Skryté dimenze Jsoucna

stones-72169_1280Jsou bytosti obývající astrální dimenze výplody naší fantazie? Astrál je skrytá dimenze Jsoucna, astrální bytosti jsou substance nepodobné ničemu v hmotném světě. Zde narážíme na další tajemství a na jeden z vesmírných paradoxů. Bytosti, různé entity či nepozemské inteligence existující v paralelních světech jsou stejně hmotné a skutečné jako bytosti trojrozměrného světa. VŠECHNO JE ENERGIE. Mohlo by se zdát, že jde pouze o bytosti nebo věci vzešlé z lidské obrazotvornosti. Vše, co kdy bylo stvořeno lidskou myslí, skutečně existuje ve svém vlastním světě – v paralelní realitě. Svět stvořený z myšlenek a představ se na neviditelné úrovni prolíná s viditelným hmotným světem. Ať už si astrální bytost představíme jakkoliv, (animismus je velmi pestrý), vždy jde o energii schopnou pohybu v prostoru a čase a vyznačující se samostatnou inteligencí. Ale nejde pouze o bytosti z bájí, legend a pohádek, astrální bytosti existují také v podobě našich strachů, obav a zoufalých emocí.

Racionální uvažování nám ale nepomůže, rozumem toto nelze pochopit

Můžeme to však bez předsudků vnitřně přijmout jako skutečnost, potom snáze dosáhneme změněného stavu vědomí, kdy nám je umožněno do těchto světů a tím i do naší karmické minulosti nahlédnout. V paralelní skutečnosti lze nalézt odpovědi na otázky, příčiny problémů, příčiny nemocí. Pouze osobní zkušenost nám poskytne správnou odpověď. V počátcích lidstva měli lidé otevřené třetí oko. To jim umožňovalo běžné vidění astrálního světa a s ním spojených elementárních bytostí. Příroda tehdy (stejně jako dnes) neskrývala přirozenou energetickou soustavu nehmotných bytostí, obývajících stromy, lesy, hory, jezera, řeky… Dříve lidé nebyly tak karmicky zatíženi, už jen proto, že respektovali moudrost svých předků, respektovali pokorné soužití s přírodou.

Příroda má vlastní vědomí

girl-624983_1280Dnes zarputile odmítáme například, že stromy a rostliny mají vlastní vědomí. Jsme tak naprogramováni, nikdo nás to neučí. Díváme se na rostliny jako na příjemné dekorace, potravu či palivo do kamen. Strom sice nemluví, ale napojením se na jeho ducha, na jeho podstatu, která je velmi blízká Jednotě, můžeme se dozvědět informace o jeho léčivé síle, přírodní energii, paralelních světech. Požádáme-li, strom nám skrze sebe předá vesmírnou, životní energii. Posílí psychiku, odejme část fyzické bolesti. Totéž dokáže křišťál, různé krystaly či voda. Jenomže my si to neuvědomujeme. Vnímáme jen to, co je okamžitě rozpoznatelné, přímo pozorovatelné a vědecky měřitelné. Reálný základ bytí je tvořen převážně racionálním rozumem, pokud bychom k rozumu neustále používali také intuici a nebránili se iracionalitě, mnohá tajemství by se před naším zrakem odkryla.

Je však nasnadě být obezřetní, některé skryté síly nám pomáhají, jiné s námi manipulují a některé se živí cynismem. Jako nepříjemní šotkové se nám za rohem vysmívají, pouze méně zřetelně, poněkud méně nápadně. Problém je v tom, že stále odmítáme vzít na vědomí, že tyto a podobné výplody fantazie jsou stejně skutečné jako my sami. Pouze existují na jiné frekvenci v jiné časoprostorové úrovni. Nedochází nám, že si tyto entity vytváříme vlastní negativní projekcí, emocemi a negativními myšlenkami, představami, zoufalstvím a strachem. Potom se stáváme šachovými figurkami a marně tážeme se, kdo že to s námi hraje tu podivnou životní hru na schovávanou?

