Kleť – „Jihočeský Avalon“

czech-krumlov-433992_1920„Skrytá paměť krajiny“ Jana Kočnara provádí nevšedním a poutavým světem jedné části jihočeské krajiny. Setkáváme se s mýty a legendami, ožívají v ní zkazky i lidové zvyky. Její text je tvořený mozaikou témat, příběhů a odkazů, směřujících do oblastí kulturní historie, archeologie, botaniky a esoteriky, upozorňuje na některá energeticky zajímavá místa a linie.

Autor si všímá především oblasti Českokrumlovska, zčásti se dotýká i Českobudějovicka a Novohradska. Kromě přiblížení vybraných lokalit je jedním z cílů knížky i snaha posunout vnímání krajiny k více živoucímu a duchovnějšímu pojetí. Snažme se vnímat krajinu jako složitou síť vztahů, do nichž jsme my sami hluboce zakořeněni. Krajina a příroda v sobě nesou paměť.

Zámek v Českém Krumlově

czech-krumlov-697869_1280Tato knížka chce být tak trochu cestičkou hledání a objevování toho, co tu je či možná tušíme, ale co nám často uniká a zůstává skryto. Cestičkou, po které je třeba se vydat a opět nacházet prameny mýtické paměti, ležící pod povrchem.

K lepšímu pochopení různých tajemství, která život přináší, nemusíme vyhledávat jen exotická a vzdálená místa. V naší vlasti, dokonce v našem okolí existuje mnoho výjimečných míst, která se směle mohou měřit se známějšími, historickými a ezoterně proslulými místy Evropy.

Ukázka z knihy „Skrytá paměť krajiny“ (s laskavým svolením autora), se spoustou zajímavých a nevšedních informací, a souborem ezoterických tajemství s tímto krajem neodmyslitelně spojených, zaujme určitě nejen milovníky Jižních Čech. 

KLEŤ – JIHOČESKÝ AVALON

Příměrem Jihočeský Avalon bychom mohli nazvat horu Kleť, vynořující se často jako bájný ostrov z mlžného oparu lesních porostů svých úbočí. Svou velebně mohutnou oblostí dává zakoušet ukotvenou rovnováhu zdejší krajiny. Vede člověka ke snaze pokusit se vymanit alespoň na chvíli z vazby času. Výstupy vzhůru na kopce a hory jsou tradičně spojovány s duchovním pročišťováním. Hora nás však nutká k tomu nejen povznášet se vzhůru k výšinám, ale zároveň se i nořit k zřídlům skrytých pramenů. Stará posvátná místa jsou tady v nejjižnějším cípu jižních Čech plná tajemství. Působí na nás svou krásou a mocnou atmosférou a hluboce se dotýkají našeho vnitřního světa, otevírají v nás brány procitnutí a uvědomění. Pobytem na těchto místech, ve spojení s tichem a meditativním zvnitřněním, se dostáváme do kontaktu s našimi sny a s tím, po čem v hloubi duše toužíme. Při toulkách rozlehlým územím okolo Kletě můžeme narazit na několik kamenných kruhů – na „kámen zrození“, posvátná místa, studánky, místa zasvěcená bohyni Zemi, skály roztodivných tvarů, nebo se jen procházet sloupovím katedrály lesů.

stazeny-soubor

Zdroj fotografie: Kleť – fotogalerie

Název hory Kleť patří k jednomu z nejstarších pojmenování českých hor. V písemných dokumentech se s názvem setkáváme již v roce 1263, a to v latinské podobě Mons Naklethi. Později uváděn jako Kletie, Kleta, Kletý, Kleť. Toto označení nemá jednoznačný výklad původu. Jedno podání ho dává do možné spojitosti s názvem častého porostu těchto nadmořských výšek kleče. Jiná z rozšířených verzí se dovolává kořenu, tedy označení „kletá hora“. Kletá, zakletá – což by poukazovalo na posvátnost této lokality, pocházející ještě z předkřesťanského období. Na její vrchol umístily pověsti hrad nebo také sídlo pohanské kněžky či kněžek, navštěvujících na bílém koni okolní kraj.

