21.2.2017

Láska je synonymum pro Vědomí

Vědomí ovládané, nikoliv ovládající. Vědomí schopné vcítit se do ničím nezkreslené reality. Vědomí vnímavé, odlišující moudrost od znalostí, a schopné vcítit se do Jednoty všeho se vším. Vědomí schopné porozumět odlišnostem a schopné bezpodmínečně milovat. Zvyklosti, související s bezděčnými pocity odlišnosti jeden od druhého, se vztahují k programu, se kterým jsme se nenarodili, byl nám dán výchovou. Těchto programů je celá řada a každý má svá specifika. Láska vetkaná do vyššího vědomí dokáže porozumět všude přítomným emocím, viděné, slyšené a vnímané nerozděluje v dualitě nastavených životních programech. Láska, ve stavu vyššího vědomí, je poznatelná pokud se vzdáme své dualistické osobnosti. Nastavení v nedualitě zakusíme v okamžiku, kdy bez podmínek uznáme sami sebe za dokonalou, šťastnou, milující a milovanou bytost, aniž bychom se s kýmkoliv jakkoliv srovnávali. Což není ve společnosti zcela běžné, protože nevyužívanou předností člověka je přímé porozumění Jednotě vědomí, a porozumění plnosti života KAŽDÉ bytosti v takové svobodě, pro jakou se sama rozhodne. Láskyplné projevy tedy vyžadují vyvážený nervový systém, který nám umožňuje lásku skutečně prožívat, s lehkostí přijímat a s radostí dávat. Nikoliv v domnělé lásce, ze zvyku, jen nespokojeně přežívat.

Naučit se žít na úrovni vyššího vědomí je možné pouze pokud opravdu chceme. Ale pouze chtít, bez aktivního sebepoznání, nestačí. Radovat se ze života, tady a teď, také nelze bez důkladného sebepoznání. Můžeme začít pozorováním naučených automatických reakcí, testováním osobní tvárnosti a otevřenosti, nastavením schopnosti zbavit se (podvědomých) zvyklostí. Žádná zvyklost není neměnná, ani zvyklost lenosti něco se sebou udělat. Často lpíme na snadno získatelných požitcích a prožitcích, o kterých si marně myslíme, že nás učiní šťastnějšími.

Neměnná není ani zvyklost dívat se na svět pohledem ega, a používat „mocenské zvyklosti“, o kterých někdy ani nevíme, že je používáme

Náš mozek je neustále připraven přijímat vstupní údaje mapující naše okolí. Většinu těchto údajů a informací zpracovává programově. Používá programy poplatné mechanizmům osobních zvyklostí, poplatné racionálnímu vědomí ega více než potlačenému vyššímu vědomí. Vyšší vědomí, čili Láska, nemá nic společného s mocenským vědomím ega. Vědomí ochranitelské lásky máme od přírody naprogramované v základních instinktech, které jsou důležité pro přežití, o tom žádná. Ale vědomí ega, egem ovládané, máme naprogramované výchovou, a vnucenou představou, že lásku a štěstí si buď musíme zasloužit, nebo vynutit na svém okolí. Naučili jsme se lásku a štěstí zatěžkávat podmínkami, falešnými představami, nezvládnutými emocemi, nedoceněnými a nesprávně používanými smyslovými vjemy. Tvrdošíjně trváme na zvyklostech, které máme stanovené racionální myslí, vnucené společenskými postoji, poplatnými v té které vývojové době. Vědomí Láska má mnohem širší rozhled, nepodléhá neměnným zvyklostem ega. Vědomí Láska je nejjemnější, nej-laska-vější vesmírnou energií, je POZORU–HODNOU vědomou substancí.

Na Vědomí Lásky se můžete naprogramovat, poté se vám příjemné, přínosné a obohacující situace budou dít stále častěji. Nic se nezmění, pokud změnu neprovedete vy sami. Jak, to už bylo nesčetněkrát řečeno, ale jen málokdo to skutečně udělá. Můžete začít uvědoměním si, že máte ve svém srdci slunce, že životní energii můžete za každých okolností čerpat ze slunce, tedy ze sebe, ne z ostatních. Další změny nastanou už jen díky samotnému procesu pozorování vlastních myšlenek a emocí. Pozorováním všeho, co vám ubírá energii, a všeho, co ubírá energii – vašim přičiněním – ostatním lidem či situacím kolem vás. Změny ve vašem životě nastanou díky odhalení nesprávných forem myšlení, sebezničujících a neplodných náplní vlastních myšlenek, různých mentálních návyků a nástrah věčně nespokojené mysli. Pozitivní změny nastanou postupným odhalením všeho, co vás vede k přesvědčení o nenaplněném, nešťastném životě. Postupným odhalením „programových“ pocitů ne-štěstí.

