Sebeuvědomění Vesmíru. Vesmírný hologram 4. díl

Otázka, zda si vesmír uvědomuje sám sebe, je jednou z nejhlubších a nejvíce provokativních. Na první pohled se zdá, že odpovědí je jednoznačné „ne“. Zdá se absurdní předpokládat, že jednotlivé atomy nebo neživé objekty disponují subjektivní zkušeností. Přesto, jakmile se do této otázky ponoříme hlouběji, odhaluje se nám spektrum fascinujících možností.

Můžeme směle říct, že ano, vesmír si uvědomuje sám sebe? Nikoli však v antropomorfním smyslu, (nejedná se o něco, co má lidské rysy, vlastnosti nebo podobu). Tedy nikoli, že by kámen měl myslící vědomí, nebo že by galaxie přemýšlela. Spíše se přikloníme k názorům, které tvrdí, že příroda a vesmír a vše v přírodě nápadně harmonicky uspořádané je dílem čiré Inteligence. Tato Inteligence nepředstavuje božstvo v tradičním pojetí, ale spíše fundamentální princip (zásadní, podstatný, elementární), který prostupuje veškerou existenci a stojí na počátku vzniku života a jeho vývoje a je neustále rostoucí sítí vesmírného Vědomí.

Vesmír se nám jeví jako elegantní a vysoce organizovaný systém. Vše se řídí zákony, které vykazují úžasnou provázanost a symetrii. Tato kosmická harmonie je pro mnohé znamením hlubšího, všeprostupujícího řádu, který lze interpretovat jako projev vesmírného Vědomí – nikoli vědomí individua, ale základního vědomí reality samotné. Vesmír není statický, ale dynamický, všechny jeho části jsou v neustálé interakci a ovlivňují se navzájem. Každý nový jev, každá nová struktura je dalším krokem v sebeuvědomění Vesmíru. V hlubinách vesmíru i v hlubinách lidského nitra se skrývá jiskra „poznání“, která společně tvoří ono velké kosmické sebeuvědomění.

Naše existence, myšlenky, schopnost klást si otázky o vesmíru – to vše je projevem vesmíru samotného. Pokud jsme jeho součástí a disponujeme vědomím, pak v jistém smyslu vesmír skrze nás poznává sám sebe. Jsme jeho zrakem, sluchem i myslí. Skrze naše smysly se Vesmír dívá sám na sebe a zpětně nám pomáhá dosáhnout vyššího prahu vědomí, a podporuje energetické transformační procesy jak na naší planetě, tak i na úrovni paralelních realit.

Motivační elektronické a tištěné knihy a vykládací TRANSFORMAČNÍ KARTY

Pokud by ustal Pohyb základní vesmírné energie, zjevený svět by ustrnul v nehybnosti. A dost možná by v jediném okamžiku veškerý hmotný vesmír zmizel. Avšak traduje se, že dokud by stvořenou hmotu pozoroval a vnímal byť jen jediný člověk, (nebo ve vesmíru bytost člověku podobná – vědoma si sama sebe a tím realitu viditelného světa tvořící), tak se tak nestane. Tato myšlenka se opírá o přesvědčení, že vědomí není pouhým produktem hmoty, ale naopak aktivním spolutvůrcem hmotné reality.

Náš pohled, naše pozornost a naše vědomí, dávají formu a smysl jinak amorfnímu (beztvarému) energetickému oceánu. Pozorovatel a jeho zaměření pozornosti je nedílnou součástí stvoření. Bez vědomí by realita zůstala v jakémsi limbu potenciálu, nekonkretizovala by se v to, co vnímáme jako „hmotný svět“. Jsme to my, kdo skrze své smysly a interpretaci dáváme námi vnímatelné části vesmíru existenci, (podobně jsme to my, kdo v jiném „časovém pásmu“, v jiné své podobě z úrovně jemnohmotné reality „konkretizoval a vystavěl naši planetu“). Ačkoli vesmír se nám pouze jeví jako vesmír v té podobě, s jakou právě operuje kolektivní vědomí, v té podobě, na jakou jsme frekvenčně vyladěni, mnohotvárnost jemnohmotného světa je neskutečně tvárná. Na jemnohmotné úrovni prostoru, všude kolem nás, existuje na jiných frekvencích nespočet dalších vesmírů – sobě si podobných a proměnlivých realit.

