20. květen – Světový den včel. Včelí roj symbolizuje hvězdné galaxie

Včela je symbolem duše a včelí společenství, které funguje jako jednotný organismus, je symbolem světové duše (oživující princip, který prostupuje veškerý svět, organizuje a sjednocuje rozmanitost forem v kosmu). Včelí úl jako celek dýchá, reaguje na vnější podněty, shromažďuje zdroje, rozmnožuje se a chrání svůj svět. Včelí roj symbolizuje seskupení hvězd v galaxii. Včely představují hvězdy na nebi, a navíc jsou spojovány s anděly – představiteli hvězd. Anděl je bytost nebeská, hvězdná, a včela je zosobněním andělské bytosti v pozemské sféře. Tito „včelí andělé“ jsou symbolem světla nebeského ohně – životadárného Slunce.

Vyprávění  o tajemství včelího bzučení

Včelař, s tváří zbrázděnou léty a sluncem, poslouchal ozvěny vesmíru v bzučení svých včel. Nebylo to jen tak ledajaké poslouchání. Věděl to už dlouho. Tyto okřídlené bytosti jsou poslové, nositelé starodávného tajemství. Znal komunikaci včel uvnitř i vně úlu, založenou na jemných esencí jejich tance, feromonech a vibracích. Každý roj, který vzešel z jeho úlů, nebyl jen novou včelí rodinkou. Pokaždé jako by vnímal zrod nové galaxie. Když se tisíce včel zvedly do vzduchu, kroužily a formovaly se do vířícího oblaku, viděl v tom mlhoviny, ze kterých se rodí hvězdy. Viděl spirální ramena galaxií, jak se pomalu rozvíjejí na nekonečném plátně oblohy. Ale největším poznáním pro včelaře bylo jejich bzučení. Nevnímal jen jednotvárný zvuk. Bylo to kakofonické, pulzující, měnící se v závislosti na náladě včelího roje, na počasí, na fázi Měsíce. Lidé říkali, že včely takto jen komunikují o zdrojích potravy. Včelař však věděl, že včela je symbolem individuální duše. Tušil, že v bzučení včel se skrývá kód, univerzální jazyk vesmírného Vědomí.

Jednoho červnového odpoledne se obloha zatáhla a hrozila bouře. Z úlu vylétl roj včel a on vnímal tajemný a „silný elektrický potenciál“. Nebyl to obyčejný roj. Včely byly neklidné, jejich bzučení bylo naléhavé, elektrické, povznášející. Včelař si rychle oblékl včelařský klobouk a přistoupil blíž. Bzučení zesilovalo a jemu se zdálo, že v něm slyší rytmus, opakující se vzorec. Zavřel oči a soustředil se. Bylo to jako poslouchat tlukot srdce vesmíru. V tom rytmu rozeznával souhvězdí, která znal z hvězdných map, ale viděl i hvězdné dálky, vzdálené a nepojmenované. A zároveň jako by vnímal energii tisícerých duší jako roj včel vylétávajících z Božské Jednoty.

Najednou, jako by se frekvence bzučení změnila, včelař v něm zaslechl něco nového. Byly to zvuky, které mu připomínaly šumění prastarých rádiových vln, tiché pískání pulzarů, vzdálené dunění černých děr. Včelí roj nebyl jen symbolem galaxií, byl jejich ozvěnou. Jejich bzučení bylo přenosem, mostem mezi mikrokosmem včelího úlu a makrokosmem vesmíru. Tajemství není v tom, co včelky sdělují sobě navzájem, každé zachvění křídel je datovým paketem, souborem informací o pohybu hvězd, o zrodu planet, o tajemství temné hmoty.