Tvořivá energie představ a vizualizací

beyond-1063297_1280Možná se ptáte, zda jakákoliv naše vize, představa nebo myšlenka zůstává v astrálním světě v podobě energie a čeká na příležitost. Představa čehokoliv pokud je jednou stvořena, jako energie zůstává věčně přítomná ve ,,vesmírné kronice“. Trvá tedy sama o sobě. Ne každá však čeká na příležitost. To záleží na tom, jak tu kterou představu posilujeme, jak se jí intenzivně věnujeme. Stvoříme-li myšlenkami či emocemi jakoukoliv energii či astrální bytost, zůstane její energetický otisk v paralelní realitě i po naší fyzické smrti. Takto jsou stvořeni bohové i démoni. Nebo představa o sobě, například méněcennost, zde nabývá skutečných rozměrů. Je-li tato představa velmi silná vytvoříme (nevědomě) jsoucí entitu, se kterou můžeme být konfrontováni například ve snu, při mimosmyslových zážitcích. Nebo v běžném životě (minulém, současném i budoucím), kdy nám naše vlastní přesvědčení dává pěkně zabrat. Paralelní světy nejsou pouhé nehmotné iluze, jsou to naprosto skutečné dimenze. Stejně jako je pro nás skutečná dimenze trojrozměrná. Proč bychom si měli myslet, že pouze ta naše dimenze je jediná skutečná a možná?

Vesmír je to, co o něm víme, nebo si myslíme, že víme

Musíme však přičíst to, co o něm nevíme a to, co skutečně je – Jednota. Jednota jest vše, co existuje. Vesmír je ,,představa“ o tom, co vesmír je, plus všechno ostatní. Vesmír je tvůrčí princip. Pro někoho jsou vesmír nebesa. Metaforicky tak označujeme transcendentní svět. A každý nechť si pod tím představí cokoliv chce. Pokud si pod tím nepředstaví, že tento termín označuje vše, co přesahuje hranice poznání, možnosti a zkušenost našich smyslů – všudypřítomnou vesmírnou energii, duchovní podstatu světa, nesmrtelnost. Pro jiného není vesmír ničím menším, než je vnitřní vesmír uložený v každém z nás. Jde o vnitřní vesmír, v němž je obsaženo vědomí jednotlivce, kolektivní vědomí, tak i vědomí přírody a všech věcí. Včetně všech archetypů. Včetně všech klidných a poučných pohádek, na které už jsme zapomněli.

castle-832555_1280Pro někoho znamená nekonečný vesmír Absolutno, bezrozměrné a bezčasové bytí, všechno ve všem. Centrální kvantové vědomí veškerého bytí. Dokonalost spočívající sama v sobě. Vše projevené i neprojevené, ani dobro ani zlo – jen dokonalá, nedělitelná Jednota. Vše reálné i vše vymykající se smyslovému chápání. Absolutní vesmírná energie má mnoho podob a mnoho pojmenování. Projevuje se v pulsujícím tepu vesmíru, v tepu srdce, v rytmu dechu, střídáním dne a noci, střídáním ročních období, v poryvech větru, ve vůni květin, v sladké chuti medu, v barvě očí… Tvůrčí princip se projevuje ve vlnách tvořivé energie ve všem stvořeném, živém i neživém.

V některých vědeckých kruzích se uvažuje o vesmíru jako o záhadné holografické projekci, na níž se všichni společně podílíme

Tvůrčí princip se projevuje ve světě nejmenších částic hmoty, atomů, molekul, světla a všech zrakem neviditelných energiích. Vždyť i chemické molekuly ovlivňují naše vědomí, ať už jde o kousek pravé čokolády nebo o sklenku vína. Vnímání světa je, mimo jiné, také záležitost chemická. Máme-li málo takzvaných hormonů radosti, vnímáme svět zachmuřeně, pesimisticky. Příroda sama je alchymista prvního stupně. Například obyčejný pyl květin a stromů prochází jemnou přeměnou (transformací) díky neúnavné práci (divokých) včel, které nás obdarují sladkým nektarem v podobě medu. Aniž by do tohoto procesu musela zasáhnout lidská inteligence. Tvůrčí princip se projevuje v jemnohmotných substancích – nadpozemských bytostech, které unikají našemu ospalému vědomí. Neprobuzeni nevíme, že s námi mnohdy hrají hru na schovávanou. Nepozorováni nás ovlivňují. Postrkují nás na cestě k Jednotě, aniž o tom máme ponětí. Do někoho musejí vší silou strkat a tlačit..

