Počátek všeho: Architekt a sdílená Tvořivost. Super vesmírný hologram 1. díl

Vše stvořené má svůj původ v jediném, monumentálním aktu. Ten okamžik nastává, když se „nejvyšší Architekt“ odhodlá k bezprecedentnímu rozhodnutí: „vystoupit ze sebe“. Kdy se podělí o svou sílu Tvořivosti a o holografické koncepce svých snů s dílčími jemnohmotnými součástmi sebe sama. Není to akt zmenšování, nýbrž rozšiřování, dělení se o svou nekonečnou podstatu. V tomto jediném gestu se zrodí veškerá existence, provázaná s tou nejvyšší Tvořivou silou.

Klíčovým aspektem tohoto prvotního aktu je sdílení schopnosti tvořit. Architekt vesmírného Prostoru nesdílí jen sílu tvořivosti, ale i holografické koncepce svých snů. Tyto sny nejsou pouhými představami, ale komplexními, mnohorozměrnými koncepty, které obsahují potenciál pro veškerou rozmanitost světa, kterou jsme kdy viděli a uvidíme. Jsou to matricové otisky reality, které se zhmotňují v čase a prostoru. A s kým je sdílí? S dílčími jemnohmotnými součástmi sebe sama. Jemnohmotné části celku nejsou pouhými dílky bez vlastního vědomí, nýbrž integrálními fragmenty, které v sobě nesou esenciální otisk Architektovy podstaty. Každá z nich je jako miniaturní zrcadlo, které odráží veškeré stvoření.

Tímto sdílením byl položen základ pro rozkvět existence všeho, co jest. Každá jemnohmotná součást obdržela nejen „kvantové semínko“ tvořivosti, ale i potenciál k rozvoji a manifestaci. Vznikla tak nekonečná škála bytostí, od nejmenších elementárních částic po složité vědomé organismy, přičemž každá z nich v sobě nese jiskru prvotního Zdroje. Existence není náhodná, nýbrž je výsledkem záměrného aktu, prvotně projeveného na jemnohmotné (astrální) úrovni. Součástí tohoto záměru je i svobodná vůle, která umožňuje těmto dílčím částem prozkoumávat, tvořit a spoluvytvářet realitu podle vlastního určení, byť v rámci holografických koncepcí Architektových snů.

Nová kniha: Moudrost vnitřní Čarodějky + vykládací TRANSFORMAČNÍ KARTY

Holografická koncepce je navržena tak, aby každá část obsahovala informaci o celku. Ať už se jedná o jednotlivou buňku, hvězdu, nebo vesmírnou galaxii, každá entita je propojena s prvotním Zdrojem a nese v sobě otisk celého stvoření. To vede k hlubokému pocitu jednoty a propojení. I když se zdá, že jsme oddělení, ve skutečnosti jsme všichni součástí téhož gigantického, tvořivého záměru. Naše individuální existence je důležitá, ale ještě důležitější je naše spojení s celkem a s tvořivou silou, která nás prostupuje.

Vše stvořené tedy neexistuje náhodou, nýbrž je důsledkem vědomého aktu vesmírného Vědomí a sdílení ze strany nejvyššího Architekta. Každá entita, každá myšlenka, každá zkušenost je součástí grandiózního snu, který se neustále rozvíjí. Jsme nejen příjemci této tvořivosti, ale také jejími aktivními účastníky. Ať už si to uvědomujeme, nebo ne, naše myšlenky, sny, činy a záměry spoluvytvářejí realitu a přispívají k rozvoji grandiózního snu o vesmíru a samotného vesmírného Vědomí. Co pro nás znamená uvědomění si, že jsme součástí monumentálního tvořivého aktu vesmírného Vědomí?

