Elementární říše jako inspirace pro umělce a milovníky přírody

Elementární bytí je vázáno na zákonitosti přírodních prvků (elementů): vzduch, oheň, voda, země. Přitom tyto prvky nemohou existovat samostatně, existují jeden z druhého, vzájemně se doplňují, jsou zde z toho důvodu, aby usilovaly o rovnováhu. Stejně tak elementární bytosti usilují o zdravou rovnováhu v přírodě. Elementární síly, (elementární bytosti, přírodní duchové), jsou magnetickým článkem mezi přírodou, přírodními živly a člověkem. Máme-li povahu umělce, nebo milujeme-li kontakt s přírodou, potom je pro nás elementární říše nádhernou inspirací a jemnohmotné bytosti vnímáme jako neviditelné pomocníky obdařené čarodějnou silou.

Elementární síly: most mezi přírodou a člověkem

Tajemné a prastaré legendy o paralelních světech a čarovných říší elementárních bytostí, jako jsou víly, skřítkové, faunové, duchové stromů, vodní nymfy, salamandři, ohniváci nebo draci, nejsou pouhými pohádkami. Přírodní národy vnímají tyto bytosti stejně reálně jako jiné, viditelné projevy přírody. Rituály pod širým nebem pro ně představují mystické spojení s nadpozemskými silami. Energie přírodních bytostí se projevuje na vyšších frekvencích, jejich jemnohmotné substance můžeme vnímat mimosmyslově. V hlubokém smyslu reprezentují magnetické spojení mezi přírodou a lidským vědomím. Symbolizují prvotní, neviditelnou sílu přírody, která nás neustále obklopuje, ale kterou naše uspěchaná mysl přehlíží. Jsou jemnohmotnou součástí přírody, což z nich činí most, který propojuje náš osobní prostor s vnějším světem.

Pro ty, kteří mají povahu umělce nebo hluboce milují přírodu, se elementární říše stává nevyčerpatelným zdrojem inspirace. Je to proto, že umělecké cítění a láska k přírodě jsou samy o sobě formou otevřenosti k neviditelnému, ke všemu co je „skryto za zrakem“. Umělec se neomezuje jen na to, co vidí, ale snaží se zachytit emoci a esenci skryté krásy. Dovede se napojit na tajemné úrovně materiálního světa. Jeho vědomí je naladěno na jemné vibrace a energie, které jsou přítomny v každém stromu, květině, potoku nebo kameni. V tradičních příbězích jsou víly strážkyněmi přírody a rostlin. Pro umělce se stávají metaforou pro kreativitu, lehkost a proměnlivost přírody. Jejich energie inspiruje k malování, psaní poezie a tvoření hudby, která je jemná, éterická a plná života.

Stromy jsou symbolem stability, moudrosti a propojení nebe se zemí. Jejich duchové, kteří obývají svět stromových alejí, lesů i samostatně stojících stromů, nás inspirují k hluboké introspekci, trpělivosti a porozumění cyklům života. Jsou symbolem pevných kořenů a nekonečného růstu. Hory jsou symbolem stálosti, odolnosti a nekonečna, neoblomné vůle a vznešenosti ducha. Jejich duchové inspirují k překonávání překážek, k hledání vyšší perspektivy a k pocitu pokory před majestátností přírody. Pohádkové bytosti nás nabádají naučit se číst mezi řádky, jen na každém jednotlivci záleží, jak s kterým pokladem, ať už skutečným materiálním nebo s odhaleným vnitřním duchovním bohatstvím osobně naloží.

Bytosti živlu země: Skřítci žijí v útrobách země, obývají jeskyně, hory, lesy, skály a podzemí, starají se o horniny a střeží drahokamy, jsou znalci všech přírodnin. Pomocí skřítků si můžeme vizualizovat prosperitu a finanční zajištění, ale také sílu a stabilitu. Skřítci nesnášejí denní světlo, můžeme je vidět za šera nebo v noci s lucerničkou v ruce u vchodu do jeskyně. Obyvatelé čarovných hor pomáhají plnit tajná přání. Elfové je jiný výraz pro skřítky, bývají vzhledem podobní lidem, avšak drobného vzrůstu, vypadají jako nezbední kluci nebo jako okřídlené víly. Skrývají se v květech, listech a semínkách rostlin, kamínkách na cestě, v hlíně, kořenech stromů. Elfové jsou duchové germánské mytologie. Ze slovanské mytologie známe raráška, polednici, vodníka, lesního muže. Rozverní trpaslíci střeží nejen poklady plné zlaťáků a drahokamů, ale především poklady plné moudrosti, střeží tajemství a záhady, pro jejichž vysvětlení ještě nenadešel ten správný čas.

