6.2.2017

Víte, jak den ke jménu přišel?

V astrologii a také v magii platí, že každý den v týdnu je na energetické úrovni spjat s některou z planet sluneční soustavy. Také naše každodenní činnost, tvořivost a nálada bývá ovlivněna planetární energií. Každý den je zasvěcen jedné z planet: neděle – Slunce, pondělí – Měsíc, úterý – Mars, středa – Merkur, čtvrtek – Jupiter, pátek – Venuše, sobota – Saturn. S touto spirituální skutečností souvisí jména dní latinská a po nich všechna románská a částečně i germánská odvozená právě podle planet sluneční soustavy. I v tomto případě tedy platí, že vše souvisí se vším.

Například v  SOBOTU, pod vlivem přísného Saturna,  se zamýšlíme nad životem, bilancujeme, případně zažehnáváme nezdary. Zamýšlíme se v oblasti diplomacie, spravedlnosti, odpovědnosti, sebekontroly, nad skromností či upřímností. Nad otázkou, jak co nejlépe využít náš čas. Hodnotíte-li na vašem životě cokoliv, vyvarujte se sebelítosti nebo sebe obviňování, hodnoťte se věcně, ničeho nelitujte. Bohatě postačí, pokud případné chyby necháte vyjít na světlo a upřímně si je uvědomíte. Vykonejte rituál nebo meditaci zaměřenou na zvýšení autority a respektu. Popřípadě zhodnoťte všechny vaše obavy a strachy, přílišnou opatrnost, netrpělivost nebo pesimismus, posuďte, zda vám tyto aspekty nebrání v dosažení vašich cílů. V sobotu se zbavujte všech zlozvyků, všeho nechtěného, nepotřebného a překonaného, zbavte se všeho starého. Ukliďte si doma i ve svém nitru.

Jména dní v týdnu latinsky

Neděle lat. – dies Solis – Slunce (něm. Sonntag, angl. Sunday)

Pondělí lat. – dies Lunae – Měsíc (něm. Montag, franc. Lundi)

Úterý lat. – dies Martis – Mars (franc. Mardi)

Středa lat. – dies Mercurii – Merkur (franc. Mercredi)

Čtvrtek lat. – dies Jovis – Jupiter (franc. Jeudi)

Pátek lat.- dies Veneris – Venuše (franc. Vendredi)

Sobota lat. – dies Saturni – Saturn (angl. Saturday)

   

Pátek, den Venuše, německy Freitag – název je odvozen od germánské bohyně Freya

Germánská bohyně Freya se shoduje s římskou bohyní lásky a jara Venuší. Freya je bohyně lásky, sexuality a plodnosti, fantazie a inspirace. Ochránkyně zvířat a královna květin. Bohyně čarodějek a měsíční magie. Jako dcera boha moře je symbolem odvahy, samostatnosti a nezávislosti. Její energie má mimořádnou sílu v jarních měsících, je jí zasvěcena kočka, motýl, vlaštovka, sokol. V bájích je zahalena do pláště ze sokolího peří. Překlad jejího jména jednoduše znamená – paní nebo žena. Tak jako další měsíční bohyně přináší ženám sílu a vizionářství.

   

PÁTEK TŘINÁCTÉHO

Je zajímavé, že třináctý den v měsíci uctívali staří Germáni ale i Římané jako den přinášející štěstí, tento den byl zasvěcen ženské energii, velké přírodní Bohyni. Čarodějky uctívají číslo třináct, pokud se má sejít k velkému rituálu početnější skupina, tradiční počet jejích členů je právě třináct. Mužskou energii v pohanské víře zastupovalo Slunce a dvanáctiměsíční kalendář. Ženská energie je zastoupena Měsícem a lunárním kalendářem, který čítá třináct měsíců po dvaceti osmi dnech. To, že pátek třináctého přináší smůlu, je jen součástí nejrůznějších „programů“, které si předáváme po generacích. Zda se pověra naplní souvisí s přesvědčením, souvisí s tím, čemu hluboce anebo zcela automaticky věříme.

Pověra, že pátek třináctého přináší smůlu, vznikla až v souvislosti s křesťanstvím, kdy v pátek třináctého byl údajně ukřižován Ježíš.

