Nepřijatá minulost nese energii, která nám bere sílu

Dovolme si ve své mysli zpochybnit jednu z dohod o uspořádání naší reality: koncept minulosti. Minulost nese energii iluze, která nám v určitých situacích bere sílu. Minulost nikdy nemáme v paměti zaznamenanou dokonale přesně. Největší zátěž a zdroj úniku energie v lidském životě je neustálé udržování nechtěných vzpomínek na minulost. Mystická a kvantová perspektiva naznačuje, že minulost není pevnou, uzavřenou „knihou událostí“, ale dynamickým, neustále přepisovaným příběhem, který náš mozek udržuje výhradně proto, aby zdůvodnil náš současný stav Bytí.

Naše mysl, nastavená na lineární plynutí času, používá čas jako základní orientační nástroj. Naše vzpomínky jsou „neuronové synapse aktivované v tomto okamžiku“ – jsou to data, která tělo a mysl vyvolává, aby reagovalo na podněty mysli. To, co si pamatujeme jako „včera“, je jen nejpravděpodobnější verze příběhu, kterou naše vědomí vytvořilo právě teď. Když se v myšlenkách vrátíme k minulému zranění, necítíme skutečné zranění, vytváříme emoce zranění v přítomnosti, tělo reaguje různými pocity. Boj se stíny minulosti je boj s fikcí, kterou právě aktivujeme tím, že do vzpomínek na minulost se vždy „vkrade představivost“, určitá nadstavba, konstrukce utvořená podvědomou myslí. Minulost může být nevědomky přijata jako příběh, kterým sebe sama nějak definujeme.

Nepřemýšlejte o tom, že minulost tvoří to, kým jste se stali. Může to být i jinak: To, kým se rozhodnete být v tomto okamžiku, určuje, jakou verzi své minulosti si vybavíte jako vzpomínku. Člověk, který se rozhodne pro odpuštění a lásku, automaticky přepíše vzpomínku a již ji nebude považovat například za křivdu. Podstata pocitu křivdy se tím nezruší, ale její energetický náboj a význam se změní. Namísto nezahojené, stále otevřené rány se stane cennou zkušeností a střípkem síly pro novou definici minulosti – jakmile se přestaneme považovat za oběť. Kdykoli se můžeme vědomě definovat jinak, naladit se na radostnou vibraci Srdce.

Můžeme se vědomě rozhodnout, kterou verzi svého příběhu chceme vyživovat svou myslí. Vzestup vědomí je v tom, že si příležitostně uvědomíme, že si nemusíme neustále dokola pouštět „starý, pošramocený film“. Místo toho můžeme vkládat energii do přítomné radosti a tvořivé akce, čímž si projektujeme silnější verzi sebe sama. Uvědoměním, že jediný čas, kdy skutečně tvoříme a žijeme, je Teď, získáme zpět naši ztracenou energii.

Transformační výkladové karty a kniha Moudrost vnitřní Čarodějky + dárek k objednávce

Minulost není fikce v tom smyslu, že by se události nestaly, je sbírkou dat, kterou mysl využívá k přijetí poučení ze zkušeností. Strom si „pamatuje“ ledové, zimní období, aby se na něj připravil. Pozemský čas v dualitě, ve spojení s paměťovým systémem, má smysl z praktických důvodů. Lineární čas je pro mysl nezbytným nástrojem pro navigaci v materiálním světě a pro plánování. Mysl potřebuje lineární čas (minulost–přítomnost–budoucnost), aby mohla plánovat akce, odhadovat rizika a efektivně využívat zdroje (včetně své paměti).

Mystický problém nastává, když mysl čas používá tak, že se jím nechá ovládat, nebo uvěznit. Potíž je v tom, že mysl zaměňuje vzpomínky za realitu. Zaměňuje mapu za území, mapa a území není totéž, mapa je záznam a území se neustále proměňuje. Pokud je čas nástrojem, pak „minulost jako fikce“ znamená, že zaměňujeme skutečnou událost za příběh, který vyprávíme s různými obměnami, (něco přidáme, něco ubereme, navíc nikdy nedokážeme vidět tento příběh očima někoho druhého, kdo je součástí „naší verze příběhu“). Není problém ve faktu, že událost proběhla a stala se tak, jak se stala, ale v tom, že příběh, který si o ní neustále opakujeme, a emoční náboj, který k němu připojujeme, je plně tvořen v Nyní a může být zkreslený.

Vzestup vědomí je o tom, že přebíráme kontrolu nad nástrojem času. Neodmítáme minulost, ale vědomě se rozhodujeme, jakými příběhy si zpříjemňujeme nebo znepříjemňujeme současnost. Rozhodujeme, jestli si z minulosti vybereme například střípek ponížení (ztráta energie) nebo střípek poučení a moudrosti (energetický zisk).

