Zvnitřnění nás vede od povrchu k podstatě

Dojde-li k zvnitřnění nějaké záležitosti, je to jako přejít most, který spojuje to, co je vnější (objektivní), s tím, co je vnitřní (subjektivní). Zvnitřnění znamená přeměnit vnější stimul nebo koncept z mentálního poznatku (vědění) na prožitou moudrost (bytí). Zvnitřnění znamená osvojení, přijetí nějaké hodnoty, ztotožnění se s určitou myšlenkou, přijetí prožité zkušenosti do psychiky, znamená začlenění a integraci. Na úrovni psychologie jde o přijetí vnějších norem, hodnot a přesvědčení (např. morálních pravidel, kulturních zvyklostí) za své vlastní. U dítěte je to například zvnitřnění pocitu odpovědnosti.

Na úrovni mystiky jde o integraci duchovního poznání. Znamená to, že mystický princip (např. „vše je propojeno“) se stává natolik součástí naší bytosti, že podle něj automaticky jednáme, a už o něm nemusíme přemýšlet. Dojde-li k osvojení, náš vnější projev se stává spontánním odrazem naší vnitřní pravdy. Například zvnitřnění Lásky znamená, že nestačí vědět, že máme milovat. Zvnitřnění lásky znamená, že se láska stane samotnou podstatou našeho prožívání a vyzařování, bez vnějšího úsilí.

Proces zvnitřnění doprovází fáze integrace. Ke zvnitřnění nedochází okamžitě, ale pozvolným procesem probíhajícím v několika fázích. Je to cesta, která vede od hlavy do srdce, a nakonec do celého těla. Na počátku stojí obecné přijetí vnějšího poznatku nebo pravidla. Člověk si pravidlo vědomě zapamatuje a začne jej napodobovat nebo opakovat. V této fázi se stále jedná o snažení, které vyžaduje volní úsilí.

Například mentálně uchopíme, že máme meditovat, a nutíme se k sezení. Informace je uložena v mysli a dochází k mentálnímu souhlasu. Jedinec se s principem identifikuje a integruje jej do své mentální mapy světa. Začíná chápat filozofickou podstatu principu meditace, ale stále jej plně neprožívá. Nebo souhlasí s tím, že myšlenky tvoří realitu, ale stále je jimi vnitřně unášen a ovládán. Uvědomuje si, že má propustit stará zranění, ale stále se nechá unášet emocemi spojenými s minulostí.

Emocionální zpracování a prožitek (vstřebání) je klíčová fáze proměny

Mystický poznatek, který se stane skutečným prožitkem, sestupuje z mysli do emocionálního centra (srdce). Zde se to, co je přijímáno, střetává s dřívějšími, často protichůdnými, emocionálními programy. Jedinec projde procesem „vyléčení starých zranění“ a dojde k hlubokému emocionálnímu prožitku jiného vnímání sebe sama, nebo nového vidění okolního světa. Zvnitřnění se začíná projevovat jako změna pocitů, změna vnímání, změna emočního prožívání.

Transformační výkladové karty a kniha Moudrost vnitřní Čarodějky + dárek k objednávce

Například dojde k emocionálnímu prožitku během uvědomění „vše je propojeno“, který vyvolá intenzivní pocit lásky, klidu nebo sounáležitosti. V té chvíli dochází ke zvnitřnění, prožitek je integrován do Bytí. Princip „vše je propojeno“ se stává nedílnou součástí bytosti. Není již potřeba volní úsilí ani mentální kontrola. Princip je vtělen a stal se součástí základního nastavení identity. Projevuje se to tak, že jedinec jedná z klidu a lásky spontánně, aniž by musel přemýšlet, že má být klidný nebo milující. Hluboké uvědomění se stalo přirozenou esencí jeho jednání.

Zvnitřnění je tedy transmutace vědění v Bytí. Je to proces, který odráží náš neustálý růst, kde se stáváme tím, co jsme v daný okamžik života pochopili jako nejvyšší pravdu.

