19.5.2017

Protiklady a emoční svoboda

Říká se, že protiklady se přitahují, tato přitažlivost má směrovat k poznání, nikoliv k rozkladu. Protiklady můžeme chápat jako rozdílnosti hledající si cestu k sobě. Vnímání proti-kladů neznamená hodnocení na dobré a špatné, cokoliv hodnotíme, porovnáváme, nebo stavíme proti sobě, v sobě obsahuje kladné i záporné prvky, podobně jako oheň a voda. Kdekoliv se pohybujeme, setkáváme se s nejrůznějšími proti-klady, obzvláště tam, kde je prostor nasycen emocionálně podbarvenými energiemi. Svět vnímáme protikladně – ve smyslu rozkladně – pokud nedokážeme za každé situace zůstat koncentrovaný ve svém středu. Svět vnímáme proti-kladně – ve smyslu pozitivním – pokud se životními zkušenostmi dopracujeme k emoční svobodě. Uvolněnost a stres jsou sice proti-klady, ale obojí slouží k vyvažování těžiště. Stejně tak se v přírodě – proti-kladně – doplňují živlové energie, například propojení mezi ohněm a vodou najdeme nejen v pohádkách, ale také v alchymistických spisech, stejně tak v běžném životě, a nakonec i v celém vesmíru.

Představte si, že chcete někoho změnit, a tak vyložíte karty na stůl (svoje karty!), a předložíte „rozumné“ důvody ke změně, a možná si ani neuvědomujete, že „násilně“ zasahujete do určitého osobního zrání daného člověka, (případně dané skupiny osob), které je podmíněno osobními zkušenostmi. Zrání každého jedince je podmíněno osobním, nikoliv násilně, natož agresivně vnucovaným poznáním.

S tím souvisí, že s emočně vypjatým a názorově rozdílným prostředím se denně setkáváme také na sociálních sítích

Jako příklad uvedu příspěvky, které jsou vyhraněně proti-kladné. Články o (extrémních) energiích pozitivně laděných světelných bytostech, a proti nim sdílené články, které poukazují na zneužívání nebo na znehodnocování kladných (světelných) energií. Mám na mysli články jdoucí proti nadužívání „světla“, články agresivně nastavené, a osoby zabývající se „Láskou a světlem“ jejich autoři nazývají „nechápajícími idioty“, a do každého článku dokážou nasázet hned několik vlastních přesvědčení o tom, že právě oni jsou spasitelé pro nechápající idioty, debily, naivní světlonoše, esoterické pomatence a podobně. S oblibou používají (bezcenná) slova prozrazující posměch, v některých slovních spojeních dokonce vnímám, jakoby nevědomky chtěli „vykoupit“ především sami sebe. A oheň vlastních názorů, (které jsou ve své podstatě mnohdy i správné), předávají světu ohnivě, zaujatě a jednostranně. Z článků je cítit rozkazující způsob: „Udělej, oč tě žádám“, a jestli neposlechneš, dopadneš špatně! A myslí si o sobě, že jedině oni jsou tou vševědoucí žábou (anebo vzteklým krokodýlem) sedící na prameni veškerého poznání.

(Poznámka: Samozřejmě, že neexistují bezvýznamná slova, ale bezvýznamné  (ve smyslu plané) myšlení, nic neříkající mluvení, přemýšlení. To či ono slovo může být pro každého člověka podbarveno (výrazně) jiným pocitem, podtrženo jiným dojmem, jinou asociací, představou a obrazem, vzpomínkou. Často se stává, že lidé sice používají stejná slova, ale každý přitom mluví o něčem jiném. Nesprávně zvolená slova vyvolávají nedorozumění, většinou taková, která díky zvoleným slovům, ani nelze předpokládat.)

