Zrozeni z prachu hvězd

background-658755_1280Vzduch, který dýcháme, je složen z elementárních částic. Sluneční paprsky, které se nás dotýkají, jsou složené také z elementárních částic. Vesmírná (Nesmírná) energie, která prostupuje naším tělem, ale i tělem Země, je složena z elementárních částic. Ve spojení s prachem z hvězd jsme neustále, v každém okamžiku. (Například molekula vody se vytvoří, když se ve vesmíru potká a sloučí atom vodíku s atomem kyslíku.) Podobné je to s prostorem a časem, tyto dva fenomény nejsou od sebe odděleny. Nemohou být. Duše světa je čtyřrozměrné pole proměnlivých energií, které tvoří jeden společný celek – časoprostor. Podstatným hybatelem tohoto čtyřrozměrného kontinua je právě světlo – světlo a jeho pohyb, měřený jako rychlost světla pouze v pozemských zákonitostech.

Duše světa neustále uspořádává ve svém systému tvoření nekonečné množství informací, které proměňuje ve viditelnou realitu trojrozměrného světa, nám zpřístupněného. Na této viditelné energetické frekvenci jsme spolutvůrci. Skrze naše myšlenky, emoce a činy kvantové vědomí vesmíru realizuje vizi sebe sama. Zdá se, že nyní kvantové vědomí vesmíru realizuje expanzi informací v kosmické databance uložených. Pokud si uvědomíme, jak neuvěřitelně lidstvo background-658750_1280pokročilo nejen ve vědě za posledních padesát let, musí nám to být jasné. Přitom je zřejmé, že rychlost tohoto vývoje se už tisíciletí nezastavuje.

Ovšem pozor, každá souměrná hromada písku, nad jejímž vrcholem přisypáváme další a další jednotlivá zrnka písku, se v jediném okamžiku zhroutí, ztratí svůj kompaktní tvar a SESYPE SE – spustí lavinu (předvídatelných událostí?). Tomuto jevu se říká zákon entropie.

Zákon evoluce, jak jej chápeme, z tohoto pohledu neplatí. Nemůže platit. Vesmír za miliardy let své existence jistě již byl mnohokrát svědkem vrcholu a pádu nejedné civilizace. Moderní archeologie nám neříká úplnou pravdu, pokud tají objevy a nálezy, které do vědecké evoluce nezapadají. Nálezy, které nezapadají v tom smyslu, že některé z nich jsou datovány daleko před období jeskynního člověka. Časoprostor je jakési hráčské hřiště, jehož změny a proměny se dějí v závislosti na energii pozorovatelů (hráčů). A rozvíjí se dynamicky v souladu s pohybem hráčů. Pozorované není na kvantové úrovni odděleno od pozorovatele, a naopak. Vše jsoucí se vzájemně ovlivňuje. Můžeme to ještě více zkomplikovat, pokud si představíme nepředstavitelné: vše existuje v jediném okamžiku, žijeme v nekonečném prázdnu, sem tam vyplněném atomy.

1981844_273013889533672_1472991972_nDnešní svět je řízen, ať už se nám to líbí nebo ne, programy a kódy

Binárními kódy. Systém internetu, jenž je sám o sobě fascinující, je založen na binárních kódech. Fascinující je také struktura DNA, ne málo podobná počítačovému kódování. Vesmírné kódy vycházejí také ze zvuku, z jeho podstaty či snad z prvopodstaty?

PRVOTNÍ SLOVO – PRVOTNÍ ZVUK. HUDBA SFÉR. To znamená, že vesmírné kódy jsou zakomponované také v „magické“ hudbě. Hudba námi rezonuje, počínaje spirálou vnitřního ucha, konče kostmi, jelikož zvuky vnímáme naprosto celým tělem, nejen sluchem.

Životní události tvoříme pomocí myšlenek a slov vyřčených nahlas

Slov a myšlenek proměněných ve zvuk. Ve vzájemné kombinaci myšlenek, slov a emocí nelze říci, který z těchto faktorů je pro tvoření nejdůležitější. Základem je myšlenka, s ní související emoce je ale také nesmírně důležitá energie pro tvoření – pokud je silná a nepředstíraná. To celé, proměněné ve zvuk, vytvoří velmi silnou energii, která se soustředí v morfickém poli. Ať už jde o běžné věty, pronesené nahlas nebo o zpěv (například buddhistických manter). Všimněte si, že zpěváci, zpívající především emotivně laděné smutné písně, mají život protkán různými nezdary, depresemi, psychózami, a nezřídka končí svůj život sebevraždou. Energie smutných písní se zrcadlí v jejich energetickém, mentálním těle, a podobně display-case-379091_1280působí zpětně – zrcadlově i na posluchače.

