Zázraky potřebují naši připravenost unést jejich velikost

Víra v zázrak předpokládá, že vysokofrekvenční světlo reality se zhmotní čistěji, rychleji a nepředvídatelně, jinak, než jak to obyčejně dovolují omezené logické šablony naší mysli. Zázraky se dějí. Jsou přirozeným stavem bytí. Přesto se v lidských životech zdají být nedostatkovým zbožím. Důvodem není to, že by Vesmír zapomněl vyzařovat své solární kódy hojnosti a zdraví, ale fakt, že lidstvo uzamklo svá srdce do odevzdané, pasivní formule: „Když Bůh dá.“

Tato zdánlivě pokorná věta je v hlubokém nevědomí ve skutečnosti překážkou tvoření. Je to alchymistická sabotáž. Věta „Když Bůh dá“ zavírá brány mezi světy. Nevědomky tím stavíme falešné rozhraní, o kterém víme, že ve skutečnosti neexistuje. Tato slova v sobě nesou skrytý program oddělenosti. Projektují Boha (Zdroj, Vesmír) jako vrtošivého krále, který sedí někde daleko za galaxiemi na trůnu a rozhoduje, zda nám milost udělí, nebo ne. Staví člověka do role pasivní, bezmocné oběti, která musí čekat, žádat a doufat.

Čekat, zda „Bůh dá“, znamená čekat na sebe sama. Je to paradox, který udržuje vnitřní anténu nastavenou na frekvenci nedostatku. Říkáme tím: „Teď to nemám a není jisté, zda si zasloužím to mít.“ A vesmír jako zrcadlo poslušně odpovídá: „Dobrá, tak tedy pochybuj a čekej.“

Aby se zázrak mohl projevit na vlně nekonečných možností do pevné formy našeho všedního dne, musíme v sobě aktivovat Kód přijímání. Tento kód nestojí na přehnaném úsilí. Je to čistá frekvence hojnosti.

Jak tento kód v přítomném okamžiku nastavit? Přestaňte vesmír prosit, (hledat záchranu venku). Prosbou na adresu vyšší instance potvrzujete deficit, stavíte se do role „žebráka u brány osudu“. Kód přijímání se spouští jakmile přejdete do stavu vnitřní suverenity – do vědomí své vnitřní svobody. Zde už nečekáte na svolení, dovolujete si čerpat ze „zdroje v sobě“. Víte, že hojnost a zázraky jsou vaším přirozeným domovským právem. Neklepete, nesměle a nejistě, na dveře chrámu, vy tím chrámem jste.

Abychom mohli něco přijmout, musíme pro to mít volný prostor. Kód přijímání vyžaduje, abychom ze svého energetického pole propustili potřebu kontrolovat jak a kdy se zázrak stane. Když odložíme lineární tlak a uvolníme se do energie plynutí a přijímání, elektromagnetické pole srdce vyšle impuls a ve správný okamžik přijme inspiraci tvořivého tekutého světla kvantového pole. Energie přání má sílu zhmotnit se v realitě pokud takzvaně „netlačíme na pilu“.

Zázrak nemůže vstoupit do systému, který vibruje nejistotou a strachem. Kód přijímání znamená, že své tělo a emoce naladíme na frekvenci splněného přání dříve, než se reálně objeví v trojrozměrném světě. Položte si ruku na hruď a prožijte hluboký výdech úlevy, vděčnosti, jistoty a bezpečí, jako by ten zázrak už byl tady. V tu chvíli se vaše anténa přepne na vysílání jasného záměru. Nevysíláme-li na vlně pochybností matrix reality nemá jinou možnost než tento kód zkopírovat do hmoty.

Zázraky potřebují rozpomenutí se v přítomném okamžiku. Potřebují naši připravenost unést jejich velikost. Až příště pocítíte touhu odevzdat své přání s povzdechem nejistoty: „Děj se vůle boží, když Bůh dá…“, zastavte se v této vteřině. Uvědomte si, že vůle boží a vaše nejhlubší, čistá touha duše jsou jedním a týmž proudem Solárního Logu.

Otočte svou mysl k vnitřnímu slunci, narovnejte se ve své plné tvořivé moci a přepište ten starý program. Nastavte kód přijímání tím nejprostším, tichým vnitřním dekretem: „Jsem otevřeným prostorem pro zázraky. Nečekám, až mi bude dáno. Otevírám stavidla tekutého světla a přijímám plnou hojnost, zdraví a smír do svého světa. Právě teď.“ Své prohlášení doplňte proudem tvořivé emoce radosti a v tu chvíli se vesmírná plazma kolem vás zachvěje, staré struktury se rozpadnou a v tichu vnitřního světa se začne rodit nová epocha vašeho života.

