Kvantová evoluce?

Život v harmonii a tvořivém pohybu znamená: nepřijímat nejisté představy pevně daného osudu, umět improvizovat, sledovat synchronizace. Neutíkat před realitou! A přesto se nespoléhat jen na pevně dané společenské normy, nenechat si společností vnutit žádná dogmata, především ne ta, se kterými vnitřně nesouhlasíme. Neodklánět se od osobní pravdy, v kterou intuitivně věříme. Společenské normy mohou vytvářet falešné iluze jistoty a často to dělají. Závislost na jistotách je pro život omezující. Osvobozující je zbavit se starých myšlenek a zkostnatělých názorů. Neobklopovat se zbytečnostmi, od materialismu přejít ke svobodnějšímu minimalismu. Spoléhat se na své schopnosti, nebát se nových začátků. Nebát se stárnutí ani smrti. Vědomě žít přítomným okamžikem.

Vícerozměrný prostor dokážeme skutečně vnímat jen ze svého středu: přímou osobní zkušeností, pobýváním v přítomném okamžiku

Třírozměrný prostor je složitější pozorovat objektivně, protože jsme jeho součástí. Skutečně objektivně bychom mohli pozorovat třírozměrný prostor pohledem z jiné dimenze. Podobně jako nás může pozorovat bytost, existující v paralelní realitě. Obtížně představitelné na tom je, že vícerozměrný prostor se nachází, neviděn, všude kolem nás. V pohanském dávnověku vnímali lidé svět více jako duchovní nežli hmotný. Svátky pohanského roku jsou založeny především na uctívání přírodních energií. Až to pochopíme, ta největší tajemství a moudrost přírody objevíme uvnitř sebe, ve vlastních srdcích. Pohan, obyvatel dávného venkova, není neznaboh. Pohan je prostě a jednoduše člověk žijící v sepětí s přírodou a řídící se přírodními zákony.

Můžeme se skrze trhlinu v čase ocitnout v jiné realitě? Napojení na tento paralelní svět probíhá skrze změněný stav vědomí, tedy napojení mentální či psychické. Vnitřní psychický stav umožňuje, za určitých podmínek, zažít zkušenost překračující třírozměrný prostor. Jedině tak dojdeme k poznání, že ten náš svět není jediný, že paralelních realit je nekonečně mnoho, a že každá z nich je svým vlastním originálem. Vzhledem k tomu, že čas ve skutečnosti neexistuje, není nic podivného na paralelních realitách, které vypovídající jak o vývoji planety Země, tak o vývoji člověka – směrem do minulosti i budoucnosti.

Někteří lidé se na různé paralelní reality napojují a přináší světu obdivuhodná poselství. Většinou to vysvětlují tak, že jsou napojeni nebo komunikují s ,,vesmírnými bytostmi“. Některá tato poselství nás varují, říkají nám, že se máme konečně zamyslet (v globálním měřítku), nad tím jak žijeme a devastujeme Zemi. Je možné, vzhledem k výše uvedenému, že některé z těchto nadpozemských bytostí, snažících se s námi komunikovat, jsou v podstatě budoucí generace lidí žijících na Zemi v budoucnosti? A vzhledem k tomu, že jsou již na vysokém stupni vývoje, ovládají například mentální schopnost vracet se do minulosti ke svým předkům – tedy k nám. Potom nás skutečně mohou varovat před neudržitelnou skutečností, do které se bezhlavě řítíme tím, pokud místo uctívání přírodu devastujeme.

Toto jsou jen úvahy, možné odpovědi na otázky, které si lidstvo klade poslední dobou stále častěji. Primárně jde také o skutečnost, že do dnešních dnů nevíme odkud jsme vlastně přišli, a kdo tu byl před námi. Byl-li někdo. Tady a nebo někde jinde. Neznáme všechny kapitoly lidské historie. Věříme na evoluci. Evoluce, co to je? Nejspíš jde o čistou evoluční magii, protože i vědci se v poslední době přestávají v historickém vývoji člověka orientovat, ale nechtějí to veřejně přiznat. Evoluce patrně nešla přímou, krasopisně nalinkovanou, lineární cestou, jak se stále paličatě domníváme. Je-li tomu tak, brzy již přejmenujeme evoluci na: ,,kvantovou evoluci“. Dle mého názoru, (a ten mám intuitivně snad odjakživa), Darwinova teorie evoluce není tak dokonalá, jak se zdá být.