Základem spokojeného, krásného a naplněného života je naučit se ovládat vědomé myšlení, uvědomovat si především:  jak a o čem nejčastěji přemýšlíme

Stereotypní myšlení, plné skrytých nástrah, skrytých hlavně v podvědomí, je příčinou všeho nechtěného, co se odehrává ve vašem životě. Každou životní zkušenost můžete ohodnotit nově, neprogramově, v návaznosti na přítomný okamžik, a v návaznosti na zrcadlení, které se časem zcela určitě překlopí ve váš prospěch. Radost a spokojenost se dostaví, pokud si v životních zkušenostech, ať už v příjemných či nepříjemných, budete uvědomovat především právě prospěch z vašeho nového, ačkoliv někdy nepříjemného vnímání sebe sama v různých situacích. Jde o vnímání vlastní životní energie v ničím nezkreslené pravdě, neboli o vnímání nepřetržitého proudu esenciálních vláken tvárnosti sebe sama. Neboť vždy máte na výběr jak se zachováte, jaký přístup zvolíte, tím sami sebe tvarujete, pokud to budete dělat vědomě, uvědomíte si životní zrcadlení na každém kroku, v každém okamžiku.

Životní zkušenosti si vy-tváříme sami. Přítomný okamžik je nám dostupný nepřetržitě, přesto se naše mysl pohybuje v imaginární minulosti či budoucnosti, a v nejrůznějších virtuálních realitách. Obzvlášť pokud vše kolem sebe neustále hodnotíme, subjektivně posuzujeme, včetně druhých osob, věcí a situací, které objektivně ani posuzovat nelze. Smysluplné aktivity Vědomí Lásky jsou nám stále k dispozici, ale my máme tvrdošíjně raději silné ego, které nás odvádí od radosti a každodenního štěstí. Například tím, že spoustu věcí, záležitostí a lidí vnímáme jako nepřátelské, tím, že zrcadlový svět naší mysli vnímáme jako sled náhodných událostí. Tím, že to, co považujeme za příjemné, je pro nás zároveň nedosažitelné. A také tím, že to, co považujeme za nepříjemné je výsledkem programů, které v sobě nevědomky nosíme. Programů poplatných pro naše osobní (subjektivní) myšlení a vnímání, které nás odděluje od vnějšího prostředí, a dokonce nás odcizuje od Vědomí Lásky, jímž ve skutečnosti JSME.

Představte si člověka, který má doma spoustu knih, v každé volné chvilce čte, má spoustu vědomostí. V kolektivu se projevuje tak, že své vědomosti neustále ostatním předhazuje. Okolí, protože má každý dost svých starostí, jej ale vnímá spíše nepříjemně. V podstatě sečtělé ego tohoto všeználka nikoho nezajímá. Náš mistr vědomostí si tedy v kolektivu vybere toho „nejhloupějšího“ člověka, který je nejméně vzdělaný, člověka „jednoduchého“, který si ale na nic nehraje, a projevuje se skutečně takový, jaký je – bezelstný, nevychloubačný, obyčejný a upřímný. Všeználek záměrně předhazuje, formou cíleně mířených „inteligentních“ otázek, tomuto obyčejnému člověku promyšlené i náhodné návnady, jen proto, aby jej ztrapnil. A vyžívá se v tom, že tímto způsobem dává ostatním najevo, jak on sám je chytrý. Není zlý, v podstatě mu ani nejde o ztrapnění svého kolegy, jen má vnitřní potřebu upozornit na svou dokonalou maličkost. Za tímto účelem ale ztrapňuje svou oběť, která si ani neuvědomuje, co se ve skutečnosti děje.