Vědomé procesy zvnitřnění, z pohledu transformace vědomí, v sobě nesou hluboký mystický i psychologický význam. Není to pouhé uložení informace do paměti, je to aktivní proces transformace vnější reality, vnějších poznatků nebo vnějších zkušeností do souhrnné „skutečnosti“ našeho vnitřního světa, našeho přesvědčení a naší identity. To, co přijmeme nikoli povrchně nebo ledabyle, ale celistvě – během procesu zvnitřnění, se stává nedílnou součástí našeho vnitřního světa. S tímto souvisí spousta běžných věcí, například si můžeme uvědomit, jakým způsobem máme na niterné osobní úrovni zvnitřněný proces stárnutí.

Zvnitřnění je něco, čím vědomě i nevědomky procházíme od dětství

Pro jedince to znamená přijmout vnější hodnoty, normy, nápady nebo chování za své, stát se vnitřně ztotožněným s něčím. Slovo „zvnitřnění“ v psychologii nebo sociologii znamená internalizace. Dítě internalizuje morální hodnoty rodičů, student internalizuje znalosti a dovednosti, zaměstnanec internalizuje firemní kulturu a cíle. Tento proces probíhá nejčastěji v rámci socializace a vede k tomu, že jedinec postupem času jedná v souladu s převzatými principy automaticky, bez vnějšího tlaku. Dítě si ani nevšimne, jakým způsobem jsou do jeho vnitřního světa „vštěpovány“ různé návyky, nebo předložené vidění světa očima druhých.

Během života je toho hodně, co „přijmeme za vlastní“, někdy tak nějak automaticky, podprahově, ale někdy také pod nátlakem. Proces zvnitřnění zahrnuje nejen pochopení vnějších norem, ale jejich přijetí tak, aby se staly součástí vlastní osobnosti. Ne vždy si uvědomujeme přechod od vnějšího k vnitřnímu, obzvlášť ve velmi mladém věku. Z vnějšího sociálního tlaku se stává vnitřní „tlak“ na dodržování určitých vzorců, protože jedinec vnímá, že je správné takto jednat.

Zvnitřnění (internalizace) je psychologický proces, při kterém si člověk osvojuje a vnitřně přijímá společenské normy, hodnoty, postoje a ideály. Tento proces mu umožňuje integrovat vnější svět do své vlastní osobnosti, takže se vnější pravidla a očekávání stávají součástí jeho myšlení a jednání. Klíčovou roli hraje v socializaci a formování osobnosti.

Člověk přejímá soubory společenských norem a ideálů, které si osvojuje jako své vlastní. Zvnitřněné hodnoty a postoje se stávají součástí jeho vnitřního světa, ovlivňují jeho myšlení a chování. Proces internalizace umožňuje jedinci přijmout společenská pravidla a úspěšně se adaptovat na společnost. Zvnitřnění je důležité pro rozvoj svědomí a morálního jednání, kdy si jedinec osvojuje morální zásady, které mu vštěpují například rodiče. Zvnitřnění je proces, během kterého si člověk internalizuje (vnitřně osvojuje) objektivní svět, aby byl schopný přežít v lidské společnosti. A do procesu zvnitřnění patří také to, že tento svět, tak jak jej vnímáme, je z generace na generaci předáván jako objektivní.

Související článek: Životní nadhled a moudrost skrytá v podvědomí

Tvořivé esence vědomého bytí – inspirativní čtení pro volný, odpočinkový čas
Líbí se vám články Psychologie chaosu a rádi se k jejich obsahu vracíte, přináší vám informace, které jsou pro vás něčím hodnotné? Možná se rádi alespoň na chvilku odpoutáte od vnějších záležitostí a ponoříte se do zajímavého čtení. Pokud tomu tak je, můžete mou tvorbu podpořit zakoupením elektronických knih v e-shopu Psychologie chaosu. Případně můžete podpořit provoz webových stránek formou finančního daru. Za případnou podporu předem ♥DĚKUJI♥

PŘEJETE SI PODPOŘIT PROVOZ WEBOVÝCH STRÁNEK FORMOU FINANČNÍHO DARU?

Zdroj obrázku: Pixabay.com

Diskuze