Pokud by vesmírná energie ustrnula v nehybnosti, znamenalo by to i zánik všeho zjeveného. Existence Super Vědomí, která je sama o sobě nehybná v „super pozici“, je tou stabilizační silou, která brání úplnému kolapsu. Přesto, jsme-li skutečnými spolutvůrci reality, pak naše pozornost, vůle a záměr udržovat vesmír v chodu, byť jen na podvědomé úrovni, hrají klíčovou roli. Smyslem našeho vědomí není jen přijímat to, co je, ale neustále se podílet na utváření toho, co by mohlo na základě vesmírné potenciality a naší pozornosti být.

Východní filozofie po tisíciletí hovoří o iluzorní povaze hmotné reality, o Maje, která zakrývá hlubší, jednotnou skutečnost. Kvantová mechanika zase ukazuje, že chování částic je ovlivněno pozorovatelem, a že existence mnoha možných stavů se „zhroutí“ do jedné pozorované reality až v okamžiku měření (pozorování). Tato paralela je fascinující: naše pozorování, naše vědomí, by skutečně mohlo být klíčem k manifestaci reality, kterou po celé věky i nyní prožíváme.

Jedním z nejprovokativnějších argumentů pro aktivní roli vědomí pochází z kvantové fyziky. Fenomény jako kolaps vlnové funkce naznačují, že akt pozorování může ovlivnit chování subatomárních částic. Před pozorováním se částice nacházejí ve stavu superpozice – existují ve více stavech najednou. Teprve akt pozorování je „donutí“ zaujmout konkrétní stav. I když interpretace tohoto jevu je předmětem debat, někteří argumentují, že to poukazuje na zásadní propojení mezi vědomím a fyzikální realitou.

Pozorovatel spočívá v energetickém propojení mezi vědomím a Vesmírnou Matricí. Každá myšlenka, každý pocit je formou energie, která interaguje s projevenou realitou a dává jí směr. I ten nejmenší záblesk uvědomění v jediném člověku by mohl stačit k udržení nitky existence, k zabránění naprosté nehybnosti a zániku již projeveného světa. Každý náš čin, každá myšlenka čili pohyb vytvoří vlnový efekt, který se šíří skrze síť propojení.

Představa, že by se pohyb základní vesmírné energie zastavil, je dech beroucí. Pokud by k tomu došlo, svět, jak ho známe, by se ocitl v absolutní nehybnosti. Vše, co vnímáme jako pohyb – od emoce, tepajícího srdce, přes otáčení Země, až po rozpínání galaxií – by rázem ustalo. Nebyl by zde čas ani prostor v našem pojetí, neboť jsou neoddělitelně spjaty s energií a pohybem. A dost možná by v jediném okamžiku hmotný vesmír zmizel, neboť jeho existence je podmíněna neustálou dynamikou a interakcí energetických polí. Bez pulzující síly pozornosti by se hmota rozplynula v nicotu, z níž kdysi povstala. Zůstala by základní kosmická jiskra uvědomění, (včetně všech informací o všem, co kdy bylo, je a bude), a tím i potenciál pro pokračování, pro aktivaci pohybu a pro opětovnou existenci vesmíru rozvíjející se na jemnohmotné úrovni a směřující do hmotné podoby.

