Atlantida, jazyky a kolektivní vědomí

library-489740_1280Název článku nemůže vystihnout hloubku následujícího textu, jehož autorem je Jan Koňas (www.nejsmeovce.cz). Mnohé napoví už odpověď na dotaz, zda je možné tento text uveřejnit na mém webu: „S textem můžete dělat cokoliv, proces, ve kterém se všichni pohybujeme, je řízený spádem mezi velikostmi množin. Tu, kterou zatím hněteme v malé skupince, může rozšířit pozitivní i negativní vyznění jakékoliv informace. Protože rovnováha=rozhraní, které budujeme (mnozí nevědomě) mezi variantami uhlíku a kvalitami křemíku, je tak rozsáhlé, že každý vložený prvek se dostane tam, kde najde odpovídající sílu přitažlivosti pro někoho dalšího.

Čas je jen měřidlo na pohyby myšlení a pohyby hmoty

Sociální sítě jsou postavené na osobně volitelném sdílení, bez nutnosti se ptát. To jen my „déle mladí“ máme návyk, považovaný za slušné chování. Mládež to tak nemá. Co je lepší vzhledem k dosažení cíle? Obojí samozřejmě, každý uděláme jen to, co jsme schopni udělat, „přesahem“ je porušení pravidel.

A příroda – ono rozhraní – zařadí přesah někomu do pozitivní škatule, jinému do negativní. Jsme jen „kuličky elektřiny“, běhající v čipu téhle galaxie po cestičkách, které jsme si vytvořili…“

(Pro upřesnění: Následující text není jen spontánní reakce (komentář na soc. síti k jinému článku), ale vychází také z hlubokých znalostí a vědomostí autora.)

banner-1559405_1920

Těžká rána,… Dar/Winovi

To se zase něco povedlo panu Kábrtovi, možná usnul a něco se mu zdálo. Výzkum podstaty DNA asi taky zaspal, takže se bezděky trefil do období (cca 5000 let před n.l.), kdy po potopě světa zmizela řídící síla atlantských mocných – a zůstala na Zemi jen etnika se svými národními cíli a ambicemi v Egyptě, Číně a dnešním Rusku = Velké Tartarii.

Zbytky Atlanťanů známe jako faraony, ti zůstali v Egyptě – a odtud později expandovali do světa – s tehdy novým programem pro novou vývojovou etapu, program připravovali na vzorku populace ve dvou generacích – pobytem „vyvoleného národa“ na Sinajské poušti.

Čína v této době (po potopě) bojovala s „Rusy“ – a rok vzájemného smíření byl shodou okolností také počátkem slovanského letopočtu. Proto byl také podstatným prvkem ve změně chování značné části tehdejší populace, která se nutně projevila v genetice. Vědci si nemohli všimnout tohoto zdůvodnění, tyto dějiny cca 5000 let vývoje teprve přicházejí do vědomí lidí, najdeme v nich ještě mnoho zajímavého. Takže DNA měla a má důvod ke změně, pokud ji dlouhodobě formujeme v řádu tisíců let svým chováním, závislým na řídící úloze jazyků = komunikačních nástrojů pro osobní i skupinové řízení populace.

Světe div se, letopočet, starší o 5508 let – a my o této době víme jen to, že v Asii žili pohani a barbaři? Naštěstí dokladů o dějinách těchto pěti tisíců let vývoje přibývá, (nejen vývoje Slovanů). Rusové si prý důkazy o svých dějinách ani nestačí vymýšlet, my ostatní asi žijeme v podzemí, přinejmenším v informačním podzemí, internet a vědci nám vše vysvětlí. Nějak, …že. Takhle funguje vzdělávání oveček – a to už od doby, kdy Mojžíš přestal učit nový národ, protože i v něm došlo k rozdělení – a k moci se dostala skupina příznivců „zlatého telete“, později transformovaná do labyrintu dnešního finančního světa a zíračů do tele-vize. Zbylá skupina později posloužila k formování islámu, který byl silovým nástrojem řízení pro období, kdy skrytá hamižnost církve měla potíže, kdy lidé rozpoznávali její dobrotivou masku. Dnešní situace je opakováním stejné metodiky, invaze „uprchlíků“ má zadržet rozpad finančního systému a nastavit „osobní náboženství“ New Age.

