23.2.2017

Příběh o objevování duchovní reality

Těmito slovy začíná pan Karel z Liberce další část vyprávění o svých nevšedních zážitcích a zkušenostech se spiritualitou: „Pokračování mého objevování duchovní reality“.  První díl příběhu, pokud jste jej ještě nečetli, najdete v příspěvku s názvem „Neobyčejný příběh o životní energii“.

Vyprávění několika lidem pomohlo v ujištění, (jak se můžete přesvědčit v komentářích u první části příběhu), že nejsou sami, kdo se v životě setkal a setkává s podobnými, neobyčejnými, a někdy i obtížně pochopitelnými „nadpozemskými“ zážitky.

Příběh o objevování duchovní reality 

„Po vyléčení bloku krční páteře, jak jsem popisoval v první části příběhu, jsem si uvědomil, jak se vše utváří energeticky pouhou myšlenkou spojenou s pocity. Prováděl jsem dál meditace na lásku a světlo. Pravidelně jsem se nořil do meditace s pocitem radosti a očekávání co se stane, co uvidím, pocítím, co zajímavého přijde. Měl jsem už k dispozici myšlenky známých duchovních spisovatelů (Osho, Barbara Ann Brennan a jiné), používal jsem jejich učení jako pomůcku, a meditoval jsem. Odříkával jsem afirmace, nořil jsem se do nich. Přitom jsem zároveň pracoval s čakrovým systémem, roztáčel čakry, odstraňoval energetické bloky, nabíjel jsem novou energií celé své tělo. Biopole energetického těla jsem nabíjel energií podle jisté metody ze zmíněných knížek. Cítil jsem pokaždé změny, jak na sobě – tělesné, tak uvnitř sebe. Stále se mi prohlubovaly vize, jasnozřivost, vhledy do prostoru, komunikace s energií z prostoru, komunikace s přírodou. Začaly se se mnou dít velmi zajímavé neznámé věci, jako by mě nějaká neviditelná bytost přímo učila, a když jsem neudělal, co jsem měl udělat, tak jsem dostával jakoby „duchovní záhlavec –facku“. Nebolela, ale byla slyšet, protože jsem měl otevřený duchovní sluch. Slyšel jsem hlasy, hudbu sfér, zvláštní zpěv a mnoho jiných neobyčejných zvuků a tónů. Během meditací jsem začal vidět zvláštní spektra barev, které byly tak krásné, hutné a zároveň jemné, doslova mě to dojímalo štěstím. Začal jsem vidět ve svých vizích události, které se už staly, nebo se teprve stanou. Slyšel jsem, jakoby si někdo někde opodál povídal, přestože jsem byl v místnosti sám, byly zavřené dveře, a v bytě nikdo jiný nebyl.

Po dalším čase meditování a provozování hypnózy (sám na sobě), kdy jsem vědomě meditoval na zvýšení kapacity mozku, jsem začal vědomím procházet hmotou. Viděl jsem vše, na co jsem se myšlenkově zaměřil, ale stávalo se taky, aniž bych se na něco konkrétního zaměřil, že jsem něčím prošel, nebo něco viděl. Prostě vždy se objevila nová zkušenost – možnost. Zkusil jsem se nejdříve „podívat“ vedle „přes zeď“ k sousedům. Aniž bych se na to nějak zvláštně soustředil, utvořil se mi před očima jakoby energetický skleněný vír. Prožíval jsem něco jako vstup do skleněného kruhu, a viděl jsem, co přesně sousedi dělají. Viděl jsem i věci, které jsem neměl právo vidět anebo znát. Po meditaci jsem šel k sousedům a ptal se, potvrdili mi, že přesně tak to bylo, že dělali, co jsem viděl, a byli přesně na místě, které jsem viděl. Samozřejmě jsem se zeptal i na ty neoprávněné věci a oni měli jisté výhrady, divili se, jak je možné, že to vím. Taková byla moje první zkušenost s mentálním neboli astrálním cestováním. Tehdy jsem si uvědomoval, kam všude se mohu dostat, když budu chtít, a jak funguje naše vědomí.

Měl jsem v té době jednu známou policistku, která se zabývala astrálním cestováním. Nikdy astrálně necestovala, ale po mém zážitku, když jsem jí ho vyprávěl, mi navrhla, abych ji astrálně navštívil. Já bydlel v Liberci a ona v Karlových Varech. Po meditování a snažení se, až třetí den jsem pocítil, jak mi ze středu těla vystupuje nějaká energická hmota. Cítil jsem ji jakoby připojenou na „gumě“. Byl jsem velmi zmatený, vyděšený, ale i překvapený. Postupně jsem ale vnímal větší a větší klid. Ta hmota, která vycházela z mého těla, byla jako mlhovina, tvarovaná přesně podle proporcí těla, nebyla ani větší ani menší. Plula kolem mne, vznášela se po místnosti, a po chvilce se vrátila zpět do mého těla, a opět jako by mne prudce přitáhla jakási guma. Následující večer, při meditaci na astrální cestování, jsem takto opět viděl vystupovat z mého těla toto éterické tělo, a představil jsem si, že jsem u své známé. V tom jsem zřetelně uviděl lesy, louky, domy. Proplouval jsem nízko země, skrze stromy a zdi, a najednou jsem byl u známé v jejím bytě.

