Svoboda ducha – paralelní zkušenosti

masks-380580_1280Duch je Světlo, paprsek světla povstávající ze tmy. Povstávající z lůna Velké bohyně, nebo-li z duše. Duch je mužské podstaty. Duše oživuje hmotu, duch je podstatou každé osobnosti. Ve své podstatě je duch a duše jedno, to jen člověk začal oddělovat neoddělitelné! Neboť Absolutno představuje čistou Jednotu. Vtělená duše, nacházející se přechodně v čase mimo veškeré jsoucno, obléká si životní masky. ,,Masku“ vybírá podle toho, co se rozhodne zakusit v tom či onom vtělení. Svoboda ducha znamená, že nejsme k ničemu připoutaní, nelpíme na hmotných statcích. Myšlení je pružné, nasloucháme astrálnímu tělu, umíme s ním komunikovat. Jsme si vědomi toho, že fyzické tělo je pouze dočasné. Plazmatické astrální tělo je věčné, svobodná duše je schopna si to uvědomit. Vždy zůstává ve spojení s polem nevyčerpatelné vše oživující energie. S polem vesmírné energie jsme v užším spojení v okamžicích změněného stavu vědomí, kdy eliminujeme časoprostorové vnímání.

Paralelní zkušenosti – astrální putování

Astrální putování, vymístění astrálního (plazmatického) těla z těla hmotného, znamená dokonalou svobodu. V plazmatickém stavu vše vnímáme a vidíme jasněji. Emoce a smysly, nejen že zůstávají zachovány, dokonce jsou jasnější a bystřejší. Vše je bezprostřední, odvislé od myšlenek. V plazmatickém stavu vnímáme bezčasovost a prostor kolem nás je vícerozměrný, myšlenky se zde okamžitě zobrazují.

mask-427239_1280Máte o plazmatické dimenzi pochybnosti? Obáváte se ,,bytostí“ v této dimenzionální úrovni jsoucích? Je možné obávat se jejich inteligence a schopností, o kterých se nám snad ani nezdá? Pokud ničemu nevěříte, potom vám nezbývá, než si počkat na jakýkoliv osobní nadpozemský zážitek. Nebo si počkat na nové objevy. Věda se řítí kupředu sedmimílovými kroky, pomalu dává vzniknout nové plazmatické filozofii. Až se tak stane, pochopíme, že smrtí život nekončí. Smrt je proměna v pralátku. Konečně uvěříme, že život pokračuje na duchovní úrovni. Tehdy pochopíme, co znamená svoboda ducha.

Potom uznáme, že planeta Země a celá příroda ve své nekonečné kráse je živá bytost. Potom dokážeme ,,cestovat časem“. Stane se tak, jakmile skloubíme dvoukomorovou mysl v jednu – praktické racionální myšlení s bezprostředním iracionálním myšlením a s opomíjenou intuicí. Jakmile propojíme rozum a logiku s osobními zkušenostmi a s tichou vnitřní moudrostí. To znamená – jakmile v sobě probudíme hadí sílu.

Vyspělá starobylá duše

Duši si představme jako neuchopitelnou prapůvodní informaci, jako dech života, který oživuje hmotu. Duše je život sám, hmota (pozemské tělo) je jejím přechodným domovem. Duše je nejzákladnější hybná síla vesmíru,  z esoterického hlediska je ženské podstaty. Symbolem duše často bývá voda nebo vlnění, v alchymii je to rtuť nebo Merkur. Ve východních naukách je to lotosový květ, ale také hadí síla, prána nebo energie čhi. Pohané uctívají Velkou bohyni, prapůvodní duši, pannu, z jejíhož lůna se zrodil sluneční bůh, tedy Duch. Symbolem modrosti ducha je od pohanských dob ,,moudrá sova“.

