Aztécké a mayské symboly

Mexičtí indiáni, v několika na sebe navazujících generacích, po sobě zanechali neobyčejné památky, impozantní města, posvátné chrámy a moudré vědomosti. Ať už jde o Olmécké, Aztécké a nejvíce známé Toltécké a Mayské tradice. Mexičtí indiáni uctívali, ostatně jako starobylé národy všude ve světě, nebe – sféru nekonečné stálosti, zemi a podsvětí. Toltékové měli dokonalé znalosti o energetickém systému člověka. Inkové postavili známé město vysoko v horách, na plošině Machu Picchu. Mayové se vyznačovali na tehdejší dobu dokonale propracovanými kalendáři, astronomickými a matematickými znalostmi.

Aztécký opeřený had – Quetzaloatl

QUETZALCOATL: aztécký opeřený had, uctívaná božská postava starověkého světa Aztéků, Toltéků a Mayů. Opeřený had představuje v mezoamerických kulturách boha války, plodnosti, rituálních obětí. Nejvýznamnějším symbolem zbožného uctívání je velká Quetzalcoatlova pyramida Slunce ve městě Teotihuacán.  Aztékům se had  Quetzalcoatl zjevoval v lidské podobě, jeho síla je spojována s vodou, oblohou a plodností. Také s Jitřenkou na obloze, strážkyní Slunce. Chápán je také jako pán časů úsvitu a bůh větru. Aztécký Opeřený had disponuje obnovující a životodárnou silou.

            

          

KOUZLO STAROVĚKÉHO SVĚTA – facebook

Video: Den, kdy byla objevena plošina Machu Picchu  

Vloženo 2.9.2015, v Českých Budějovicích, Věra Balková

          

   

AZTÉCKÝ KALENDÁŘ: mystický kámen Slunce

Je symbolem pomíjivosti času, minulosti, věčnosti a posvátné pravdy. Kamenný reliéf představuje kruhový oltář s astrologickými a astronomickými symboly. Ve středu reliéfu je zobrazen aztécký bůh Slunce Tonatuih. Čtyři čtverce uprostřed symbolizují čtyři roční období. Aztécký kalendář slouží k určování světových stran, a cyklického pohybu planet a vesmírných těles po obloze, pro určování zatmění Slunce a Měsíce, a dalších astronomických a astrologických jevů

Aztécký král

Dobývání aztécké říše Evropany

Mexické talismany, figurky a masky

Chrámové město Palenque – Mayská civilizace

Tato lokalita na okraji džungle se nachází na jihozápadním okraji mexického poloostrova Yukatán. Na jihu se majestátně zdvihá slavný chrám nápisů stupňovitá pyramida k jejíž zastřešení vede vzhůru široké schodiště. Zde nalezli archeologové před padesáti lety skrytou chodbu, která vede do nitra pyramidy. Narazili na nedotčenou hrobku Pakala Velikého. Jeho tvář mu kryla maska z jadeitové mozaiky a tělo měl zdobené drahocennými šperky. Pakal vládl městu sedmdesát let 7. století, kdy Palenque zažívalo zlatou dobu. Než Pakal nastoupil na trůn vykonávala vládu jeho matka. Podle nalezených a rozluštěných hieroglyfů lze téměř sledovat celou následnost Pakalovy dinastie na trůně až po náhlý zánik Palenque v 9. století. Napravo od chrámu nápisů je postaven malý chrám, ve kterém byl nalezen hrob o kterém se archeologové domnívají, že patří Pakalovo manželce nebo matce. Přesně v pravém úhlu k oběma chrámům se rozkládá budova někdejšího paláce, která patří k největším stavbám Palenque. Tento palác budoval Pakal a jeho následovníci asi sto let. Bez jakékoli pochyby plnila tato budova funkci světského paláce a měla i náboženský význam. V pozadí paláce stojí další menší chrámy, např. chrám Jaguára. Dále se nacházejí, z části úplně zarostlé vegetací, chrámy křížové skupiny.

Jde o Sluneční chrám, křížový chrám a chrám zkřížených listů, uprostřed jimi vytvořeného náměstí stojí oltář. Areál byl vybudován ke korunovační slavnosti Chan-bahluma II. Pakalova syna. Na rozdíl od ostatních mayských měst se v Palenque stavělo elegantně. Veškeré cesty vedou do džubgle, kde archeologové postupně vysvobozují další chrámy. Chrámový komplex Palenque, nad nímž stále krouží orli a supy, zapadá do džunglí porostlé krajiny tak harmonicky, že vypadá, jakoby nebyl dílem lidské ruky. Navíc si musí návštěvník představit, že kdysi červeně zářil, protože jeho fasády byly natřené kematitem – oxidem železa. (Zdroj textu: Spirit)

Diskuze