Aktivní a výmluvný všeználek, ačkoliv zvídavý knihomol, se odhalené hlouposti svého kolegy nahlas směje, ovšem způsobem, který opět upozorňuje hlavně na jeho sečtělost a znalost cizích slov. Téměř každému je ale jasné, kdo je v těchto situacích skutečným hlupákem. Kdyby všeználek prohlédl situaci ve Vědomí Lásky, pochopil by, že člověk, do kterého se s požitkem cíleně a netaktně strefuje při každé příležitosti, je paradoxně zrcadlem jeho vlastní hlouposti. Vnímavý pozorovatel si záhy ještě navíc všimne, že náš všeználek se vychloubá „načteným virtuálním světem“, ale pokud promluví o svém vlastním životě, o skutečné osobní realitě, nebo o realitě týkající se celé skupiny, tak si vlastně na vše jsoucí kolem sebe jen ztěžuje. Skutečný svět vidí převážně černě a pesimisticky, nic mu není dost dobré. Je dokonalým příkladem naprogramování na dualistické vnímání světa, včetně oddělování na já a ti ostatní.

Představitel hlavní role v tomto příběhu, sečtělý všeználek, si neuvědomuje své zvyklosti, své programové nastavení, jeho ego je, ale pouze jednostranně, přesvědčeno o určité osobní dokonalosti. Což by nebylo až tak nepřijatelné, pokud by zde nehrál roli pocit nadřazenosti, a pocit osobního uspokojení. Přitom je na druhý pohled jasné, že tento člověk není ve svém životě šťastný. Proto hledá pocit uspokojení v této své aktivitě namířené proti jinému člověku. Například pronesená věta: „Už jsem unavený životem“, vás v jeho případě ani nepřekvapí. Představitel vedlejší role „hlupáka“ v tomto příběhu je ve své „obyčejnosti“, „jednoduchosti“ a bezelstné upřímnosti, i když to nemá ve svém životě jednoduché, svým způsobem mnohem šťastnější.

Život se vám podstatně změní, zpříjemní a zjednoduší už jen tím, že přestanete posuzovat, odsuzovat, a vnímat svět jen podle vlastních vnitřních vzorců a programově nastavených pravidel, jak by měl svět dle vašeho mínění vypadat, jak by se měli lidé chovat, a co by měli podle vás dělat či nedělat. Pouze Vědomí Lásky sledující svět v přítomném okamžiku, tady a teď, je schopné toto realizovat bez jakéhokoliv vnitřního či navenek projeveného „násilí“. Bez skrytého pocitu osobní marnosti, takto jednoduše dokáže Vědomí Lásky přijmout nová životní pravidla a v praxi i dokázat, že fungují. Přesto si z nových pravidel nikdy nevytvoří nové zvyklosti, protože dobře ví, že se vše proměňuje a nic nezůstává stejné. Vědomí Lásky nezatěžuje své bytí záští, zlostí, žárlivostí, strachem, obavami, podezřívavostí, a přesvědčením, že všechno ví nejlíp. Třešničkou na dortu je pochopení, že cokoliv způsobujeme druhým lidem, způsobujeme na jemnohmotné úrovni (zrcadlově) sami sobě. Vědomí Lásky nic takového pro dosažení trvalého štěstí a radosti nepotřebuje, samo sebe považuje za klidnou, milující a spokojenou esenci vyššího bytí, tady a teď proměněnou v člověka.

Příčinou věčné nespokojenosti se životem je nevědomost, cynismus, špatné mentální návyky a mentální potřeby, osobní touhy spojené s připoutaností, strach z neuspokojení, strach z nudy nebo ze samoty, zloba, pokud nám něco nebo někdo překazí plány, různé deprese z pocitu nedostatku čehokoliv, bezdůvodné pocity ohrožení, potřeba ovládat a komandovat. To vše lze ze života vědomě vynulovat, včetně všech úzkostí spojených s mnoha dalšími osobními návyky a vnitřními programy. V přítomném okamžiku nepotřebujeme žádné programové návyky, svévolné zvyky, žádné závislosti. Tady a teď vždy můžeme něco získat anebo ztratit, to je sice pravda, ale záleží jen na přístupu, na tom, jak dokážeme různé situace přijmout. Není nutné chtít měnit vnější svět, pokud si přiznáme, že si jakoukoliv spokojenost vždy něčím podmiňujeme.

