Co je to strom?

bavaria-beech-223552_1280Strom je dřevina s kmenem, rozvětvuje se a vytváří korunu. Kořeny jej upevňují v zemi, kde hledají vodu a čerpají výživné látky. Výživu stromům poskytují anorganické látky rozpuštěné ve vodě, minerální látky, oxid uhličitý a také světlo. Železo, hořčík, fosfor a síra – to je výčet některých látek, životně důležitých pro tvorbu molekul tohoto ,,neživého organismu“. Lýko stromu funguje jako nosič, jakýsi živý aparát, rozvádějící výživu po celé rostlině. Toto vše tvoří anatomii stromu, včetně dřeva kmene, kde se nachází pletiva cév, rozvádějící minerální látky dále do koruny a listového aparátu. Strom také dýchá. Listy jsou plícemi, zajišťují fotosyntézu, dýchání a vylučování vody v podobě páry. Při procesu fotosyntézy, při procesu proměny světla v život, vzniká kyslík.

Stromy jsou spirituální přírodní bytosti s vlastním vědomím

wood-596419_1280Tak se strom vyživuje a roste. Roste také do objemu, pod kůrou kmene je aktivní vrstva, která zajišťuje přibývání hmoty – toto kambium je hmota neustále se dělících, inteligentních buněk! Tak strom roste, dospívá a stárne. Věk se počítá podle letokruhů: jeden letokruh rovná se jeden rok, přesněji jedno vegetační období. V každém letokruhu je uložená paměť daného období.

Stromy, ať už jehličnaté nebo listnaté, mají dokonale vyvinutou schopnost regulace vlastní teploty vzhledem k teplotě vzduchu v okolí. Dokáží si udržet v chladu teplotu zhruba o pět stupňů vyšší než je v okolním prostředí. V horku regulují teplotu pomocí odpařování vody a tím se ochlazují. Dokonce, pokud se cítí být ohroženi, dochází ke změnám v chemických procesech, které zajišťují jejich ohroženou imunitu a obranyschopnost. (Vím, že tohle všechno si pamatujete z dob školní docházky, jen jsem chtěla, abychom si právě teď, v tomto okamžiku tuto látku připomněli.)

Někdo může mít stále pocit, že strom je jen neživá hromada dřeva… Nikdy jste uprostřed zdravého lesa nepocítili hlubokou posvátnost? Uvědomujeme si dostatečně, že bez existence stromů a lesů bychom nemohli dýchat? S přírodou jsme spjati nezničitelným magickým poutem, mnohem více, než si uvědomujeme. Není zvláštní, že dýchací ústrojí člověka, plíce a průdušnice podobají se rozvětvenému stromu? Nepřipomíná vám tato stručná anatomie stromu něco nám podobného? Ne? Tak si to přečtěte, prosím, pomalu ještě jednou.

dogwood-423657_1280Připomeňme si ještě proces rozmnožování. Květy jsou sídlem pohlavních orgánů stromu, jsou zdrojem pohlavních buněk – jsou to takzvané vaječné buňky. Při pohlavním rozmnožování dochází ke spojení embryonálních buněk jedinců stejného druhu. Uvnitř květu jsou žlázy, které vylučují tekutý nektar, aby k sobě přilákaly hmyz. Po opylení dochází k růstu semene, v kterém jsou uloženy genetické informace té které rostliny.

Rostliny dokonce samostatně vylučují možnost nevhodného opylení blízce příbuzných jedinců – dokáží zabránit nebezpečnému, náhodnému křížení. Takto chrání inteligence přírody sama sebe. Samičí a samčí buňky stejné rostliny si můžeme představit jako dokonale do sebe zapadající puzzle, to znemožňuje opylení jakýmkoliv jiným vetřelcem. Neméně zajímavé je také rozmnožování nepohlavní.

button (11)

Bylo by toto vše možné, jen tak jednoduše samo o sobě, bez jakési předem dané inteligence? Možná to nezní přesvědčivě, to ovšem nic nemění na tom, že každý strom, podobně jako jakákoliv jiná bytost, má svůj osobitý charakter. Nemám v úmyslu kohokoliv přesvědčovat, takže nesouhlasíte-li, nevadí. Navíc, troufám si připuistit, že také planety, včetně Země jsou živé bytosti, mající vlastní druh vědomí. Až půjdete zas jednou ven, najděte si kamaráda, který vás vyslechne, předá vám sílu a pohladí duši kdykoliv to budete potřebovat. Buďte však ostražití, nejeden uschlý strom, s podivně zakřivenými větvemi a nápadně vystupujícími kořeny může být přestrojená tajemná bytost z podsvětí.

Ještě si připomeňme, že kořeny stromu představují minulost, kmen je symbolem přítomnosti a koruna budoucnosti

forest-524017_1280Málokdo z nás si ještě pamatuje, že dříve se kolem dokola nejedné posvátné lípy, (našeho národního stromu), rostoucí snad na každé návsi, nacházela lavička. Na této lavičce se dalo sedět zády ke kmeni a čerpat tak posvátnou přírodní energii a rozjímat o stavu své duše. ,,Páteř“ stromu tak harmonicky rezonovala s páteří člověka.

Lípa je odpradávna považována za strom Lásky a vesmírné harmonie. 

baner kniha

Líbí se Vám článek? Sdílejte ho!Share on Facebook

Diskuze