Hudba a změněné stavy vědomí

Že má hudba schopnost vyvolat změněné stavy vědomí je všeobecně známé. Barvy mají též co do činění se zvukem. Proto je velmi nerozvážné pořídit si depresivní obrazy od depresivních malířů! A nechat na sebe a své blízké působit negativní energie z těchto děl vyzařující.

Prastaré rytmy, například šamanské bubnování, rezonují s přirozenou frekvencí energie našeho těla. A konec konců rezonují též s harmonickou rezonancí planetární aury pulsující kolem Země, a  s ,,inteligentní“ vesmírnou energií, počínaje hudbou slunečního Světla. Skrze sluneční pleteň (třetí čakra) se můžeme vědomě napojit nejen na auru Země, ale i na auru Slunce a planety Venuše – na rezonance planetárních energií lásky. Běžně dochází k propojení našich astrálních těl, nebo duší, s energií těchto archetypálních bytostí (kromě Země, Slunce a Venuše také všech ostatních planet) v čase spánku. Jde o silné energetické vlivy, a jde o to, naučit se je vnímat i v čase denního bdění. Na aurické vyzařování Země se můžeme napojit kdykoliv. Pro intenzivní vnímání duchovní síly Slunce je vhodná neděle. Na planetární energii lásky bohyně Venuše je nejlepší se naladit v pátek. Samozřejmě i kdykoliv jindy, ale pro začátek, než se vytříbí naše vnímavost pro astrální vesmírné energie, je vhodné začít v tyto dny, kdy je energie vzývaných elementů nejsilnější.

Aura každé planety vyzařuje pulsující energii napříč celou planetární soustavou.

Vše, co vědomě a procítěně VNITŘNĚ prožijeme, odráží se v našem pozemském duchovním životě. Ale i v posmrtném čase ,,čekání“ na nové vtělení.

button (11)

Jakoukoliv životní situaci můžeme a máme zvládnout sami, dokonce máme sílu ji zvládnout sami. Obzvlášť pokud si uvědomíme vlastní potenciál, a pokud skutečně chceme. Přijímáním planetárních a hvězdných energií, získáme porozumění sobě i světu – světu stvořeném z prachu hvězd. Učiňte svoje myšlenky flexibilními, aby byly s vámi právě včas, tehdy, když je potřebujete. Ty nepotřebné nechte bez pardonu vyšumět, nereagujte na ně. Zbavte se jich. To znamená například, nedožadovat se pomoci, od svého okolí, za každou cenu. Nestěžovat si pořád kolem dokola, nelitovat se, nikoho neobviňovat, ani sebe ne. Napojíme-li se na svůj doposud spící tvořivý potenciál, aniž bychom jen čekali, kdo nám co dá, energie porozumění a pomoci k nám bude přicházet sama, a přesně v takové podobě, jakou zrovna potřebujeme. Stačí se otevřít a přijímat energie lásky a pokory, a tak vyvažovat protikladné stínové energie, které nelze ze života zcela odstranit.

Autorem této básně je Rupert Brooke, ze sbírky nazvané Nebe:

 ♥  NEBE  ♥

RYBA (mouchami přecpaná uprostřed června,
lelkující v rozvařeném vodním poledni)
noří se do hlubin moudrosti,
do všech tajemství rybí naděje i strachu.

Ryby říkají, máme svůj Proud i Rybník,
ale je také něco za Tím, kdo ví?
Tenhle život nemůže být Vším, reptá,
nepříjemná představa, je-li tomu tak!

Ryba nesmí pochybovat, že Dobro
vzejde z Vody a z Bláta,
samozřejmě, uctivé oko musí vidět
Důvod všeho v Tekutosti

Nejasně to tušíme a díky Víře voláme,
budoucnost přece není Úplně Suchá.
Bláto na bláto! A víry Smrti poblíž –
tady přece nemůže být Konec, ne zde!

Avšak tam někde, mimo Prostor a Čas,
je voda ještě vlhčí a mazlavější sliz!
A právě tam (jak věříme), tam plave Ten,
co plaval dřív, než řeky začaly téct.

On, Nezměrný, rybí podoby i duše,
On, Šupinatý, všemocný a laskavý,
a pod jeho Všemohoucí Ploutví,
i ta nejmenší rybka do Věčnosti vstoupí.

Ach! Muška nikdy neutají háček,
říká ryba ve Věčném Potoce,
kde čeká víc než vlnění vodní trávy,
tam na dně bahno, tak nebesky krásné.

Vypasené housenky se vlečou kolem,
a červi jak z Ráje všude k nalezení,
nepomíjející můry, nesmrtelné mouchy
a také žížala, která nikdy nezemře.

A v tomto Nebi všech našich přání,
už nikdy, říká ryba, nikdy suchá zem.

sunset-1478192_1920

exkurze

Líbí se Vám článek? Sdílejte ho!Share on Facebook

Diskuze