Bytosti živlu vody: Nymfy, najády, rusalky a žínky jsou vodní bytosti. Bytosti moří a oceánů jsou mořské panny, udiny nebo sirény. Mořská panna je čarodějka vod a Měsíce, je symbolem bohyně Afrodity. Vodní víly se starají o studánky, vodní prameny, řeky a jezera. Skrývají se ve vodních rostlinách, v kapkách rosy, v ranním dešti, v oblacích, v tajemné mlze, v barevné duze, ve vodní páře, v křídlech vážky, v bělostném peří labutí. Duchové řek, jezer a moří představují sílu emocí, intuice a proměnlivosti. Inspirují k zachycení nepředvídatelnosti, hloubky a transformační síly vody. Pro umělce je tato energie výzvou k vyjádření vnitřních pocitů a tajemství podvědomí.

Bytosti živlu ohně: Ohnivý muži, salamandři a draci. Žijí v nitru sopek a hluboko v horách. Salamandr je malý dráček nebo plaz podobný ještěrce, je schopen pohybu v ohni, někdy v ohni žije. Můžeme je spatřit za divoké bouře, nebo se nám nakrátko zjeví v plamenech ohně. Skrývají se v kouři, v plamínku svíčky, ve sluneční záři nebo ve světle lucerničky. Odnepaměti spatřovali lidé ohnivé draky na obloze, možná si je pletli s polární září, které se říká dračí oheň. Draci jsou nadpozemské, mystické bytosti, snad nejvíce uctívané v Číně. Drak je nositelem štěstí, je znakem císařské moci, důstojnosti a úspěchu. Nejeden posvátný chrám byl postaven na jejich počest.

Bytosti živlu vzduchu jsou všude kolem nás, jejich obdobím je především jaro

Bytosti živlu vzduchu střežící svět stromů a všech rostlin. Obývají mýtiny i hluboké lesy, představují vítr a vánek. Sylfy jsou bytosti s průsvitnými křídly měňavých barev, podobné motýlům, jsou jemné a krásné. Dryády jsou také víly, žijí na stromech, některé tyto bytosti žijí jako samostatné duše stromů. V blízkosti dubů můžeme spatřit víly duběnky. Vzdušné bytosti se skrývají ve větru, tancují ve vzdušných vírech, v nenadálých závanech vzduchu či průvanu, ve spadaném listí, jsou součástí dechu rostlin. Mají nenápadný vliv na naše emoce a myšlenky, podporují intuici, přináší inspiraci. Živlové vzduchu jsou inspirací pro hudební skladatele, skrývají se v písních i hudebních nástrojích. Někdy nám přinášejí duchovní poselství, třeba v podobě motýla, který si nám z ničeho nic sedne na rameno, v podobě ptačího zpěvu, ve slovech písně, která nás náhle zaujme, v barevném podzimním listí, které se před našima očima náhle roztančí.

Přináší nám vzpomínky, například ve vůních, které náhle ucítíme bez zjevného důvodu. Můžeme náhle ucítit vůni nám blízké osoby, která již odešla na věčnost. Ráno se probudíme a v hlavě nám znění slova písně, stále dokola, jakoby bez naší vůle. V těchto slovech se skrývá poselství. Do snů nám přinášejí inspiraci a poznání, někdy se projevují podivnými hlasy, které náhle zaslechneme, například v šustění listů stromu, pod kterým sedíme. Divoženky nebo lesní žínky žijí v horách a hlubokých lesích, v podzemních doupatech a jeskyních. Bývají podivného vzezření, mívají rudé nebo černé vlasy, drží dřevěnou hůl ovinutou hady. Někdy je můžeme zahlédnout, jak náhle vystupují z mechového porostu, jakoby se zhmotnily z ničeho. Jindy je spatříme za šera, jak po lesích sbírají kořínky rostlin a na polích klásky obilí. Obyčejně mizí s kohoutím kokrháním. Hejkal je lesní duch, bytost ze slovanské mytologie, která straší pocestné pronikavým voláním.