Druhá verze se vztahuje k řádu templářů, Wikipedie: „Ráno v pátek 13. října 1307 (odtud podle některých teorií nešťastný pátek třináctého) začalo rozsáhlé zatýkání templářů v celé Francii. Zároveň byl veškerý templářský majetek převzat královými zplnomocněnci.“


Původ jmen dní v týdnu v naší české kotlině je poněkud odlišný

Zdroj následujícího textu: kalendar.beda.cz

Dříve začínal týden nedělí, pro tuto informaci je to vhodné zachovat

  • Neděle den odpočinku, nedělá se
  • Pondělí den po neděli
  • Úterý druhý den po neděli, slovansky vtorij děň
  • Středa prostřední den týdne
  • Čtvrtek čtvrtý den po neděli
  • Pátek pátý den po neděli
  • Sobota židovský svátek, shabbat

Křesťané převzali od židů sedmidenní týden, původně v židovské podobě pouze s číslovanými dny beze jmen. Pro židy platilo, že šest dnů týdne je určeno k práci a sedmý den náleží bohu. Křesťané považovali všechny dny týdne za boží čas a tak jednotlivé dny byly sváteční, feria. Vlastní jména však neměly, byly pouze počítány: feria prima. secunda až po feria septima, místo níž se ale používalo označení židovského svátečního dne sabbatum. Zatímco pro židy byl sváteční den posledním dnem týdne, křesťanským svátečním dnem byl den Vzkříšení Páně (který odpovídal římskému Dni Slunce) a byl prvním dnem týdne. Úředně byla neděle jako volný den zavedena ediktem římského císaře Konstantina Velikého dne 3. března 321.

Původ názvů měsíců

Leden nejstudenější měsíc, tvoří se ledy
Únor led se v tomto měsíci noří, láme a puká
Březen březí dobytek rodí nebo může jít i o čas bříz
Duben duby začínají pučet
Květen dříve máj, Jungmann roku 1805 použil květen
Červen vyjadřuje načervenalost plodů, to však platí i pro následující měsíc
Červenec načervenalost plodů nebo může být základem i červec (brouk)
Srpen vrcholí žně, používá se srp
Září podzimní říje zvěře, platí však i pro následující měsíc
Říjen podzimní říje zvěře
Listopad listí padá ze stromů
Prosinec doba adventu je spjata s prosbou,
může však jít i o zkomoleninu slova prasinec (doba zabijaček)

Jména měsíců převzala většina evropských národů od Římanů, viz názvy měsíců v juliánském kalendáři. V našem jazyce se však projevil způsob slovanský.

Názvy ročních období

Jaro od středohornoněmeckého slova jar (nyní Jahr). Praslovanský výraz pro jaro – vesna, byl odvozen z latinského ver (jaro)
Léto původ je nejistý, pravděpodobně souvisí s latinským slovem laetus (veselý, šťastný)
Podzim skládá se z předložky pod + zima, podzim = doba před zimou. Ryze české slovo, jinde se užívá jeseň
Zima v indoevropském prajazyku byl výraz tvořen od ghei + m. Souvisí i s latinským slovem hiems (zima)

Původ slova: rok

Slovo rok vzniklo ze slovesa říct, slovo totiž původně vyjadřovalo libovolně dlouhou lhůtu při právním jednání: lhůtu, která se řekla. Nejsnadněji se počítala lhůta 12 měsíců, třeba od jara do jara, tato doba se nakonec začala označovat jako rok.


Související články: Měření pozemského času – atomové hodinyRezonance dnů v týdnu 1, Rezonance dnů v týdnu 2

Sluneční hodiny

Elegantní časoměrné přístroje, to jsou sluneční hodiny. Jednoduchým způsobem měří místní, skutečný sluneční čas. Jednoduchost měření slunečního času spočívá ve využití změn polohy stínu, který vytváří tyč, sloup, nebo k tomuto účelu postavený větší kámen přímo v přírodě. Vysoké kameny složily jako jednoduché měřiče času, v souvislosti s proměnlivým slunečním stínem, už v šerém dávnověku. Největší sluneční hodiny v Evropě najdeme v gotické katedrále Duomo. Milánský dóm je největší gotická katedrála na světě.

Ukázka ke stažení, e-kniha MAGIE ŽIVOTA

Diskuze







error: Obsah je chráněn autorským zákonem.