Viděl jsem nejen ji, viděl jsem tam také její zemřelé rodiče, a zemřelého přítele v uniformě policisty. Před tím jsem nevěděl, že jí rodiče i přítel zemřeli. Ona mě neviděla ani nevnímala. Seděla v sedačce a stále meditovala na to naše astrální setkání. Ti zemřelí se pouze dívali na mě, já na ně, a nikdo nic neříkal, nevnímal jsem nic ani telepaticky. Jen pocit, že ji mají moc rádi. Vrátil jsem se do svého těla stejným způsobem a opět vztažený „gumou“. Probral jsem se, velmi se mi motala hlava, a bylo mi špatně od žaludku. Další den jsem té ženě vše sdělil a ona mi uvěřila, protože její přítel vždy seděl na stejné židli, kde jsem ho zrovna viděl sedět. Také jsem ji přesvědčil tím, že vím, že jí zemřel přítel, a tím, co měl na sobě on a její rodiče, popsal jsem, jaké měli vlasy a jiné podrobnosti. Byla samozřejmě unesená a chtěla víc takových setkání, žádala o rady, jak to dělám. Já jsem ale takto cestovat už nechtěl. Udělal jsem to pouze pro mou zkušenost a poznání, chtěl jsem jen zjistit, zda je opravdu možné astrálně cestovat.

Po celou dobu mého experimentování se spirituální energií jsem věděl a silně uznával, že nesmím tento dar zneužívat, a činit tím špatné věci sobě ani jiným. Vždy jsem některé věci zažil jednou, nebo i víckrát, ale pak jsem se sám sebe ptal, zda některé věci potřebuji vědět, používat, ovládat. Přišlo mi samo, že mám spíše jen pomáhat. Uvědomoval jsem si, že tímto darem mám být prospěšný lidem. Několikrát se mi stalo, v bdělém stavu, že jsem viděl události, jak se někomu přihodí něco dobrého, ale i špatného. Z mnoha příkladů uvedu jeden. Viděl jsem, v podivném obraze, jak se jedna mladá maminka s miminkem v kočárku pořezala na lavičce v parku. Viděl jsem mladou ženu s kočárkem na lavičce v parku, ohýbá se…, spadla…, krev na ruce…, vedle ní sklo…, a pak fáčem ovázaná ruka. Bydlel jsem hned u parku. Viděný park mohl být jedině tento, a tak jsem si šel sednout na jednu lavičku. Čekal jsem, a skutečně přišla mladá maminka s dítětem v kočárku. Ještě před tím jsem lavičky a vše kolem nich prohlédl, hledal jsem sklo. Nebylo nikde. Tu ženu jsem neznal. Přesto jsem jí řekl, že tady sedím protože jsem měl vizi, a tak na ní dávám pozor.

Samozřejmě, že jsem jí připadal jako blázen, ale smála se, a nijak nic nekomentovala. Povídali jsme si, a když jsem viděl, že je vše v pořádku, odešel jsem. Po mém odchodu dávala malému z láhve pití, skleněná lahvička spadla, rozbila se, a žena si velmi ošklivě pořezala tepnu na zápěstí. Pomohl jí kolemjdoucí, naštěstí byl hned vedle lékař. Nakonec měla na zápěstí asi deset stehů. Druhý den mi to přišla říct, a ukázat zraněnou ruku, a až tehdy jí vše došlo a začalo jí to být divné. Vyptávala se, chtěla vědět víc, a byla docela nepříjemná. To byla jedna z mnoha mých zkušeností, a opět jsem zjistil, co moje schopnosti obnáší.

Podobné vize ale přicházely dál. Dokonce takové, že jsem viděl, jak autem havaruje muž, kterého jsem znal. Také jsem mu to řekl. Stalo se to, a samozřejmě mi potom přišel vynadat. Viděl jsem, že někdo koho neznám bude mít miminko, po kterém touží. Takže když jsem potkal muže, co měl mít to dítě, (byl jsem ten den u svého lékaře a on se tam objevil), poznal jsem ho a řekl mu, ať se nezlobí, ale že bude mít dítě a bude to holčička, a že bude mít krásné černé vlásky. Muž byl velmi překvapený a ptal se mě, jak to vím. Pověděl jsem mu, že mám vize, a že za to nemohu, že to přichází samo. Přišel ještě ten den za mnou domů, se svou paní, a vyptával se na podrobnosti. Překvapilo je, jak člověk, který je nezná, může vůbec vědět, že chtějí mít dítě. Skutečně měli problém s početím a toužili po holčičce. Poté, co se má vize naplnila, mi přišli poděkovat. Dávali mi nějakou moc, mysleli si, že jsem jim pomohl, že jsem paní nebo pána uzdravil. Jenže já žádnou moc neměl, a nikoho jsem takto neuzdravil. Šlo o pouhé informace z energetického prostředí.

