Změněné stavy vědomí

abstract-1231870_1920Článek odjinud: autorem článku je Ing. Josef Schrötter, odborník zabývající se například alternativní medicínou, psychotronikou, automatickou kresbou, a geopatogenními zónami.

Autor ve svém článku uvádí: „Ve změněném stavu vědomí můžeme dosáhnout řady schopností a dokonce léčebných procesů. Otázkou je, jak se do takového stavu můžeme dostat a zda tyto pokusy nejsou nebezpečné.“

Způsoby dosažení změněného stavu vědomí jsou následovné:

„Konzumace psychoaktivních látek (drog), spontánnost – přijde to samo a zničeho nic, meditace, vnímání uměleckého díla, vztah s jinou osobou, spirituální nebo náboženský prožitek, extáze, migréna, bubnování, aplikace konopných přípravků, kombinace bolesti a spánkové deprivace,  hypnóza, psychowalkman, pouhé přání – myšlenka, dýchací techniky, monotónní zpěv, hladovka aj.

Dříve to byla technika především šamanů a medicinmanů. Do těchto stavů se cíleně také dostávají jogíni, ale i křesťanští mystici. Ať se to naší vědecké komunitě líbí či nelíbí, náš organismus funguje jako přijímač a vysílač. V oblasti psychotroniky vždy zdůrazňuji, že se jedná o práci s energií a informacemi – energoinformační proces. V běžném stavu náš organismus přijímá a dekóduje určitou frekvenční oblast. Pokud se ovšem dostaneme do změněného stavu vědomí, pak se tato oblast rozšiřuje nebo zužuje s větší citlivostí. Na základě toho jsme schopni se pak napojit někam nebo na něco a získávat odtud informace, obrazy. Při těchto procesech výzkumníci experimentovali s různými rytmy a ukázalo se, že nejpůsobivější je tep srdce 48 nebo 50 za minutu.

singing-bowl-233989_1920K nejstarším technikám k navození stavu změněného vědomí patří bubnování, zpěv a hudba

Vztah mezi rytmem a mozkovými vlnami je využíván v hudebních nahrávkách. Nejefektivněji lze ovlivnit mozkové vlny tak, že použijeme dva rozdílné signály, aby potřebná frekvence byla rozdílem mezi nimi.

Například k dosažení výsledného rytmu 7 Hz se použije jedna frekvence 49 a druhá 56 Hz. Pokud bychom chtěli docílit například výsledných 6 Hz, aplikujeme jeden zvuk o 60 Hz a druhý o 66 Hz. Naše mozkové vlny pulzují a oscilují v určitých frekvencích. Ty se, tak jako zvukové vlny, dají měřit v cyklech za vteřinu.

Rozeznáváme čtyři základní druhy mozkových vln:

Vlny beta – v rozmezí od 14 do 20 Hz náš mozek je produkuje při běžném bdělém stavu vědomí, tyto vlny produkujeme, když se soustřeďujeme na své denní aktivity vůči vnějšímu světu. Vlny alfa – od 8 do 13 Hz – produkujeme je při polosnění a ve stavu meditace, při zavřených očích je jejich průběh silnější. Vlny théta – od 4 do 7 Hz – produkujeme je při vysoké tvůrčí činnosti, ve stavech šamanského vědomí, v hluboké meditaci a ve spánku. Vlny delta – od 0,5 do 3 Hz – produkujeme je ve stavu hlubokého spánku a při bezvědomí, některé nejnovější výzkumy dokazují, že se vyskytují i v hluboké meditaci.

button (11)

Výzkumy bylo zjištěno, že existují ještě další mozkové aktivity. Jsou to vlny vyšší než beta – od 23 do 33 Hz. Ty jsou spojeny s hyperaktivitou a některými typy úzkosti. Pomocí vln větších než 33 Hz dostáváme okamžité nápady, docházíme náhle k nějakému poznání atd. K nejčastěji používané metodě vedoucí ke změněnému stavu vědomí patří hypnóza. Hypnóza je opředena řadou mýtů a zdánlivými záhadami. Hypnóza představuje změněný stav vědomí, při kterém se objevuje možnost sugestivního navozování představ, forem reagování a chování neodpovídajícího běžné zkušenosti. Hypnóza se již dávno nepředvádí na varietních pódiích, ale přesunula se tam, kam patří – do pracoven psychologů a psychiatrů, kde nehrozí poškození hypnotizovaného.“     Ing Josef Schrötter

Zdroj textu: http://biopor.webnode.cz/

Psychedelická hudba:

http://www.psychedelickyoutulek.wz.cz/psychedelie.html

illusion-1224858_1920

Líbí se Vám článek? Sdílejte ho!Share on Facebook

Diskuze