fantasy-735330_1280Jsme to my, lidé, kdo svými představami, myšlenkami a emocemi vytváříme paralelní světy, v kterých je skrytá též karmická minulost každého z nás. Démoni jakéhokoliv druhu jsou bytosti stvořené naší psychikou, potom vznikají psychické síly, které nás ovládají. Pokud je nedokážeme pojmenovat, potom se jejich energie může přenášet napříč jednotlivými vtěleními té které duše do pozemské reality. Stejně tak láskyplné bytosti, jako jsou andělé nebo víly, stvořené pozitivními představami, jsou skutečné a mohou nám pomáhat. Stejně tak hmotné, a ve svém vlastním světě existující, jsou představy náboženského světa, filmové a literární výtvory, jakékoliv projekce lidské představivosti. Tyto projekce se mohou po svém způsobu kdykoliv ,,zrcadlově“ promítnout. Projeví se jako následky v současné nebo více či méně vzdálené realitě.

Projeví se podle toho, jaký náboj jsme jim v představách či myšlenkách přisoudili – jako energie působící kladně či záporně. Některé bytosti mají nepředstavitelnou moc, kterou jim sami ve svých představách dáváme, aniž bychom si uvědomovali, jak je to nebezpečné.

Pro ujasnění si představte jakoukoliv povídku nebo román

Obsah románů dává vzniknout paralelním realitám, kde se pohybují oživlé postavy z knih. Spisovatel píše a děj příběhu vidí přímo před očima, totéž udělá každý čtenář. Čteme a děj románu vidíme živě před očima. Dáváme postavám vlastní představy jak asi vypadají, vymýšlíme, co měli udělat jinak, tím vytváříme souběžné dimenze. Tím vytváříme samostatné ,,vědomí“ příběhu na kvantové úrovni. Konec románu může zůstat otevřený, každý čtenář sám si domyslí konec děje, dle svého mínění, tak vznikají další a další souběžné reality. Sám autor napíše někdy více verzí, které pozměňuje, dokud není spokojen. Některé příběhy jsou zfilmovány, příběh si tak žije svým vlastním pestrým životem…

Nezanedbatelnou roli, pro vědomé ale i nevědomé vytváření nadpozemských bytostí, hraje také víra. Víra je jedním z nejdůležitějších faktorů. Náboženství stvořilo nejednu nadpozemskou bytost. Za tisíce let byla těmto entitám dána nesmírná energie, proto nemůže být nic podivného na tom, pokud se někomu skutečně zjeví například panenka Marie. Představa všech láskyplných bytostí a víra v ně, pro nás skutečně může mít pozitivní přínos. Někdy nám dokonce mohou přinést záchranu v hodině dvanácté. Pozdější náboženství bohužel stvořilo ďábla, tím uvolnilo nesmírnou energii zla. Tímto je myšlena doslova bytost zvaná Satan, v období pohanství nic podobného neexistovalo.

Čím větší podivnost, tím blíže je k pravdě. Z tohoto poznání totiž paradoxně vyplývá, že reálný svět, copic-141192_1280vnímaný naším vědomím, je také pouze produktem naší mysli, kolektivní mysli. A také kolektivní vůle! Náš svět je stejně ,,neskutečný“ jako světy paralelní, neviditelné astrální. Všechno, co ,,neexistuje“ i to, co ,,existuje“ jsou zhmotnělé iluze, představy, myšlenky, emoce. Nehmotné bytosti, ať už dobré nebo zlé, jsou skutečnější než si dokážeme představit. Nehmotné přízraky nejsou ničím jiným, než energetickými otisky určitých informací o nějaké bytosti, místě či události. Můžeme je spatřit probuzeným duševním zrakem.

Toto ovšem není jen jakási zvrhlá fantazie. Podíváme-li se do světa elementárních částic, do světa moderní fyziky či kvantové mechaniky, a uvědomíme-li si různé souvislosti, může se nám z toho pěkně zatočit hlava. Svět elementárních částic, metafyzika a mystika nejsou od sebe vzdáleny ani milimetr. Žitá realita je myšlenkami, představami, poznáním a emocemi vytvořená konstrukce. Z poznatků, ze kterých by možná nejeden filozof dříve zešílel, se dnešní věda raduje. Není však jisté, zda si dostatečně uvědomuje, co vlastně odhaluje. Zda je schopna nové skutečnosti porovnat s dávnými mystickými moudrostmi a vzít tyto konečně na vědomí!