Pokud se náš vesmír jeví tak, jak se jeví, protože jsme na něj „frekvenčně vyladěni“, pak kolektivní vědomí hraje roli obrovského filtru informací. Vědomí, jako sdílené přesvědčení, zkušenosti a vzorce myšlení miliard jedinců, funguje jako gigantická anténa, která přijímá a interpretuje určité frekvence z nekonečného spektra možných realit. To, co nazýváme „vesmírem“, by pak nebylo absolutní pravdou, nýbrž dominantní frekvencí, na které se naše kolektivní vědomí shodlo.

Tato shoda však není statická. Lidské vědomí se neustále vyvíjí, a s ním se mění i naše vnímání reality a realita sama. Historie lidstva je plná příkladů, kdy se dříve nemyslitelné stalo realitou, naše chápání světa se v běhu času neustále transformuje. Tyto posuny lidské inteligence mohou být interpretovány jako změny ve frekvenčním ladění kolektivního vědomí, které nám umožňují přístup k novým aspektům reality, které dříve nebyly vnímány.

Mnoho-vesmír frekvenčních realit
Myšlenka, že kolem nás existuje nespočet dalších vesmírů na jiných frekvencích, rozšiřuje tyto úvahy do závratných rozměrů. Nemusí jít jen o teoretické paralely či multivesmíry v klasickém smyslu. Představte si, že každý z nás, každý organismus, ba dokonce i každý atom, je vybaven jakousi „frekvenční anténou“. Podle toho, na jakou frekvenci je tato anténa naladěna, se nám zjevuje určitá realita. Naše lidské vnímání, limitované smysly a mentálním vědomím, je pak jen jedním z mnoha možných nastavení této antény. To by znamenalo, že v prostoru, kde se právě nacházíme, mohou koexistovat nekonečné varianty našich příběhů.

Další varianta mnoha realit spočívá v tom, že jedna realita či energetická dimenze může být domovem pro bytosti s odlišnými smysly, které vnímají jiné aspekty vesmíru. Další realita může fungovat podle jiných fyzikálních zákonů, kde je gravitace slabší nebo čas plyne jinak. Tyto reality nejsou „vedle nás“ v prostorové dimenzi, ale spíše „spolu s námi“ v rámci jiných frekvenčních pásem. Naše neschopnost je vnímat je dána jednak názorem o jejich neexistenci, a naší neschopností naladit se na jejich frekvence.

Pokud je realita, kterou tady a teď vnímáme, jen jedním z nespočtu frekvenčních ladění, pak se otevírá prostor pro pochopení fenoménů, které jsou považovány za paranormální nebo nevysvětlitelné. Mystická zjevení, prožitky blízkosti smrti, odpoutání vědomí od těla, telepatie, jasnovidnost – to vše a mnohé další je náhledem do jiných frekvenčních realit, na které se někteří jedinci dokážou naladit.

Stále více jedinců se s tímto setkává a rozšiřuje hranice svého vědomí. Časem se změní i naše (společenské) pojetí „pravdy“. Absolutní pravda se rozplyne do mozaiky individuálních a kolektivních frekvenčních pásem. Naše snaha pochopit vesmír se stane spíše snahou o rozšíření našeho frekvenčního rozsahu, a zároveň o „rozladění“ se z našeho běžného nastavení, omezujících názorů a schémat. Naladění se na nové, dosud nepoznané frekvence, nám odhalí další dimenze reality, což souvisí s pozorností, která podobným tématům není věnována. Nejedná se jen o bdělou nebo tvořivou pozornost, ale o Pozornost povýšenou nad všechny naše smysly.

Pokud je vesmír skutečně obrovským hologramem, představa o vesmírném Vědomí není marná. Naše vědomí, naše myšlenky, záměry a především pozornost se stávají aktivními tvůrci veškeré reality, nejsme jen pasivními pozorovateli. Vědomé směřování myšlenek a vizualizace mají skutečný vliv na náš život a na okolní svět. Všichni a všechno jsme součástí jednoho, obrovského informačního pole. Všeobecné přijetí tohoto konceptu může vést k větší empatii, spolupráci a zodpovědnosti za naše činy, jelikož se vše odráží v celém informačně energetickém systému.

