesta za duchovním světlem někdy vyžaduje projít pomalu a v poklidu neosvětlené a temné úseky na duchovní cestě, občas doprovázené odhalením skrytých vnitřních stínů v podobě zastaralých programů.

Zatmění Měsíce nám připomíná, že lidská představa o trvalém splynutí s „božstvím“ bývá nedokonalá, hlavně začátečníci si neuvědomují, že „osvícení“, které hledají, a pokud jej v prchavém okamžiku naleznou, není trvalým stavem. Na osobní úrovni skutečně prožité hluboké duchovní zážitky, náhodně nebo cílenou meditací vyvolané stavy osvícení, jsou znamením, že jsme se ocitli teprve na samém počátku duchovní cesty. Otevřeli jsme bránu vnitřní touhy dokořán, přesto dál hledáme a tápeme, někdy si můžeme ve stavu nesmírné radosti až po okamžiky silné vnitřní bolesti uvědomit, že není cesty zpět. Občasný duchovní neklid mívá mnoho podob. Obtížné je například zvládnout vnitřní pnutí, vnitřní, mnohdy nečekaně silné emoce, kdy si hluboce uvědomujeme: že já už „VÍM“ a moje nejbližší okolí stále ještě „NEVÍ“.

TRANSFORMACE VĚDOMÍ A OKAMŽIKY SPIRITUÁLNÍ KRIZE

Vnitřní touha sdílet s ostatními vlastní poznání nás občas znepokojuje, dokážeme utišit svou mysl, vnímat svět jinýma očima, a plni úzkosti se obtížně vyrovnáváme s tím, že zbytek světa stále „nechápe“, že většina zůstává lapena například ve víru „konzumního šílenství“. Dokážeme se napojit na energie přírody a čerpat z nich vnitřní sílu, a toužíme rozdávat kolem sebe „recepty na štěstí“. Zklamání přichází v okamžiku, kdy si uvědomíme, že takto to většinou nefunguje. Musíme si uvědomit, že rozdáváme jakési neviditelné, ale na energetické úrovni hmatatelné „recepty na štěstí“ už jen tím, že pracujeme sami na sobě a tiše kolem sebe vyzařujeme lásku, hlubokou víru a pochopení. Stačí, že víme, co skutečně znamená harmonická a pozitivní mysl a vědomé spočinutí v přítomném okamžiku. Nemusíme nic víc dělat, každý, kdo je alespoň minimálně připraven, sám se dokáže napojit (ať už vědomě nebo nevědomě) na pozitivní energii, kterou vyzařujeme. Zároveň si nic nevyčítáme, pokud občas sklouzneme do špatné nálady.

V okamžiku duchovní krize, ať už má jakoukoliv podobu, se musíme zastavit a uvědomit si, že cokoliv děláme, konáme v první řadě pro sebe. Vše, co se děje kolem nás sice vnímáme, ale k NIČEMU SE NEPŘIPOUTÁVÁME

Spirituální krize má mnoho podob. Dostaví se například v okamžiku, kdy si uvědomíme, že na své cestě zůstáváme osamoceni. Povrchní sdílení rádoby duchovních citátů, bez skutečného vnitřního zájmu ostatních „hledajících“, nám už nestačí. Spirituální krize se dostaví ve chvílích, kdy dokážeme dokonale spočinout v přítomném okamžiku: v bdělé tichosti rozprostřené za oponou všedního světa a v pozadí všedních myšlenek vnímáme cosi velmi silného, vzdáleného a nepoznatelného. V okamžiku, kdy dokážeme vnímat světlo své duše, kdy už je naše mysl prosta negativních myšlenek, v okamžiku vnitřní touhy sdělit všem kolem sebe, že cesta srdce existuje a je uskutečnitelná. Spirituální krize se dostaví téměř vždy, když podstupujeme hluboké vnitřní očištění, kdy si uvědomujeme a do světla propouštíme osobní vnitřní nečistoty, hluboko v našem nitru skryté stíny, pocházející například z dětství. Plně a někdy i méně znatelně si například uvědomujeme, že nikoho v životě nepotkáváme náhodou, že každý člověk nebo určité situace nám jen odzrcadlují to, jací ve skutečnosti jsme. A díky tomuto zrcadlení si skutečně uvědomujeme vlastní chyby, skryté bolesti, vlastní společenské masky a někdy i přetvářky.

