Manipulátor Ego

almond-744174_1280Ego je naší lidskou součástí. Musí být, jinak by složka naší osobnosti nebyla úplná. Ale ego není nejdůležitější, ač jej mylně považujeme za prvořadé. Na druhé straně je důležité vědět, že nesmíme své ego potlačovat. Je to obtížně pochopitelné, pokud dokonale neznáme sebe sama. Pokud nemáme jasno v tom, jak jsme na tom se svou emoční „inteligencí“. Ego, nemáme-li jej pod kontrolou, je manipulátor. Manipuluje buď námi, nebo s ostatními kolem nás, případně dělá obojí současně. Jak poznáte, že své ego ovládáte vy, nikoliv ono vás? Představte si, že vaší mysl ovládají (minimálně) dvě „bytosti“ současně: Ego a vyšší Já. Málokdo rozpozná, které myšlenky a emoce jsou řízeny egem, a které přicházejí skrze naše vyšší Já.

Máme-li své ego pod kontrolou, tak proplouváme životem s nesmírnou lehkostí, myšlenkovou a emoční svobodou

amazing-736886_1280A to i v případě, že zrovna nemáme na růžích ustláno. Člověka, který má své ego v pořádku, poznáte: v jeho přítomnosti vám bude vždycky dobře. Budete mít pocit, že vás pouhá jeho přítomnost nabíjí pozitivní energií. Aura této osoby vyzařuje v prostoru kolem sebe vlny Lásky a pozitivní energie. Vaše aura tyto magnetické vlny vnímá a nasává je do sebe jako houba. Představte si to vizuálně: představte si dvě osoby stojící vedle sebe. Jedna má kolem sebe auru vyzařující pastelové barvy čistých, nezakalených odstínů. Druhá osoba má kolem sebe auru s převažujícím tónem šedivých a nečistých barev. Během rozhovoru se energetická pole kolem našich těl vzájemně dotýkají. Pozitivní energie harmonicky vyladěného člověka vstupuje do aurického pole druhé, emočně nevyrovnané osoby. Představte si, že máte dobrou náladu a vaše aura září. Najednou vás někdo slovně napadne, v té chvíli zneklidníte, rozčílíte se, urazíte se, nebo se stydíte… Vaše aura okamžitě ztmavne, vaše energetické pole začne vibrovat energií strachu. To je příklad, kdy nemáte své ego pod kontrolou.

butterfly-743530_1280V opačném případě, kdy se ani nerozčílíte, ani neurazíte, zůstane světlo vaší aury čisté a nedotčené. Člověk, který vás obtěžoval, vám neubere ani kapku vaší osobní, životní energie. Jeho aura vybuchuje a snaží se odebrat vám něco z vašich pozitivních pastelových barev. Ale marně, s vámi to ani nehne. V opačném případě stačí, že pocítíte odpor nebo stud, vaše energetické pole se uvolní a vstoupí do energetického pole útočníka. Dotyčná osoba z vás okamžitě začne vysávat životní energii, ať už vědomě nebo nevědomě. Světlo vaší aury je pohlcováno a vy se cítíte stále více bezradně nebo unaveně. A naopak: energie útočníka je nesmírně posílena.

button (2)

Někdo auru druhých osob, (to znamená energie jejich myšlenek a momentálních emocí), vnímá velmi silně

Jak to poznáme? Například je nám velice nepříjemné, pokud někdo během rozhovoru stojí vedle nás příliš blízko, nerespektuje náš „osobní prostor“, osobní energetickou zónu.  Případně nám nedělá dobře pobyt v přeplněném autobuse, sezení v přeplněné čekárně u lékaře. Aniž si to vždy uvědomujeme na vědomé úrovni, naše podvědomí vnímá vše, co se děje v lidech kolem nás. Vnímáme skrze osobní energetická pole, která se v přeplněném prostoru vzájemně dotýkají a prostupují.  Všimněte si, že podvědomě si udržujeme odstup od člověka, živé bytosti, pozorované události: zhruba sto dvacet centimetrů. To je přesně ta vzdálenost, kdy se cítíme uvolněně a bezpečně. Máme přehled o dané situaci a možnost kontroly nejbližšího, vnějšího prostoru. Zhruba do této vzdálenosti dosahuje nejcitlivější vnímavost aury a vyzařování vnitřní energie, díky níž můžeme z okolí odečítat informace.

daisy-722281_1280Kdo má své ego pod kontrolou, nic jej neurazí a téměř nic jej nerozčílí, netrápí se tím, co si o něm kdo a proč myslí

Na druhé straně ale sám neodsuzuje, neposuzuje a nikoho kolem sebe slovně, ANI MYŠLENKOVĚ nenapadá. Potom k nám vesmírné vědomí odzrcadluje pozitivní zážitky a přitahuje k nám harmonicky naladěné lidičky. Ovšem dopracovat se do tohoto stavu naprosté myšlenkové a emocionální čistoty, může být pro někoho velice tvrdý oříšek. Bohužel pro většinu z nás. Pokud se vám však podaří dopracovat se do stavu harmonie bytí v souladu s každým přítomným okamžikem, budete žasnout, jak se pročistí emocionální okolí všude, kde se zdržujete. Přestanete k sobě přitahovat „dny blbec“ (hádky, neshody a nedorozumění), ať už na úrovni rodiny, různých společenských vztahů, na pracovišti. Kvantové vědomí vesmíru přestane vám do života podobné záležitosti zrcadlit v takové míře, jako dříve. Ale s určitou dávkou životních lekcí je dobré počítat stále, dokonalá harmonie v duálním světě neexistuje. Sem tam přece jen „narazíme“ na drobné, občasné konfliktní situace, jinak bychom se přestali vyvíjet.

