Bystré vnímání pojmu: „bytosti světla“

waterfall-1507881_1920Světlo znamená především poznání, souvisí s poznáním a poznáváním, s informacemi i s tokem informací. Pokud se setkáte s pojmem: Jsme bytosti světla, nezapomínejte na kritické myšlení. Myslet pozitivně, či pozitivním být, neznamená, že přestaneme používat kritické myšlení. Snažit se aplikovat do svého života světlo a lásku, nebo Světlo a Lásku, je v pořádku, ale to ještě neznamená, že se nám pouze díky jednostrannému vnímání duchovnosti otevře portál do jiné dimenze. Jakékoliv poznání se nevyhne stínům. Stín je součástí světla. Světlo a tma, ať už v přírodě, nebo v člověku, jsou od sebe neodlučitelné. Ke sladkým slibům v podobě: „Přináším vám světlo“, (protože často je slovo „světlo“ chápáno výhradně jako „dobro“), je nutné přistupovat s určitou dávkou obezřetnosti. S významem slova SVĚTLO, ať už jde o světlo duchovní, nebo o světlo chápané jako energetický tok informací, případně i jako fyzikální veličinu, to není tak jednoduché. A samozřejmě nelze opomenout, že vše se vším souvisí, a to nejen v životním procesu každého z nás. Sama pojem „bytosti světla“ používám, ale… Kde začít? Tak například známé, a ve své podstatě nejednoduché slovo lucifer znamená: nesu světlo, jsem světlonoš. Ale…

Malé slovíčkaření: slovo „lucifer“ pochází z latiny: lux = světlo, fero = nesu

summer-landscape-1500748_1280S tím souvisí například, že i ranní hvězda Jitřenka přináší světlo, a určitě ji nikdo nebude spojovat s ďábelskou energií. Stejně jako není možné spojovat původní slovo lucifer (světlonoš) s Luciferem (Satanem), s hadem z Edenu, či dokonce s ďáblem, nebo s jakoukoliv temnotou v podobě zlých sil, nebo se silou, která trestá „hříšné duše“. Položte si otázku: co to je ďábel? Ďábel je pouze název pro vše, co je skryté v každém člověku, pro vše, co je opakem dobra. Jedná se o protiklad k všeobecnému dobru, k přívětivému vesmírnému řádu, ke správné morálce, ke správným zákonům a tak podobně. Což je velmi zjednodušeně řečeno. Ďábel není žádná „bytost“, která by do světa lidí vnášela zlo, případně kohokoliv trestala. Zlo je v nás, stejně jako dobro, a za své případné „hříchy“ (to slovo nemám ráda) se trestáme jen my sami. S přihlédnutím k tomu, že dobro a zlo má sice své standardy, přesto může kdokoliv chápat zlo a dobro po svém, dokonce i naprosto protichůdně. „Satanova říše“ stejně jako „božské nebe“ existují vedle sebe přímo v realitě, v lidském světě, a v lidském nitru.

Mýtické jazyky jsou složité, a díky tomu je význam některých pojmů nesprávně chápán. Existují legendy, podle kterých představitelé církve v dávných dobách ztotožnili Lucifera se Satanem. Tak vzniklo VYMYŠLENÉ peklo, a jeho vládce: kníže zla, vůdce pekelníků. Ono je vůbec složité se v biblickém pojmosloví vyznat, protože na druhé straně lucifer (s malým l), čili světlonoš, představuje „jitřní hvězdu“, Jitřenku, Venuši, a potažmo i Ježíše Krista.

(Jak píše Jeremy Narby ve skvělé knize „Kosmický had“: Každé z dvojčat mytologických příběhů, kam můžeme zařadit také božské Slunce, a božskou Lunu, a nakonec i Adama a Evu, představuje dvě strany jedné mince: životní energii rozdělenou na princip mužské a ženské síly.)

(Biblické texty (Nový Zákon) lze vykládat BOHUŽEL mnoha způsoby, jsou obtížně pochopitelné, jak v tom „dobrém pojetí“, tak v tom „zlém pojetí“. Což byl pochopitelně záměr každého, kdo biblické texty přepisoval, a předkládal svým ovečkám. Vždy tak, aby texty vyhovovaly dané době a daným vládcům.)

