Tajemná Luna – modrý Měsíc

halloween-72939_1280Jednou za čas se v jediném kalendářním měsíci objeví dva úplňky – jeden na začátku, druhý na konci měsíce. Druhý úplněk v jednom měsíci nazýváme poeticky: modrý Měsíc, tento fakt nemá nic společného s modrou barvou, ani se nejedná o nijak zvláštní úkaz. Pouze podivné, vrtošivé nálady, emoce a nezvyklé aktivity mohou doprovázet neobyčejný čas mezi dvěma úplňky. Tento magický čas si vyžaduje více ostražitosti a pozornosti ke svému okolí i k vlastním emocím a pocitům. Měsíc jako zrcadlo odráží vše, co jest k němu vysláno – počínaje slunečním světlem. V tu chvíli se sluneční světlo mění v polarizované.

pair-408444_1280V čase pravidelných lunárních fází prociťujeme, jak dokonale jsme spjati s okolní přírodou. Nejen lunární fáze mají vliv na nálady, emoce a zdraví člověka. Podobně nás ovlivňují další záchvěvy přírodních a kosmických energií. Reagujeme na náhlé změny teplot, změny atmosférického tlaku, zvýšenou sluneční aktivitu. Stejně tak na změny magnetického pole Země, na kosmické radiace. Mnohdy nejsme ve své kůži a netušíme, že naše biopole reaguje na veškeré přírodní dění.

Měsíc je Zemi nejbližší vesmírné těleso a nejrychleji se pohybuje

moon-1733770_1920Vzájemná svázanost obou těles spočívá také v tom, že Měsíc přibližně odpovídá svým složením planetě Zemi. Měsíc je však i pro astronomy záhadným vesmírným tělesem. Na otázku, odkud a jak se Měsíc ocitl na zemském orbitě, není dodnes zcela jasná odpověď, jen několik protichůdných hypotéz.

Jednou z mnoha zajímavostí také je, že Měsíc oběhne Zemi za stejnou dobu, za kterou se otočí kolem své osy. Proto je vlastně našemu pohledu natočen stále stejnou stranou.

Odvrácená strana Měsíce vzbuzuje tajemnou zvědavost a bázeň už od dávnověku. Na povrchu Měsíce jsou dobře pozorovatelné mapy, zvané měsíční moře. Jsou to oblasti tmavých hornin, kromě nich můžeme pozorovat další zajímavé útvary, třeba kontury šedivých skal a kráterů.

Měsíční moře jsou suché oblasti (lávové roviny)

Přesto jejich jména jsou příznačná a romantická. Skrývají v sobě víru badatelů dávných dob, že se jedná o skutečná moře: Oceán bouří, Moře jasu, Moře dešťů, Záliv duhy a další. Odvrácená strana Měsíce má také svoje pohoří, údolí, krátery a jedno veliké ,,moře“, Moře východní. Víte, že některá měsíční pohoří nesou stejná jména jako pohoří na Zemi, jako například Apeniny a Alpy? Měsíční hory jsou dokonce vyšší než hory na Zemi. Jak je možné, že při zatmění Slunce jej Měsíc zcela zakryje, ačkoliv Slunce je čtyři sta násobně větší než Měsíc? Je to proto, že Slunce je čtyři sta násobně vzdálenější. Náhoda? Tichý oceán (jeho plocha) je větší, než plocha povrchu Měsíce, to jen pro představu, jak asi je tento souputník Země velký.

button (11)

digital-art-399834_1280Postavení Slunce, Země, planet a Měsíce se může jevit jako zcela nahodilá záležitost. Ve skutečnosti i v samotném vesmíru souvisí vše se vším. Země se otáčí kolem své osy, jak jistě víme. Ale tušíme také, jakou roli zde hraje postavení Měsíce? Měsíc působí svou gravitací na osu Země a tímto vlivem udržuje rotační osu Země v klidové poloze. Co z toho vyplývá? Osa Země by se bez existence měsíční gravitace kývala zmateně, náhodně sem a tam. Výkyvy, v rozpětí mnoha úhlových metrů, by zapříčinily prudké změny klimatu, tak velkého rozsahu, že by na Zemi patrně nebyl život možný. V astronomii, astrologii a kosmologii lze nalézt velmi mnoho příkladů důmyslnosti vesmírného systému jako celku.


Příliv a odliv je způsoben gravitační energií Měsíce

Příliv vytváří změny hladin moří a oceánů, stoupají a klesají podle pohybu Měsíce kolem Země. Bez existence Měsíce by se rozsah přílivů a odlivů velmi snížil, ale nezmizel by úplně. Měsíc totiž tvoří pouze dvě třetiny slapového působení na naši planetu. Zbytek způsobuje Slunce a částečně i planety, obzvláště obrovský Jupiter. Přílivová a odlivová slapová fáze se střídá čtyřikrát denně, dvakrát je příliv a dvakrát odliv. Rozsah odlivů a přílivů závisí na poloze Měsíce a Slunce vůči Zemi. Pokud se střed Země, Slunce a Měsíce nacházejí na jedné přímce, dochází k největším přílivům. Jestliže se zmíněná tělesa nacházejí v pravém úhlu, příliv je nejmenší.

daniela 1

Líbí se Vám článek? Sdílejte ho!Share on Facebook

Diskuze