Do této doby jsem už měl dost zkušeností s vizemi a s jejich následky. Vše jsem si uvědomoval, a nebyl jsem s tím spokojený. Navíc se mi nějakým záhadným způsobem dostaly do rukou vykládací karty a hned jsem věděl, že dokážu z karet číst. Zkusil jsem to a vše se vždy vyplnilo, a přesně tak, jak jsem řekl, vyplnil se čas předpovědi, i jak se co stane. Vždy se mi před očima ukazovaly obrazy dějů, útržkovitě, jako záblesky. Tato věc i ostatní záležitosti se mi ale nelíbily. Začalo mě obtěžovat vykládat karty a říkat někomu, co se stane, anebo říkat cokoliv cizím lidem. Nechtěl jsem se věnovat těmto věcem, chtěl jsem se věnovat sobě.

Chtěl jsem se učit a zdokonalovat. Chtěl jsem vědět víc, například kdo jsme, a proč jsme tady na této planetě, a v tomto životě. Meditoval jsem stále víc a víc, a mnohdy, když jsem prováděl sám na sobě hypnózu, najednou jsem zase viděl průběh života nějakého člověka. Viděl jsem jinou dobu, jiné domy, staré ale i nové, nádherné domy, mně doposud neznámé. Poznal jsem, že v těch vizích jsem to vlastně já. Vše jsem viděl jako v kině, a slyšel jsem i hlasy. Slyšel jsem, co ten člověk a další lidé v jeho společnosti říkají. Nějaký čas, pár meditací jsem se tomu věnoval, ale i toto mě přestalo bavit. Nepotřeboval jsem to vědět, protože to stále víc a víc zaměstnávalo moje myšlenky, a já se potřeboval soustředit jen na to, o co jsem měl zájem, a být přitom prázdný a volný. Nechtěl jsem, aby moje myšlenky létaly jinam, aby mě obtěžovaly myšlenky, které nechci. Pochopil jsem, že všechno, co jsem záměrně chtěl ve svém nitru, vzhledem k myšlenkám a pocitům, se také dělo. Události se vždy sešly nějakým způsobem, a všechny okolnosti se doplňovaly s dalšími událostmi. Vše probíhalo sledově rychle. Mnohdy jsem byl sám ze všeho v údivu, nemohl jsem uvěřit, že to tak lehce funguje.

Meditoval jsem dál, a stále pracoval s čakrovým systémem. Rozvíjel jsem kapacitu mozku, souběžně obě poloviny mozku. Zajímavé bylo, že se mi v hlavě najednou, někde „nad ušima“ vždy děly takové věci, připomínalo to cvakání. Jako by se spínal nějaký spínač. Takových vjemů jsem se občas i děsil. Nechtěl jsem, aby mě to nějak poznamenalo na mém zdravotním stavu. Navštěvoval jsem toho svého známého, duchovně založeného člověka, a ten mě vždy uklidnil. Říkal, že se nemám ničeho obávat. Já jsem se mu vždy se vším svěřoval. On měl velké znalosti v tomto směru, dokonce léčil lidi.

Tyto zkušenosti, poznatky a objevené možnosti jsem vstřebával časově velice rychle, vše po sobě následovalo rychle od mého prvního meditování a od mých prvních záblesků světla, jak jsem popsal v první části mého příběhu. Přicházelo toho stále víc a víc. Ten známý mi vždy říkal, ať zkusím jedno a hned druhé, ať se soustředím na různé věci. Začal mi ukazovat různé obrazce, symboly, hieroglyfy. Dal mě do pyramidy, a v meditaci jsem měl vejít do těchto symbolů, zjistit, co znamenají, jakou obsahují informaci. On měl mnoho svých poznatků zapsaných ve svém záznamníku. A když jsem mu po meditaci sděloval co jaký symbol nebo určitý hieroglyf znamená, z toho co jsem cítil anebo viděl, a potom převedl do slov, vždy se to shodovalo s informací, kterou měl pod tím symbolem napsanou v tom svém sešitě. Byla to pro mě velmi zajímavá zkušenost, ale nenaplňovala mě, stejně jako ty ostatní záležitosti. Chtěl jsem hlavně vědět, kdo jsme my lidé, čím jsme na energetické úrovni. Chtěl jsem poznat a vědět co znamená láska, jaká je to energie, jaký je to pocit, a zda a jak se mnou může komunikovat… Chtěl jsem vědět víc, jak se vše ve vesmíru tvoří…“

23.2.2017                                                                                                           Karel z Liberce


Děkuji za zajímavé pokračování „neobyčejného“ příběhu. Vnímám, že určitě nebylo řečeno vše, tak uvidíme, co se dozvíme příště. Pokud máte podobné zkušenosti, kategorie Vaše příspěvky je tu také pro Vás, za tímto účelem můžete využít Kontakt formulář.

Související článek: Neobyčejný příběh o životní energii (1. část), Překvapení – 3. část neobyčejného příběhu

Diskuze