Velikonoční inspirace

easter-794380_1920Velikonoce, svátky jara, jsou původně pohanským svátkem hojnosti a plodnosti, znovuzrození božského Slunce. Vejce jsou symbolem zárodku života a plodnosti, symbolizují prvopočáteční chaos z kterého vznikl vesmír, a tím i dokonalost a věčný život. Pojem: „vejce světla“ najdeme v mnoha mytologických příbězích. „Filosofické vejce“ v alchymii představuje prvotní hmotu. Vrbové proutky, z kterých se splétá pomlázka, představují probouzející se život, životadárnou sílu skrytou v odpočívající přírodě. Pomlázka, symbol zdraví, je čistě slovanským zvykem, představuje mystérium plodnosti, mystický význam sexuality, posvátný vztah mezi mužem a ženou.

Velikonoční pomlázka symbolizuje také probouzející se mízu ve stromech

Červená barva kraslic, nejlépe temně rudá, poukazuje na krev – symbol života, životní síly. Žlutá nebo zlatá je barvou Slunce a naděje, zelená je barvou přírody, optimismu a zdraví. Zajíc je symbolem štěstí, plodnosti a plynoucího času. Beránek je symbolem rození mláďat, tedy nového, vzkvétajícího života, krom toho Velikonocům na obloze vládne astrologický Beran. V křesťanském pojetí je beránek symbolem Ježíše, a vejce je symbolem zmrtvýchvstání.

Pohanskou bohyní Velikonoc je Ostara (Eostre), nebo starogermánská Sunna, ve starém Řecku to byla bohyně červánků Aurora. Pohanské bohyně, nespoutané a svobodné, zlehka se dotýkají země, a pod jejich nohama rozkvétají první jarní květy. Vejce a tradiční obilné placky jsou v pohanských časech obětovány právě bohyním jara.

Velikonoční škaredá středa, zelený čtvrtek, velký pátek, bílá sobota, velikonoční neděle, velikonoční pondělí

primroses-1243906_1920Škaredá středa: tento den bývalo zvykem pálit větvičky „kočiček“, popel se rozhazoval po polích, jako symbol spojení se zemí. Středa je zasvěcena jarnímu úklidu, z domova vyháníme „zlé duchy“, a ze svého nitra „temné stíny“. Je také dnem úsměvu, nemračíme se a radujeme se ze života. Zelený čtvrtek: je symbolem zelené přírody, pozornost soustředíme na čerstvou zeleninu a ovoce. Připravujeme saláty s čerstvým špenátem, s listy pampelišek, uvaříme si kopřivový čaj. Na zelený čtvrtek zahrádkáři sejí hrách. Velký pátek: tradičně se v tento den drží půst. Hledají se poklady skryté v zemi, v jeskyních – v srdci a podvědomí. Na velký pátek se odpočívá, nemá se to přehánět s prací, pečeme a hostinu připravujeme až v sobotu. Ani se zemí se na velký pátek nehýbe, na zahrádce nesázíme ani „neořeme“. Vhodná je procházka, nejlépe k řece nebo potoku, provádíme uzemnění, vzdáváme úctu zemi. Přineste si z procházky čerstvou vodu z lesní studánky. Voda je symbolem očištění a zdraví. Na velký pátek si nemáme nic půjčovat, přijímat ani dávat dary, dříve se věřilo, že v tento den jsou věci „očarované“. Bílá sobota: je symbolem ticha, ztišení a rozjímání. Tento den končí před-jarní půst. Pleteme a zdobíme pomlázku, symbol mládí a životní síly, malujeme kraslice, světnice se zametají čarovným koštětem, vymetají se negativní síly z obydlí, připravují se sváteční pokrmy. Stůl zdobíme větvičkami břízy a „kočičkami“. Večer, na bílou sobotu, zapalujeme velikonoční ohně, nebo alespoň svíce. Velikonoční neděle: první neděle po jarním úplňku, oslavujeme tajemnou sílu Luny. Tento den je symbolem radosti, veselí a zábavy. Světí se velikonoční pokrmy. Velikonoční pondělí: svátečně prostíráme stůl, u kterého by se měla sejít celá rodina. Podává se velikonoční nádivka se zelenou kopřivou, vejce, chléb, pečený beránek a mazanec, červené víno. Obřadně se má oloupat jedno zlaté vajíčko, a každý člen rodiny by měl sníst jeden kousek, to proto, aby vždycky našel cestu domů.

button (11)

ČARODĚJKA PŘÍRODA – facebook

easter-798454_1280

  easter-62994_1280       easter-1138174_1920

easter-803469_1280

easter-654769_1920         easter-708391_1920

easter-191237_1920

easter-well-794383_1920

easter-1116539_1920

easter-egg-3207_1920         easter-egg-3161_1920

shopping-cart-94547_1920

easter-egg-179987_1280

Líbí se Vám článek? Sdílejte ho!Share on Facebook

Diskuze