Ego se chová podmíněně

business-meeting-378412_1280Co se odehrává na úrovni samostatného ega, odděleného od čistého vědomí? Člověk zaobírající se neustále sám sebou, nemůže nikdy naplno vnímat, co se kolem něj doopravdy děje. Ego se chová podmíněně, naučeně, v zažitých a naprogramovaných liniích a předsudcích. Organizuje nám život v zaběhnutých kolejích a jen nerado přistupuje na potřebné změny. Ačkoliv ve skrytu duše víme, co je pro nás žádoucí! Ego je v neustálém kontaktu s okolním světem, zprostředkovává nám vidění reality tak, jak to vyhovuje jeho naučenému myšlení. Přestože skutečná realita (a lidé kolem nás), častěji než jsme ochotni připustit, již dávno mohla projít nevyhnutelnými změnami. Přítomný okamžik se naučíme vnímat, prozkoumáme-li jednotlivé vrstvy naší osobnosti: vědomí, podvědomí, nevědomí.

puzzle-140904_1280Všechny roviny vícevrstevné bytosti je obtížné udržet v trvalém souladu. Pokud toto nedokážeme, vytváří se energetická nerovnováha, odtud se zpětně odráží všechny psychické problémy, rozpolcenost a samozřejmě také původy různých onemocnění fyzického těla. Žijeme-li nevědomě, to znamená, že nežijeme v přítomném okamžiku, často se ocitáme v bludném kruhu různých nechtěných situací, vytváříme realitu, která se paradoxně rozchází s ideálními představami o životě. Nevědomky vibrujeme s nižšími energiemi, které k sobě přitahujeme. Stavíme sebe do takové role, kterou osobně ztvárňujeme i režírujeme, v závislosti pouze na svém podmíněném egu.

Podmínky pro život si utváříme: chtěním, očekáváním, myšlenkou a slovem 

Některé životní okolnosti se částečně odehrávají v závislosti na rodinném, společenském či kolektivním nevědomí, které není vždy snadné odhadnout a ovlivnit. Ovšem i to je za určitých podmínek možné, alespoň v tom smyslu, že společenské nebo kolektivní dopady negativních procesů se nám podaří zmírnit pozitivním přístupem tak, aby se nás osobně nedotýkaly v té nejhrubší úrovni. To znamená: zůstat za každých okolností osobně nepřipoutaní k okolnímu dění. Naučme se být soběstační a spoléhat v první řadě na vlastní úsudek, odvozený od osobního poznání, a přesto se v žádném případě neodloučit od ostatních. Rozjímejme o samotě, přijímejme pozitivní náhled na jakoukoli okolnost, a získanou energii předávejme nezištně do svého okolí. V klidné, hluboké meditaci se nám podaří rozpoznat skryté schopnosti, blížící se nečekané události, inspirativní vhledy, jež nám nastíní řešení komplikovaných situací.

Náhled do vlastního nitra při meditaci nás propojí s energií, která je námi a zároveň nás obsahuje

_vyr_878balkova_obalka02Připustíme-li její existenci, bez jakýchkoliv předsudků a nedůvěry, povede nás životem a náročnými úkoly bez šrámů na duši. Vždycky nás včas upozorní, abychom se zastavili a zpomalili tempo, a že ne vždy je možné prožívat život podle našich představ. Pokud jsou tyto představy sobecké a bezohledné, nebo v případě nebezpečí skrytého v představách a plánech, které si buď neuvědomujeme nebo záměrně nepřipouštíme. Naučme se energii věčného světla vnímat a přijímat ji jako nedílnou součást přítomného okamžiku. Jsme-li k jejím projevům lhostejní, může nás zaskočit dramatická událost například v podobě úrazu. Událost, která nás v konečném důsledku stejně donutí zastavit se, zamyslet se, zpomalit tempo a zkrotit své sebestředné ego, tím že v klidném smíření se sebou konečně rozvážeme uzly našich nekompromisních předsudků a zastaralých programů.

Ve všem se nacházejí polarity dobra a zla. Naučme se tyto odvěké síly od sebe rozlišovat, chápat, používat a udržovat v rovnováze. Veškerá hmota je zároveň energie! Energie, jež tvoří nás, tvoří celý svět. Jde stále o tutéž rezonující sílu, která se rozlišuje pouze rychlostí vibrací – tvoří rozličnou hustotu veškeré hmoty. Tatáž síla tvoří myšlenky, přání a představy a následně je zhmotňuje v realitě. Dává vůni růžím, barvu slunečnicím, spřízněným duším pocítit lásku. Stejná energie je námi před narozením, vytváří životní realitu, a věrně nás doprovodí přes oblouk barevné duhy na druhý břeh. A dál bude utvářet a obnovovat sebe sama v nekonečném spojení s vše prostupujícím jsoucnem.