cesky-krumlov-1322891_1920

Český Krumlov v objetí řeky Vltavy

Skutečností je, že Kleť patří mezi nejteplejší hory u nás – v rámci roku je tu 125 jasných a slunečných dnů a častá teplotní inverze způsobuje, že na vrcholku hory může být mnohdy v zimě až o dvě desítky stupňů tepleji než na jejím úpatí. V létě zase naopak tu bývá za horkého dne příjemné a svěží prostředí. Tedy klimaticky velice příhodná poloha. V této souvislosti je velice zajímavý archeologický nález pravěkého přeslenu, učiněný necelé dvě stovky metrů od vrcholu hory. Přeslen, který je součástkou prastarého mechanismu na spřádání textilních vláken, představuje doklad dávné přítomnosti žen na Kleti.

Po stránce geologické je celý masiv Kletě tvořen převážně granulitem neboli žulou

lookout-661056_1920Granulity představují proměněný celek vyvřelých hornin, charakterizovaných jako pevné a odolné. V okolí temena hory se vyskytují převážně světlé granulity, tzv. „bělokámen“. Z horského vrcholu se naskýtá krásný výhled do kraje a za dobré viditelnosti lze spatřit i vrcholky Alp. Německý název užívaný v osmnáctém a devatenáctém století byl „Schöninger“. Což bývá vykládáno jako označení krásného výhledu. Není proto divu, že na tomto místě byla zbudována nejstarší kamenná rozhledna v Čechách. Je to kruhová věž s ochozem a cimbuřím, dokončená v roce 1825.

Od samého vzniku zde byla vedena návštěvní kniha, poskytující doklady o oblíbenosti tohoto turistického cíle. Jen namátkou ze známých českých osobností kulturního života navštívil vrchol například hudební skladatel Vojtěch Jírovec, obrozený básník Josef Vlastimil Kamarýt, etnograf a cestovatel Vojta Náprstek, spisovatel Julius Zeyer, malíř Václav Jansa a řada dalších.

Jižně pod vrcholem byla v roce 1957 postavena budova hvězdárny, která je nejvýše položenou astronomickou observatoří v Čechách. Toto vědecké pracoviště proslavilo doma i v zahraničí úspěšné vyhledávání a výzkum drobných planetek, tzv. asteroidů a komet.

the-solar-calendar-930083_1920Jihovýchodně od rozhledny naopak poměry času pozemského odměřují od roku 1973 sluneční hodiny. Byly zhotoveny a nainstalovány podle návrhu ing. Petra Peška tak, že jejich osa je rovnoběžná se zemskou osou a horním koncem směřují k Polárce v souhvězdí Malé medvědice. Jsou zhotoveny z kamene, mědi a stříbra, tedy z materiálů, korespondujících s duší a povahou Kletě. Poblíž slunečních hodin by se podle energeticko-senzibilních expertů měl nacházet hlavní, velice silný bod hory. Kleť představovala od počátku osídlení jižních Čech zřejmě hlavní božiště. Byla nepřehlédnutelná od Boletic, Doudleb, Netolic a dalších míst, která se později stala centry slovanských kmenů. Zastupovala jakési universální božiště umožňující propojení zemských a vesmírných sfér. Energie hory je i výslednicí součtu silových polí celého kraje. Rozsáhlý zalesněný prostor Kletě, jeho plošiny a úbočí skýtají velké množství míst, dávajících citlivým jedincům zakoušet vyvěrání vibrace této energie.

Na Kleti je řada poměrně nově objevených megalitických útvarů. Náleží mezi ně i několik energeticky aktivních kamenů na vrcholovém hřebenu. Asi dva a půl kilometru od vrcholu severozápadně (po modré značce) se nachází jeden z obnovených, nazvaný pro své vlastnosti kamenem Venušiným. O kus dále můžeme spatřit opravený menhir, nazvaný Monarcha.