Exkurze-Obalka-malaVtělená duše je přechodně vymaněna z všeobsahujícího vědomí, o své pozemské bytí se dělí s egem. Přesto je vyspělá duše schopná vnímat více energií a sil přicházejících z paralelních realit, než duše (ego), která se nachází na spodním žebříčku života (uznává jen hmotu a materialismus). Vyspělá duše ví, že všechny reality jsou vzájemně prostoupeny a že každá úroveň ovlivňuje všechny ostatní. Není nutné aby vědomí člověka naprosto vše obsáhlo. Ani by toho v třírozměrné realitě nebylo schopno. Jen je zapotřebí uvědomit si, kterým směrem se má vydat a na co se zaměřit. Duše nacházející se na nižší úrovni nemá přístup k vyšším realitám volně dostupný. Takové ego by mohlo informací zde získaných zneužít, ať už nevědomě proti sobě nebo vědomě proti svému okolí. Lidem je tak zabráněno, úmyslně ovlivňovat události negativním způsobem – vzhledem k ,,tajným“ magickým schopnostem.

Duše má v období bez hmotného těla pouze datovou formu, v této nehmotné podobě jsou data/informace analyzovány a probíhá příprava na další pozemské vtělení. Příprava na proměnu duše v nejhustší formu informace s nejnižší vibrací – v podobě hmotného lidského těla. Duše se realizuje skrze energii Slunce, to je to světlo, které spatříme pár okamžiků po smrti, „živoucí“ světlo, které funguje jako transformátor. Spirituální energie ducha, jenž je součástí trojnosti – tělo, duše, duch – ale operuje pouze v nadpozemské dimenzi a má přímou vazbu na energii Slunce, skrze jeho sílu nabídne duši, která se připravuje na nové vtělení, nové úkoly a zkoušky.

Vědomí představuje nepřetržitý tok věčného bytí

Co se v jednom pozemském životě naučí, to zužitkuje v životě příštím. Vědomí posedlé zlem, nepřiměřeným užíváním moci nebo posedlé mamonem, bude v příštím životě vystaveno osobním zkušenostem, které je posunou o stupínek kupředu nebo zpět. Dokud vědomí nebo-li duše nižší (duchovní) úrovně nepochopí, co pochopit má, bude k sobě stále přitahovat negativní zkušenosti. Potom se může stát, že se ve své vlastní karmě ztratí jako v nekonečném bludišti. Vědomí je neměnné ve své podstatě. V podobě energie je stále týmž ,,životem“, ať už minulým, současným nebo budoucím. Podléhá však změnám v podobě množství obsažených informací, poznání, moudrosti a zkušeností, které jsou nesmazatelné. Nepozemské ,,bytosti“ jsou závislé na naší víře, na námi vyslané energii. Pokud si například přestaneme o sobě myslet, že jsme méněcenní a skutečně uvěříme v pravý opak, potom se naše aura o stupínek prosvětlí. Přestaneme vlastní energií vyživovat negativní entitu, odpornou larvu (negativní kvantové pole), která nám do života přitahovala vše, co nás usvědčovalo ve víře, že jsme méněcenní, chudí, bezmocní, bez lásky, nešikové, smolaři. Ztráta podobných, nepotřebných iluzí je tím, co nám může přinést více svobody. Svobody ducha, tvořivosti a inspirace pro lepší život. Strach, předsudky a nedůvěra může všechnu snahu zbrzdit nebo dokonce zastavit.

button (11)

Časopis Spirit: „Připomeňme si výrok, který pronesl Diogenés: ,,Čím má člověk méně věcí, tím je šťastnější! “ Diogenés je starořecký filozof, hloubal a přemýšlel o životě a světě někdy kolem roku 400 – 323 před naším letopočtem. Byl jedním z představitelů kynické školy. Tato idea představuje svobodu, nezávislost na vnějším světě, soužití s přírodou. Žití bez nadbytečných věcí je svobodnější, ač je toto jistě věcí názoru. Kynický ideál má základ ve slově kynos – tedy pes, což představuje právě svobodu a nezávislost. Tento starověký mudrc přebýval v prosté chatrči, vše, co vlastnil, nosil stále u sebe. Žil skromně, odtud pochází výraz ,,žít jako Diogenés“. Někdy jej můžeme vidět vyobrazeného, jak přežívá v příbytku vyrobeném ze sudu. Ač se mu obyvatelé Korintu posmívali, nehodlal na svém prostém životě nic měnit. Byl šťastný a na společenské konvence nehleděl…“

balloon-1167218_1280

Líbí se Vám článek? Sdílejte ho!Share on Facebook

Diskuze