Bouře se blížila. První kapky dopadly na zem. Včelí roj se stáhl zpět k úlu, jako by se vracel do bezpečí kosmické lodi. Bzučení se zklidnilo, ale jeho ozvěna zůstala v jeho mysli po celý den. Včelař věděl, že nikdy zcela nerozluští kód včelího tance. Je to tajemství příliš velké pro individuální mysl. Spokojil se s uvědoměním, že jeho malé včelky jsou součástí něčeho tak nesmírného a nádherného. Poslouchal déšť a magické ticho uvnitř úlu, a věděl, že i v té nejmenší bytosti se může skrývat obraz celého vesmíru. Vnímal mystickou paralelu mezi mikrokosmem včelího úlu a makrokosmem světa. A v tichu po bouři, kdy se objevily první hvězdy na večerní obloze, si ve smíru se sebou a okolním prostorem pomyslel, že ve svém nitru slyší tichou, vzdálenou hudbu. Tajemnou hudbu galaxií a nekonečného Vesmíru propojenou s jeho srdcem.

Včela je člověku vzorem důvtipu a vytříbeného vkusu, je ztělesněním čistoty

Včelí symbolika nám dává poznat povahu světa a velkého kosmického řádu. Předkládá nespočet odkazů k „duchovní potravě“, obsažené jak v pohanské mytologii, tak i v pozdější křesťanské mystice (v mnoha aspektech založené na předobrazech pohanských moudrostí). Struktura a řád včelího společenství, píle a oddanost odkazuje k jednotě a celistvosti. Včela je symbolem ztělesnění v přírodě všude přítomného životního principu, materializace duše, světového míru a symbolem smíru na úrovni pozemských a nebeských sfér, představuje souhru božského s lidským.

Inspirace pro vědomou mysl – motivační knihy a vykládací TRANSFORMAČNÍ KARTY

Vlastnosti, které včela má, daroval podle mytologie včelímu společenství bůh Zeus (mystický vliv planety Jupiter). Symbol včely najdeme po boku dalších bohů: bohyně plodnosti Démétér, bohyně Diany a Artemis. V kultu Panny Marie let včel symbolizuje jednak Mariinu cestu, a také cestu nebo nebeskou pouť duší zemřelých. Včela medonosná nese název „Apis mellifera“, zde můžeme shledat souvislost s egyptským bohem se jménem Apis. Múzy v antice na sebe braly podobu včel, včela je tak symbolem inspirace. Medonosné včely, obtěžkány pylem zlaté barvy jakoby měly křídla „ze zlata“, inspirují spisovatele i básníky. Med ve starověku byl uctíván a platil za potravu bohů. Nejen medu, ale i mléku patří mystická symbolika, med a mléko sloužilo jako obětiny bohům, nakonec med a mléko tvoří obraz „země zaslíbené“.

Energie včel a panenská bohyně Artemis

Sochu bohyně Artemis zdobí dva včelí úly a několik „životadárných“ včel, které sochu „včelí královny“ doplňují. Včely jsou v sousoší vytesané do nejmenších podrobností, tak je podtržena jejich panenská čistota, prozíravost, božská nadpřirozenost, nebeská jiskra a světelná nebeská podstata. Panenská bohyně přírody a plodnosti Artemis je uctívána medem a včelím voskem. Včely zde představují kněžky řecké bohyně, která je zosobněním samotné přírody živitelky. Mramorové stěny Artemidina chrámu jsou zdobené geometrickým vzorem včelího plástu (posvátná vesmírná geometrie). Magie pláství je skrytá v jejich geometrické stavbě – dokonalé souměrnosti odkazující k božské harmonii vládnoucí v přírodě. Včelí plástve představují symbol prostorovosti, plodnosti v podobě hojnosti snůšky, která se nachází v komůrkách (v buňkách) včelího plástu ve tvaru šestiúhelníku, tyto buňky slouží jako zásobníky medu a jako místo, kam včelí královna pokládá vajíčka.

Oddanost včel patří Velké matce – včelí královně

Včela dělnice je symbolem neposkvrněného panenství a včelí královna je symbolem mateřství. Včely jsou neplodné (nemají vyvinuté pohlavní ústrojí), včelí královna zajišťuje rozmnožování. Včelí královna je svým způsobem éterickou bytostí, je symbolem panenské přírody a přírodního koloběhu. Vývoj včely probíhá v pěti fázích: vajíčko, larva (nymfa), předkukla, kukla, dospělec (imago). Metamorfóza (přírodní transmutace) nastává v okamžiku, kdy dojde k přeměně larvy neboli červa (pozemská tělesnost) ve včelí královnu (nebeská éteričnost).