Lineární čas a neustálé přepínání mezi vzpomínkami, současností a očekáváním je pro mozek naučený program. Když se tímto programem necháme ovládat, mysl použije minulost jako jedinou definici toho, kým jsme. Přemýšlíme o sobě jako o někom, kdo selhal. Nebo jako o někom, komu bylo ublíženo. Uvěznění v energii starých příběhů a pošramocené identity vzniká, pokud říkáme „Já jsem…“ a spojujeme svou identitu s něčím, co už neexistuje, nebo s něčím, co je založené na domněnkách.

Pokud budoucnost rovná se úzkost, mysl používá budoucnost jako zdroj neustálého strachu a tlaku. Vytváří si desítky katastrofických scénářů a nutí nás k boji s realitou, která ještě nenastala. Energetický únik vzniká, protože veškerou energii vkládáme do snahy ovládat iluzi. Nám tato energie schází, ale na úrovni jemnohmotného světa je použita k tomu, aby se vytvořený potenciál obav a strachu naplnil.

Přítomný okamžik je jedinou reálnou chvílí pro tvorbu, neměl by proto být degradován (neopodstatněným) strachem, vždy jej můžeme vědomě využít k dosažení ideální, budoucí verze sebe sama. A proto neříkáme: „Až jednou budu mít to či ono, teprve tehdy budu šťastný.“ Veškerá energie s potenciálem zaměřeným na spokojenost, kterou bychom mohli vkládat do vědomého jednání a magnetické síly srdce (v Nyní), se rozptýlí do iluzorních časových pásem. To oslabuje naši schopnost vnímat impuls intuice soustředěné na Teď a provést potřebnou změnu.

Když je mysl uvězněna v čase, stává se z ní „chronický energetický upír“ nebo nespokojený vnitřní kritik, který vede nekonečný boj. Věčné přehrávání minulosti, nebo strach z budoucnosti vytváří energii odporu, která nám znemožňuje vnímat tryskající potenciál přítomnosti. Mystická cesta přítomného okamžiku nevyžaduje, abychom přestali plánovat nebo být schopni se poučit z minulosti. Vyžaduje, abychom přestali být ovládáni linearitou času v dualitě, kterou definujeme svými slovy, myšlenkami, představami zaměřenými na negativitu. Vždy, když se přistihneme, že jsme pohlceni minulostí nebo strachem z budoucnosti, vědomě se můžeme soustředit na přítomnost.

Místo tvoření identity ve smyslu: „Tohle se mi stalo…, bylo to špatné, nešťastné, chybné…, něco jsem neudělala správně…, ztotožňuji se s vinou…“ Použijte vzpomínku jinak a ptejte se: „Co se z této situace mohu naučit právě teď, abych mohla v podobné situaci jednat jinak?“ Využijte magnetickou sílu srdce a sílu dechu k okamžitému návratu do přítomnosti. Srdce samo o sobě nezná čas, ale může být zjizvené silnou vibrací energie s negativním znaménkem. Tím, že si to plně uvědomíte, se osvobodíte od diktátu mysli a vrátíte se k celistvé realitě – tomu, co právě JE. Svoboda nastává, když se my sami rozhodneme vzpomínky používat bez hlubokých emočních propadů, namísto abychom byli vězni negativního programu po nepřiměřeně dlouhý čas. Naše síla je v Nyní.

Překonat minulost se zdá snadné, dokud se nesetkáme s příběhem skutečné tragédie, viny a lítosti

Když jedinec nese v sobě stopy události, kterou nemohl nijak ovlivnit, mysl nemůže jednoduše „přepnout do klidu“. Jak s tímto „energetickým polem spočívajícím v trápení“ naložit? Neznamená to zbavit se vzpomínek na minulost, ale naučit se je přijímat jinak. Mystická cesta nikdy nenabízí popření. V případě obviňování nebo pocitu viny platí, že boj s realitou a pokus o „opravu minulosti“ je nemožný, to, co se stalo, už se nedá odestát. Ale vždy se můžeme spolehnout na princip odpuštění. Vina a lítost působí jako silná ztráta energie. Vina a lítost jsou energeticky nejsilnější stavy, které nás drží v iluzi starého, již odejitého času. Jsou to praskliny v ochranné vibraci srdce, kterými neustále uniká energie.

Namísto popírání příběhu, který může zanechat jizvu, je třeba po určitém čase provést aktivní alchymistický akt: uznání, přijetí, odpuštění a osvobození. Plně uznat událost nebo chybu znamená, že mysl dostane upřímný impuls přestat bojovat s realitou, i když je hluboce bolestivá. Důležité je vědomě rozpoznat, že prožité utrpení již dosáhlo duševního rozpoložení v podobě přijetí: „Dovoluji si rozhodnout se odpoutat se od minulosti, moje nutkání nést tento příběh jako svou jedinou identitu je u konce.“ Jde o to dovolit si vzdát se minulosti s mimořádně silným emočním kódem. Mysl to musí zpracovat tak, aby tento kód nebyl „aktivní rána“, ale „zahojená jizva“. Jizva je důkazem toho, že rána byla hluboká, ale uzdravila se.

