Sluneční erupce – galaktické vědomí

Vesmírné počasí, kosmické záření a sluneční vítr – žádná z těchto vesmírných aktivit není náhodná, jde o kosmické jevy, které vzestupně řídí nejen posun lidského vědomí, regulují také evoluční změny na všech planetách sluneční soustavy. Ve všem stvořeném je skryta kladná i záporná síla, nebo jak se také říká: ,,Není všechno zlato, co se třpytí.“ Slunce, jak už víme, je zdrojem životní energie a dárcem života, inspirátorem i informátorem. Ovšem nebýt ozonové vrstvy byl by neustálý proud nabitých částic pro život smrtící. Ozon je tenká vrstva plynu ve stratosféře, která se nachází zhruba mezi patnáctým a padesátým kilometrem nad zemským povrchem. Přes zdravou ozonosféru neprojdou nebezpečně silné dávky ultrafialové záření, obzvlášť v okamžicích, kdy velké výtrysky sluneční hmoty, nazývané protuberance, ovlivňují prostor nejen zvýšeným zářením ale také zvýšeným tokem informací. Například neutrina představují energii/informace, jejichž hodnota proniká až k zemskému jádru.

Atmosféra je dokonalou magickou substancí – chrání život na Zemi. Měsíc se stejně jako Země nachází, vzhledem ke vzdálenosti od Slunce, v planetární zóně života. Měsíc však nemá atmosféru, život je proto na našem souputníku v té podobě, jakou doposud známe, nemožný. Měsíc odráží sluneční paprsky, k Zemi dopadá světlo polarizované, aktivita vesmírného toku informací, které mají vliv na lidské vědomí, neustává ani v nočních hodinách.

Není náhoda, že skrze ztenčenou ozonovou vrstvu se lidské vědomí rychleji otevírá

Několikrát za rok dochází k posílení transformace vědomí díky aktivnější vesmírné (galaktické) energii. Vlivem vysokoenergetických částic dochází rovněž ke změnám ve struktuře lidského DNA. Sluneční erupce, způsobené magnetickými bouřemi, ovlivňují-li lidské vědomí (spirituální probuzení), tím pádem ovlivňují také nové, odvážné myšlenky, aktivity a činy jednotlivců i různých skupin. Jde o okamžiky, kdy se nesmírně velké množství kosmické energie uvolňuje do prostoru, následně se dotýká kvantového vědomí celé planetární soustavy. Tedy nejen vědomí planety Země a vědomí člověka, ale také všech bytostí i veškeré hmoty.

Sluneční erupce ovlivňují magnetické pole Země

A tím ovlivňují i člověka (centrální nervovou soustavu), ovlivňují také holografické časové projekce. Dochází k pootevření bran do jiných dimenzí, k uvolňování energie z časových fondů, k uvolňování informací z informačních databank. Současně dochází k uvolňování energie z podvědomí, k probuzení potlačovaných emocí, neurčitých vzpomínek, včetně těch z minulých životů. Nevíme-li si s touto energií rady, může docházet k únavě, k poruchám spánku, pocitům neznámého strachu, apatiím, duševnímu neklidu. Energeticky nabité částice a fotonové vlny, uvolněné zesíleným slunečním zářením, přináší neobvyklé myšlenky, podivné zážitky, probuzení paranormálních schopností, neobyčejnou tvůrčí inspiraci. Rovněž ale dochází k projevům agresivity, k většímu počtu násilných činů a společenských nepokojů, ke zvýšenému výskytu zemětřesení, k probuzení sopečné činnosti, k extrémnímu počasí – to vše se ale děje s ohledem na výkyvy v harmonii ve vědomí lidského rodu, celé lidské populace.

Lidstvo je neoddělitelně propojené s vědomím Země, každý jeden z nás. Občas se objevují zprávy o „přepólování“ v souvislosti se zemskou osou. Vzhledem k tomu, že globální lidské vědomí se k nám zpětně zrcadlí, dochází k posunům (výkyvům) zemských pólů v součinnosti s tím, jak se projevuje přepólování v kolektivní mysli lidstva. Zda se kolektivní lidská mysl vychyluje na stranu „dobra“ či na stranu „zla“. Pokud bude lidstvo schopno udržet kolektivní vědomí v harmonii, nikdo nemusí mít strach z „přepólování“ Země.