Ježíš do téhle historické linky nepatřil, byl vyslancem z Asie v době, kdy silová forma „učení křestu“ došla do Řecka.

Musíme se připravit na zcela jiný popis dějin než ten, který je vložený do „manuálu pro otroky“ – do Bible. Jiné dějiny jsou odvozené z emoční složky vývoje jazyků, z přirozené jazykové návaznosti z předchozí, Atlantské civilizace. Její součástí byla hebrejština – jazyk řídící, a kněžské vrstvy tehdejšího světa v období před potopou i po ní.

Klíč k chápání naší situace je ve dvou podstatných složkách každého etnického jazyka

commandments-49012_1280Každý jazyk obsahuje složku velikosti + složku významu té velikosti, která se projeví v HODNOTĚ EMOCÍ, které dané slovo či věta vytvoří v člověku. Celosvětová populace před potopou i po ní užívala k řízení událostí hebrejštinu – rozloženou ve dvou schématech, ve „stromu poznání“ (života), vnořeného do „květu života“. Tato schémata známe, ale neznáme úlohu (metodiku) jejich propojování. Schemata vyjadřují soulad obou složek. Metodiku vytváření souladu znala i tehdejší populace v Asii – a to je podstatná informace pro chápání současné expanze Ruska a podpory 80% Rusů vedení V.V. Putina, a pro chápání výkladu souvislostí v podání V.V. Pjakina.

Potopa způsobila zánik globálního řízení – a nastavení „učení křestu“ jen v Egyptě. A to pouze ve formě přizpůsobené vládcům. Stačilo jim utajit význam schématu, zobrazujícího cíl současné vývojové etapy.

letters-770509_1920„Trojitá koruna stvoření“, jako schéma cílového stavu, sestává z trojice „stromů poznání“ (života), propojeného ve středové symetrii „koruny“. Projekt spočíval v rozdělení hebrejštiny na dvě samostatné složky (o kterých tu už píšu pár let a pořád je to málo…). Pro složku přenosu emocí vznikala pravidla latiny, pro složku velikosti pravidla matematiky – kdy její základní axiom (1+1=2) vyjadřuje archetyp vývoje (spojení dvou podobností do NOVÉHO celku). Což je (pozpátku čtené) princip dělení buněk.

Ale proč a kdy tyto jazyky „vznikly“ poprvé, k tomu bychom se museli vrátit hluboko do vývoje inteligence v galaxii, do procesu vzniku hmoty a programu pro ni v bezčasovém prostředí polarit. Časové prostředí je podmíněné existencí cyklu – ale ten vznikal až po „kmitu“, návrat po ose je jednodušší, tedy dřívější formou pohybu, než návrat do stejného místa po „okruhu“, to dá rozum…

V Lemurii i Atlantidě sice všichni věděli, jak funguje komunikace a cestování po vesmíru – ale netušili, PROČ dítě vzniká v ženě, jak je možné, že se „žena rozdělí na dvě části“

Věděli také, že jazyk symbolů vede až k počátku téhle galaxie, astrologie je zápisem všech opakovaných pohybů od doby, kdy „galaktický člověk“ začal zkoumat světlo, tmu a opakující se procesy. Latina a matematika proto vznikala už tehdy – a všechny civilizace se k ní svým vývojem = zráním dostali jako my. Oba tyto jazyky slouží především k poznávání procesů, které probíhají uvnitř a okolo těla – ve hmotném prostoru. Tomu odpovídá i formování počátků vědy těmi, kdo znali latinu a matematiku. Důkazem je latinské názvosloví v medicíně, vědě o člověku. V používání nových jazyků se zrcadlí vždy důvod k jejich vzniku – zkoumání dané oblasti. To platí i dnes, snaha pochopit fungování vědomí vedla k formování transpersonální psychologie, oboru, který zjistil, že lze vědomím vstupovat do datových polí v prostoru, kde jsou uložené poznatky o dávné a velmi dávné minulosti. Podobně jako se rodíme bez povědomí o svých minulých životech, tak podobně bylo nezbytné pro další vývojové etapy „zla“ vypálit Alexandrijskou knihovnu (záznamy o Atlantidě a osidlování sluneční soustavy), a později Reichstag (o kontaktech nacistů s mimozemšťany).