Podobně jsou zavádějící a pro většinu nepřijatelné různé články, které namísto čistého vysvětlování pojmů používají nejrůznější slovní hříčky a hádanky. Články, jejichž skutečný smysl (mají-li nějaký) zůstává skrytý pouze v hlavě autora.

mountain-1244132_1920Vrátím se tedy k pojmu: „Jsme bytosti Světla“, o kterém by se dala napsat celá kniha, a lze jej různě chápat. Pokud se v článcích na těchto webových stránkách setkáte s tvrzením „Jsme bytosti světla“, tak jde především o souvislosti s dalšími pojmy: energie a informace. Můžeme vycházet například z tvrzení, že světlo je nosičem informací. Každý z nás „nese světlo“, vyzařuje informace, ať už pozitivní či negativní. Takže jsme bytosti světla i stínů, to snad dojde každému, kdo používá kritické myšlení. Polarity jsou prostě všude, ve vesmíru, v přírodě, v člověku. Což vyjadřuje např. symbol monáda. Udržovat vyváženost a rovnováhu, snažit se být ukotven ve svém středu, snažit se pozitivně myslet ještě neznamená, že lze z reality vyloučit cokoliv, co má, případně může kdykoliv mít, podobu stínu.

Mužský a ženský princip: Symbol stínu je nepochopen, přestože je produktem světla, dostal nálepku čehosi temného. Dnes stínem označujeme temnou část lidské mentality. Označujeme jím vše, co je pro nás osobně nepřijatelné. Temné stíny vidíme na lidech kolem sebe, to či ono na nich považujeme za nepřijatelné. Neuvědomujeme si však, že každý stín, který přiřkneme komukoliv kolem nás, nám jen nastavuje zrcadlo. Jsme konfrontováni s tím, co je i v nás, co si buď neuvědomujeme nebo v sobě potlačujeme! Na druhých lidech nás takto upoutává především to, co u sebe vnímáme jen podprahově, co na sobě nemáme rádi. Mimo to se v každé ženě nacházejí stíny (světla) mužského principu, a v každém muži se nacházejí stíny (světla) ženského principu. Pokud jedno nebo druhé v sobě potlačujeme, nevědomky vytváříme stíny negativních myšlenkových vzorců, stíny nenávisti a boje o moc.

Bytosti světla ještě jinak: každá buňka (nejen) lidského těla vyzařuje světlo

Světlo v buňce vychází z chromozomů v jádru, zde se v buňce nachází DNA – genetická informace (energetická mandala podobná pětiúhelníku!). DNA reaguje na vibrace slov a frekvence nejen myšlenek, ale především emocí. Emoce jsou silnějším dorozumívacím prostředkem mezi námi a „nadpozemským světem“ více než myšlenky. Mnoho dalšího je řečeno v mystické trojjedinosti: rovině fyzické, mentální a duchovní. Hmota není nemohoucí, je spoutanou hybnou silou, hmota je tvořena nehmotnými elementy vesmírné síly – INFORMACEMI. Vše jsoucí, vše viditelné, projevené ve hmotě trojrozměrného světa, je jen určitou formou (vibrující) energie.

(V jiné knize „Chyby v Matrix“, od autorů G. Fosarová a F. Bludorf, je uvedeno: ,,…DNA nejen vysílá a přijímá elektromagnetické záření (jako druh energie), ale kromě toho také vnímá a interpretuje informace, které jsou v tomto záření obsažené. Zdá se tedy, že DNA je nanejvýš kompletní interaktivní biočip, který funguje na bázi světla a dokonce rozumí lidské řeči.)

Jsme světelné bytosti: lidská těla, těla zvířat a rostlin jsou tvořena buňkami. Jádro každé buňky, včetně rostlin, obsahuje DNA. Lidské tělo a těla rostlin obsahují vodu, voda je nosičem informací. DNA vyzařuje mountain-91385_1280světlo – světlo je také nosičem informací. Na tomto základě probíhá vzájemná komunikace například mezi stromem a člověkem. Příroda poskytuje, pokud se vnitřně otevřeme, informace v podobě abstraktních symbolů, tyto se zjevují v podobě mentálních obrazů, které můžeme být schopni vnímat. S tím souvisí význam světla aury každé živé bytosti, a třeba i stromů, rostlin a nerostů. Nejen život je vyjádřen aurou, existuje také aura Země, a sluneční aura. (V modré barvě nebe najdeme jak energii vody, tak energii světla – informace.)

Čili světlo je třeba chápat jako nositele informací. Ať už světlo, které vyzařuje hmota, nebo světlo našeho Slunce, či světlo dalších galaktických sluncí. Na DNA je fascinující právě to, že ji můžeme považovat za nositele informací, dokonce informace svým způsobem vysílá a přijímá, právě pomocí SVĚTLA.

