Slova mystika: „Ubližování tvoří zlou osobní karmu a vůbec je semenem všeho zla na světě.“

Citace z knihy „Světlo géniů“, Květoslav Minařík

„Jestliže tak zdánlivě nepatrná příčina jako životní názor lidí je s to přivést na svět zlo tak skutečné jako všechna násilná opatření mocných, aby ochránili své zdánlivé zevní dobro, pak jistě ze stejných příčin, tj. z jiného životního názoru, může vzejít také skutečné dobro. V tomto světě jsme chráněni náplní mysli víc, než si dovedeme představit. Kladné a dobré stavy mysli a pociťování se promění v pocity štěstí. Když tyto pocity pronikly celou bytostí, stávají se její mocnou ochranou. Kdo myslí v dobru a má od počátku takového chování i víru, že nikdy nebude postižen zlem, bude tímto postojem chráněn do té míry, že sotva někoho napadne myšlenka, aby mu ublížil. V tom, kdo by mu chtěl ublížit, je tato tendence potlačována dobrými stavy mysli a přesvědčením mystika, jenž je v sobě nechává neustále vystupovat.

Slova mystika: „Ubližování tvoří zlou osobní karmu a vůbec je semenem všeho zla na světě.“

Proto v sobě mystická praxe tají jak klíč ke štěstí, tak i ke zlomení vlády zla, i když se neutrálnímu pozorovateli může někdy zdát, že je to právě on, kdo ve svých rukou drží účinné prostředky proti čemukoli. V této souvislosti bude dobře čtenáři připomenout, že i žáka mystiky může postihnout zlo. To často budí dojem, že ho mystika nijak nechrání. Ale to je jen zevní zdání. Zkušený mystik, aby dodržel příkaz pokoje, často uvolní cestu zlu, takže ho postihne. Nebo také pochopí, že zlo, které na něho má dolehnout, ho zbaví mravních nedostatků, jež často nelze odstranit jinak než právě tím, že ho zlo potká prostřednictvím cizích rukou.

Mystik nesmí uvažovat jako běžní lidé, které jejich duchovní růst vůbec nezajímá a kteří se snaží uchránit před zlem všemi prostředky. Přitom vůbec nehledí na to, zda je tato sebeochrana morálně nezkazí nebo se neprojeví jako brzda jejich duchovního růstu. Mystik však ví, že vyhne-li se zlu, může to pro něho znamenat, že se upevní jeho duchovní nečistoty a tím se stane méně odolným proti překážkám na cestě k dosažení duchovní a mystické dokonalosti. Proto připustí, aby na něho dolehlo zlo, jež se často ukáže jako akce zla, které samo sebe zničí, a on dospěje k vnitřní svobodě, k poznání a k osvícení.

Aby však člověk na cestách mystiky nebloudil a neupadl později do chybných názorů, musí teoreticky dokonale ovládnout předmět svého studia, mystickou nauku, než přistoupí k praxi. Rozhodně nesmí v mystické snaze vidět prostředek k vyvolávání a dosahování senzačních projevů neviditelného světa. Má v ní právě naopak hledat možnost zušlechtit se na přirozené základně svého života. Tzv. vyšší nebo mystické hodnoty pocházejí z reálného, ale mravností zušlechtěného života, a dobré mystické stavy musí pramenit ze správného vnitřního postoje k světu a duchovnu. Duchovní život si nesmíme představovat jako životní styl, který není ve vztahu k prostému způsobu života. Naopak ho musíme chápat jako proměněný prostý běžný život. Pouze prostě žitý běžný život musí být živnou půdou života vyššího. Ale plod tohoto vyššího života vzejde jenom tehdy, když zasejeme jeho semeno – ušlechtilou mravnost.

Proto musí každý, kdo touží po vyšším nebo mystickém životě, usilovat o přetvoření vlastní přirozenosti změnou její dosavadní mravní náplně v náplň vysoce mravní. Pak všechny buňky bytosti začnou pomalu jevit známky zbožštění, které se vystupňuje až k záři plného uvědomění sebe jako nositele samého Boha. Je to uvědomění skutečně věcné, jako je pro nás věcným vědomí naprosté bezmocnosti našeho nepovzneseného bytí. Usilující člověk dospívá k tomu, že pociťuje, jak se v něm hýbe Bůh, jak vniká do jeho vědomí a jednání a podílí se na jeho již vyvstávajícím pocitu časového neohraničení. To je první reálný výsledek pravého úsilí o dokonalé uskutečnění nejvyšší mystické mety.