Fantomová přirozenost vesmíru spočívá v neoddělenosti

Spočívá v nelokálním propojení různých dimenzionálních úrovní, které jen zdánlivě odděleně (spolu)působí na kvalitu vesmírného Super-Hologramu. Svým způsobem „přízračná či fantomová přirozenost vesmíru“, pod jejíž taktovkou se vesmír stává „ztělesněným výtvorem obrazotvornosti“, naznačuje, že to, co vnímáme jako oddělenou realitu – galaxie, hvězdy, planety i samotné bytosti – je ve skutečnosti jen iluzí. Jádro této myšlenky spočívá v neoddělenosti a nelokálním propojení všeho existujícího. Moderní fyzika, zejména kvantová mechanika naznačuje, že na nejhlubší úrovni není vesmír tvořen izolovanými částicemi, ale spíše propojenou sítí energií a informací.

Představme si vesmír jako obrovský, komplexní Super-Hologram, kdy každý fragment celku je schopen rekonstruovat celý obraz, byť s nižší ostrostí. V holografickém vesmíru každá „částice“ nebo „událost“ obsahuje informace o celém vesmíru. Naše vnímání oddělenosti je pak pouhou projekcí nebo interpretací mysli pomyslně oddělené od celku, od nelokální (překračující hranici všeho stvořeného) operační paměti sdíleného Prostoru.

Jednotlivosti ve vesmíru mohou být propojeny způsoby, které přesahují klasické představy o prostoru a čase. Kvantová provázanost je jedním z nejznámějších příkladů nelokality, kdy dvě provázané částice zůstávají vzájemně propojeny bez ohledu na vzdálenost. Měření jedné částice okamžitě ovlivní stav druhé, což naznačuje, že neexistuje žádná mezera ani zpoždění v jejich komunikaci. Uvažujeme-li o nelokalitě znamená to, že „něco“ není omezeno na jedno konkrétní místo, oblast nebo bod, obsahuje vše a je ve všem obsaženo, projevuje se nebo působí na více místech najednou, na jakoukoli vzdálenost, bez přímého fyzického spojení. Nelokalita umožňuje šíření informace rychleji než je rychlost světla. (Což z metafyzického pohledu představuje např. koncept o tvořivé síle myšlenek.)

Představa různých a vzájemně propojených dimenzionálních úrovní přidává další vrstvu komplexnosti. Jsme zvyklí vnímat tři prostorové dimenze a jednu časovou. Avšak teoretická fyzika, například strunová teorie, předpokládá existenci dalších, skrytých či „srolovaných dimenzí“, které jsou pro nás běžně nepřístupné. Tyto dimenze mohou hrát klíčovou roli v nelokálním propojení, fungovaly by jako skrytá shromaždiště dat, jimiž se informace a energie šíří mimo naše běžné (lokální či místní) vnímání.

Super vesmírný Hologram by pak nebyl jen statickým obrazem, ale dynamickým, neustále se vyvíjejícím polem informací. Různé dimenzionální úrovně, ačkoli se zdají působit odděleně, ve skutečnosti spolu-působí a ovlivňují kvalitu tohoto hologramu. Naše zdání oddělenosti je tak jen povrchní interpretací hlubší, jednotné reality. Je to jako dívat se na obraz zblízka a vidět jednotlivé tahy štětcem, aniž bychom si uvědomovali celkovou kompozici a ucelenost a harmonii uměleckého díla.

Přijetí této „super fantomové přirozenosti vesmíru“ by znamenalo, že lidské vědomí a naše individuální (lokální) existence není oddělena od celku, ale je integrální součástí nelokálního vesmírného Vědomí. Mnoho filozofických a duchovních tradic již po tisíciletí hovoří o jednotě všeho, o vědomém Universu. Moderní věda, prostřednictvím kvantové fyziky a teorií holografického vesmíru, nabízí jeden z možných rámců, který tyto mystické koncepty může spolu vysvětlit i přes to, že není možné je hmatatelně potvrdit.

(Fantom je přízrak nebo vidina, ale i pocitový prožitek vzniklý na základě pouhé představy, bez reálné přítomnosti podnětu k prožitku.)