Pyl květů je nazýván chlebem včel, je unikátní přírodninou, obsahuje látky prospěšné lidskému tělu. Sběr pylu a veškerá práce včel podléhá vnitřním zákonům včelího společenství. Dynamika včelího úlu odkazuje k houževnatosti, prozíravosti – pravidelnost práce a odpočinku, k spolupráci, souhře a dělbě práce. Zimní zásoby pro období vegetačního klidu, o které se včely pečlivě starají, odkazují k jejich moudrosti. Ušlechtilost včel nám představuje potenciál možnosti vytvořit ráj na Zemi, pokud by lidské příbytky byly jako včelí úly. Moudré včely medonosné svou prací a prozíravostí tvoří „velké alchymistické dílo“. Med (nektar nesmrtelnosti) obsahuje květové vonné esence a pro lidský rod cenné léčivé látky. Med divokých včel je symbolem pozemského ráje, stejně tak medonosná bylinka mateřídouška. Člověku bylo božskou prozřetelností dáno „naplnit ústa medem“ pro jeho výživné vlastnosti. A nejen to, včela se opylováním rostlin také svým způsobem stará o „krajino-tvorbu“.

Mystický je svým způsobem také nerozlučný vztah rostlin a včel, který můžeme z hlubšího pohledu nazvat vztahem vášně a lásky

Včely jsou nepostradatelnou součástí pozemského ekosystému. Mají čistou nebeskou povahu, milují květiny, slétají se do korun rozkvetlých stromů a k barevným lučním květům. Nektar květů je nazýván tajemnou nebeskou rosou, a jako dárkyně nebeské ROSY je to růže, kdo zastupuje všechny pozemské květy (Rosa mystica). Včely milují květy a nenechme se mýlit, tato jejich čistá láska neodkazuje pouze k záměru vytvořit med. Zde je láska včel ke květům božským darem, neboť je oplodňující – zajišťuje zrání plodů a rozmnožování rostlin. Rostliny mysteriózním způsobem přeměňují dary země, vody, vzduchu a světlo Slunce v květy a včela promění dar květů „krůpěje nebeského nektaru“ v med. Tak se v božské přírodě vše, co je zdánlivě pomíjivé, proměňuje v nepomíjející. Tyto ryze přírodní a prozíravé proměny jsou podobné velkému dílu transmutace. Nejen z těchto důvodů dávní zasvěcenci hleděli ke včelám jako k symbolu kvintesence stvoření. Snad to bylo obsaženo v „božském plánu“ vymyslit dokonalý systém opylování rostlin, který zajišťuje přenos pylu z tyčinek na bliznu, vzájemná vazba nejen včel, také motýlů a dalšího hmyzu a kvetoucích rostlin je geniálním výtvorem Universa. Práce opylování není marná, jakoby tito drobní tvorové věděli, že čím více rostlin opylují, tím více je zajištěno zrání plodů a semen, a tím pádem také potravy pro příští čas, pro ně samé – a také pro člověka.

Dokonalým výtvorem či plodem pilných a pracovitých včel je vosk, ryze přírodní produkt, který je označován za „substanci plodnosti“

Vosk jako plodivá matérie či substrát života, symbol kosmické pralátky (matrice látkových proměn) je také symbolem látky mysli, ohnivé síly myšlenek a tvořivosti. Včelí vosk je symbolem „srdce duše“, a také paměti (medium paměti). Do paměti stejně jako do vosku vtiskujeme „pečetě“ lidských zkušeností. Vosk přijímá tvary, uchovává tak informace. Vosk zapečetí nejen láhev s vínem, používá se jako pečeť písemností, smluv a závětí, vosková pečeť má zaručit platnost a autentičnost. Používání voskových pečetí představuje rituální akt stvrzení pravosti úředních dokumentů. Z vosku se vyrábějí rituální svíce, a je také základem vonných nebo léčivých mastí. Včelí vosk je symbolem síly pročišťujícího ohně. Svíce ze včelího vosku se používají jako obětiny a dary přírodním božstvům.

