Láska, sex a smrt

girl-1284183_1920Známe několik druhů lásky poznané i nepoznané. Od lásky duchovní, která je základem všeho, se jako paprsky světla odvíjí různé formy vztahů korunovaných láskou. Nebo naopak některé vztahy zabíjíme láskou podmíněnou. Základem lidského života na vědomé úrovni je milostná touha, na podvědomé úrovni je to touha po spojení s božstvím. Třetím ekvivalentem lásky a sexu je přirozená, pudová touha člověka plodit a rozmnožovat se. Někdo upřednostňuje sex před láskou. Člověk, který je sexem posedlí, má na podvědomé úrovni strach ze smrti. Neovládá hadí sílu, skrytou v základní kořenové čakře. Víra v nesmrtelnost nestaví před člověka žádná tabu, především tabu lásky. Strachem ze smrti zříkáme se nepodmíněné lásky na všech úrovních. Dnes jsme se již vymanili z puritánské výchovy, která stavěla sex do kategorie: zakázáno.

Stejně tak bychom měli odstranit tabu a závoj strachu ze smrti

girl-1284185_1920Tabuizovaná přítomnost všudypřítomné smrti, a strach z ní, podvědomě vede člověka k sobectví a v nejkrajnějším případě k promiskuitě. Sobectví spočívá v tom, že člověk moderní doby nemá vyvinutý smysl pro všudypřítomnou lásku, a s tím mimo jiné souvisí smysl pro rodinu. Dnešní děti se rodí do neúplných rodin. Pokud se nic nezmění, tak další generace nebude už ani vědět, co to rodina ve své duchovní podstatě vlastně je.

Dnešní lidé mají uzavřená a před skutečnou láskou uzamčená srdce, energetická síla srdeční čakry člověka kmitá unaveně sevřená úzkostí a skrytým pocitem nicotné konečnosti. To vše je doprovázené pocitem bezmocnosti. Bezmocnost přichází pokud máme problém s vlastní identitou a sebeúctou, zaplavuje nás pocit bezvýznamnosti, necháme se ovlivňovat nebo ponižovat druhými. Člověk bez lásky se stává sám sobě problémem, žije v bezmocném stavu se svou úzkostí. Bezmocnost vytváří beznaděj, apatii, ochromuje, a často vede k násilí. To vše vede k vyhledávání sexu bez lásky.

Sex bez lásky je vyslovená úzkost v podobě strachu ze smrti ale paradoxně i ze života

spring-1229642_1920Podstata smrti je pro nás nevyslovitelná. Vlastní snaha o atraktivnost, která nám má dokazovat věčné mládí, a neutuchající potenci, nás má utvrzovat v tom, že dnes ani zítra ještě nezemřeme. Dávat lásku a milovat nepodmíněně znamená pro dnešního člověka pocit úzkosti v podobě klece s mřížemi. Hadí síla moderního člověka nedosáhne k srdci. Hadí síla se v prudkých vlnách uvolňuje pouze aktivním sexem, ale nedosáhne dál, než k hranici třetí čakry. Přináší sice stavy chvilkové blaženosti, ale nikdy nemůže přinést trvalý pocit harmonie a niterného vnitřního štěstí a vědomého pocitu skutečné nesmrtelnosti. Proč? Protože dnes je vše podmíněno ve smyslu: něco za něco. Dnes už ani nemáme (mladší generace) touhu po pokračování rodu, po předávání vlastních genů dalším generacím, ženy ztrácejí touhu po plození. Styl užívat si atraktivnost mládí, jak nejdéle je to možné, je symbolem potlačené zodpovědnosti za svůj život, symbolem strachu ze smrti, a nevytvořené zodpovědnosti k rodině.

 

Čím více zabetonovaných měst, tím více přestáváme vnímat okolní přírodu! A tím více ztrácíme smysl pro cit a pro skutečné prožívání emocí. Láska je emoce, ze všech emocí nejsilnější a nejtvořivější, láska je přírodní zákon. Lásku nelze vysvětlit racionálně, láska je jev čistě iracionální. Vlastní identitu skrýváme za girl-1284187_1920pouhou sexuální atraktivnost. Nejde o to, vyřadit cokoliv se sexu, erotiky a sexuální atraktivnosti týká ze života, to v žádném případě. Jde o to, vědomě se rozpomenout, co to je Láska ve své nejčistší podstatě. Zapomněli jsme prožívat šťastné vztahy. Neuvědomujeme si, že láska je čistá magie.

Láska je iracionální. Až si vzpomeneme, co to je láska, schopnost vcítit se a nepodmiňovat, potom přestaneme mít v  podvědomí skrytý strach ze smrti a konečnosti.

Lidé si přestali ,,vonět“ přirozenými feromony

Protože probuzená láska nám v prvním okamžiku během setkání ,,s tím pravým partnerem“ na emocionální úrovni především přitažlivě voní. Alchymie dnešních chemických náhražek přirozených vůní nás mate ve výběru toho správného partnera. S tím souvisí, že marně hledáme bytostní vůni pravé lásky na té nejniternější úrovni, na jaké jsou lidé schopni láskyplného spojení. Filtrujeme lásku přes dokonalou fyzickou přitažlivost a v neposlední řadě přes přitažlivost ekonomickou a zapomínáme na přitažlivost sobě si souzených duší.