button (11)

Pozitivní myšlení, v každém přítomném okamžiku, vyčistí ovzduší kolem nás od všeho, co sami k sobě a skrze sebe přestaneme do života přitahovat

Nic se ale nestane samo od sebe, a nestane se to hned. Prací na sobě, přestaneme si do života zrcadlit vše, co naše ego – manipulátor – vyžaduje, pokud jen málo nebo vůbec nevnímáme potřeby své duše. Dostat se do čistého stavu láskyplného myšlenkového i emočního BYTÍ, do stavu naprosté lehkosti myšlenek, může trvat i pár let. Život je cesta poznání a vědomé sebe-proměny. Ale i na této pozitivní cestě můžeme narazit na různé „problémy“. Například najednou zjistíme, že si s některými lidmi nemáme co povídat, pokud přestaneme posuzovat, odsuzovat, pomlouvat, odmítneme kolem dokola bavit se o nemocech, o politice, „špatném“ počasí.

(EGO: představuje formu bytí v materiální rovině, na rozdíl od duše, která představuje formu bytí duchovní úrovně. Ego je spoutaná iluze sebe sama (malé já), upřednostňující sebe sama před duší (velké Já). Ego zabraňuje, povětšinou nevědomě, vnitřní podstatě člověka ve spojení s božskou energií. Ego může být pro duši nepřekonatelnou brzdou v duchovním vývoji.)

button (6)


Ukázka z knihy: Medicína Čerokíjů

„Všichni máme vlastní osobní odstup, svůj „posvátný prostor“, ovládaný a vyplněný pouze námi, pokud do něho nepozveme ještě někoho jiného. A každý z nás někdy zažil narušení svého posvátného prostoru, ať úmyslné nebo neúmyslné. Někdo do nás například narazí nebo stojí příliš blízko. Společenské a kulturní normy říkají, jaká vzdálenost mezi lidmi je přiměřená. Je však řada okolností, za kterých mají lidé málo na výběr, pokud jde o vzdálenost, protože jiní vědomě či nevědomě narušují náš posvátný prostor. Všichni známe ten pocit rozpaků, napětí, rozčilení nebo přímého hněvu a nepřátelství. Myslíme si: jak si troufají být tak drzí a netaktní?

Posvátný prostor je více než jen prostor fyzický. Skládá se ze Čtyř směrů v oblasti mysli, těla, ducha a přírodního prostředí. Všichni jsme zažili situaci, kdy do nás někdo narazil a neřekl, že ho to mrzí. Ale také jsme zakusili, jak nám někdo říká, co máme dělat, nebo na nás vyvíjel nátlak či nás kritizoval nebo s námi manipuloval a nedával nám možnost vybrat si, ani neposkytl žádnou jinou šanci. To všechno nám odnímá možnost volby, zneuctívá výběr a je známkou nedostatečného ohledu na náš zájem, malé úcty a obdivu k naší osobě. A totéž děláme i my druhým. Nikdo není rád ovládán. Lidé nemají být ovládáni. Nikdo nechce mít pocit, že jeho možnost rozhodování je narušena. Něco takového jako klást dotěrné otázky, přerušovat druhé, mluvit za ně, říkat ostatním, co mají dělat, hádat se, obviňovat, užívat sarkasmu, být nevrlý, blahosklonný, hnidopyšský nebo používat hrozby (jak vyslovené nebo nevyslovené) jsou zcela běžné příklady. A divíme se, proč se pak většinou necítíme dobře? Je to proto, že porušujeme přírodní zákony Stvoření. Nezáleží na tom, proč to děláme, záleží na důsledcích takového jednání, které vede k disharmonii a nesouladu.

Nevměšování zdůrazňuje důležitost zásady vždy požádat o dovolení a nedělat zbytečné předpoklady o jiných. Připomíná nám to, že musíme být vždy vděční za to, co máme, a „neočekávat“ více. Raději projevujme „úctu“ k tomu, co máme, a k Velkému kruhu, jehož jsme součástí. Přemýšlejte o slovech „potřebovat“, „muset“, „muset udělat“. Tato slova nikdy nevypouštíte z úst, nebo snad ano? Přemýšlejte o tom, jak často je používáte ve spojení s druhými nebo se sebou. Proveďte teď a v budoucnosti malý pokus – snažte se nepoužívat tato slova, ať jde o vás či o druhé. Můžete-li, vyřaďte je ze svého slovníku. Zarazte se, když je budete chtít použít. Snažte se uvědomit si to dřív, než tato slova opustí vaše ústa.

Trpělivost je ctností. Ze zásady nevměšování vyplývá, že starostlivost a úcta nejsou totéž, ale jsou potřebné pro harmonické vztahy. Jednou z nejvyšších forem péče o druhou osobu je vyjádření úcty, tedy respektování práv a schopností člověka si vybrat, a projevování trpělivosti v dovolení tomuto člověku, aby to udělal. Tato úcta by měla být tak samozřejmá, jako požádání o dovolení, než se někoho dotkneme.“

J.T Garrett, Michael Garrett

stone-arch-828730_1280

Líbí se Vám článek? Sdílejte ho!Share on Facebook

Diskuze