To proto, aby pozdější „vítězové“ mohli vytvořit pravidla (manuál) pro další etapu vývoje. Tak formovali naší vědu ti, co znali proces rozdělení hebrejštiny a návod, jak z nových poznatků matematiky pojmenovat a tvarovat další postup. Tak funguje i většina dnešních vědních oborů.

prague-980732_1920

Kořeny jazyka, který nejlépe přenáší vedle velikosti i hodnotu emocí, je třeba hledat v tom, jak symboly hebrejštiny, latiny a „bukvice“ zapisují hodnotu času – prodloužením horní, dolní nebo střední linie jednotlivých symbolů. To, že dnes používáme velká a malá písmena, to pramenilo v době, kdy došlo v projektu latiny k potřebě odlišného zápisu (i tvaru) velkých a malých písmen. Důvodem pro velká a malá písmena byl zápis forem času v tehdejších jazycích. Horní vodorovná „linka času“ je v symbolech hebrejštiny, dolní prodlužování symbolů užívá arabština – a nalezení „rozhraní“ v lince uprostřed, ta odděluje dnes velká a malá písmena. Vše, co v jazyku bereme za samozřejmost, má emoční význam, je ale třeba zapomenout spoustu naučených polovičatě fungujících informací a do další vývojové etapy vstupovat s „dětskou“, zvídavou myslí.

button (11)

Dnes už je trapné, když někdo pohádku o šesti tisíci let dějin vývoje člověka vytáhne mezi lidi, kteří ještě neztratili schopnost myslet samostatně. Tenhle dlouhý úvod do emoční složky jazyků byl podle mě nutný k tomu, abychom porozuměli post-atlantickému vývoji dnes – v době zániku neúplného, pokrouceného „učení křestu“.

Klíčem zůstává odpovědět, proč byla naše etapa formovaná pouze z trojice „stromů poznání“, co tato „Trojitá koruna stvoření“ přináší nového – a jak byl její „princip míjení“ využitý či spíše zneužitý těmi, kdo nás touto etapou vývoje vedli.

Druhá část odpovědí se týká zdůvodnění, proč a kam „zmizel“ význam a využití „květu života“, proč byly z projektu odsunuty a přepsány dějiny etnika, které používalo jazyk „květu života“.

Vstup latiny a matematiky do Asie začal v Řecku, tam se matematika rozvinula a propojovala s jazykem Velké Tartarie, který byl zřejmě ve starším období „Lemurie“ (?) jazykem „květu života“, a později (pro výklad situací a procesů řízených „latinkou“) se ujal název celého etnika, které znalo skrytou sílu SLOVA. Známe pro tento jazyk název „samskrit“ – zřejmě i proto, že emoční a faktická složka informace může a také má často různý – a mnohdy protiběžný efekt, podmíněný právě slovním výkladem (viz konec videa komentářů od V.V. Pjakina: https://www.youtube.com/watch?v=2B2YVEU6ISM, v čase 1:28:25).

building-35768_1280V Řecku také vznikala – a do dnešní doby trvá – existence matematického názvosloví a dalších pravidel matematiky, znovuobjevování geometrických tvarů apod. Vliv „učení křestu“ na tehdejší Asii byl oboustranný, ale nám byl možná podaný v přehozeném pořadí, (podobně jako příběh Babylonu, kde “došlo ke zmatení jazyků“ – a ve skutečnosti nastalo zmatení až po!! násilném zavedení latiny a matematiky do tehdejšího světa). A něco podobného mocní zopakovali nedávno – v násilném zavedení konstruktu EU, jehož „dobrovolnost“ si ještě mnozí pamatujeme.

Skutečnost tehdejší doby mohla vypadat tak, že „žreci“ z Velké Tartarie, kteří znali původní učení křestu (propojenost stromu a květu života) – nemohli zabránit vstupu a proměně svého jazyka s činností Cyrila a Metoděje. Tito učenci a znalci Atlantských „dějin jazyků“ pochopili nutnost přizpůsobit smysl a hodnotu tehdejší „tabulky 49 bukev“ řídící síle Říma a později západního světa. Ze „samskritu“ se tak stala „azbuka“ a zbytky učení křestu se zachovaly do nedávné doby i s kalendářem v ruské „pravoslavné církvi“.