Zatmění Měsíce a vnímání energie Země

VEČER PŘED ZATMĚNÍM MĚSÍCE SE VYDEJTE NA PROCHÁZKU PŘÍRODOU

Zatmění Měsíce, okamžik kdy uvidíme Zemi v podobě jejího stínu, začne kolem půl desáté večer. Do té doby, a také během Zatmění, se můžeme soustředit na vycentrování osobní síly, které spočívá v uvědomění si, že nejen spirituální krize, ale i různé životní krize jsou běžnou záležitostí, a že duchovní proces sebepoznání se bez nich většinou neobejde. Někteří jedinci mohou mít dokonce nutkání navštívit psychologa nebo různé „duchovní“ kurzy, často jsou ale zklamaní a odpovědí se jim nedostává. Ty správné odpovědi nalezneme jedině sami v sobě. Nepodceňujme proto vlastní intuici, spoléhejme se na vlastní srdce a k ničemu se nepřipoutávejme. Důležité je zůstávat neustále uzemněni, vnímat energii země a přírody.

Během procházky, než nastane zatmění Měsíce, si uvědomujte každý svůj krok a spojení chodidel se zemí. Zastavte se, natáhněte ruce k obloze, kde se v příštích minutách odehraje velkolepé nebeské představení. Představte si, že horní část vašeho těla dosahuje až do nebe jako koruna vzrostlého, zdravého a silného stromu. Vaše páteř a nohy představují kmen stromu. Zavřete oči a představte si, jak se skrze vaše chodidla spojujete se zemí. Představte si, jak váš strom života zapouští kořeny do země. Odevzdejte zemi všechny pochyby, strach a starosti. Spočiňte v hluboké meditaci sebeuvědomění. Až se dostaví pocit hlubokého vnitřního uvědomění světla nebo čisté lásky ve vašem srdci dejte ruce podél těla, ještě více se uvolněte a kořeny zapuštěnými v zemi čerpejte energii Země.

Země nás miluje, nedělá jí problém propojit své srdce s naším srdcem biologickým a zpracovat naše trápení, odpustit nám a darovat nám sílu, láskyplnou energii, které je pro nás všude v přírodě dostatek

Všimněte si v tuto chvíli, a celým svým tělem prociťte, že energie Země vibruje a září energií bezpodmínečné lásky. A sami sebe se zeptejte, zda si všímáte, kdykoliv v nepřetržitém běhu „obyčejných“ denní záležitostí, tohoto úžasného zemského a vesmírného vyzařování? Pokud ano, určitě nepřehlížíte barevné, především jemně růžově zabarvené východy a západy Slunce, a při pohledu k horizontu vysoce vibrační vyzařování zemské aury, které se nám s láskou zjevuje nejen v podobě duhy. Spočiňte v tichosti a dívejte se směrem k horizontu, dívejte se a vnímejte sílu posvátné zemské a také vesmírné energie, která k nedostižnému horizontu sestupuje po vertikální, bezčasové ose. Požehnejte v duchu Matce Zemi a zhluboka do svého vnitra VDECHUJTE její vášnivou, ohnivou energii a bezpodmínečnou lásku.

Otevřené srdce člověka se dokáže napojit na srdce Země, na povzbuzující slova, kterými k nám Země promlouvá. Tíhneme k Zemi, jako malé dítě touží po náruči své matky, protože v jejím objetí slyší tlukot jejího srdce. Stejně, jako slyšelo tlukot matčina srdce v čase, kdy v děloze dýchalo jejím tělem, bylo živeno její krví, a chráněno matčiným vnitřním sluncem. Jsou to slova lásky, naprosto vše v přírodě hovoří touto řečí, tímto universálním jazykem, kterému rozumí zvířata, kameny, skály i řeky. S řečí přírody jsme v kontaktu především svým dechem, vzduch je sám život. Při každém nádechu vdechujeme život v krystalicky čisté podobě. Nesmíme ale zapomínat, že nejen plíce jsou orgánem, díky kterému vdechujeme životadárné fluidum, dýcháme také celým tělem, proto jsou natolik důležité meditace v přírodě.

