6.6.2017

Jak vznikl mýtus a symbolika o čertovi?

S touto symbolikou jsem si nedala téměř žádnou práci, protože celkem uspokojivý výklad můžeme najít na Wikipedii: Čert (čort v jiných slovanských jazycích, staročesky črt, psáno jako czrt, czrrt či czirt – srovnej „čírtě“) je démon pocházející z předkřesťanské slovanské mytologie. Po příchodu křesťanství byl u Slovanů jednak ztotožňován s ďáblem jako vládcem pekla a jednak to byla mytologicko-pohádková polymorfní (ale nejčastěji tvarem Panovi podobná) postava zastupující různé staré slovanskédémony a bůžky v křesťanském folklóru, fungující jako ztělesnění zla a obyčejně bydlící v pekle (tedy obvykle ne přímo jako vládce pekla).

Zdroj úvodního obrázku: Pohádka o štěstí (nejen na neděli)

Podoba čerta zřejmě vychází z mnoha různých bytostí, především z antické mytologie

Vzhledem i povahou se nejvíce podobá satyrům a Panovi (Faunovi), bohu pastvin. Pokud je čert andělem, svrženým z nebes, můžeme jeho původ odvozovat i od Titánů, kteří byli poraženi ve válce s řeckými bohy, a také od Héfaista, jehož Zeus svrhl z Olympu – Hefaistos byl rovněž nevzhledný a kulhal.

Ve slovanské mytologii se objevovaly podobné bytosti, nazývané ďas nebo také běs.

V českém folklóru je čert pohádková bytost žijící v pekle

Má rohy (spíše nenápadné růžky, skryté v kudrnatých vlasech, navíc často pod kloboukem), ocas, kopyto a je „přičmoudlá“. Peklo opouští, aby získala duše hříšníků. Většinou se je snaží získat formou úpisu. Nabídne člověku na určitou dobu služby nebo výhody, ale ten mu musí vlastní krví upsat svou duši. Když určená lhůta vyprší, čert přijde k člověku a odnese jeho duši do pekla. Tam také odnáší duše zlých a hříšných lidí, kde budou duše na věky věků trýzněny. V pekle jsou podle pohádkových tradic duše váženy. To jen pro jistotu, aby nedošlo k nějaké chybě; tu ovšem nelze spolehlivě vyloučit. Řada pohádek je na záměně zlé duše za dobrou založena. A čistým duším se opustit peklo, i přes odpor pekelných mocností, vždy podaří. Další oblíbená pohádková zápletka je, jak Honza (nebo třeba krejčí) čerta ošidí, či spíše napálí. Podle těchto pohádek jsou čerti bytosti mdlého rozumu. Ale nikdy se nevyplatí podceňovat je. Čert je schopen letu a okamžitého přemísťování se z místa na místo. Kvalita čertových kouzel je závislá na úrovni čerta — například v českém pekle panuje určitá hierarchie. Na nejnižším postu jsou plesniví čerti a pak to stoupá vzhůru až k Luciferovi.

S čerty se můžeme v Čechách setkat hlavně v pohádkách; dále v pověsti o Faustově domě v Praze; v lidové tradici sv. Mikuláše atd. Synonymem pro výraz čert je slovo ďábel, v českém kulturním prostředí jde však o významově poněkud odlišný pojem, pod kterým si lidé často představí jinou bytost.

Není jisté, zdali je český čert záporná bytost (na rozdíl od ďábla). Zlé lidi trestá, avšak ty dobré odměňuje zlatem či kouzelnými předměty. V některých pohádkách je čert spíš komický a přihlouplý než děsivý.

Čert se v křesťanské teologii nevyskytuje

Podle křesťanských principů jsou ale reálně existující duchovní netělesné bytosti ďábli, jejich působením se zvětšuje a prohlubuje zlo jako takové a mohou být původci i mnoha chorob. Člověk přivolává působení ďábla tím, že sám zlo páchá, neplatí zde však přímá úměra. Tyto principy jsou v této formě přijímány jen některými církvemi. Například římskokatolická církev má i v současnosti pro vyhánění zlých duchů a ďábelského vlivu oficiálně ustanoven institut exorcisty. Upisování duše ďáblu patří spíše do folklóru. Pro ďábla se používá i označení démon, ale démon nemusí existovat reálně, jeho existence může být jen odvozena od lidské mysli.

Čerti v lidové slovesnosti

Přirovnání v řeči: Tisíce čertů. „Čert to vem!“, používá se jako nadávka ve východní Evropě. Poblázněný čertem. K čertům, míněno do pekel.

Kam čert nemůže, nastrčí ženskou. (pořekadlo)
Čiň čertu dobře, peklem se Ti odmění! (přísloví)
Tumáš čerte kropáč! (frazeologizmus)
Berou mě všichni čerti (frazeologismus)
Vem tě čert! Táhni k čertu! (frazeologismus)
Je to po čertech …(nějaké – pěkné, drahé…) (frazeologismus)
Čert ví proč (frazeologismus)
Šijou s ní(m) všichni čerti (frazeologismus)
To mi byl čert dlužen (frazeologismus)

Čerti v geografii

Čertoryje (okres Olomouc), Čertoryje (okres Vsetín), Čertoryje (okres Zlín), Čertova hora (okres Písek), Čertova kanapíčka, Čertova skála, Čertovo břemeno, Čertovy skály (okres Vsetín) – skalní stěna u obce Lidečko, Čertova stěna-Luč, Čertovka – krátký umělý kanál, který se nachází v Praze na Malé Straně, Čertův stolek, Čertův hrádek (hrad, okres Prostějov) – zřícenina hrádku u obce Okluky (Malé Hradisko), Čertova pec (Slovensko), Ďáblice (Praha), Čertovka, Čertův důl – více různých významů, Čertova studánka, Čertovo jezero.

Zdroj textu: Wikipedie – Čert,

Diskuze







error: Obsah je chráněn autorským zákonem.