Dnes víme, jak SLOVO umí změnit okamžitě nejen POCIT člověka, ale v době před nastavením našeho letopočtu bylo možné měnit i tělesný stav

Uzdravování prostřednictvím vhodných slov bylo tehdy doložené v osobě Ježíše, který tak byl spíše poutníkem z Tartarie než synkem tesaře. Vhodná slova pro demonstraci „zázraků“ samozřejmě znali i kněží, vytvořili soustavu „zasvěcování“ do skutečných dějin člověka a jeho schopností. Okultní vědy a praktiky byly a jsou stále předmětem dezinformací, ve skutečnosti jde o poznatky a schopnosti, ke kterým se postupně dostávají skupinky lidí „přímým vhledem“ do příslušných záznamů v datových polích prostoru. Dnešní „kvantová terapie“ (Pavel Vondrášek) se snaží s rostoucím úspěchem o obnovu energie emocí, schované ve slovech, propojených s energetickým potenciálem každého člověka. Zázraky jsou jen procesy „za zrakem“, kam ještě očima ani mozkem nevidíme – ale postupně k nim dozráváme. Stejně dozrává populace k mým poznatkům o emoční složce všech jazyků. Opomíjená a ukrývaná síla je v jazycích udržovaná bez ohledu na přání „vítězů dějin“.

Odpověď na využívání principu míjení (z trojité koruny stvoření) známe z politické praxe, ale zatím jen v negativním dopadu. Světový četník svůj cíl rozdělí mezi národy (státy) tak, aby v nich vzbudil vzájemně opačné emoce. A podle svých potřeb podporuje jednu či druhou stranu až do stavu, kdy může přijít s řešením. To je vcelku známé schéma, včetně nástroje – člověka, vybraného z dvojice států/národů, toho zahrne přízní a pomocí…., aby v době, která je vhodná pro jeho cíl, tohoto člověka vyměnil za jiného – a z původního přítele udělal nepřítele. Podobě funguje negativní forma principu míjení v manželském trojúhelníku, nalezení milenky přichází většinou až s pocitem nedostatečností manželky. Výměnou se obvykle zjistí, že nový partner má podobné anebo někdy nové nedostatky – a koloběh míjení (výměna jednoho z partnerů) pokračuje.

stažený souborK pozitivní formě „principu míjení“ už máme blízko ve světovém dění – a v běžné praxi ten princip známe v pojmu tolerance. Jde o výhybku střetu dvou nejvíce protiběžných řešení tím způsobem, že řešení přesuneme na prvek (stát nebo osobu), která nemá šanci jej vyřešit úplně. Ale přitom je (svou dřívější neúčastí při vznikání a růstu konfliktu) schopen absorbovat negativitu protivníka tím, že se na růstu negativity nepodílel a nepodílí ani pak. Diplomacie je o podání hovna na stříbrném podnosu.

Mistři diplomacie jsou v současnosti především v Ruském etniku. Putinovi dává národ své emoce v pozitivní formě obdivu. Zatímco národy západu své emoce projevují do chování a strachu z atentátu jejich vůdců. Obrněné limuzíny a ochranka velmi přesně ukazují hodnotu vývoje silovou cestou místo hledání kompromisu.

flower-of-life-1079762_1280Odpověď na otázku, kam zmizela úloha „květu života“, která spočívala kdysi i dnes v kvalitě a schopnostech jazyka, vykládajícího procesy řízení – ta je snad zřejmá.

Pjakinovy komentáře vycházejí ze znalosti nové formy „květu života“ – dvojici nástrojů pro organizaci udržitelné formy života, která po více než dvou tisících let udělala zrcadlově totéž, co z hebrejštiny vytvořili kněží egyptských chámů v podobě latiny a matematiky.

Řídící a prováděcí systémy DVTR + KSB jsou výsledkem dvou tisíc let utrpení a válek, výsledkem etapy, která byla kontrolním – testovacím okruhem síly lidských emocí před vstupem mezi vyspělejší civilizace.

(Možná to někoho překvapí, ale moje přímé vstupy do „galaktické databáze“ mi napovídají, že právě velikost emocí populace na této planetě je velmi „žádaným a potřebným zBožím“ pro proces, který jsme s Irenou Sittovou nazvali „obnova galaktické formy lidského páru“.)