NEŽ ZAČNE ZATMĚNÍ MĚSÍCE, VĚDOMĚ SE UZEMNĚTE

Zatmění Měsíce a vnímání energie ZeměPostavte se naboso a dívejte se na Měsíc, ke kterému se stín Země teprve přibližuje. Ruce nechte volně podél těla, dlaně jsou otočené tak, aby přijímaly energii polarizovaných slunečních paprsků, které se k nám odráží od měsíčního povrchu. Bosá chodidla, kde se nachází vedlejší čakry, jsou vstupní bránou pro přijímání zemské energie, která se dále přenáší energetickým systémem čaker do celého těla. (Chůze naboso nás skrze čakry na chodidlech a bříšcích prstů udržuje v trvalém napojení na zemskou energii. Během uzemnění můžete čerpat potřebnou životní sílu kdykoliv, a nepotřebnou energii, včetně pocitů neskutečnosti, přitom odevzdáte zemi.)

Zatmění Měsíce se přibližuje, v přírodě vše utichá. Také vy utište svou mysl, spočiňte celým svým tělem v přítomném okamžiku. Stůjte rovně, pokuste se jakoby mírně vytáhnout do výšky. Pomalu natahujte páteř, obratel po obratli, pouze jemně, neprovádějte žádné násilné cvičení. Potom dejte ruce nad hlavu, spojte ruce pouze bříšky prstů, utvořte si nad hlavou „energetickou pyramidu“ z vašich rukou.

Zavřete oči a představujte si, jak skrze chodidla čerpáte zemskou energii. Podržte si tuto vizualizaci a zastavte se na okamžik u první kořenové čakry. Představte si v tomto bodě „spirálu do klubíčka stočené životní energie“. Soustřeďte se a v tichosti vnímejte, jak se „spící hadí síla probouzí“ a se šimráním v zádech, pomalu stoupá po páteři směrem vzhůru.

Postupujte pomalu. Nechte volně rezonovat hadí sílu postupně jednotlivými energetickými centry. Nejvíce pozornosti věnujte čakře srdeční. Až budete mít pocit vnitřního světla, uvolněte stoupající proud životní energie skrze poslední sedmou čakru a skrze vaše ruce směrem k nebesům. Sedmá korunní čakra je centrem pro přijímání vesmírné energie, ruce v tuto chvíli vraťte podél těla a zhluboka se vydýchejte, přijímejte vesmírný proud životní síly. V duchu poděkujte živlům ohně, vzduchu, vody a země za milující a soucitné vedení. (Stejným způsobem se můžete napojit na energii jakéhokoliv úplňku během všech ročních období.)

Během zatmění Měsíce se dotýkejte vašeho oblíbeného stromu, případně se dotýkejte skály či velkých kamenů. Není-li to možné, podržte ve svých dlaních alespoň oblázky nalezené na cestě. Tak si v tento magický okamžik udržíte spojení se Zemí, o kterou jde především. Vedlejší čakry, nacházející se na dlaních a bříšcích prstů, spojují náš energetický systém s okolním světem. Čakry lidského těla, ve spojení s energetickým vyzařováním aury, předávají si mezi sebou a zároveň s vnějším světem informace. Tak se mezi námi a vnějším prostředím neustále udržuje energetické napětí. Vše probíhá v souladu s přítomným okamžikem, vše závisí na osobním, momentálním rozpoložení. Uzemnění nám umožňuje v tuto chvíli odevzdat zemi veškeré negativní emoce a pocity, pomáhá nám obnovit vitalitu, zbavit se vnitřního chaosu a načerpat sílu Země a Měsíce, a také sílu Slunce, které v tuto chvíli stojí v zákrytu Země. Nevědomky se v tuto chvíli také napojujeme na energetické zemské linie, takzvané dračí žíly, které se právě probouzejí a do prostoru vyzařují pozitivní vibrace. Vdechujte přítomnost všeprostupující přírodní síly. Vždy si buďte vědomi toho, že přírodní energie od vás nic nežádají, pouze vám nabízí, nezištně a bezpodmínečně, lásku v té nejryzejší podobě.