Zdroj fotografie: Venušin kámen

103Asi kilometr zpět k vrcholu, v úhlu Mechové a Kohveitské cesty, jsou dva malé kameny-skřítci, zvaní Léčitelé. Jak název napovídá, kontaktu s nimi je přisuzováno podpůrné působení při léčbě rozličných chorob. Doporučuje se nejprve navštívit níže položený, poněkud kónický kámen a po asi pětiminutovém působení totéž opakovat u druhého, výše položeného, leč poněkud opačně tvarovaného  kamenného protějšku.

Ať už budeme vnímat či ne, sama okolní příroda působí blahodárně na celý náš organismus

Pod jedním z kleťských vrcholů – Bílým kamenem se nachází prastará obdélníková svatyně s protikladně polarizovanými místy. O jiném stejně pozoruhodném místě vypovídá kamenná pravoúhlá spirála, v lese jihozápadně odtud. Našli bychom ji pod bočním vrcholem dalšího geografického bodu, zvaného Ohrada. Plocha je dnes zčásti vykácená, takže kamenná hrázka z malých kamenů a plochých skalek je celkem patrná. Obdobně ve všech starých evropských kulturách se setkáváme s tvarem spirály. Používal se i při uspořádání svatyň. Ústřední bod svatyně býval v jejím středu, zdroj síly pak tam, kde končila. Síla proudila spirálou ke středu a získávala tak na intensitě.

Přírodní rezervace na Kleti byla založena v roce 1956 k ochraně vrcholové partie hory

Dnes zahrnuje lesní porosty s malým pralesem severozápadně od vrcholu. Rezervace není přístupná. Lze ji obejít po lesní cestě, tvořící její hranici. Původní porost tvořily zejména bučiny, jen místy vystřídané smrčinami. Dnes je tu kromě buku a smrku zastoupen v hojnějším počtu ještě javor klen a jedle bělokorá. Flóra území je poměrně bohatá a rozmanitá. Z typických zdejších rostlinek jmenujme např. meadows-margerite-57322_1920kýchavici bílou, dřípatku horskou, třezalku skvrnitou, zvonek, kopretinu bílou a především krásné kapradě. Mezi vzácnými a chráněnými zvířaty, která na Kleti můžeme zahlédnout, jsou i rys ostrovid nebo tetřívek. Z drobných živočichů zde žije například řada druhů obojživelníků či hmyzu, dále různé druhy střevlíka, chrobáka lesního či tesaříka skvrnitého. Když z jara sejde sníh, neujdou naší pozornosti nesčetné homole hnízd mravence lesního. Zdejší lesy jsou osídleny pravděpodobně nejbohatší kolonií tohoto mravence v celé Evropě.

Co se týká vodních zdrojů a pramenů, veškeré území horského masivu náleží povodí Vltavy. Na celé ploše se vyskytuje řada pramenů a studánek, odrážejících ve svých hladinách krásu a moudrost paměti Země.

Dnes na samotný vrchol Kleti, kromě sedačkové lanovky z Krásetína, vede z různých stran několik značených turistických cest

Nicméně obezřetnosti při sledování trasy není nikdy dost. Celý prostor Kleti je totiž protkán labyrintem cest, takže není nesnadné překročit onen příslovečný bludný kořen a zajít si pěkný kus cesty. Bezpečně lze k výstupu využít trasu zelené turistické značky z Holubova (6 km) nebo z Krásetína od parkoviště (asi 4 km). Přístup je možný po zelené značce také z Českého Krumlova (asi 12 km). Kromě toho vede na vrchol i trasa červené značky ze Zlaté Koruny (asi 10 km).

Kleť jako celek je přímo rezervoárem síly. Její mohutná, klidná silueta, která nás vítá, ať přicházíme z kterékoli strany, je přímo hmatatelným symbolem Gaii i celého zdejšího kraje.

SKRYTÁ PAMĚŤ KRAJINY, autor Jan Kočnar, nakladatelství ONYX, 2009

czech-krumlov-771754_1920

Líbí se Vám článek? Sdílejte ho!Share on Facebook

Diskuze