Rituály, na které si dnes už ani nevzpomínáme, ochraňují pradávná tajemství magických kouzel, zapomenutých receptů na magické lektvary a kouzelné nápoje, na jemnohmotné tajemství květin a všech rostlin. Některé víly jsou čistě poetické duše, které uchovávají v kosmickém vědomí pohádky, jejich smysl a podstatu, všech krásných pohádek, na které už jsme dávno zapomněli. A konečně, nesmíme zapomenout na bytosti, jejichž vrtošivá energie je zde proto, aby nás občas pozlobila a zastavila. Neúnavní raráškové nám občas nachystají nejedno nemilé, ač jistě zasloužené překvapení.

Vládkyní větru v našich krajích je Meluzína. Tato neviditelná větrná bytost hvízdá a kvílí, skučí, zajíká se, monotónně zpívá, někdy plačtivě naříká, často nahání strach. Projevuje se v podobě větrného víru, který kvílí v komínech nebo škvírách oken. Její energie je nespoutaná, divoká a nepředvídatelná. Energie těchto sugestivních zvuků je pronikavá a může neblaze ovlivňovat psychiku. Ve hvízdání větru jsou skryté neslyšitelné zvuky, které vnímáme podprahově, některé ,,vzdušné tóny“ mohou navodit stav úzkosti. Vzdušná vládkyně Meluzína si žádá jako obětinu včelí med, mák, sůl a mouku.

Před přicházející větrnou bouří nebo sněhovou vánicí dejte Meluzíně před dům misku s moukou. Nebo alespoň posypte trochou mouky práh domu, a okenní parapety zas mákem nebo solí. Jednou za rok odneste do blízkého lesa misku medu a misku mouky, uctíte tak mocnou Větrnici, nebude se potom prohánět ve vašem komíně. Tím nastavujeme energetickou hranici mezi divočinou venku a bezpečím domova. Meluzína jako bohyně větru je symbolem energie, která může být vnímána jako hluboce melancholická, varovná, ale i očišťující. V lidové tradici se říkalo, že kdo Meluzíně neodpoví modlitbou nebo tichým zamyšlením (usmířením, odpuštěním), zastavením a nasloucháním (hlasu přírody), tomu „odfoukne štěstí z domu“.

Další slovanskou bytostí je Větrník, nese energii dynamickou, mužskou, aktivní a hybnou, mění krajinu a hýbe věcmi. Větrník stojí v přímém kontrastu k melancholické a pasivní energii Meluzíny, která působí na lidskou psychiku a intuici. Zatímco Meluzína je spojena s nasloucháním a emocemi (smutek, neklid, varování), Větrník představuje vítr jako aktivní přírodní sílu a starobylý živel (svoboda, dravost), vítr, který pohání, vane a mění směr. Je to nespoutaná energie „činu“ – vítr dokáže pomoci, (pohánět mlýny, lodě), ale i ničit svou hrubou silou. Větrník je spojen s vševědoucností a nadhledem, je jemnohmotnou entitou, která „provane celý svět“. Jeho energie je spojena s informacemi, dálkami a schopností vidět věci z ptačí perspektivy. Je symbolem svobody a nespoutaného ducha, který nám připomíná, že vítr je dechem světa, jenž neustále udržuje vše v pohybu.

Harmonie mezi lidským a přírodním světem
Přírodní bytosti a elementární síly nám ukazují, že příroda není jen soubor fyzických objektů, ale živoucí, inteligentní systém. Když se s ní učíme komunikovat – ať už skrze umění, meditaci nebo prosté tiché vnímání – dochází k harmonizaci našeho vnitřního světa. Stáváme se součástí celku a naše vnitřní kreativita se probouzí. Přestáváme být pouhými pozorovateli a stáváme se spoluúčastníky velkého tance přírody, který nás vede k rovnováze, inspiraci a hlubšímu porozumění.

Související článek: Elementární energie přírodních bytostí, Poselství Velké Bohyně – vnímejte tvořivou krásu přírody a projevujte vděčnost

Tvořivé esence vědomého bytí – inspirativní čtení pro volný, odpočinkový čas
Líbí se vám články Psychologie chaosu a rádi se k jejich obsahu vracíte, přináší vám informace, které jsou pro vás něčím hodnotné? Možná se rádi alespoň na chvilku odpoutáte od vnějších záležitostí a ponoříte se do zajímavého čtení. Pokud tomu tak je, můžete mou tvorbu podpořit zakoupením elektronických a tištěných knih v e-shopu Psychologie chaosu. Případně můžete podpořit provoz webových stránek formou finančního daru. Za případnou podporu předem ♥DĚKUJI♥

PŘEJETE SI PODPOŘIT PROVOZ WEBOVÝCH STRÁNEK FORMOU FINANČNÍHO DARU?

Diskuze