Žasnu nad střety těchto proti-kladů každý den, a uvědomuji si stále citelněji, jak je pro mnoho lidí snadné propadnout, nebo se oddat, provokujícím iluzím. Přitom „pravda“ není ani na jedné „vyhrocené“ straně! Pravda je uprostřed. UPROSTŘED TĚŽIŠTĚ, o tom se zmiňuji v jiných článcích. Pokud balancujete kdekoliv v podobném prostředí, a nevíte si rady, ano, chtějte se třeba i změnit, ale sami od sebe, a dejte si pozor (požívejte intuici), pokud vás k tomu kdokoliv, jakkoliv drsným způsobem ať už nenápadně či přímo stylizovaně nutí. Samozřejmě, že mnoho odpovědí najdeme skrytých v temnotě, ale na to si musí každý přijít sám, může se nechat popostrčit, to ano, ale nikoliv ovlivnit proti své vůli někým, kdo má potřebu cítit se mocným a nadřazeným. A platí to i obráceně, také zosobňované „bytosti světla“ mohou být poháněné ohnivou silou cítit se mocným a nadřazeným nad ostatními.

Pravé důvody zůstávají často skryté. Řešením je znalost sebe sama, emoční svoboda, intuice, poznání na základě osobních zkušeností, a to nezávisle na tom, na jakém duchovním stupni vývoje se kdo nachází. Být si v každém okamžiku vědom, že kdokoliv se vám může nenápadně vetřít do života, a získat si vaší důvěru. Transformace kolektivního vědomí se překlopí tam, kam bude směřovat většina. Dobrou zprávou je, že většina už si uvědomuje potenciál, který se nachází v takzvané zlaté střední cestě. Vždy se snažte vysledovat PROČ VLASTNĚ daný jedinec či daná skupina, dělá to, co dělá. A berte v potaz, že emoční svoboda, je skutečnou emoční svobodou, pokud jde ruku v ruce s názorovou svobodou.

Pokud si vážíte sám sebe, nerozhodí vás setkání s emočně vypjatým prostředím, nebo s emočně vypjatou situací, a to z nespočetného množství okolních zdrojů. Stejně jako je smích nakažlivý, stejně tak jsou nakažlivé stres a nejrůznější frustrace. Osobní náladu (aktuální emoční a psychický stav) často ovlivní vaše vnímání sebe sama a okolního prostředí, a ani si to nemusíte uvědomovat. Pokud je vaše emoční tělo poddajné jako houba, nasajete do sebe emoce jednotlivců nebo různých skupin (složených z jednotlivců, kteří se vzájemně přitahují nebo odpuzují), poté nastávají stavy vyčerpanosti a bezradnosti, u kterých obtížně hledáme příčinu.

Dokonce i chronická únava může mít příčinu v nutnosti pobývat v emočně vypjatém prostředí, nebo v nutnosti stýkat se s emočně nevyrovnanými jedinci. Podobné je to s pocity, pocit je sice velmi osobní záležitost, přesto velice snadno přebíráme od druhých lidí například pocit strachu, (funguje to samozřejmě také obráceně). Čím větší je skupina lidí, tím snadněji přebíráme emoce davu, především pokud je oslabená naše psychika, hlavně v období, kdy čelíme stresovému vypětí (například delší dobu trvající stav úzkosti). Přebíráme nejen emoce, také nervozitu, paniku, únavu, bolest a podobně. Jakkoliv vyhraněná je psychika jednotlivce, platí pravidlo, že energiemi, které sám vyzařuje, k sobě přitahuje jednak stejně naladěné osoby, a jednak proti-klady, a z těchto okolností vznikající a na sebe se nabalující další stresové situace. Anebo situace, v tom lepším případě, které vedou k oboustrannému řešení nejrůznějších konfliktů.

Energetická základna člověka funguje zároveň jako vysílač i přijímač. Emoční svobody docílíme, pokud si budeme aktivně uvědomovat vlastní pocity a emoce, a dokážeme je rozlišit od pocitů a emocí převzatých z okolí. A zároveň si budeme aktivně uvědomovat, jaké záležitosti nemáme sami v sobě vyřešené, odpovědi nalezneme právě během setkávání se s proti-klady, které se, nikoliv náhodně, přitahují. Časem je možné takto získat osobní stabilitu, aniž bychom se nepříjemným situacím vyhýbali, a časem si stále více můžeme uvědomovat, zda a jakým způsobem se někdo snaží ovlivňovat naše vědomí.

Význam řečeného lze nalézt už v samotném slově proti-KLADY

Související článek: Energetické pole pozornosti

Diskuze