Pohybem za letu si včely předávají informace o tom, kde a v jaké kvalitě se nachází zdroje potravy. Tanec včel vytváří ve vzdušném prostoru „energetické znaky“ v podobě geometrických obrazců, dorozumívacích znaků. Bzučení včel vzniká vibrací či chvěním křídel. Čím větší je frekvence mávání blanitých křídel, tím je zvuk bzučení vyšší. Zvuk křídel používají také jako výstražný signál, různé naklonění křídel přizpůsobují odporu vzduchu, změna frekvence kmitání křídel vytváří silnější vibrace a „elektrické bzučení“ včel tak zesiluje. Traduje se také, že energetické vyzařování včel, v souvislosti s frekvencemi včelího bzučení, má pozitivní vliv na kvalitu pitné vody.

Životní energie – hadí síla

Energie hadí síly je na úrovni hmotného těla koncentrovaná v oblasti první čakry. Představuje evoluční prasílu, životní energii. Jejím symbolem je spirála. Pokud je „neprobuzená“, je znázorněna spícím, do klubíčka svinutým hadem červené barvy. Vzpomeňme na Jiříka ze známé pohádky o Zlatovlásce – v okamžiku, kdy ochutná hada, porozumí řeči zvířat a zpěvu ptáků – zde je skryt jinotaj o probuzené hadí síle. Probuzená hadí síla, v okamžiku, kdy dojde k pomyslné smrti a znovuzrození, bývá někdy zobrazována jako roj včel. Včela, v dřívějších časech považovaná za posla božích zpráv, za slzy slunečního boha Ra, je posvátným symbolem od sebe neoddělitelných prvků: hmoty a energie. Symbol včely je součástí egyptských hieroglyfů označujících tituly faraonů.

V okamžiku probuzení životní energie, (pomocí hluboké meditace, rituálního tance nebo rituálního sexuálního aktu), můžete odkudsi vnímat nadpozemskou hudbu, nepozemské velmi zvláštní zvuky, případně zvuky připomínající bzučení roje včel. Vnitřním zrakem můžete spatřit zlatavou záři prolínající se s purpurovou barvou. Případně uvidíte červený ohnivý trojúhelník ale i další magické, hermetické symboly. Začne-li se hadí síla probouzet, ať už vědomě nebo „náhodně“, prostupuje její energie z oblasti první čakry vzhůru po páteři celým tělem. Dosáhne-li korunní čakry, potom dojde k vzplanutí netušené životní a duševní energie, jedná se také o okamžiky vědomého opuštění fyzického těla (astrální putování). V nejkrajnějším případě dojde též k splynutí s kosmickou jednotou, k prožitku ,,osvícení“. Symbolem probuzené hadí síly je také hexagram, Šalamounova pečeť.

Požehnání včelám, včelímu vosku, medu a medovině

Zapálením knotu svíce vyrobené ze včelího vosku uctíme včely – Hvězdy na Nebeské báni. Požehnáme medu, včelímu vosku, mateří kašičce, propolisu (včelí tmel), medovině a uctíme přírodu a světlo Slunce, vzdáme hold své duši a uctíme památku všech dušiček, které nám svítí na cestu životem už jen z hvězdného nebeského prostoru.

Tvořivé esence vědomého bytí – inspirativní čtení pro volný, odpočinkový čas
Líbí se vám články Psychologie chaosu a rádi se k jejich obsahu vracíte, přináší vám informace, které jsou pro vás něčím hodnotné? Možná se rádi alespoň na chvilku odpoutáte od vnějších záležitostí a ponoříte se do zajímavého čtení. Pokud tomu tak je, můžete mou tvorbu podpořit zakoupením elektronických knih v e-shopu Psychologie chaosu. Případně můžete podpořit provoz webových stránek formou finančního daru. Za případnou podporu předem ♥DĚKUJI♥

PŘEJETE SI PODPOŘIT PROVOZ WEBOVÝCH STRÁNEK FORMOU FINANČNÍHO DARU?

Diskuze