Vědomé srdce (magnetická energie srdce) najde nový účel pro nepříjemnou zkušenost. Přetvoří bolest v soucit, hlubší porozumění, nebo inspiraci pro pomoc druhým. Tím se celý energetický kód chyby, nedorozumění nebo bolesti změní z minusu na plus. Jakmile je provedena alchymie srdce, mysl přebírá kontrolu nad nástrojem času. Mysl se naučí izolovat určitou nepříjemnost do konkrétní datové schránky: Stalo se to tehdy, za těchto okolností, na této úrovni vědomí. Tím se odpojí energetická linka mezi „já v Nyní“ a „já z té doby“. Jde o to nenechat se odradit okamžitou reakcí mysli, která nám bude tvrdit, že to přece nejde, že to nikdy nedokážeme, nebo že to nedává smysl.

Při každém pokusu vzpomínky převzít kontrolu (v podobě viny či lítosti), mysl okamžitě ví, že se má ukotvit v přítomnosti: „To, co se stalo, nepopírám. Ale v tento okamžik jsem v bezpečí, a vkládám svou energii do vědomé práce se svou myslí, dovoluji si směřovat ke spokojenosti a radosti.“ Nejde o to zapomenout na minulost, ale o transmutaci viny a role oběti do moudrosti a soucitu. Láska (Elixír Srdce) je jediná síla, která dokáže bolestivé střípky minulosti integrovat do silné a kompletní Mandaly Života, aniž by způsobovala nepřiměřený, nebo trvalý energetický únik. Tak se největší rány stávají největšími zdroji životní síly.

Obviňování a vina jsou nekonstruktivní proto, že jsou to čisté energetické kódy, které nás drží v již neexistující verzi reality. Obviňování je boj s fikcí. Když obviňujeme druhého za to, co se stalo, bojujeme proti události, která se odehrála v minulém čase. Nutíme svou mysl, aby neustále recyklovala starou, nízkou frekvenci hněvu a nespravedlnosti. Energetický únik spočívá v tom, že vina je jedna z nejtěžších energií, protože vytváří v energetickém poli srdce silný odpor. Každá myšlenka obviňování je vklad energie do negativního příběhu. Místo abychom energii vložili do přítomného tvoření (do toho, co právě JE), vkládáme ji do udržování staré bolesti.

Obviňování nemůže přinést nic nového, protože je celé otočené dozadu. Je to energie, která se odmítá dívat vpřed a odmítá provést změnu. Odpuštění je to nejaktivnější rozhodnutí, které nás může vrátit do pozice „kapitána našeho života“, který sice zná mapu a bere ji na vědomí, ale kormidlovat loď musí vždy plně soustředěn na přítomný okamžik. Silným momentem je také odevzdání beznaděje. Rozhodnutí pro využití čistého potenciálu budoucnosti vyžaduje nový impuls a čistou esenciální energii, která je k dispozici pouze v přítomném okamžiku.

Osvobození se nachází v úplném přijetí. Přechod od minulosti, od obviňování k osvobození, je v přijetí osobní zodpovědnosti za svou tady a teď prožívanou myšlenku, představu a emoci. Když přestaneme obviňovat, přestaneme přikládat polena do ohně staré bolesti. Oheň sám od sebe dohoří a zůstane jen popel – data bez emočního náboje. Přestat obviňovat znamená přepnout vibraci srdce z hněvu a pocitu nespravedlnosti na klid a soucit (i k sobě samému). Tím se aktivují síly jako je ochranná vibrace srdce a energetické benefity z naladění se na tvořivou sílu přítomnosti.

Související články: Vina se vine životem tím víc, čím víc je mysl zavinutá v úzkosti a ve strachu, Umění utišit mysl a její svévolná povaha, Tunel, na jehož konci vidíme světlo, je temný, dokud se nevzdáme kontroly

Odměna formou Dar za Dar
Líbí se vám články Psychologie chaosu a rádi se k jejich obsahu vracíte, přináší vám informace, které jsou pro vás něčím hodnotné? Možná se rádi alespoň na chvilku odpoutáte od vnějších záležitostí a ponoříte se do zajímavého čtení. Pokud tomu tak je, můžete mou tvorbu podpořit zakoupením elektronických knih v e-shopu Psychologie chaosu. Případně můžete podpořit provoz webových stránek formou finančního daru. Za případnou podporu předem ♥DĚKUJI♥

PŘEJETE SI PODPOŘIT PROVOZ WEBOVÝCH STRÁNEK FORMOU FINANČNÍHO DARU?

Diskuze