Jsme nedílnou součástí multiuniverza, kvantového Vědomí vesmíru, přesto se musíme spokojit s tím, že náš svět obyčejně vnímáme pouze trojrozměrně

Pozemský život se odehrává ve světě ,,čtyřrozměrném“, pokud k prostoru přidáme čas. Nejedná se ale o skutečný čtyřrozměrný prostor, proto je nazýván: ,,čtyřrozměrné časoprostorové kontinuum“. Jde o prostor – délka, výška a šířka – prodloužený o čas. Čtvrtý rozměr představuje TRVÁNÍ věcí, jevů, dějů. Čas, který v podstatě neexistuje, představuje rozměr trvání (dimenzi trvání). Čas tedy můžeme v hlubším smyslu vnímat jako věčnou přítomnost. Připustíme-li však věčnou přítomnost, musíme také připustit energetická pole tvořená vesmírnou kvantovou pamětí. A smířit se konečně s tím, že každý jeden z nás vytváří myšlenkami a představami své vlastní energetické pole vědomí, kam ukládá všechny své sny a svými činy se pod ně podepisuje.

Pomůže nám fantazie odhalovat tajemství vesmíru a života? Bez pochyb ano. Fantazie je tu proto, abychom ji použili v momentě, kdy se setkáme s něčím, co nelze rozumem vysvětlit. Fantazie ve spojení s intuicí a citem může poodhalit různá tajemství. Nejen to, fantazie je spolutvůrcem naší reality! Sny a touhy se nám snáze podaří naplňovat, pokud umíme správně používat iracionalitu, fantazii, představivost a imaginaci. Jen probuzené, svobodné a kreativní srdce může najít, za pomoci vědomé vizualizace, zapomenutý směr životní cesty.

Jaký je rozdíl mezi fantazií a představou?

Představa je pouze vybavení si něčeho reálného, kopie či popis skutečnosti, kdy nepřidáváme žádné nové prvky. Jde o opakování již známého. Abychom si dokázali cokoliv do detailů představit, potřebujeme mít dobrou paměť. Fantazie je rozvíjení představy toho, co již známe, co máme uchováno v paměti, co zrovna pozorujeme. Z těchto informací skládáme nové obrazy nebo děje (sníme, tvoříme), ty mohou být neskutečné, smyšlené, bizarní. K tomu, co se nám vynoří z paměti, přidáváme nové prvky a tak vytváříme originální věci, příběhy, obrazy, taneční kreace, nové vzorce myšlení a chování.

Tak můžeme v osobním životě měnit to, s čím nejsme spokojeni, pokud obraz mozku produkuje dosud neuskutečněné procesy s pozitivním přístupem. Obrazy budoucnosti proto vytváříme pouze pozitivními vhledy. Ale pozor, vytváření obrazů budoucnosti, která ještě nenastala, které se navíc obáváme, je také projevem fantazie. Obrazotvornost, do které promítáme strach, obavy a smutek je nežádoucí – do života přitahujeme to, čeho se nejvíc obáváme. S tím souvisí, že myšlenky nás všech se podílejí na neviditelné, němé pantomimě všude přítomných metafyzických sil. Neviditelných sil, kterým nevědomky dodáváme energii, tím se podílíme na realitě, kterou naše duše zakoušejí v tom kterém pozemském vtělení.

