Imbolc – svátek světla a svící

Imbolc – svátek světla a ohně, naděje, očištění a nových začátků oslavujeme s blížícím se koncem zimy, obvykle druhého února. Křesťané převzali tento svátek, který známe dnes pod názvem: Hromnice. Zima je pomalu na ústupu, a odkládá masku v podobě moudré stařeny, přichází krásná panenská bohyně Brigid, aby napomohla tmě a temnotě ke světlu. Imbolc je svátkem světel uprostřed času mezi zimním slunovratem a jarní rovnodenností. Světlo svící symbolizuje teplo a světlo vracejícího se Slunce. Ohně se toho dne uhasínají a opět slavnostně, obřadně zapalují, tím se posvětí nové začátky. Na hromnice se odstraňuje vánoční výzdoba. Je to svátek zemědělství, mléka, ovcí a rodících se jehňat.

Tradiční oslavy  pohanského svátku Imbolc začínají se západem Slunce posledního ledna, končí se západem Slunce druhého února

  • Tradiční průvod koledníků se v předvečer svátku ohně, v čele s pluhem ozdobeným barevnými pentlemi (bílá, stříbrná, žlutá), vydává dům od domu.
  • Nosí se slaměné panenky, symbolické nevěsty Slunce v podobě panenské bohyně, oblečené v bílých šatech.
  • Děti v maskách si vykoledují nějaký ten dárek.
  • V kovárnách se žehná posvátnému ohni.
  • Na polích se rozhazují kousky jídla – obětiny pro přírodní duchy.
  • Potom následuje tanec a hostina, na které nesmějí chybět speciální koláče, domácí chléb a keltská medovina.
  • Věští se z vodní hladiny, lesklých předmětů, barevných kamínků.
  • Zapalují se bílé svíce požehnané svěcenou vodou, nebo pramenitou vodou z lesní studánky.
  • Provádí se očištění těla a mysli: ponořením se do svého nitra, bylinkovými koupelemi, zpěvem a tancem.
  • Provádí se očištění prostoru domova: vykuřováním kadidlem, zapalováním svící a vonných tyčinek.

Zapalujeme lichý počet svíček. Svícen používáme se třemi, sedmi nebo devíti rameny. Sedmiramenný svícen představuje sedm světel čili sedm hvězd zvěrokruhu, sedm základních ,,plamenných“ center v lidském těle (čakry).

Uctívané rostliny jsou především první jarní květiny a zelené listy, sněženky, bledule, fialky, podběl, vřes, andělika, bazalka, vlaštovičník, myrha, jeřáb. Lidé v dávných, pohanských dobách věří, že bílý vřes přináší štěstí a ochraňuje člověka před energií temných sil, pokud jej nosíme stále u sebe v plátěném váčku.

Eshop – INSPIRACE PRO VĚDOMOU MYSL

Velkým tématem tohoto svátku jsou svíce – hromničky

Ženy je po celou zimu vyrábějí a na Hromnice je nechávají posvětit. Hromničky se zasvěcují pohanské patronce druidů Brigidě. Po celý rok potom chrání před bouří, bleskem, vichřicemi a jinými rozmary počasí. Staví se do oken spolu s čerstvým chlebem, nebo se svíčka staví přímo na sváteční pecen chleba.

Svíce představuje světlo Slunce, světlo Ducha, pozitivní kosmickou energii. Světlo je nejčistším vyjádřením života, radosti a lásky. Hořící svíce je symbolem magického a harmonického prostoupení ducha a hmoty. Trpělivým soustředěním se na plamínek svíčky snáze dokážeme koncentrovat svou mysl a napojit se tak na vesmírnou energii. Plamen světla svíce probudí oči duše, potom se napojíme na světlo spirituální.

Irská, keltská bohyně Brigid

Brigid znamená ,,Vznešená“. Irská bohyně Brigid se uctívá jako panenská nevěsta, čekající na vracejícího se boha Slunce. Podle legendy povstává z temnoty, nahá tančí ve vlnách moře, kolem jejích boků se ovíjí had, z jejich spojení vzniká svět. Na jaře ohnivý had vylézá z podzemí a způsobuje oblevu. Nastává čas očisty těla i duše. Brigid nosí na svém srdci křišťál, na znamení vnitřní očisty. Konají se ženské rituály na oslavu bohyně přírody, plodnosti a životadárného Slunce. Její posvátnou rostlinou je podběl, který se v jarním čase, v době oblevy, počíná skromně vyhřívat na slunci. Na počest bohyně se na konci léta pletou slaměné kříže, pro zimní ochranu a bezpečí všech bytostí a domovů, během roku ochraňují stavení, chlévy a úrodu.

Bohyně Brigid je ochránkyní básníků, bardů a druidů, kovářů a uměleckých řemesel

Je léčitelkou, obdarovává léčivou mocí nejeden vodní prameny a všechna vodní mystéria. Brigid pomáhá ženám v těhotenství a při porodech. Dříve se keltským opevněným sídlům nebo pevnostem říkalo Briga. Pohanské svátky představují životní principy. Pozorováním přírody docházíme k poznání, že to, co se odehrává v přírodě, odehrává se pravidelně i v nás. Alchymistická transmutace světla – kvalitativní proměna hmoty bývá ve spisech dávných alchymistů označována jako ,,svatba“. Proces posvátné mentální alchymie probíhá především v mágově mysli.

Související článek: 02. 02. 2020 – svátek Světla a zrcadlová symetrie významného data, Magie svíček – spirituální světlo

              Zdroj fotografie: Pixabay.com

Diskuze


PŘEJETE SI PODPOŘIT PROVOZ WEBOVÝCH STRÁNEK FORMOU FINANČNÍHO DARU?