Polární záře (aurora borealis) je světelný jev v atmosféře

Největší sluneční erupce jsou doprovázené polární září. Polární záře je světelný jev v atmosféře, který vzniká ve výšce zhruba osmdesát až tisíc kilometrů nad povrchem Země. Plazmové erupce na Slunci jsou projevem jeho zvýšené, cyklické aktivity. Ke zvýšenému výskytu jasnějších polárních září dochází zhruba s dvoudenním zpožděním od velkých slunečních erupcí. Sluneční vítr zasáhne zemské magnetické pole, nabité částice díky magnetickému poli dorazí k pólům, kde jsou dech beroucí polární záře nejlépe pozorovatelné.

Někdy polární záři doprovázejí záhadné zvuky, podivné šumy, tlumené rány, nedefinovatelné praskání. Tyto zvuky jsou vnímány při zemském povrchu. Vědci dosud nemají jasno v tom, co konkrétně tyto záhadné zvuky způsobuje, nevědí ani, jak vznikají. Domnívají se, že je způsobují energetické shluky částic pocházejících ze Slunce, které polární záři vytváří. Druhá varianta spočívá v domněnce, že tyto zvukové projevy způsobují geomagnetické poruchy, které mají na svědomí stejné energetické částice.

Solární bouře, kdy nebeský zlatý bůh – SLUNCE – dosahuje maxima své cyklické aktivity, ohřívají atmosféru. Sluneční výboje navíc ještě vytvářejí takzvané bludné proudy, které mohou ohrozit náš moderní počítačový svět více, než kdy jindy v minulosti. Už ve starověku vzhlíželi lidé k barevným výjevům na obloze, malovaným polární září, s respektem. V severské mytologii najdeme na polární záři a zvuky jí doprovázející pradávné odkazy.

button (11)

Lehce zjednodušeno: v každé lidské bytosti je skryta miniaturní sluneční soustava, jsme spřízněni s magickými vládci dne a noci – Slunce a Měsíce. Měsíc je vládcem magie života. Jeho tajuplné mléčné světlo, polarizované odražené světlo Slunce, a pravidelné rytmické pochody po obloze, ovlivňují náš život více, než jsme ochotni připustit. Měsíc, symbol podvědomí, je také zahalen věčným tajemstvím, jeho povaha je mystická, hluboká a temná jako hluboká voda. Představuje skrytou pudovost a tvořivou představivost. Luna je především symbolem ženskosti a synchronizace. Slunce a Měsíc představují dvě polarity, nikdy od sebe neoddělitelné: mužskou a ženskou energii. Věřím, že všichni ve skrytu duše stále toužíme pochopit tato dvě žhnoucí, vášnivá, svůdná a vševědoucí oči vesmíru.

Vloženo 2.1.2015, v Českých Budějovicích, Věra Balková

Související článek: Má Slunce vlastní vědomí?

Článek odjinud: Živá planeta

„Země je živá planeta, obklopená elektrickými poli. Obě polární oblasti jsou gigantické magnety, které řídí tok neviditelných proudů kolem zeměkoule. Horní vrstvy naší atmosféry jsou bombardovány nabitými částicemi, které dokáží tvořit na obloze tajemné světelné efekty, jako je polární záře. Většina z nás si tuto sílu, která kolem nás kypí uvědomuje jenom matně, protože je většinou neviditelná. Někdy je však možno ji cítit. Někteří lidé například tvrdí, že cítí přibližující se bouřku. Není to jen předtucha. Ukazuje se, že jde o citlivost na elektrická pole v atmosféře a na narůstající statické náboje. Tělo na to reaguje podobně jako detekční přístroj a odpovídá fyzickými pocity. Ty jsou často popisovány jako mravenčení pokožky, stísněnost, svíravé pocity na čele, migrény. To vše jsou reakce na sílu planety, na níž žijeme. Tyto síly se nevyskytují pouze v biosféře Země, ale jsou i uvnitř lidí: všichni máme v těle jistou dávku elektřiny a můžeme ji v sobě kondenzovat. To se dá snadno demonstrovat: děti se baví hrou s balonkem, který otřou hedvábnou látkou, a pak sledují, jak jim přilne k ruce, i když ji obrátí dlaní dolů. V poslední době vychází najevo, že existují lidé, kteří sami vyrábějí tolik elektřiny, že se stávají jakýmisi biologickými dynamy. Jsou vyloučeni z jakéhokoliv kancelářského života, neboť nemohou pracovat s počítači. Kdykoliv se k nim přiblíží, obrazovka začne vyvádět neobvyklé kousky a může dojít ke ztrátě dat.“          Zdroj: časopis Spirit

aurora-borealis-1146039_1280

Líbí se Vám článek? Sdílejte ho!Share on Facebook

Diskuze