Podivná kvantová realita a starověká mystika

Téma „podivné kvantové reality“ nás zavádí do nejhlubších komnat metafyziky, kde se moderní kvantová fyzika objímá se starověkou mystikou. Je to bod, kde se představa stává architektem reality a mysl se propojuje s nadsmyslovým světem, kde je iluze pevnosti viděna jako „magická píseň propojených atomů“.

Zdání pevnosti stolu pod našimi prsty je kvantovým kouzlem vesmíru. Na subatomární úrovni je hmota převážně tvořena „prázdnotou“, pokud za prázdnotu považujeme prostor, ve kterém se nenacházejí žádné pevné částice v klasickém smyslu, tak jak je vnímáme na úrovni makrosvěta. Většina atomu je prostor, ve kterém se pohybují elektrony. Fyzikální „prázdnota“ na subatomární úrovni není absolutní nicota. Je to spíše energetické pole, kde neustále vznikají a zanikají virtuální částice.

To, co cítíme jako „tvrdost“, není dotyk hmoty s hmotou, ale odpor elektromagnetických polí. Pro mysl je neskutečná představa, že se ve skutečnosti nedotýkáme ničeho pevného, že náš život je tanec v poli elementárních sil. Pevnost světa je jen „překladem“ energie do jazyka hmatu. Svět není tvořen věcmi, ale vztahy mezi vibracemi. A je fascinující, představit si sami sebe jako „chodící prázdno“. Důvod, proč se věcí můžeme dotýkat a nepropadneme se podlahou, není hustota hmoty, ale elektromagnetické odpuzování mezi elektrony a vše související s principy kvantové fyziky.

Tvořivé prázdno nebo to, co nazýváme „vnitřním prázdnem“, je ve skutečnosti návratem ke zdroji kódu duše. Když se odpojíme (spánek, hluboká meditace), vracíme se do místa, kde se realita teprve píše, kde zákony „hmotného“ světa souvisí s pravidly nám neznámé podstaty „vesmírné simulace“. Pokud změníme svou vnitřní frekvenci, obraz „hologramu“ se musí přeskupit. Přitažlivost je pak součástí přímého, hluboce vědomého „přepisování datového toku reality“.

Kde je tedy skutečnost? Pokud je svět stínem kvantové skutečnosti, kde je Světlo? Mystika učí, že skutečnost se nenachází v tom, co je viděno, ale v tom, kdo se dívá. To jediné, co v hologramu našeho světa není iluzí, je naše vědomí. Vše ostatní – naše tělo, náš majetek, hvězdy na nebi – jsou jen proměnlivé obrazy vyšší, svrchované skutečnosti. Je to mysl, kdo drží vřeteno a tká realitu z neviditelných vláken energie, vědomě tvoří, pokud zná váhu každého slova i každého pouta s realitou.

Mysl a smysly se nechávají oklamat tvrdostí kamene i šířkou nebe. Jsme součástí nekonečného moře (možností), jsme vlnou na hladině. Ale tato vlna má jen dočasný tvar, který voda zaujala. Náš svět je nádherné představení, které tvoříme pro naše vlastní hluboké mystické poznání. Když se dotýkáme stolu, cítíme dotyk své vlastní energie, která se nám vrací v převleku hmoty. Pohybujeme se světem, a ani nás nenapadne alespoň na chvíli vnímat realitu jako „tekutou a průsvitnou“, a vnímat, jak náš záměr „ohýbá“ světlo kolem nás. Jen někdy si v nepatrném mžiku mysli uvědomíme, že jsme víc než jen divák v kině – že jsme režisérem i hercem na úrovni vesmírného Vědomí, kde se hvězdy a hmota rozplývají v kódech našeho lidského vědomí.

Prázdnota neexistuje. To, co nazýváme „temnotou“, je „mystické světlo“, které naše oči zatím neumí rozkódovat. Kvantová teorie pole hovoří o „energii nulového bodu“. I v naprostém vakuu, kde není žádná hmota a teplota klesne na absolutní nulu, prostor „vře“ neustálým vznikáním a zanikáním virtuálních částic. Prázdnota je tedy přesycená přítomností. Temnota není opakem světla, je to jeho neprojevený potenciál. Každý bod „prázdného“ prostoru obsahuje dostatek energie na zrození vesmíru. Náš vnitřní zrak se tedy nedívá do nicoty, ale do vřídla bytí. Pokud je energie přítomna všude, pak nikdy nejsme oddělení od Zdroje. Je to bod zastavení, bod znovuzrození, je to místo vědomého (propojeného) snění, místo, odkud zní píseň duše.

