Tarotová karta Viselec – symbol znovuzrození
Podíváme-li se na tarotovou kartu Viselec, v prvním okamžiku v nás vzbuzuje negativní asociace. Postava člověka, visící hlavou dolů – v meziprostoru, vzbuzuje pocit odevzdanosti, nemohoucnosti, bezmoci, trestu nebo oběti, skryté bolesti, omezení v čase a prostoru. Musíme si ale uvědomit, že postava visí za jeden kotník, druhou nohu uvolněně opírá o visící tělo, působí celkově uvolněně, odevzdaně a meditativně. Viselec ve skutečnosti představuje proces času potřebný k cílené sebe proměně. Vyjadřuje okamžik, kdy se máme zamyslet nad životem: možná stagnujeme v poli záporných energií, a právě nastal čas zjistit, kudy dál. Dočasně nic nedělat, nekonat, netlačit na pilu, nechat věci volně plynout. Dovolit si být nějaký čas sám se sebou, a být sám se sebou rád. Zůstat chvíli v klidu „viset“ v potřebném, dočasném nicnedělání, zpomalit, ztišit se a zamýšlet se, jestli to, co právě dělám, chci dělat dál.
Foto: Rebeka Sprinncová
Viselec představuje obrácený pohled na strom života, vědomé zakořenění v posvátnosti přírody nebo přímo v ,,nebi“, vědomé produchovnění našeho pozemského bytí
Někdy se v životě zasekneme nechtěně, bez uvědomění příčin stagnace. Karta naznačuje, že není vždy možné pokračovat a tvořit podle našich (zastaralých) představ. Může jít o představy a činy, které převracejí náš život ,,na hlavu“. Někdy nám Viselec říká: zastav se, přemýšlej, vrať se na začátek, opusť mysl, nalaď se na nové přijetí – nové myšlenky. Pokud tak neučiníš zavčasu, může se stát, že tě život sám srazí na kolena. Jde o to, zříci se všeho, co nás, byť jen na podvědomé úrovni, dlouhodobě zraňuje. Ne vždy se do stavu bezmoci dostáváme vlastním přičiněním, ale to může být z hlubšího pohledu mýlka. Vše, co se nám v životě děje, přichází zpětně takzvaným zrcadlením.
Vše odzrcadlené v životě může mít svůj počátek v myšlenkách a činech, na které jsme během času už zapomněli, potom se divíme, když nás něco srazí na kolena, a ptáme se: ,,Proč zrovna já?“ Postava visící hlavou dolů nám říká: podívej se na věci z jiné strany! Viselec, obrazně řečeno, je kartou „vzdání se“, ,,mystické smrti“ a ,,znovuzrození“. Je symbolem dočasně omezené životní energie, odevzdání se, což ale při hlubším pochopení představuje zásadní životní změnu, na které se můžeme pozitivně samostatně podílet: pokud zůstaneme v přítomném okamžiku a v meditaci ,,viset hlavou dolů“ a ujasníme si, co je potřeba v našem životě obrátit takříkajíc naruby a získat novou životní sílu. Číslo karty Viselec je dvanáct, to nás samo o sobě odkazuje k hluboké duchovní symbolice, číslo dvanáct je mystické solární číslo.
Zastavení v čase, v podobě tarotové karty Viselec, nás nabádá zbavit se všeho nepotřebného
Především veškerého haraburdí v hlavě: negativních a záporných myšlenek, pesimistického pohledu na svět. Jde o podstatné rozhodnutí: zbavit se všeho, co zapříčiňuje, proč v životě stagnujeme. V přeneseném smyslu ,,viset hlavou dolů“ znamená, soustředit se na Vyšší vedení, na vlastní intuici. Znamená přemýšlet, co nebo kdo nám zabraňuje posunout se vpřed: zastaralá přesvědčení, především vnitřní sebe zraňující slabosti, různé osobní vztahy, nepotřebné věci a připoutání (zaměření na hmotu), zaměstnání, které nás nebaví, pochybné party, pochybné skupiny – zaměřené na vyznávání pochybné víry. Může jít také o různé negativní závislosti, nebo o změnu životosprávy, případně zamyšlení se nad přístupem k sexuálnímu životu, a nad přístupem k tomu, co si představujeme pod pojmem rodina.
