Obloha – druhy mraků

arrowtown-276846_1280Umíme se dívat kolem sebe a vnímat krásu všedních i nevšedních dnů? Pokud ano, tak s radostí zjišťujeme, že žádný den není obyčejný, všednost se vytrácí, pokud se dokážeme dívat kolem sebe s otevřenýma (duchovníma) očima. Obloha nad hlavou není v žádném okamžiku našeho života stejná, nikdy se neopakuje stejný obraz okolní krajiny. Stejně jako nenajdeme dvě stejné sněhové vločky. Každý okamžik života je jiný a je jedinečný. Ruku na srdce: jak často si jen tak lehneme do trávy, sníme si své sny a díváme se k barevné obloze? A vnímáme PROSTOR kolem sebe?

landscape-816597_1280Beránci (altocumulus): svěží bílé kupičky drobných oblak vždycky upoutají náš pohled, probouzí v nás fantazii, vyvolávají lehkost snění.

Beránci na obloze vznikají vlivem silných větrů, ve výšce tři až šest tisíc metrů. Vítr tvaruje nadýchaná oblaka, uspořádává bochánky mráčků do nejroztodivnějších tvarů. Beránci na blankytně modré letní obloze předpovídají klidné slunečné počasí.

cloud-490360_1280

Slohová kupa (stratocumulus): hustá oblaka připomínají vatové polštářky naskládané ve vrstvách pod modrou oblohou.

Slohové mraky jsou tvořeny z drobných vodních kapek, jde o nejčastější formu mraků. Jejich barevnost je proměnlivá, šedivost těchto oblak přináší déšť, kroupy a v zimě sníh.

Tyto nadýchané vatové obláčky, shlukující se ve skupinách nebo ve vrstvách, plují oblohou ve výšce šest set až dva tisíce metrů.

air-2716_1280Řasa (cirrus): jako lehké tahy štětcem po obloze vydají nápadná oblaka, připomínající rozevlátá peříčka: zářící oblaka zlehka se vznášející v slunečním svitu.

Tyto zvláštní, vlivem proudění větrů roztřepené mraky, se pohybují ve výšce až třináct kilometrů.

Ačkoliv tyto sametové, bílé vlasy modrého letního nebe tvoří miliony ledových krystalků, přesto předpovídají krásné počasí.

tree-838666_1280

Dešťová sloha (nimbostratus): nápadné dešťové mraky uzavřou celou oblohu a na delší čas neuvidíme slunce. Tmavošedá barva vodních kapek nebo ledových krystalek, proměněných v masu ponurých mračen, přináší dlouhodobější déšť.

V zimě bývá předzvěstí trvalejšího sněžení. Olovnatý nádech dešťové slohy slibuje mokro a vydatný déšť trvající třeba celý den.

supercell-139398_1280Temný bouřkový mrak (cumulonimbus):

Bouřkovým mrakům předchází ,,dusno ve vzduchu“, v nadoblačném ,,neviditelnu“ se chystají blesky a hromy, prudký déšť a kroupy.

Bouřkový mrak někdy připomíná svým tvarem „nebeskou“ kovadlinu v barvách od temně žlutohnědé, tmavě šedé až po bílé horní okraje. Na obrázku se ukazuje bouřková supercella.

Pokud se vzduch po bouřce nepročistí a neochladí, v přetrvávajícím dusnu se bouřka obvykle vrací

sea-84629_1280

Kupa (cumulus): někdy můžeme po celém horizontu pozorovat osamocené kupy oblak, tvarující se do zvláštních ,,pyramid“.

Tyto sněhově bílé mraky, ve spodní části tmavší, se na modré obloze předvádí za teplých letní dnů. Pravidlem bývá, že předpovídají krásné počasí, někdy připomínají bouřkové mraky, nepřinášejí však hromy a blesky, spíše mírnější dešťové srážky.

sky-83130_1280Řasosloha (cirrostratus): někdy je modrá obloha pokrytá jemným závojem průsvitných oblak, tvořených vzdušnou vlhkostí.

Tyto lehké, mléčně bílé nenápadné mraky jsou tvořené drobnými ledovými krystalky. Zaslouží pozornost, protože můžeme očekávat změnu počasí.

Lehký závoj oblak se postupně s přicházející teplou frontou zahustí, a z oblohy se začne snášet déšť.

Nadýchaná oblaka: máte dojem, že obláčky na modré obloze jsou lehké jako vánek? Potom jste ale na omylu, pohlceni iluzí vzdušné lehkosti, načechraní beránci totiž váží až několik tun. Ta největší oblaka mohou vážit dokonce až deset tisíc tun.


Článek odjinud: Proč je obloha modrá a při západu a východu Slunce červená?

sunbeam-1084610_1920„Barva“ oblohy a červánky souvisejí s vlnovou délkou světla a jeho průchodem atmosférou. Bílé světlo obsahuje všechny barvy – červenou, oranžovou, žlutou, zelenou, modrou, tmavě modrou a fialovou. Tyto barvy v bílém světle mají různou vlnovou délku a červené světlo ji má nejdelší. Když prochází atmosférou, díky své velké vlnové délce projde bez toho, aby bylo rozptýleno nebo roztříštěno. Paprsky modré a fialové mají nejkratší vlnové délky ve viditelné části spektra. Paprsky modrého světla se lámou a rozptylují asi sedmkrát silněji než paprsky delších vlnových délek. Do oka pozorovatele pak dopadají paprsky světla o krátkých vlnových délkách z oblohy jakoby „ze všech směrů“ – nejen ze směru dopadu přímých slunečních paprsků. Fialových paprsků je ve spektru „méně“ než modrých, lidské oko navíc vnímá lépe modré světlo než fialové, a proto pozorujeme oblohu více modrou než fialovou.

Fotografové krajin a pohoří jistě znají jev „zmodrání“ vzdálených objektů na horizontu, způsobených rozptylem slunečního světla na molekulách plynu. S rostoucí vzdáleností objektu přibývá i množství vzduchu – molekul, kterými prochází sluneční světlo. Přibývá také rozptyl modrých fotonů a my vidíme vzdálené objekty modřejší než ty v popředí.

Světlo se rozptyluje také na předmětech v ovzduší, jako jsou drobné částečky prachu, krystalky ledu nebo kapky vody. Rozptyl slunečních paprsků na takových rozptylových centrech málo závisí na vlnové délce – rozptyluje stejně účinně a barva oblohy přechází k barvě bílé. Z toho se dá usoudit také míra znečištění atmosféry, kdy nejčistší je při tmavě modré obloze. 

Takzvané červánky vznikají v období západu a východu Slunce. Je-li Slunce u obzoru, procházejí sluneční paprsky mnohem větší vrstvou atmosféry. Na molekulách vzduchu, prachových a aerosolových částicích se nejvíce rozptýlí světlo s malými vlnovými délkami. Ubývá fialových a modrých paprsků, naopak červená a oranžová část slunečního spektra prochází atmosférou téměř beze ztrát. Sluneční záření s převažující červenou a oranžovou zasvěcuje oblaka do dobře známých „červánků“.                      Převzato z časopisu Spirit 23/2013

button (11)

field-601209_1920

cumulus-nimbus-491106_1280

Související článek: Tajemství barev – smyslový vjem

clouds-321185_1920

clouds-400643_1280

Související článek: Energie bouřky

sky-425126_1280

sky-846119_1280

thunderstorm-164550_1280

countryside-384624_1280

Líbí se Vám článek? Sdílejte ho!Share on Facebook

Diskuze