Ta pravá metafyzika sexu a lásky se proměnila v prchavé prožitky rozkoše

spring-1228653_1920Především v prchavé pocity lehkosti s racionálním důrazem na emocionální svobodu a nevázanost. Dokonce častěji, než je zdrávo, zažíváme tyranie lásky (včetně sexu) na straně jedné a žárlivosti a neurvalé touhy po svobodě na straně druhé. Zapomínáme také, že láska a sex, z čistě esoterického pohledu, jsou ,,nástrojem“ pro úspěšné zvládnutí transformace vědomí. Transformace vědomí zas na oplátku přináší uvědomění si smrtelnosti bez jakékoliv emoce strachu a odporu. Dokonce je slovo láska dnes používáno především s notnou dávkou ironie a někdy i jakési novodobé démonologie. Přestože paradoxně láska a sex není již tabuizován a nikdo nemusí lásku a zdravou sexualitu skrývat.

button (11)

Nemůžeme nechat bez povšimnutí, že láska a žena přestala muže inspirovat a podněcovat k ,,hrdinským činům“. Tvůrce novodobého umění přestala inspirovat k romantickým dílům, umělci ztratili napojení na múzu Lásky. Některá umělecká díla v poslední době vzbuzují spíše hrůzostrašné pocity než naladění na harmonii a romantiku. Paradoxně některá díla vzbuzují strach z lidské konečnosti a smrti lidského těla. Umění je krásné jenom když má duši. Umění je krásné, jenom když je ,,krásné“. Některé dnešní výstavy uměleckých děl, převážně v západním světě, spíše korespondují s pomateností smyslů. Milování je krásné, jenom když je krásné – oduševnělé. Pokud se zamilovaný nebo milující člověk oddává sexu s protějškem, který nemiluje nebo už nemiluje, je mu odebírána životní energie na té nejhrubší možné úrovni. Je mu odebírána fyzická energie téměř démonicky.

Ale co je to smysl pro pravdu, čisté emoce, lásku a romantiku?

girl-1284189_1920Odpověď na tuto otázku dnes provází buď výsměch nebo pocit studu. Přitom sexuální primitivismus, neuspořádané, smutné mezilidské vztahy v neuvěřitelně primitivních a nekonečných televizních novelách v nás pocit studu nad tím, jak banální je dnešní vztah k životu, morálce, sexu a lásce, paradoxně nevzbuzuje. Natož v tvůrcích těchto a podobných nekonečných seriálů, které neslouží k ničemu jinému, než k vymývání mozků. Pokud člověk ztratí smysl pro esoterickou duchovní čistotu, vzestupný proud probuzené hadí síly nemá šanci otevřít a uvolnit energetická centra v těle. Především čakru srdeční a čakru krční (komunikace). Potom vstupují do hry nikoliv nadpřirozené síly lásky ale destruktivní síly všemožných krizí a depresivních stavů. Ve hře, ať už na lásku nebo sex bez lásky, zůstává stále nepochopený význam ženského a mužského principu, o kterém již byla řeč v jiných článcích.

Zrození, láska, emoce, sex a smrt jsou základní těžiště života každého z nás

Láska je světlo, základní vesmírná energie, mocná vesmírná vibrace, životní princip, základní lidská potřeba milovat a být milován, cit, citová vazba (láska erotická, mateřská, kamarádská), láska k bližnímu. Láska je spojujícím elementem v nejrůznějších procesech bytí, je motivační silou. Formuje naše vědomí, je esenciální zkušeností, vede člověka ke kreativitě. Láska se často může zdát jako prchavá a nedostižná iluze. Obzvláště pokud milujeme podmíněni jen estetikou a vkusem, pokud upřednostňujeme pouze tělesnou lásku. Láska je také vášeň, to je pravé vyjádření lásky. Láska je citový, a zároveň tělesný stav, kdy mysl, srdce a smysly souzní s čistou přítomností. Fyzická přitažlivost je gravitačním středem lásky. Sexuální forma lásky je buď tou nejnižší hodnotou, stává se podmiňovacím způsobem, jak ovládat druhé, je deformací lásky. Nebo je naopak tou nejvyšší hodnotou, kdy si partneři uvědomují duchovní význam lásky a mystický význam sexu. Protiklad lásky je strach. Potlačená touha po lásce je projevem strachu. Člověk, neschopný cítit lásku, je lhostejný, chladný, odmítavý, povýšený. Pokud se někdo obává lásky, může to být způsobeno podvědomým strachem, že ve vztahu bude ohroženo samotné jeho bytí. Někteří lidé jsou nešťastně a zbytečně přesvědčeni, že nemohou být milováni, na vině může být nedostatek lásky a všímavosti v dětství.

girl-1289421_1920

Líbí se Vám článek? Sdílejte ho!Share on Facebook

Diskuze