Karta Viselec má mnoho tváří, její význam je hluboký a vzhledem k našim životům mnohorozměrný. Podíváme-li se například na skupiny vyznávající satanismus, uvědomíme si, že zde karta Viselec připomíná obrácený pentagram. Toto nám naznačuje, že Viselec je v určitém smyslu také kartou jakéhosi osobního pokání, vědomého zrání, (revoltujícího) dospívání, a nelehkou cestou k dospělosti (někomu může trvat hodně dlouho, než do stavu vědomé zralosti dospěje). To ale neznamená, že ,,těžké časy“, kdy je potřeba zastavit se na rozcestí a uvědomit si nové směry a nové výzvy, nemohou přijít kdykoliv a v jakémkoliv věku.
Viselec je v podstatě sebe transformační karta
Říká mám, že život je plavba, a že kormidlo vlastního života, ať už na hladině klidného moře nebo v rozbouřených vodách máme v rukách jen my sami. Může být záchranným majákem, hozeným záchranným kruhem, ukazatelem na cestě, zjevujícím se jako záchytný bod v nekonečném moři různých událostí, životních pletek, nebo jen dočasných nedorozumění.
Pozor na jedno nebezpečí: nesmíme zůstat viset v meditativní poloze příliš dlouho, (v některých případech už navždy). Nesmíme stagnovat v nečinné sebelítosti, v nekonečném sebezpytování, v nikam nevedoucím sebe pranýřování, v unikání před skutečností a nechtěnou realitou, v hlubokém spánku nicnedělání, v nepotřebných iluzích, v sebe omluvách a svalování viny na ostatní. To bychom mohli, ,,visíc hlavou dolů“ v neúčinné meditaci a životní nestabilitě na znovuzrození čekat donekonečna.
V meditaci si máme uvědomit, že Slunce a s ním naděje každé ráno prosvětlí obzor: východ představuje znovuzrození. Na dně moře, podobně jako na samém dně našeho podvědomí se může skrývat, a také se zcela určitě skrývá, poklad nedozírných hodnot. Někdy musíme, chtě nechtě, přijmout hlas lodního zvonu, který bije na poplach, a vzdát se nepotřebných (pirátských) myšlenek, a začít s nadějí v srdci vyhlížet Slunce na obzoru. Zahodit starý zaprášený lodní deník, a s odhodláním otočit list, a uvědomit si, že život je s každým svítáním nepopsaná kniha budoucnosti.
Nepochopené negativní myšlenky a emoce nejsou pro tvoření spokojeného života žádoucí
Možná se pohybujeme životem v jakémsi polospánku a říkáme: to nezvládnu, to nesmím, to nemohu, to není pro mne, to si nezasloužím a podobně. Viselec říká: postavím všechna nedokonalá vnitřní, podvědomá přesvědčení na hlavu, pokud budu opravdu chtít, vše zvládnu, najdu správné řešení, zasloužím si lásku, zasloužím si být šťastný, přichází čas najít to správné uplatnění v životě. Životní změna vyžaduje zaměřit pozornost tam, kam nám Viselec ukazuje: změnit myšlení, přiložit ruku k dílu, nepodceňovat se, mít se rád. Například ukončení vztahu, který sám o sobě stagnuje a nikam nás už neposouvá, může v prvních chvílích nebo dnech i týdnech přinášet pocit bolesti, bezmoci, obětování, zoufalství. Ale časem se může tato situace ukázat jako to nejlepší řešení, pokud se dokážeme odpoutat a nepropadneme nekonečné sebelítosti a nicnedělání. Stagnace a odpor proti změnám ukazuje na vnitřní, neopodstatněný strach a na nepřiměřené připoutávání se k: osobám, věcem majetku, k myšlenkám na vlastní neschopnost, na nesebevědomí, podceňování se.
VNITŘNÍ MOUDROST – PRIMA ŽIVOT – kniha plná inspirace
Možné ponaučení: Máte-li hlavu neustále v oblacích, postavte se na chvilku na hlavu. Potom můžete stát s nohama pevně na zemi.
V tiché meditaci se zaměříme na přínosné, povzbuzující myšlenky, pocity, emoce, niterné duševní pochody, a následně na nové možnosti smysluplné seberealizace. Uvědomíme si, velice hluboce, hluboce vnitřně a třeba i přechodně bolestně si uvědomíme, že myšlenky, představy, sny a vizualizace jsou prvotním aktem všeho tvoření.
PŘEJETE SI PODPOŘIT PROVOZ WEBOVÝCH STRÁNEK FORMOU FINANČNÍHO DARU?
Diskuze
PŘEJETE SI PODPOŘIT PROVOZ WEBOVÝCH STRÁNEK FORMOU FINANČNÍHO DARU?