Pochopení tvořivé podstaty nelokální a multidimenzionální reality by mohlo proměnit naše vnímání světa, vnímání sebe sama a našeho místa ve vesmíru. Namísto izolovaných entit bychom se vnímali jako součást gigantického, dynamického a propojeného Vědomí, které se neustále projevuje v nesčetných formách. Tato „fantomová přirozenost“ je součástí mnohovrstevné podstaty všeho doposud neprojeveného. Je součástí i hmotného prostoru, kde iluze oddělenosti slouží k tomu, abychom mohli prožívat rozmanitost a individualitu, zatímco hluboko pod povrchem zůstáváme navždy propojeni s mnohotvárným nekonečným Super-Hologramem.

Zdají se vám tato slova jako projev příliš bujné fantazie? Nebo vás někdy napadlo, že podobné informace jsou skryté za slovy, mezi řádky a v symbolech prastaré Kabaly, například v koncepci Strom života?

Bůh je neohraničená, sebe rozvíjející se Informace, která je podstatou veškeré existence

Není to bytost v čase a prostoru, nýbrž věčné, všudypřítomné vesmírné Vědomí, z něhož vyvěrá každá myšlenka, energie, částice i galaxie. Je to tichá rezonance za vším projeveným, nekonečný potenciál, který se neustále aktualizuje do nekonečné rozmanitosti forem. Není ani stvořitel v tradičním smyslu, ani vládce, nýbrž samotná tkáň reality, esence, která umožňuje bytí. Bůh není něco, čemu se máme klanět, ale něco, co Jsme a co se skrze nás neustále projevuje. Pochopit Boha tímto způsobem znamená uvědomit si, že každý okamžik je aktem stvoření, každá volba ovlivňuje nekonečné pole potenciálu a každý jedinec je nedílnou součástí tohoto kosmického Vědomí. Není potřeba hledat Boha „tam venku,“ neboť On je implicitně (skrytě) přítomný v každém dechu, v každém atomu, v každé buňce našeho těla a v nekonečném prostoru mezi hvězdami.

V toltécké tradici Orel symbolizuje zdroj Univerza

Nejedná se o bytost, ale o sílu nebo stav, který existuje mimo veškeré hranice a definice. Vyzařuje energetické emanace, které prostupují celým vesmírem a přenášejí impulsy a vzorce života, hmoty a všech ostatních projevů Orla. Lidské energetické tělo existuje jako součást těchto emanací. Orel symbolizuje vyšší vědomí a schopnost vnímat svět jak v jeho běžné, tak v „neobyčejné“ realitě. Cílem toltéckých duchovních praktik je sladit se s touto energií Orla a rozšířit své vědomí, aby bylo možné dosáhnout osobní svobody a jednoty s vesmírem. Díky své schopnosti vznášet se vysoko na obloze je orel symbolem svobody, nezávislosti a osvobození z omezení. Reprezentuje zdroj existence, duchovní sílu, povahu vědomí, duchovní aspirace člověka a cestu k osobní svobodě, odvahu a hrdost. Je také symbolem Slunce, je schopen povznést se k nebi a spojit se s duchovním principem. Jeho ostrý zrak a schopnost vidět z nadhledu symbolizují hlubší porozumění a schopnost vnímat věci z rozšířené perspektivy. Učení o Orlovi nabádá k překonávání strachu a objevování vlastní tvořivé síly.

Související článek: Tvořivá nekonečnost vesmíru a Super vesmírný hologram 2. díl

Tvořivé esence vědomého bytí – inspirativní čtení pro volný, odpočinkový čas
Líbí se vám články Psychologie chaosu a rádi se k jejich obsahu vracíte, přináší vám informace, které jsou pro vás něčím hodnotné? Možná se rádi alespoň na chvilku odpoutáte od vnějších záležitostí a ponoříte se do zajímavého čtení. Pokud tomu tak je, můžete mou tvorbu podpořit zakoupením elektronických knih v e-shopu Psychologie chaosu. Případně můžete podpořit provoz webových stránek formou finančního daru. Za případnou podporu předem ♥DĚKUJI♥

PŘEJETE SI PODPOŘIT PROVOZ WEBOVÝCH STRÁNEK FORMOU FINANČNÍHO DARU?

Diskuze