3.2.2017

Titicaca a záhadný jazyk indiánského kmene

Jezero Titicaca, nacházející se v oblasti pohoří And, je největším vysokohorským jezerem v Jižní Americe. Západní oblast jezera náleží k Peru, východní část k Bolívii. Tajemní domorodci, Aymarové, tvrdí, že jezero Titicaca je bezedné. Jezero zásobuje vodou dvacet pět vtékajících řek, zvláštní je, že z jezera odtéká jen jediná řeka. Součástí jezera je několik ostrovů, na kterých byly nalezeny artefakty odkazující na dávnou kulturu starověkých Inků. Mystickou atmosféru dávných dob nejvíce přibližuje ostrov Slunce a ostrov Měsíce. Podle prastarých místních legend se v hlubinách tajemného jezera zrodili mocní bohové,
zakladatelé posvátné incké říše.

Na hladině jezera se nachází obydlené, uměle vytvořené, rákosové ostrůvky, na kterých žijí příslušníci kmene Uru. Plovoucí ostrůvky jsou dodnes jejich skromným domovem. V okolí jezera Titicaca žijí potomci indiánského kmene Aymara. Minulost tohoto kmene je spjata se záhadným aymarským jazykem. Dodnes jazykem domorodých obyvatel mluví zhruba dva miliony místních lidí v okolí And, nejvíce je rozšířen v Bolívii. Na webových stránkách „Magazín 2000 záhad“ je zmíněno několik zajímavých údajů o záhadách a struktuře aymarského jazyka:

Záhadný jazyk aymarských indiánů od jezera Titicaca

 „Aymare antiplanico“ je jazyk necelých dvou milionů aymarských indiánů, žijících v Bolívii a Peru na horské plošině kolem jezera Titicaca. Podle bolívijského matematika a počítačového odborníka Ivána Gurmána de Rojas je to naprosto „nepřirozený“ jazyk, který působí dojmem, jako by byl od základu uměle vytvořený. Nanejvýš logická konstrukce věty a extrémně pevná struktura jazyka jsou natolik jednoznačné, že se jeví jako matematický systém. Je to natolik „syntetický“ útvar, že v živých jazycích světa dosud nebyla nalezena jeho obdoba. Za normálních okolností se řeč vyvíjí po dlouhou dobu, aymarština však lingvistické dětství neprodělala. Byla „stvořena“, a navíc vybavena „matematickou syntaxí“, což vedlo k zavedení odborného pojmu „aymarský algoritmus“, o jehož rozšíření se postaral právě Rojas.

Tento jazyk se totiž dá velice snadno transformovat do počítačového algoritmu, který lze použít coby „překlenovací produkt“.

Vyjádřeno srozumitelněji: původní dokument lze z jakéhokoliv jazyka převést do aymarštiny a z ní potom přeložit do všech jazyků. Zkrátka funguje jako hotový překladový program. Jazykovědci ji pokládají za neocenitelnou pomůcku. Guzmán byl první, kdo vytvořil překladový program na překlad angličtiny do jiných jazyků, přičemž aymarštinu použil jako meziprodukt; v problematice překladů to byl novátorský přístup. Postupně vyvinul revolučně vypadající multijazykový překladatelský systém Atamiri. O aymarštině se vyjádřil: „Ať už tento jazyk vytvořil kdokoli, musel nepochybně být na vysoké úrovni poznání, protože znal pravidla moderní algebry a logiky.“

Nejméně 4000 let starou aymarštinu, mnozí filologové považují za nejstarší jazyk na světě.


Wikipedie: Uvádí se, že název jazyka má původ ve slovním spojení jaya mara aru – starodávný jazyk (doslova daleký/daleko rok jazyk), ale dnes se odborníci přiklánějí spíše k názoru, že je odvozen od jména etnické skupiny Aymaraes, která v minulosti obývala oblast na jihu nynějšího peruánského regionu Apurímac. Jeho význam je však nejasný.


Následuje ukázka z knihy: Přírodní divy světa, Joyce Robins

Jezero Titicaca

Právě krása jezera, třpytícího se v tmavém prostředí altiplana, mohla být příčinou zrození mýtů o tom, že se Inkové zrodili právě zde. Podle jedné z legend nejvyšší z bohů poslal své děti, aby na zemi našli ideální místo pro založení dynastie Inků. Vybrali si Isla del Sol (Ostrov Slunce) ve vodách jezera Titicaca, kde se dodnes nachází posvátná skála označující tuto významnou událost. Místní indiáni vždy tento ostrov uctívali společně s nedalekým ostrůvkem Isla de la Luna (Měsíční ostrov), na němž stojí zříceniny chrámu zasvěceného Pannám Slunce.

          

V oblasti jezera Titicaca žije několik indiánských kmenů. Staletá izolace v prostředí pusté náhorní plošiny altiplana jim umožnila zachovat si svéráznou kulturní identitu. Jejich organismus se pozoruhodným způsobem přizpůsobil životu ve velké nadmořské výšce. Lékařské výzkumy prokázaly, že jejich krev obsahuje větší množství červených krvinek a jejich srdce a plíce mají větší objem než plíce lidí žijících v nižších polohách. Aymarové žili na březích jezera už v prehistorických dobách. Soustředili se v jeho jižní části a mají jen málo společného s Kečuánci, kteří žijí na jeho severním pobřeží. Hovoří jiným jazykem a zachovávají si vlastní typické oblečení.

           

Urosové původně obývali plovoucí ostrovy, čímž se separovali od jiných skupin. Asi 200 až 300 jich stále ještě žije jako jejich předkové. Své domy, chrámy a dokonce i školy stavějí na plovoucích rohožích z totory, rákosového papyru, který roste v močálovitých mělčinách jezera. Povrch ostrovů je pokryt vrstvami čerstvého rákosu, zatímco do starších vrstev už proniká voda. Jejich nevšední čluny jsou vyrobeny také z totory, jsou vázány ze svazků rákosů a mají typicky vyvýšenou příď a záď. „Egyptský“ charakter těchto člunů inspiroval objevitele Thora Heyerdahla k myšlence překonat Atlantský oceán v rákosové lodi Ra 2, kterou postavili zkušení stavitelé lodí od jezera Titicaca. Heyerdahlova plavba potvrdila, že Egypťané se do Jižní Ameriky mohli dostat. Na březích jezera je možno vidět sušící se svazky rákosí a čluny rozmanité konstrukce.


   

Diskuze







error: Obsah je chráněn autorským zákonem.