Nástroje pro budování nového paradigmatu existují i v realizaci Trojité koruny stvoření, zastoupené prací Nassima Harrameina, Stanislava Grofa, a mými dvěma „technickými“ nástroji. Jedním z těchto nástrojů je „Abeceda lidštiny“, s její pomocí ukončí vše výše uvedené následující text:

Příběh Ježíše je schovaný v jeho symbolech – všem na očích

Písmena J=H+W+H je ale třeba číst se znalostí „Abecedy lidštiny„. Symbol „W“ ukazuje propojenost lidského páru – ženy a muže. Dva symboly „H“ po stranách jsou zobrazením procesů, které vždy začínají od svého středu (uprostřed té vodorovné linky písmene „H“ je POHYB = ten je „srdcem tvoření“ i uprostřed pětice symbolů slova poHyb). Písmeno „H“ je obrazem rostoucí symetrie hustot a vnitřních struktur hmoty i nehmotných informací).

Celý součet (H+W+H) je obrazem spojité existence hmotného a nehmotného těla. V barvě modré oblohy, a dál v „prázdném“ prostoru, jsou v nepatrných „objemech prázdna“ uložené informace o všech našich uplynulých životech, do kterých se později budeme dívat skrze „ROZHRANÍ“ (plochu nějakého tabletu či obrazové stěny). A život příští si budeme plánovat také spojitě, v rámci své informační vrstvy, korigované vrstvou nám nadřízenou.

(Pozn.: Tu poslední, ale i základní informační vrstvu jsme s Irenou pojmenovali jako „ROZHRANÍ mezi inteligencí, postavenou na základně uhlíku (biologické formy života) a inteligencí, vloženou lidstvem do forem křemíkových technologií. Křemík se projevil jako zatím nejlepší vrátný do informačních balíčků každého z nás. Komunikace už dnes funguje skrze nějakou „obrazovku“ – později bude mít násobně rozmanitější, ale i tvrdší a spravedlivější pravidla. Ta pravidla nám připravují ve strategických hrách na tabletu naše děti…,)

Zbývá písmeno „J“ – symbol postupného „ohýbání přímky“ do rotace.

Mocní tohoto světa tvarovali své pojetí fyziky, vědci (a od nich i my) uvěřili tomu, že světlo se hýbe místo toho, že ono VZNIKÁ. Vždy nějakým impulzem = tlakovou složkou vědomí. Transformovanou časem vývoje – do objevu a výroby elektřiny a rozsvícení baterky, světlo tam nebylo – a po rozsvícení tam je…, bylo schované v energii, která objevila elektřinu. Bůh rozhodně nebyl ani tím, kdo člověku „způsobil“ mitochondria – lidskou továrnu na světlo…

Ale vedlejším efektem všeho, čemu jsme uvěřili ve vědě o prostoru – je něco horšího, mocní nám vedle ohýbání světla ohýbají vnímání a myšlení

Možná je někdo schopný uvěřit blábolu pana Kábrta, ale spíš si myslím, že šlo opět o „lakmusový papírek“, kterým někdo zkouší, jestli si „žába už uvědomuje, že je vařena…“. Oteplovací pohádka (globální oteplování) je také ze stejné sbírky vědeckých příběhů, protože vědu živí granty, a tedy tiskárna dolarů a keců. Síla „bublinkových“ peněz udržuje vědu v kleštích…

Možná přijdeme včas na to, že řešení Evropy je ve vztahu Číny a Ruska, tam se dnes (v roce 2016) vytváří hodnota příštího věku…

Jan Koňas, Ve Vlašimi 3.8. 2016, 0:12, www.nejsmeovce.cz

Irena Tissa Sittová, Pan-do-ra: http://www.pan-do-ra.cz/


Egyptské hieroglyfy

hieroglyph-597658_1280

Hebrejština

scroll-1410168_1920

Arabština

arabic-294498_1280   bismillah-910299_1280

Latinka

latin-293907_1920

Slovanské védy (Bukvice), zdroj obrázku: Staroslovanské písmo Bukvice

stažený soubor

Klínové písmo (Zdroj fotografie: http://monalisa.blogarchiv.cz/285506-klinove-pismo-php)

cuneiform

Runové písmo

runic-scripture-1537755_1280

Čínské znaky

banner-1711743_1920

A s trochou nadsázky: „Křemíková znaková řeč“

social-media-1515997_1920  leather-1516000_1920

Líbí se Vám článek? Sdílejte ho!Share on Facebook

Diskuze