Světlo rovná se také teplo, zde je skrytý význam informací pohybujících se zdánlivě prázdným PROSTOREM, ať už směrem k nám, nebo od nás

S tím vším souvisí například, že v prvopočátku všeho jsoucího hrál svou důležitou úlohu oheň. Živlová energie ohně se projevuje ve všem stvořeném, včetně člověka, a nakonec i růže obsahují energii ohně. Bez ohně není vášně, oheň a světlo jedno jest. Bez vnitřního jasu, vnitřní vášně, a vnitřního světla není možné existovat. Stejně tak ale není možné existovat bez dalších aspektů života, kterým říkáme negativní, stínové, temné. Polaritě se nevyhneme. Můžeme ale pracovat na svém ukotvení ve svém středu (srdce), snažit se jít střední cestou, ať už jsme kdekoliv a děláme cokoliv. Neustále vyvažovat (životní energie, plusové i minusové), a když odbočíme, zahneme nesprávným směrem, uvědomit si to, a opět vyvažovat. Uvědomovat si, že jemnohmotným projevem ohnivé energie je lidská mysl. Stejně jako oheň může se mysl stát neuchopitelnou a nezvladatelnou, pokud ji nemáme pod kontrolou. Mysl je ohnivé podstaty (tvořivá i ničivá).

Světlo je svým způsobem paradoxně také jednou z mnoha příčin naučeného, automatického a často bezmyšlenkovitého jednání

mountains-1424081_1920Pro lidské oko je světlo zdrojem k přenosu téměř všech informací o prostředí, ve kterém se nacházíme a pomocí světla orientujeme. Oproti tomu nepřítomnost světla vyvolává větší ostražitost a pozornější vnímání přítomného okamžiku všemi smysly. V naprosté tmě potřebujeme ve známém prostředí více pozornosti pro orientaci, přesněji se soustředíme na všechny smyslové vzruchy. Bystříme pozornost na podněty z vnějšího světa a v podstatě se řídíme více vědomě smyslovými orgány než obvykle. Více si všímáme mimosmyslových informací, jelikož mozek v tu chvíli přestal dostávat informace o prostředí, které má běžně zmapované zrakovými receptory. V okamžiku, kdy jsou pro aktivní mozek zrakové podněty izolované, zapojujeme do pohybu více intuitivního vnímání. Žijeme v osvětlených městech a téměř se nepohybujeme v přirozené tmě, tím jsou naše smysly otupěny.

Světlo je skutečně nekonečné téma. Světlo vytváří barvy v přírodě. Pravidelné střídání světla a tmy je časomírou také v životě rostlin, které s jistotou vnímají délku dne a noci v každém ročním období. Sama příroda má tak v sobě zřetelně stanovené vnitřní hodiny, v přírodě je čas měřen samotným světlem. S tím souvisí samozřejmě veškerý pohyb, od pohybu planetárních těles, až po každý náš krok, bez pohybu by neexistoval čas.

button (11)

Esoterika a duchovní myšlení, vyjádřené nejrůznějšími způsoby, může být kdykoliv špatně chápáno. Případně vysvětlováno. Kdokoliv může říci, že je například v jednom článku vysvětlena jen půlka pravdy a podobně. Jeden článek je pouze jednou částí širšího celku, nelze do pár vět „nacpat“ velmi složitou a vzájemně provázanou „vědu“ esoterickou, duchovní, hermetickou a podobně. Je třeba vyhledávat další informace, kterých je v tomto směru neskutečně mnoho, srovnávat a porovnávat, intuitivně rozpoznávat chyby, kterých se můžeme kdokoliv dopustit, a přistupovat k různým textům také intuitivně.

Slovo SVĚTLO může být lehce zneužitelné, vůbec v poslední době. Což je alarmující. Proto je nutné dávat si intuitivně pozor na všelijaké sladké řeči o duchovním světle. Duchovní světlo má samozřejmě své opodstatnění, ale ve světle je jen polovina pravdy. Ke světlu neodmyslitelně patří také stíny a tma.

Podívejte se na obrázek: dobrotivý výraz (prezentace) „bojovníka Světla“ sám o sobě nestačí, neobejde se bez smysluplného pochopení duality vesmíru, kterou prostě nemůžeme popřít ani v nás samých.

Související články: Posedlost pozitivním myšlením, Nová nebezpečí nové duchovnosti

NESOUVISEJÍCÍ článek, vřele doporučuji: Zrcadlo do skrytého světa kruhů v obilí

button (6)

digital-1446453_1920

Líbí se Vám článek? Sdílejte ho!Share on Facebook

Diskuze