Hlubší porozumění realitě na sebe nenechá dlouho čekat, věk Vodnáře přináší stále nové informace a možnosti. Holografický model informačních polí může nabídnout nové perspektivy pro pochopení fenoménů, jako je intuice, synchronní jevy, nadpřirozené schopnosti i posmrtný život, jelikož se jedná o různé formy interakce v rámci jednotného informačního pole.

Ačkoli se jedná o informace, které stále přesahují naše plné chápání reality, představa, že každá naše myšlenka je součástí komplexní holografické struktury, nám dává obrovskou moc k tomu, abychom se osvobodili z naší vnitřní nesvobody. Jsme tvůrci své reality a zároveň spolu-tvůrci reality kolektivní. Každá myšlenka, sen a představa tak nejsou izolovanými entitami, ale jsou semínky, která jsou námi všemi společně zasévána do energetického pole kolektivního vědomí, a dále do energetické sítě nekonečného vesmírného Super-Hologramu.

Oceán vědomí
Energie prostoru nás stále více nutí k hlubokému metafyzickému zamyšlení. Abychom si my, lidé, uvědomili „uvěznění“ v našem vlastním „oceánu“ vnímání. Naše smysly a poznání – to vše je přizpůsobeno realitě, jak ji naučeně vnímáme a interpretujeme. Tvoříme si mentální mapy našeho světa, ale tyto mapy jsou neúplné a omezené našimi smyslovými a kognitivními schopnostmi. Přes snahu o neustálé rozšiřování horizontů skrze vědu a filozofii, náš „oceán“ zůstává prozatím naší jedinou realitou.

Podvědomě si stále připomínáme, že i když se domníváme, že jsme dosáhli vrcholu poznání, vždy existuje možnost, že se nacházíme pouze v jedné z mnoha realit nekonečné existence. A tak jako delfín, který se ze svého vodního světa vynoří nad hladinu a proplouvá pod obrovskou kupolí „neznámého nebe“, i my můžeme být obklopeni realitami, které jsou mimo naše chápání, a přesto s nimi naše vědomí, byť nevědomky, interaguje. Například v podobě otázek, na které hledáme odpovědi: Co když existují dimenze, frekvence, nebo formy existence, které jsou pro nás nepoznatelné, protože je odmítáme? Co když náš Prostor, náš Čas a naše vědomí jsou jen aspekty širší reality, kterou nevnímáme, protože ji vnímat ani nechceme? A namísto toho zůstáváme v područí takzvaného „Matrixu“, kterému věnujeme veškerou svou pozornost.

Matrix mate mysl. Jaké triky Matrix používá?

Oči sledují, mysl definuje.
Nebo je to naopak?
Mysl sleduje, oči definují.
Nebo je to ještě jinak?
Mysl sleduje a oči dešifrují, co mysl sleduje.
Anebo?
Oči vidí pouze to, co vidí mysl.

Vnímání reality není přímým odrazem objektivní skutečnosti, nýbrž konstrukcí. Matrix, ať už ve filmu nebo v širším slova smyslu, je mistrným manipulátorem mysli. Používá celou škálu triků, aby nás udržel v iluzi a zamezil nám vidět skutečnou podstatu věcí. Základním trikem Matrixu je iluze normality. Prezentuje se jako stabilní, předvídatelný svět plný rutiny a zdánlivé logiky. Všechno „dává smysl“, ačkoli se v pozadí dějí jak záměrně skrývané skutečnosti, tak nevysvětlitelné anomálie. Lidé jsou uvězněni v koloběhu práce, spotřeby a zábavy, který odvádí pozornost od hlubších otázek o existenci. Tato všednost otupuje smysly a udržuje mysl v pasivním stavu, nepřipravenou zpochybňovat stávající stav.