SOLÁRNÍ ZÁBLESKY A ŽIVOT NA ZEMI

V tuto jedinečnou chvíli je to Slunce, kdo zůstává v pozadí. Před očima nám mizí měsíční světlo – polarizované světlo Slunce. V tuto chvíli si také můžeme uvědomit, že zvýšené sluneční záření během slunečních erupcí, záblesky světla a radiace, výtrysky sluneční hmoty nazývané protuberance, to vše má vliv na lidské vědomí. Tyto solární záblesky představují zesílený tok informací, které ovlivňují námi prožívaný hmotný svět. Jde o hvězdný materiál (hmotný – vysokoenergetické částice, nehmotný – informace) nesený k nám slunečním větrem, tedy včetně informací a energie potřebné pro vývoj všech planet v naší sluneční soustavě, nejen pro vývoj života na Zemi. Solární záblesky se dotýkají kvantového vědomí celé planetární soustavy. Slunce je možné považovat za jakýsi „projektor“, který k nám vysílá potřebné informace, (včetně energie a informací potřebných pro vznik RNA a DNA v době, kdy byla Země připravená pro rozvoj života). A i dnes solární záblesky sledují, podporují a také řídí vývoj lidského vědomí. Řídí jej také zrcadlově, (ne pouze sami o sobě – poskytnutím nám obrovského množství energie k životu), zrcadlově v tom smyslu, že na úrovni kvantového vědomí je zpracováno také vše, co sami vysíláme – to se nám vrací zpět. Solární záblesky ovlivňují také centrální nervovou soustavu (člověka), ovlivňují také holografické časové projekce. Dochází k pootevření bran do jiných dimenzí, k uvolňování energie z časových fondů, k uvolňování informací z informačních databank. Současně dochází k uvolňování energie z podvědomí, k probuzení potlačovaných emocí, neurčitých vzpomínek, včetně těch z minulých životů. V tuto chvíli, kdy na obloze sledujeme tanec Země a Měsíce, je Slunce v pozadí celé události, proto dochází k zesílenému uvolňování všeho, co máme uloženo v podvědomí, právě vlivem energie úplňku, která je v tuto chvíli zesílená zatměním Měsíce. V tuto chvíli si také můžeme uvědomit, že historie vývoje naší planetární soustavy je velmi dlouhá, a že by bylo s podivem, pokud by solární záblesky kdysi dávno vytvořily podmínky vhodné pro život pouze na planetě Zemi.

Eshop – INSPIRACE PRO ŽIVOT

Elementární fyzika se zabývá atomy a elementárními částicemi, zabývá se jádrem atomu. Částice, které produkuje lidská mysl a které vyjadřují naše myšlenky, se dotýkají nejen jádra atomů skrytých v buňkách lidského těla, dotýkají se také jádra Země, jádra Slunce, a to vše se děje na jemnohmotné úrovni, kterou běžně nevnímáme. Vědomí Země, Měsíce a Slunce komunikuje s veškerou hmotou v PROSTORU, komunikuje také s lidským vědomím. To vše si o této posvátné noci, která se nebude hned tak brzy opakovat, také můžeme uvědomit v celé své síle a celým svým srdcem a bez jakéhokoliv pocitu strachu.

Do zatmění Měsíce zbývá ještě trochu času na uzemnění, které můžete trénovat každý den na procházce přírodou, aby váš osobní páteční rituál probíhal uvolněně a v plné koncentraci na tento jedinečný „vesmírný koncert světla a stínů“

Poznámka: Věřím, že mnozí z vás nepotřebujete žádné návody k tomu, jak ve svém nitru zatmění Měsíce zpracovat. Tento článek je určený především každému, kdo má z této posvátné nebeské události strach a přeje si, jakýkoliv svazující pocit strachu ze svého nitra uvolnit ♥ ♥ ♥.

Zatmění Měsíce a vnímání energie Země

Diskuze

error: Obsah je chráněn autorským zákonem.