Duch dokáže projít zdí, jako by zeď vůbec neexistovala

Každého z nás občas fascinuje představa posmrtného života a existence bytostí či sil, které přesahují naše běžné smyslové vnímání. Známe nespočet příběhů o duších či přízracích, které se zjevují mezi živými, často s pozoruhodnou schopností ignorovat fyzikální zákony tak, jak je známe. Jednou z nejčastějších zajímavostí připisovaných duchům je jejich schopnost projít pevnou hmotou – zdí, dveřmi, nábytkem – jako by tyto překážky jednoduše neexistovaly.

Představa ducha jako formy energie není v metafyzických a spirituálních kruzích nová. V protikladu k našemu fyzickému tělu, které je tvořeno hrubou hmotou (atomy, molekuly), je duch popisován jako esence, vědomí nebo životní síla, která přežívá smrt fyzického těla. Pokud duch není tvořen stejnými stavebními kameny jako náš materiální svět, je možné předpokládat, že s tímto světem interaguje zásadně odlišným způsobem. Obzvlášť pokud život ve fyzickém těle představuje ztělesní jednoho z mnoha příběhů nadpozemského světa lidské duše.

Zde vstupuje do hry existence „jemnohmotné energie“. Zatímco tento termín není součástí standardní vědecké terminologie a spadá spíše do oblasti parapsychologie, mysticismu či alternativních vysvětlení, popisuje pro někoho hypotetickou, pro někoho skutečnou formu energie, která se liší od známých koncepcí. Jemnohmotná energie je popisována jako vibrující na vyšší frekvenci, existující na jiné rovině nebo dimenzi, nebo zkrátka mající vlastnosti, které naše současné vědecké přístroje nedokážou detekovat ani změřit.

Představa, že duch je jemnohmotnou energií, schopnou interagovat s naším světem, poskytuje elegantní vysvětlení jeho schopnosti zůstávat neviditelný a procházet pevnými objekty. Náš fyzický svět pevné hmoty je tvořen atomy, které sice obsahují mnoho prázdného prostoru, ale jsou drženy pohromadě silnými elektromagnetickými silami, které brání jedné hmotě projít druhou. Když narazíte rukou do zdi, elektrony ve vašich atomech se odpuzují od elektronů ve zdi, čímž vytvářejí vjem pevnosti a neprůchodnosti.

Transformační výkladové karty a kniha „Moudrost vnitřní Čarodějky“: AKCE DÁREK

Pokud je však duch tvořen jemnohmotnou energií, která s těmito fyzikálními silami interaguje minimálně nebo vůbec, případně existuje na jiné „vibrační úrovni“, pak stěny místnosti pro něj nepředstavují překážku. Mohli bychom si to představit jako rádiové vlny procházející zdí, ale na mnohem fundamentálnější úrovni existence. Jemnohmotný duch se neřídí pravidly pevnosti a neprůchodnosti, která platí pro hrubou hmotu. Zeď je pro vědomí ducha na jeho úrovni vibrace stejně jemnohmotná jako jeho astrální tělo, kterému nic nebrání ve volnému pohybu, nebo schopnosti náhlého zjevení a zmizení. Hmotu vnímáme jako pevnou, naše ruka zdí neprojde. Pokud bychom však stály „na druhé straně“, dokázali bychom projít zdí tak snadno, jako vánek projde korunou hustě olistěného stromu.

Představa, že jemnohmotná energie ducha dokáže projít zdí, se snaží propojit nepochopitelné s vysvětlitelným, byť v rámci metafyzických a spirituálních modelů reality. Právě tento jev je v příbězích o duších velmi častý. Ať už věříme v existenci světa nadpozemských duchů a jemnohmotné energie, nebo ne, mnoho skutečných příběhů nebo prožitků nás nutí zamyslet se nad povahou reality, povahou vědomí a možná i nad tím, že náš materiální svět není jediným aspektem námi běžně vnímané existence.

Zajímavá analogie s temnou hmotou a temnou energií

Představa jemnohmotné energie, (pro někoho i zkušenost s jemnohmotnou energií), se dá skvěle propojit s moderní fyzikou. Temná hmota a temná energie jsou termíny, které používá věda pro popis něčeho, co sice tvoří drtivou většinu vesmíru, ale s našimi fyzikálními zákony interaguje minimálně. Stejně jako duch prochází zdí, temná hmota prochází vesmírnými galaxiemi, aniž by s nimi interagovala. Dnes už i někteří badatelé v oblasti kvantové fyziky uvažují o tom, že vědomí hraje klíčovou roli ve fungování veškeré reality. Podle takzvané teorie kolapsu vlnové funkce se částice, které existují jako pravděpodobnost (vlna), stanou hmotou (částice) až ve chvíli, kdy jsou pozorovány. Pokud je duch formou „vědomí“ bez fyzického těla, může existovat v „superpozici“ a stát se viditelným nebo jiným způsobem aktivní právě na základě záměru. Po většinu „svého času“ existuje ve stavu své jemnohmotné existence, a s hmotou interaguje tehdy, kdy je na jeho existenci zaměřena určitá (vědomá i nevědomá) pozornost. Energie či vibrace ducha existuje souběžně s hmotným světem, přitom si s sebou nese „elektromagnetický otisk“ nebo „vibrační pole“, které se na základě různých okolností projevuje v naší realitě.

Ať už věříme, že tyto projevy jemnohmotného světa jsou skutečné, nebo je vnímáme jako pouhé koncepty, nutí nás zamyslet se. Přece i naše vlastní myšlenky a emoce, ač nehmotné, dokážou ovlivňovat svět kolem nás a spoluvytvářet naši realitu. Z metafyzického pohledu je náš vnitřní svět také jakousi „jemnohmotnou energií“, která má daleko větší sílu, než si myslíme. Uvěří například ten, kdo prožil „setkání s duchem“, nebo kdo má zkušenost s odpoutáním vědomí od hmotného těla, s takzvaným astrálním putováním. Kolem nás se odehrává spousta věcí, kterých si běžně nevšímáme, ani je nevnímáme jako pozvánku k zamyšlení nad hlubší povahou reality, která propojuje starověkou mystiku s moderní vědou.

Související články: Co tvoří mezeru mezi bytím a nebytím?, Anomálie spojené s vědomím, časem a paranormálními okolnostmi aneb vesmír v šálku kávy

Tvořivé esence vědomého bytí – inspirativní čtení pro volný, odpočinkový čas
Líbí se vám články Psychologie chaosu a rádi se k jejich obsahu vracíte, přináší vám informace, které jsou pro vás něčím hodnotné? Možná se rádi alespoň na chvilku odpoutáte od vnějších záležitostí a ponoříte se do zajímavého čtení. Pokud tomu tak je, můžete mou tvorbu podpořit zakoupením elektronických knih v e-shopu Psychologie chaosu. Případně můžete podpořit provoz webových stránek formou finančního daru. Za případnou podporu předem ♥DĚKUJI♥

PŘEJETE SI PODPOŘIT PROVOZ WEBOVÝCH STRÁNEK FORMOU FINANČNÍHO DARU?

Zdroj obrázku: Pixabay.com

Diskuze