Stávající stav Matrixu neustále bombarduje naše smysly informacemi. Zprávy, reklamy, sociální média – všechno vytváří senzorické přetížení. Tento informačním šum naše mysl filtruje a mnohé ignoruje, což vede k selektivnímu vnímání. Vidíme jen to, co nám je předloženo, nebo co očekáváme, že uvidíme. Důležité detaily, nesrovnalosti nebo alternativní perspektivy jsou přehlíženy, protože nezapadají do předdefinovaného rámce. Oči sice „vidí“, ale mysl je ta, která jim říká, co mají dešifrovat a co mají ignorovat.

Silným nástrojem Matrixu je formování přesvědčení. Od útlého věku jsme programováni prostřednictvím vzdělávacího systému, médií a společenských norem. Učíme se, co je „správné“ a „špatné“, co je „pravda“ a „lež“. Tato přesvědčení se stávají filtrem, skrze který vnímáme svět. Matrix posiluje tato přesvědčení prostřednictvím sociálního nátlaku a konformity. Strach z odlišnosti a touha zapadnout nás nutí přijímat převládající názory, i když intuitivně cítíme, že něco není v pořádku.

Matrix si je vědom síly jazyka. Definuje pojmy. Kontroluje náš příběh, včetně jeho struktury, formy a stylu. Slova mají moc utvářet naši realitu. Pokud je například svoboda definována jako možnost volby mezi dvěma předem určenými alternativami, pak se samotný koncept svobody zužuje. Používá eufemismy, aby zmírnil, zjednodušil, zakryl nejednu skutečnost a manipuloval s veřejným míněním. Tím, že ovládá jazyk, ovládá i způsob, jakým myslíme a hovoříme o sobě a o světě.

Jedním z nejúčinnějších triků Matrixu je emocionální manipulace. Strach je silný nástroj. Strach z neúspěchu, strach z chudoby, strach z existence – všechny tyto obavy nás drží v poslušnosti a odvádějí naši pozornost od skutečných problémů. Matrix vyvolává úzkost a nejistotu, což nás nutí hledat bezpečí v předem definovaných strukturách, které nám paradoxně nabízí. Lidé, kteří se bojí, se méně často ptají a více se podřizují, a to Matrixu vyhovuje nadevše.

Matrix tak mate mysl prostřednictvím komplexní sítě iluzí, manipulace a programování. Záměrem je udržet nás v pasivním stavu, kdy naše oči vidí jen to, co jim mysl dovolí, mysl, která je uvězněna v předem definovaném rámci reality. Uvědomění si těchto triků je prvním krokem k procitnutí. Je to výzva k tomu, abychom opustili pohodlí iluze, zpochybnili to, co je do naší mysli vkládáno, abychom se podívali za fasádu normality a abychom se odvážili vidět skutečnost mistrné manipulace. Prostor nám již mnohé odhaluje, stačí se pozorně dívat a naslouchat vnitřnímu vedení.

Související články: Počátek všeho: Architekt a sdílená Tvořivost. Super vesmírný hologram 1. díl, Tvořivá nekonečnost vesmíru a Super vesmírný hologram 2. díl, Paměť, vzpomínky a sny: mozaika informační sítě Super vesmírného hologramu 3. díl

Tvořivé esence vědomého bytí – inspirativní čtení pro volný, odpočinkový čas
Líbí se vám články Psychologie chaosu a rádi se k jejich obsahu vracíte, přináší vám informace, které jsou pro vás něčím hodnotné? Možná se rádi alespoň na chvilku odpoutáte od vnějších záležitostí a ponoříte se do zajímavého čtení. Pokud tomu tak je, můžete mou tvorbu podpořit zakoupením elektronických knih v e-shopu Psychologie chaosu. Případně můžete podpořit provoz webových stránek formou finančního daru. Za případnou podporu předem ♥DĚKUJI♥

PŘEJETE SI PODPOŘIT PROVOZ WEBOVÝCH STRÁNEK FORMOU FINANČNÍHO DARU?

Zdroj obrázků: Pixabay.com

Diskuze