Kde tedy hledat inspiraci a jak uvolnit vnitřní duševní strnulost a uvést ji v pohyb? Souhrn esoterické filosofie spočívá právě v hledání motivace a inspirace. To znamená nebýt otrokem času, přetvářek, vnucených rolí a masek. Nedělat si nic z toho, pokud nás okolí nechápe, nebo s námi nesouhlasí. Nebát se toho, že se budeme odlišovat. Soustředit se na cestu, ne na cíl, avšak během cesty nic nepodceňovat. Udržet si nezávislý a svobodný styl života. Nebýt k ničemu připoutaní. Nemít potřebu si neustále něco dokazovat, závidět nebo se mstít. Neléčit si komplexy na jiných. Umět pozorně naslouchat. Nahlížet do vlastního nitra jako do zrcadla. Vědět, že veškerý život spočívá ve vzájemné sounáležitosti ženského a mužského principu.

Někdy se stane, že je člověk vtažen do více témat najednou a neví, kterému se věnovat dřív. Mnohdy bezradně tápe jakým směrem se vydat. Může trvat delší čas, než si jedinec vytříbí všechny pojmy a zklidní různé představy a nedočkavost po vědění, pokud se začne vážně zabývat esoterikou. S magií úzce souvisí také výraz sympatie, v souvislosti s intuicí a se zákonem, že všechno souvisí se vším, že všechny bytosti a věci ve vesmíru jsou vzájemně propojeny. Sympatie a antipatie je běžným jevem mezi všemi bytostmi, každý vyzařuje osobní fluidum, které nás buď přitahuje nebo odpuzuje. Všímejte si, co ve vás vytváří sympatie nebo náklonnost, a ptejte se proč. Podobné přitahuje podobné. Zjišťujte, co vás naopak odpuzuje – vytváří antipatie. A opět se ptejte proč. To, co vás odpuzuje ale nezavrhujte, zaujměte neutrální postoj a vše jen tiše pozorujte.

Vědomě a intuitivně pozorujte svět kolem sebe, všechny děje a jejich návaznosti. Všímejte si různých zákonitostí, které vám nenápadně ukazují cestu, tím se napojíte na proudy synchronizace. Všímejte si různých analogií, podobností a návazností, procesů směřujících k totožnému, nebo nenápadně vyplňující prázdné, neprozkoumané mezery. Tím se zaměříte na poznání, nikoli pouze na teorie, zříte skutečnost v jasném světle. Sympatie se netýká pouze osob, ale všech věcí hmotných i nehmotných. Všechny věci vyzařují energii. Vnímejte všechny souvislosti, kterých byste si dříve nevšímali. Nikoli však usilovným přemýšlením, hodnocením a posuzováním nebo dokonce odsuzováním! Jen se dívejte, zapojte vnitřní vidění a cítění. Sympatie či antipatie můžeme odhadnout na první pohled, právě díky rozvinuté intuici. Pozorně vnímáme gestikulaci, řeč těla, mimiku obličeje a hlasový projev přicházející osoby, až poté se zaměříme na pronesená slova.

Nic není ve skutečnosti černé ani bílé, sami stanovujeme pravidla. Mnohdy dosti hloupá. Potom se nevědomky připravujeme o vnitřní svobodu. Znovuobjevíme-li informace uložené v podvědomí, uvědomíme si věci, které nám za normálních okolností nepřijdou na mysl. Často si takto vytváříme iluze, přeludy, klamy, omyly a vjemy, které mnohdy nejsou reálné. Esoterika dokonce někdy považuje, obrazně řečeno, všechen materiální svět, včetně vesmíru, za pouhou iluzi (Máju), vytvářenou jen podivnou hrou smyslů. Hodláte-li se věnovat seberozvoji, vědomi si toho, že s její pomocí můžete tvořit vlastní život podle představ, potom bude žádoucí uvést své malé já (ego) do souladu s duší a Duchem celého vesmíru. Toto je nezbytná součást magie světla. Naučte mezi sebou spolupracovat jednotlivé vrstvy vašeho já, kterými jsou: vědomí, podvědomí a nadvědomí.

Související článek: Snové obrazy budoucnosti, dvojníci a paralelní světy

PŘEJETE SI PODPOŘIT PROVOZ WEBOVÝCH STRÁNEK FORMOU FINANČNÍHO DARU?

Diskuze