Vnitřní klid a energie tvořivé a ochranné andělské síly

Napojit se na „vesmír“ a zůstávat v napojení a udržet si čistou, neochvějnou víru v to, že „vesmír vždy podpoří to, co slouží mému nejvyššímu rozkvětu“, může být v hutné realitě všedního dne docela těžké. Když se vnější pole nezačne proměňovat tak, jak předpokládáme a mysl začne podléhat tlaku logiky nebo starých programů, koncept „zázraků“ se může zdát příliš vzdálený, neosobní a chladný. Nápomocná nám může být víra v naše ochranné, andělské bytosti.

Vesmír jako kvantové pole je nekonečný a neosobní. Pro lidskou mysl je těžké opřít se o „tvořivou prázdnotu vakua“. Energii andělské bytosti, které vdechneme inspiraci být stále s námi, můžeme vnímat jako osobní součást této volné vesmírné energie, která mluví jazykem našeho srdce. Když vnímáme andělskou energii vzdáme se pochybností a náš záměr sleduje správný směr. Už nevoláme do prázdna, komunikujeme s bytostmi, které nás bezpodmínečně milují a znají plán naší duše. Tato blízkost uklidňuje nervovou soustavu a navrací nás do vnitřního klidu. Ani andělskou bytost o nic neprosíme stylem, jako by byla naší jedinou záchranou, komunikujeme s ní jako s nejlepším přítelem, jako s někým, kdo nás velmi dobře zná a je napojen na náš vnitřní svět.

Největším nepřítelem rychlé manifestace je naše úsilí vše do detailu „vymyslet“ a „zařídit“. Když se objeví finanční nebo materiální tlak, mysl začne panikařit. Víra v andělské bytosti umožňuje aplikovat princip magického odevzdání, magického myšlení a pozornosti. Můžeme se napojit na jejich energii a manifestovat svou důvěru slovy: „Já držím vizi, já vím, co chce má duše tvořit (soulad duše a rozumu). Ale způsob, jakým se energie záměru materiálně zhmotní, odevzdávám vám. Postarejte se o detaily, inspiraci, synchronní nápovědy, vhodné načasování.“ Ale také vnímáme jejich „pošťouchnutí“, pokud nám ukazují, že tudy cesta nevede.

Tím, že důvěru v sebe přeneseme částečně také na andělskou bytost, se energie našeho neklidu uvolní a mysl se osvobodí od strachu. Snímáme ze sebe břemeno kontroly, čímž odstraňujeme odpor a pochybnosti. Víra v andělskou pomoc organizuje vnější energetické pole. Vnuknou nám nápad, dovedou nás na správné místo v pravý čas, přihrají nám do cesty nové příležitosti a podobně.

Když se opřeme o víru v energii tvořivých andělských bytostí, když víme, že nám kryjí záda a starají se o naše bezpečí, náš vnitřní dialog se změní. Když jim důvěřujeme, začneme vnímat jejich přítomnost skrze nejrůznější „drobné zázraky“ v realitě. To nám dává důvěru, že naše myšlenky jsou skutečně v akci a že proces aktivace našeho záměru je v souladu s naším vyšším vedením. Tento posun vnímání nám dává svobodu tvořit čistě pro radost z tvoření.

Související články: Jemnohmotné andělské bytosti – průvodci a ochránci, Andělské obejmutí – Možná cítíš, že právě teď někdo potřebuje obejmout, Cesta snů, kouzel a zázraků

Tvořivé esence vědomého bytí – inspirativní čtení pro volný, odpočinkový čas
Líbí se vám články Psychologie chaosu a rádi se k jejich obsahu vracíte, přináší vám informace, které jsou pro vás něčím hodnotné? Možná se rádi alespoň na chvilku odpoutáte od vnějších záležitostí a ponoříte se do zajímavého čtení. Pokud tomu tak je, můžete mou tvorbu podpořit zakoupením elektronických knih v e-shopu Psychologie chaosu. Případně můžete podpořit provoz webových stránek formou finančního daru. Za případnou podporu předem ♥DĚKUJI♥

PŘEJETE SI PODPOŘIT PROVOZ WEBOVÝCH STRÁNEK FORMOU FINANČNÍHO DARU?

Diskuze