Více se soustředíme na věci kolem nás, méně na věci vnitřní, především na mysl. Představivost a vědomé snění má na realitu nezanedbatelný vliv. Je mylné domnívat se, že realita a svět představ je od sebe oddělen. Musíme vědět, co je naší prioritou a tím směrem zaměřit mysl v každém okamžiku. Vědomě rozšířené vědomí má schopnost čelit problémům každodenního života. A co více, vědomé soustředění se na pozitivní mysl a představivost zabraňuje tvoření problémů příštích (i těch karmických). Život ovlivňuje nekonečně mnoho faktorů. Pro někoho je například mládí otázka věku, pro jiného je mládí vědomí stav mysli po celý život. Mysl nikdy zestárnout nemůže – když nebudete chtít! Ve světě představ, který je stejně reálný jako realita trojrozměrné skutečnosti, vytváříme scénáře vlastní budoucnosti (minulosti i přítomnosti). Převládající světový názor tvoří realitu na společenské úrovni. To je skutečná a nepochopená magie života.

Překročit hranice vědomí překračuje hranice našeho chápání

air-1017106_1280Přesto jsou někteří lidé s těmito světy běžně ve spojení, jedni vědomě, to znamená, že zde čerpají energii, moudrost a duchovní poznání. Jde o osoby nenápadné, žijící poklidný běžný život, nebo o léčitele, šamany, mágy a okultisty. Jsou si vědomi vnějšího i vnitřního světa, mikrokosmu a makrokosmu, a žijí především přítomným okamžikem. Je paradoxní, že přítomným okamžikem žijí také, a to nevědomě, takzvaní ,,pozitivní“ flegmatici. A většinou úspěšně: ze starostí si nedělají hlavu, neuvažují negativně a tím od sebe negativní odpuzují. Někdo jiný zas navazuje spojení s duchy země a s duchy přírody, hledá alternativní způsob života, bez dogmat a slepé poslušnosti podmiňujícím společenským normám. Někdo touto cestou hledá duševní odpočinek, nebo romantický útěk před každodenním stereotypem.

Proč bývají hodní lidé nešťastní?

Někteří lidé jsou v zajetí těchto světů, aniž by tušili podstatu toho, co se s nimi děje. Nevědí si se svými zážitky rady, většinou se nikomu nesvěřují. V tom horším případě jsou považováni za duševně nemocné. Další lidé mají zkušenosti příliš silné na to, aby si s nimi dokázali jakkoliv poradit. To se týká například schizofreniků, jsou ovládáni démonickými silami, slyší nepozemské hlasy…, a neumí si pomoci. Podobně jsou ve spojení s neviditelným světem lidé postižení autismem. Do paralelních světů pronikají také lidé užívající drogy. Jejich vědomí je však na nízké úrovni, potom jim spojení s těmito světy nepřináší užitek, naopak, většinou zůstávají zcela pohlceni v zajetí negativních energií (často zatížených karmou). Někdy ve svých tripech zažívají dokonce nesmírnou hrůzu a strach. Pokud nevědí, jak s těmito energiemi naložit, mohou onemocnět nebo dokonce zešílet.

button (11)

Možná si kladete otázku, proč bývají hodní lidé nešťastní nebo posedlí ,,démonem“, například v podobě nemoci, úrazu a jiných negativních životních zkušeností. Nikomu nevidíme do hlavy. Právě hodní lidé velmi intenzívně prožívají různé emoce – strach, lítost, pocity viny. Trápí se okolnostmi, které se jich osobně přímo netýkají, prožívají strach o své blízké. Takto nevědomky vyzařují ve své podstatě negativní vibrace – v sobě samém, ač pro druhé to myslí dobře. To vše by bylo v pořádku, pokud bychom na cokoliv reagovali vždy bez osobního připoutání. Zde platí esoterické: ,,Nebýt k ničemu připoutaní!“ ,,Žít a nechat žít!“

DSC_1059

Líbí se Vám článek? Sdílejte ho!Share on Facebook

Diskuze