Svobodná vůle a vědomé očekávání

Svobodnou vůlí si utváříme život v každém okamžiku. Nedějí se nám žádné náhody, někdy se dobrovolně, ač nevědomky, vrháme do nepřehledného chaosu. Nechápeme souvislosti, proto připouštíme osudové náhody, kterým podle našeho mínění nešlo předejít. Ego považujeme za nepostradatelné a nepřipustíme, že je až druhořadé, že na prvním místě se nachází duše. Zanedbáváme ji a nevěnujeme pozornost jejím přirozeným potřebám. Slepě dáváme přednost intelektu před moudrostí prověřenou staletími. Přitom nám uniká, že možnosti duše jsou neomezené, že její přirozeností je Tvořit. Je to dáno tím, že nejsme schopni přizpůsobit se kosmické moudrosti a příliš spoléháme na zastaralé společenské předsudky, módní diktáty, nesmyslné konvence. Též uctíváme pro povznesení ducha nic neříkající ikony.

art-89198_1280Duše je věčným dítětem!

S velkou nelibostí nese, jak jsme společností (programově) vychováváni k nesamostatnosti. Často nevíme, co je pro nás dobré a ve své nevědomosti tápeme. Naše podvědomí to však ví: v každém přítomném okamžiku! Zpomalme naše kroky a především proudy neutuchajících myšlenek! Zahleďme se hlouběji do vlastního opomíjeného nitra, potom nalezneme sebe ve vlastním srdci, nalezneme věčné dítě v nás. Očekávejme, že se tak stane! Připusťme bez předsudků, že jsme tvořeni všemocnou přírodní energií, která je v každém okamžiku v přímém spojení s duší. Očekávejme lásku, zdraví, štěstí, hojnost a prosperitu, ale také hravost, nevázanost a nadhled.

Světlo má pozitivní vlastnosti, temnota negativní, polarita se tak odráží ve všem stvořeném

Člověka nevyjímaje. Každý náš přítel má v sobě pozitivní i negativní aspekty osobnosti. Každý náš nepřítel má v sobě také pozitivní i negativní aspekty osobnosti. To platí o každém z nás. Hledejme v každém to dobré. Očekávejme v každém to dobré. Pokud se protikladné síly udržují v rovnováze, není nutné aby světlo s temnotou neustále bojovalo. Na tomto principu funguje vesmírný zákon o příčině a následku. Jakákoliv příčina vyvolá jí odpovídající následek. Budu-li v jakékoliv bytosti vidět pouze temnotu, temná budou i naše setkání. Je-li příčina v poloze negativ, vzešla-li z temnoty, nikdy nevyvolá pozitivní následek! Konejme proto vždy tak, abychom nikdy nemuseli říkat: ,,Kéž bych mohl vrátit čas…“

angel-972366_1280Budeme-li intenzivně působit na hmotu například tím, že budeme jistého člověka nebo věc považovat za špatné, ačkoliv tomu tak nemusí být, časem se to špatným skutečně stane. Například jeden z partnerů přehnaně a neoprávněně žárlí. Neustále podezírá a představuje si kdy a jak, kde a s kým jeho partner trávil čas. Bude to dělat tak dlouho, až skutečně jeho druhá polovička naplní jeho představy a vize. Vytváříme tak vlastními myšlenkami, představami a emocemi virtuální realitu, která v momentě, kdy bude naplněna dostatečným množstvím energie, stane se skutečností. Ani nás potom nenapadne, že to, co se děje, vlastně očekáváme a tím k sobě přitahujeme. Někdy se dokonce zbytečně navzájem strašíme, takzvaně sýčkujeme. Někteří ,,sýčkaři“ dokonce cítí vnitřní uspokojení, když se jejich vize naplní: ,,Vidíš, já jsem ti to říkal!“ Tak někdy nechtěně vznikají satirické koncovky příběhů, které se ale nemusely stát.

button (11)

pravidla

Líbí se Vám článek? Sdílejte ho!Share on Facebook

Diskuze