Tajemný svět hmoty a Světla

DSC_0878Vidíme jen tolik, (za denního SVĚTLA), kolik je nám umožněno vidět. Neviditelné síly vesmíru, tvořící hmotu viditelného hrubohmotného světa, zůstávají neodhaleny. Včetně paralelních světů, které se nacházejí v jiných dimenzích, existují na jiných frekvencích. Žijeme v iluzi o tom, co je možné a co možné není. Čím více věda objevuje, tím více nám předkládá, že žijeme ve světě (systémových) iluzí. Možná pochopíme víc, až se s lehkostí dokážeme vmyslet do hmoty, do každého stromu, kamene, závanu větru a dechu květin. Až si dokážeme představit, na čase a prostoru nezávislou virtuální realitu, která již v sobě obsahuje nekonečnou množinu možností, nekonečně mnoho voleb (virtuálních projekcí v podobě barevných hologramů). A podle toho, pro kterou volbu se rozhodneme, tady a teď, určíme a vymezíme směr cesty: přesně tím směrem se vydá ,,neviditelný“ paprsek SVĚTLA proměněný v daný okamžik ve viditelný.

Pozorováním vesmíru v dávných časech, a objevením pravidelně se opakujících vesmír cyklů, jsme si osvojili například pojem času. Moderní doba lačně prochází pomyslným prostorem vesmíru, objevuje nové poznatky o jeho struktuře. Dokonalý vesmír je domovem stříbrných hvězd, hvězdokup, mlhovin, galaxií, planet, planetek, plynů, vesmírného prachu a další různorodé hmoty. A nemluvě o neviditelné temné hmotě, antihmotě a antiprostoru, gravitaci a antigravitaci, o nichž nevíme skoro nic. Ve vesmíru se neustále rodí nové hvězdy v zárodečných mlhovinách, některé se rodí, jiné zanikají. Není snadné představit si tuto vířící a nikdy neutuchající scenérii ve své nekonečnosti. Představit si, že vesmír je jakousi pevnou hmotou a zároveň je vzduchoprázdnem.

Nepatrné atomy jsou středem ještě menších a nepatrnějších ,,vesmírů“

diamond-158431_1280Každá živá i neživá hmota je tvořena atomy. Atom se skládá z elektronového obalu, jádra a elektronů kolem jádra obíhajících ve vzduchoprázdnu, a z dalších elementárních částic – zjednodušeně řečeno. Kousek diamantu je tvořen nesmírně velkým počtem atomů. Na první pohled zdá se být pevnou, velmi tvrdou hmotou. Pokud si uvědomíme, že kolem jádra atomu je vzduchoprázdno, a v tomto prostoru nesmírnou rychlostí rotují elektrony, uvědomíme si, že diamant je vlastně energie (informace) v pohybu. Diamant je výtvorem nesmírnou rychlostí vibrující energie. Je miniaturním vesmírem sám pro sebe. Nic nového pod sluncem, ale umíme s těmito informacemi pracovat v duchu osobního rozvoje? Umíme si například představit, že PROSTOR, včetně pomyslného vzduchoprázdna, je vlastně PAMĚTÍ VESMÍRU, že je nekonečným polem kvantových informací? A že tento „informační prostor“ se nachází v každé buňce našeho těla, které jsou složené z atomů a elementárních částic, a tím pádem také z onoho pomyslného „informačního vzduchoprázdna“? A že z každého kousíčku hmoty, včetně každé buňky, vyzařuje světlo?

Jaký je svět hmoty, co jej tvoří?

Atom je složen z elementárních částic rotujících ve vzduchoprázdnu. Pokud bychom vzduchoprázdno v našem pokusném diamantu odstranili a ponechali pouze jádra atomu a elektrony v těsné blízkosti u sebe, a vyloučili bychom také pohyb rotujících částic, diamant by mnohanásobně zmenšil svou velikost. A dost možná by před našima očima dokonce zmizel! Vše je tvořeno pohybem energie, dokonce i veličina, které říkáme čas. Jaká síla dává nezbytné instrukce této energii, aby vytvářela hmotu ve tvaru kamene, perly, kopretiny, pavouka, člověka, planety Země? Jaká síla dává barevné spektrum duze? Uvěříme konečně, my všichni duchem odvážní, že je tato energie jediná a táž ve vesmíru a celý vesmír vytváří? Jedná se o tajemné a inteligentní Světlo planetárních a galaktických sluncí?

psy

Kameny, skály, hory, řeky, stromy – vše je výtvorem nesmírnou rychlostí vibrující energie. Veškerá pevná hmota, živá i neživá, se jako pevná pouze tváří – tedy já i vy – jsme tvořeni i živeni vesmírnou energií. Planeta Země je živá bytost. Nadechuje se a vydechuje v pravidelných rytmech. Dokonce celičký vesmír i se svou bizarní nekonečností je živá bytost, pulsuje a tepe v božském rytmu nádechu a výdechu. To znamená, že se v dokonalých periodách střídají období aktivity a období klidu. Nejinak je tomu u člověka, jenž je nedílnou součástí psaných i nepsaných vesmírných zákonitostí. Střídání dne a noci je neměnný zákon, stejně tak pravidelný cyklus střídání spánku a bdění u člověka. (Bez spánku by člověk už po několika málo dnech zemřel.) Střídání ročních období nebo měsíčních fází je také neměnné a cyklické. V okamžicích úplňku Měsíc a Slunce vzájemně rezonují. ,,Osvícený“ Měsíc, za jasného úplňku, předává životadárné sluneční světlo Zemi – bytosti z ohně zrozené. Oheň je prvopočátek všeho, oheň je Světlo. Energie myšlenek má ohnivou podstatu. Světlo je nosičem informací…

Otázkami lidského bytí se zabýváme od počátku všech dob. Dnes máme dokonalejší náhled na vesmírné i pozemské dění, než dávné civilizace. Možná si to ale jenom myslíme. Přesto je paradoxní, že starověkým civilizacím dáváme opatrně za pravdu – jejich jednoduchému, duchovně zaměřenému pohledu na život. Stále hledáme ony širší souvislosti a vzájemně provázaná poselství dávných věků. Pravdou je, že toužíme zjistit, zda je lidská bytost nahodilou hříčkou přírody, nebo zda je člověk jakousi částí celku. Avšak od ostatních nám neznámých vesmírů oddělenou v jiném čase a prostoru? Můžeme najít odpověď v tajemství černých děr? Jsou černé díry nikoliv větrné, ale jakési vesmírné mlýny, kde se hmota proměňuje v informace, v jednotlivé informační stavební jednotky?

button (11)

Možná je právě duchovní meditace, kdy koncentrujeme vlastní vědomí hluboko do nitra, do pomyslné vnitřní ,,černé díry“, do jakéhosi bodu průniku, návodem k nahlédnutí právě do oněch záhadných prostorů. Kde se taková myšlenka vzala? Podstatou živé hmoty jsou buňky, molekuly, atomy. Lidské tělo je složeno z nesmírně velkého počtu atomů, z neustále vibrující energie inteligentních částic, které si mezi sebou předávají informace. Člověk je mnohobuněčný organismus, tvořen přibližně deseti bilióny buněk. Jedna o druhé vědí a vzájemně SAMOSTATNĚ spolupracují!

Tělo je ,,pozemská“ hmota, vibrující na hrubohmotné úrovni. V úrovni jemnohmotné, ve změněném stavu vědomí, se můžeme koncentrovat na samu podstatu bytí.

silver-1584973_1920

Líbí se Vám článek? Sdílejte ho!Share on Facebook

Diskuze