Vnější okolnosti se promění současně se změnou struktury našeho myšlení, se změnou naprogramovaných reakcí na životní okolnosti

Dokonce i v případě, že nebudeme provádět zásadní změny v životě, samotná změna myšlení, vnímání, a prožívání emocí je zcela postačující. Nakonec proměnu sebe sama – dosažení vyššího vědomí – snáze provedeme právě v dobře známém prostředí.

Vědomí Lásky nepoužívá žádná měřítka na štěstí, je štěstím samo o sobě, za každého počasí, za každé situace.

Vědomí oddělené od lásky zakouší neklid, neuvědomuje si, že zoufalství či úzkost je osobní volba. Neuvědomuje si zastaralé programy vzniklé převážně v dětství. Těmito programy jsou naučené a nesprávné postupy „jak dosáhnout štěstí“. Například představy podporované emocemi, že ke štěstí nás dovedou hmotné věci, anebo lidé, od kterých vyžadujeme, aby nás učinili šťastnějšími. Některé tyto vnitřní procesy, především ty podmíněné slůvky: až a kdyby, nás paradoxně činí nešťastnými, protože prostě nefungují. Dokonce i kamarády a životní partnery si často vybíráme pouze podle podvědomých návyků, podle ne vždy na první pohled viditelného hodnocení: tento člověk mi přinese spokojenost a štěstí, nikoliv podle vnitřní intuice, jež je nejdůležitější vlastností Vědomí Lásky.

Pouze Vědomí Lásky to vidí zcela jasně a nezkresleně, chápe iluze štěstí v nesplněných tužbách a přáních, ve vyčerpávajících emocích, není závislé na žádných výsledcích, k ničemu se nepřipoutává. Neplýtvá energií v obavách o budoucnost. Nedostatek Vědomí Lásky si můžete uvědomit díky nejrůznějším pocitům, které vám říkají, že vnější svět není ve shodě s vašimi vnitřními programy, požadavky nebo egem tvarovanými představami. Upřímně si uvědomit každou situaci, kdy něčím nebo někým manipulujeme, protože své běžné jednání obyčejně za manipulace nepovažujeme, je jedním z dalších kroků, vedoucích k sebe-proměně. A v konečném důsledku vedoucí k nejedné „proměnné“ týkající se změn v zrcadlení vyššího světa zpět do naší každodenní reality.

Záleží jen na nás, zda se ztotožníme s Vědomím Lásky, anebo s podmíněnými rolemi našeho tady a teď, které mylně považujeme za nejdůležitější součásti našeho života. O lásku nemusíme usilovat, nemusíme si ji pracně zasloužit, Vědomí Lásky k nám lásku a spokojenost, v jakékoliv podobě, samo přivede. Dalším krokem na této cestě je opustit, bezvýhradně, myšlenkovou minulost, všechny viny a pocity oběti, a to z toho důvodu, že náš život začíná v každém okamžiku zas a znovu. Osud nemáme pevně stanoven, osud si vytváříme v přítomnosti. Zvolme proto osudové: miluji život, miluji bezpodmínečně, včetně sebe, miluji své vnitřní dítě, a všemu a všem odpouštím příčiny všech dřívějších vnitřních zranění, nejsou již součástí mého nového vnitřního Vědomí Lásky, jsou součástí odejité minulosti.

Počítejte ale s tím, že pokud s tímto procesem začnete, třeba zítra, neskončíte s ním za měsíc, ani za rok. Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že vše výše uvedené je pravdivé a proveditelné. Sebe-poznávat se můžete klidně po celý život, a jisté je, že se váš život postupně změní. Časem si spokojeně řeknete: „Téměř neznám slovo PROBLÉM.“ Myšleno skutečný, neřešitelný životní problém. Přesto se budete stále učit, a to díky setkávání s novým prostředím a se stále novými lidmi. A jakýkoliv okamžik, příjemný i nepříjemný, dokážete bez zbytečných emocí využít ke svému (duchovnímu) růstu.

Buďme jako květiny v přírodě. Vědomí květiny, vědomí té nejvyšší Lásky, prostě jen Je, s okolním světem nesoupeří, netrápí sebe ani své okolí otázkou, zda je krásnější či dokonalejší, než jakákoliv jiná květina v její blízkosti.

Související články: Příroda a energetická řeč lidského těla, Ovládací životní dramata, Životní energie a negativní lidé

Ukázka ke stažení, e-kniha PSYCHOLOGIE chaosu

Diskuze