Symbol štěstí – bůh Ganéša

india-1177550_1920Kolem Ganéši, syna bohyně Párvátí, baculatého boha se sloní hlavou, vznikl populární kult. Tento bůh nosí štěstí při všem počínání. Hinduisté Ganéšu uvádějí mezi pěti nejdůležitějšími bohy společně s Brahmou, Višunem, Šivou a Déví. V tom, že v sobě spojuje zvířecí rysy s lidskými, prý se odráží spojení různých kvalit, které nastává, když duše věřícího dosáhne splynutí s božstvem. Ganéša je bohem počátků. Jeho vyobrazení stojí u vchodu domů i chrámových svatyní, kde zastává úlohu ochránce. Je vždy uctíván jako první, než se vyznavači začnou klanět ostatním bohům. Má moc odstraňovat překážky a ti, kdo ho uctívají, mu přinášejí oběti, aby si získali jeho přízeň ve všech podnicích, které se chystají uskutečnit – od napsání dopisu až po dalekou cestu nebo stavbu nového domu.

Jako bůh moudrosti, štěstí a zdaru je Ganéša vždy uctíván přede všemi ostatními bohy

meenakshi-1576101_1920

Květy měsíčků a lotosů, které zdobí mramorové sochy v jižní Indii, mu jsou přinášeny jako oběť. Někdy mu lidé obětují také jeho oblíbené sladkosti, díky nimž má bříško zakulacené.

Spisovatelé často vzývají jeho jméno na začátku knihy, protože je rovněž bohem moudrosti a je znám také jako zručný písař. Jeho sloní hlava  a krysa či myš, na které jezdí, jsou symbolem ostrovtipu. Říká se o něm, že podle diktátu mudrce Vjásy napsal epos Mahábháratu. Než však s psaním začal, vymínil si u Vjásy, že mu bude diktovat bez přestávky a že nebude při tom užívat žádných těžko srozumitelných slov, tím se vysvětluje, proč je celý epos tak čtivý a přístupný.

button (11)

Jméno Ganéša znamená „Pán zástupů“ a dalším úkolem, který tento bůh zastává, je úloha vojevůdce Šivova vojska. Vyznačuje se hezky vyklenutým bříškem, protože má nesmírně rád sladkosti a ovoce – to jsou také jeho oblíbené obětiny. Jeden kel má ulomený od té doby, co jeho hlavu vzali slonu Airávatovi, a nosí ho v ruce. Toho klu prý také používá jako psacího náčiní.

Ganéša je synem boha  Šivy a bohyně Párvátí

ganesha-1576096_1920Jedna mýtická verze vypráví, jak Párvátí snažně prosila Šivu, aby jí dal syna, ale on jí odpověděl, že sám jako asketa po dětech vůbec netouží. Když pak ale na něho nepřestala dotírat, udělal jí postavu dítěte z červené látky jejího pláště. Párvátí si myslela, že si z ní jenom tropí žerty, ale její touha po dítěti byla tak veliká, že látkové dítě dokonale přetvořila a přivedla ho k životu. Chlapečka pak objímala a sama ho kojila. Celá se oddala lásce k němu a plakala slzami radosti. Když však dítě vzal do náruče Šiva, upadla mu hlavička. Párvátí to velmi rozrušilo a nepopřála Šivovi ani chvilku klidu, dokud jí neslíbil, že chlapečka znovu oživí. Šiva poslal svého býka Nandina, aby se poohlédl po nějaké nové hlavě, a ten na svém putování po zemi i po nebesích narazil na Indrova velikého slona Airávatu. Pokusil se mu useknout hlavu, ale Indra s dalšími bohy hned přispěchal a zvíře bránil. Nandin ovšem byl silnější a hlavu odnesl Šivovi. Při té hrdinské potyčce se stalo, že se na Airávatově hlavě ulomil jeden kel. Když pak Šiva usadil sloní hlavu chlapci na ramena, byl z Ganéši překrásný bůh se čtyřma rukama, třema očima a úctyhodným kulatým bříškem. Indra pak Šivu přišel poprosit o odpuštění za to, že se nechtěl vzdát svého slona, nevěděl totiž, že na tom záviselo Šivovo štěstí. Šiva jeho omluvu přijal a řekl Indrovi, že jednoho dne Airávata znovu povstane z vody i s novou hlavou.

Zdroj textu: Mytologie, ilustrovaný průvodce světovými mýty a legendami, nakladatelství Perfekt

madurai-1576097_1920

snail-1742552_1920

Líbí se Vám článek? Sdílejte ho!Share on Facebook

Diskuze