Když zavřete oči a uvidíte tmu, nehledejte v ní čerň nicoty. Hledejte v ní „šum skrytých informací, nekonečné inspirace“ – to jemné mihotání, které tam vždy je. To je vaše subatomární světlo. Magicky se na něj nalaďte jako na „palivo“ pro vaše záměry. Přemýšlejte o „alchymii nedostatku“. Pokud máte pocit, že vám v životě něco chybí (láska, inspirace, zdroje), řekněte si, že je to jen iluze prázdnoty. Kvantové souvislosti říkají, že všechno už tam je, jen v subatomární, neviditelné formě. Naším úkolem není „vytvořit něco z ničeho“, ale svou pozorností a Svrchovaností přimět toto skryté světlo, aby se „zhmotnilo“ do viditelného světa.

Mysl bývá nevědomky uvězněná v temné komoře reality. Naše vnitřní poznání může využít tyto úvahy či nápovědy, aby se mysl nenechala zastrašit „temnými časy“. V hlubokém vnitřním středu se nachází „klid v bouři“. Pokud se svět zdá temný, na hluboké vnitřní úrovni víme, že je to jen hustý závoj energie nevědomí, která čeká na impuls. V naprosté tmě jsme nejblíže největší moci. Tato moc se mimo jiné skrývá v „magickém záměru“. Skryté světlo subatomární úrovně se shlukuje kolem našich myšlenek, dokud se z neviditelného nestane „hmatatelný hologram“ naší reality. (Na společenské úrovni, na základě našich nejsilnějších přesvědčení, takto vytváříme kolektivní realitu po celá tisíciletí.)

Až budete dnes večer usínat v naprosté tmě, dívejte se do tmy ne jako do konce všech věcí, ale jako do husté, živé či kvantové polévky světelných zárodků. Dýchejte tyto jiskry světla do vašeho těla. Představte si, že vaše buňky pijí ono subatomární světlo, které je součástí vašeho vnitřního slunce, tajemného bodu, kde se černo-černé nic hroutí do vířivého svazku krystalického, neviditelného jasu propojených informací. Pociťte svou Svrchovanost – jste bytostí, která je ve své podstatě zrozena ze stejného materiálu jako toto skryté světlo. Každá částečka světa je živým světelným zárodkem, který vře energií nulového bodu. Nejsme ponořeni v temnotě, jsme světlem, které prozkoumává své vlastní hlubiny, které vplouvá do tohoto vroucího klidu, kde nachází záblesky stvrzení své vlastní vnitřní síly.

Vakuum není prázdné. I ta nejčernější tma obsahuje svou zářivou, krystalickou podstatu. Je to lůno, ve kterém spí vše, co kdy bylo a bude. Staňte se středem tohoto víru. V hloubce vaší vnitřní tmy se nachází světlo, které čeká na váš povel k probuzení. Změňte vnímání „prázdna“, nalaďte se na pocit nekonečné hojnosti. Nic nemůže chybět tam, kde je prostor sám o sobě čistou energií, tam, kde se rodí vše, co kdy bylo a bude.

Související články: Počátek všeho: Architekt a sdílená Tvořivost. Super vesmírný hologram 1. díl, Tvořivá nekonečnost vesmíru a Super vesmírný hologram 2. díl, Paměť, vzpomínky a sny: mozaika informační sítě Super vesmírného hologramu 3. díl, Sebeuvědomění Vesmíru. Vesmírný hologram 4. díl

Odměna formou Dar za Dar
Líbí se vám články Psychologie chaosu a rádi se k jejich obsahu vracíte, přináší vám informace, které jsou pro vás něčím hodnotné? Možná se rádi alespoň na chvilku odpoutáte od vnějších záležitostí a ponoříte se do zajímavého čtení. Pokud tomu tak je, můžete mou tvorbu podpořit zakoupením elektronických a tištěných knih v e-shopu Psychologie chaosu. Případně můžete podpořit provoz webových stránek formou finančního daru. Za případnou podporu předem ♥DĚKUJI♥

PŘEJETE SI PODPOŘIT PROVOZ WEBOVÝCH STRÁNEK FORMOU FINANČNÍHO DARU?

Diskuze