Když již člověk začne v sobě nosit Boha, nemusí ještě být náboženským ztřeštěncem. Bůh v mystikovi představuje kvalitu náplně mysli a vědomí. Tato náplň není v žádném rozporu s možností logicky myslet, cítit, uvažovat a jednat, stejně jako s nimi není v rozporu náplň vytvářená hmotnými vztahy a skutečností. Ale jakýsi rozdíl je zde přece. Jestliže jsou jedinou náplní vědomí vjemy hmotné přírody, pokrývá se vědomí jakousi temnotou, nepoznáním. V takovém případě se pozorování stává více a více závislým na smyslových postřezích, což přivodí ztrátu správných inspirací a intuice. Nakonec se ve vědomí usídlí lhostejnost k vyššímu způsobu života a tím de facto i ke stavu, který se vyznačuje bezstarostností a samovolně vystupujícími radostmi. Potom zbude zájem pouze o hmotné věci, a to člověka zatíží psychicky tak, že se stane nevrlým, sobeckým a nevlídným. Tyto duševní stavy v něm pak vzbudí sklony k ubližování. Ubližování zase tvoří zlou osobní karmu a vůbec je semenem všeho zla na světě.

Naproti tomu člověk, který se mystickým úsilím propracoval tak dalece, že náplní jeho vědomí je kvalita, kterou jsem nazval Bohem, stane se radostnějším a později dokonce šťastným. To je zase předpoklad ke konání dobra a k vytváření dobré karmy, což se pak odráží více nebo méně nejen v osudech jedince, nýbrž i v osudech celého světa.

Mystika je praktická nauka zaměřená především k rozmnožování dobra ve světě, jak je může chápat obecný člověk. Proto by ji měli lidé poznat a studovat. Jejím cílem nikdy není hledání a vytváření nějakého dobra posmrtného, jak se to domnívá člověk špatně informovaný. Naopak. Na prvním místě vychovává člověka k tomu, aby si dokázal uspořádat věci a projevy běžného života tak, aby mu z toho vzešla dobrá karma. Toho ovšem nedosáhne jinak, než když rozvine dobré myšlení, cítění a když také bude konat dobro. Platí to dokonce, i když bude dobro konat s předpokladem, že mu jeho činy přinesou dobré výsledky ve smyslovém a hmotném životě. Nejprve tedy bude žák mystiky myslit v dobru a vylučovat z mysli a z pocitů všechno, co jej ladí nepřátelsky k ostatním lidem. Bude také ze své mysli a ze svého srdce vylučovat to, co v něm vyvolává pocity a stavy utrpení. Bude se prostě snažit o to, aby konal jen takové skutky, jimiž rozmnožuje dobro. Tímto způsobem se duševně vyvine, povznese a získá velikou duševní sílu, která vytváří podmínky k tomu, aby se soustředil; soustředění vždy člověka uvede na cestu duchovního zrání.

Z toho, co jsem právě řekl, si každý může dovodit, že cílem mystiky není především rozvoj kouzelných sil a schopnosti vstupovat vědomě do neviditelného světa, kde lze žít uprostřed různých úkazů, zázraků a tajemství. Kdyby na mystické cestě byly právě takové věci prvořadé, musel by se člověk co nejpřísněji a nadměrně zušlechtit a odosobnit, aby ho citový život nevedl do strastí, jež by působil sobě nebo jiným. Musel by se povznést nad sféru reakcí, jež postihují běžně cítící tvory a lidi. Svět zázraků a život v jeho sféře jsou totiž výsledkem vysokého mystického úspěchu; prudké změny vzniklé citovými reakcemi se na jeho úrovni mohou projevit jako bouře strhávající člověka do nepříjemných a nebezpečných duševních a jiných vnitřních stavů.

K tomu je nutno dodat: člověk hledající vnitřní nebo neviditelný svět a život v něm najde vždycky pouze to, co do něho dříve vnesl svou vlastní psychickou náplní. Člověk, usilující o mystické zdokonalení rozvojem kouzelných sil, se ve vnitřním nebo neviditelném životě setkává pouze s jevy nebo útvary svých myšlenek, pocitů a stavů své psychické přirozenosti; stejně se zlý člověk na světě setkává se zlými situacemi, které svým počínáním připravil a které ho samy vždy přinutí k boji. Na úrovni vnitřního nebo neviditelného, tj. nezjistitelného života, stejně jako zde na zemi přivodí vyhraněné jáství, projevující se sobeckým (zlým) myšlením, vždy jen boj a zlo. A v mystice jde o to, aby zlo bylo odstraněno. Nemá být prodlužována a posilována jeho existence, dokonce nemá být vůbec rozmnožováno. To má mít vždycky každý na paměti, jestliže myslí na mystický vývoj ve vztahu k rozvíjení kouzelných sil.“

Související článek: Flexibilní vesmír a transformační magie

Slova mystika: „Ubližování tvoří zlou osobní karmu a vůbec je semenem všeho zla na světě.“

GALERIE FANTAZIE – Květinové dekorace, dárky

Diskuze


PŘEJETE SI PODPOŘIT PROVOZ WEBOVÝCH STRÁNEK FORMOU FINANČNÍHO DARU?


error: Obsah je chráněn autorským zákonem.