Jemnohmotné andělské bytosti – průvodci a ochránci

Andělé, skryti našemu zraku, plní přání duše, pomáhají duši plnit pozemské záměry, které si předsevzala před svým současným zrozením. Andělé nám nezištně pomáhají a působí na nás život skrze naše srdce. Inspirují nás a spojují s duchem přírody. Probouzí v nás energii, která nás spojuje s vyššími sférami bytí. Andělé projevující se ve snech poukazují na přímé propojení s podvědomím. Energetický kontakt s andělskou bytostí je možné uskutečnit v našem vnitřním světě například v průběhu řízené meditace.

Jemnohmotné andělské bytosti - průvodci a ochránci

Jaký je rozdíl mezi skutečnou vizí osobního anděla a pouhým jeho vnějším náhodným projevem nebo náhodným zjevením? Pravou podstatou víry v osobní andělskou bytost je vědomí, že andělská energie je součástí naší vnitřní spirituality, že je vědomou imaginací potenciálu vlastní tvořivé energie. Nikoliv nejasnou představou, o které se domníváme, že vznikla někde mimo nás – ve vnějším světě, že vznikla nezávisle na naší vlastní energii, bez účasti skutečné víry v andělskou ochranu. Existenci osobního anděla nepovažujeme za výraz lidské změkčilosti nebo neúčinné fantazie. Pokud si dokážeme představit osobního anděla a pokud v jeho existenci věříme, svými myšlenkami a svou energií dáváme této jemnohmotné bytosti punc nenapodobitelné jedinečnosti.

Víra v osobního anděla a důvěra v kouzelnou moc jeho ochranných křídel nemá žádnou definici, která by popisovala jeho vzezření. Podoba andělských bytostí je dílem jedinečného vnímání jemnohmotných energií, proto mohou představy o podobě těchto bytostí nabývat jakýchkoliv fyzických proporcí. Mohou se nám zjevit také jako bytosti s lidskými rysy. K andělským energiím obracíme svůj duševní zrak a obyčejně je vnímáme jako krásné, mocné a laskavé. K jejich energii beze jména se skláníme jako k rozkvetlé květině, k poletujícímu pírku, slunečnímu paprsku, obrazu v oblacích, jako k energii posvátného předmětu nebo symbolu, který nás v určitý okamžik neobyčejně zaujme. Může se jednat o symbol, který jsme zahlédli právě včas, nebo o slova, která jsme právě potřebovali slyšet, o synchronní sled důležitých znamení, která jsme nepřehlédli. Pokud by se před námi náhle objevil anděl v podobě oslnivě zářivé bytosti s křídly, asi by to v nás v prvním okamžiku vyvolalo úlek a strach, proto se andělé projevují jinými, méně nápadnými způsoby.

Přítomnost andělské bytosti, která přichází velmi tiše, vnímáme mimosmyslově, přitom jako bychom jaksi „mimochodem“ cítili její pohyb v prostoru. V tu chvíli nic nehodnotíme, jen nestranně pozorujeme (láskyplné) pocity, vnitřně prociťujeme a přijímáme energii, informace a ochranu. Na oplátku vyjadřujeme andělské bytosti své city, empatii a vděčnost. Jsme to my, kdo na astrální úrovni zmocňuje charakter nebo povahu svého anděla, která se k nám do reality zrcadlí nejen v podobě intuice, ale také v podobě sebedůvěry, láskyplného hodnocení sebe sama. Jde o víru v poslání, které andělská bytost – vůči nám – vyjadřuje. Uvědomujeme si sílu své víry, která je přítomná v našem energetickém informačním poli. Jedná se o víru ve vyšší moc, která ale pramení z našeho nejhlubšího nitra, nikoliv z přesvědčení, že existují (spasitelské) síly mimo nás, které nás zachrání a vše za nás vyřeší.

Je to právě neochvějná osobní víra, upřímná a pravdivá vnitřní svátost, která je základem ochranné andělské pečeti, jakési vnitřní smlouvy mezi pozemským rozumem a nadpozemskou intuicí. Osobní anděl je pro nás určitou inteligencí, srdeční záležitostí, vystupující ve vztahu k nám a našemu životu v pohyblivé, proměnlivé podobě. Přestože hojí naše bolesti, předávají nám vzkazy z vyšších sfér, plní naše tajná přání, nečiní si nárok na uctívání. Avšak pokud s pokorou v srdci věříme v ochrannou moc svého anděla, kterého bezvýhradně milujeme, věříme také v jeho nadpřirozené působení na náš život. Víra v andělské bytosti je potvrzením posvátné víry v intuitivní součást „vnitřní magie“ působící na život, na vědomou sebevýchovu a životní okolnosti.

Oproti tomu anděl strážný je nedílnou součástí hologramu našeho života, je nesmazatelným otiskem našeho vědomí – na různých úrovních bytí. Energie anděla strážného existuje na rozhraní duše (podvědomí) a ducha (nadvědomí), je součástí člověka od okamžiku jeho narození a zároveň je součástí paměti duše. Energii anděla strážného můžeme z části vnímat jako neosobní a obtížně uchopitelnou, neboť v jeho „hvězdné archivní paměti“ se můžeme lehce ztratit. Může se projevit jako cokoliv, co nazveme božskou prozřetelností. Anděl strážný je sférickou bytostí, která má své dané povinnosti, podporuje vrozené talenty a pomáhá nám prosadit se ve složitosti a různé podmíněnosti pozemského světa, a přitom nám předává tvořivé impulzy ze světa duchovního. Je nedílnou součástí našich přirozených schopností a osudových poslání, rozvíjených již v minulých životech a zaregistrovaných v databázi hvězdné kroniky všech našich minulých a svým způsobem i budoucích životů. Je také součástí víry, že vše, co se děje, má vyšší smysl, na který se můžeme vlastním přičiněním napojit.

Jemnohmotné bytosti přítomnosti jsou všude kolem nás, stačí vnímat například obejmutí andělským jasem, nebo jemná napomenutí duchovního průvodce, moudrého učitele. Kromě andělů můžeme zaměřit pozornost na totemové nebo silové zvíře – průvodce a ochránce na cestě životem. Pomáhá nám chápat skryté souvislosti, poznat naší pravou podstatu a věřit především sobě, své vnitřní síle. Rozvíjí v nás vnímavost, pozornost, ohleduplnost ke všemu živému a k přírodě. Podobně se duch místa, duch domu nebo zahrady stará o náš klid, usměrňuje energetické proudy vznikající v domácnosti, na zahradě, varuje před nebezpečím. Spřátelení s duchem domu můžeme projevit podáním obětiny, zapálením svíčky.

Jakýkoliv osobní průvodce, ať už v podobě andělů, totemových zvířat nebo jiných bytostí je část našeho nevědomí, která prochází duchovními sférami, portály a dimenzemi. Uvědomění si existence osobního průvodce se může po vertikální linii spirituality pohybovat nahoru a dolů. Čím více jsme fixováni pouze na pozemskou sféru, tím méně si energii osobního průvodce uvědomujeme. Mnohokrát za život prožíváme okamžiky absorbování nevědomého obsahu do vědomí. Nebo naopak vytěsňujeme prožitky ze sféry vědomé do nevědomé, do zákulisí psychické sféry, jejíž součástí jsou různé (astrální) entity nejen s kladnými, ale také s negativními vlastnostmi. Dokonce i démonické entity mohou být součástí našich bdělých denních i nočních snů, v nichž dokážou zinscenovat nejrůznější mysterijní dramata. Koncepci reality současného světa, na níž se podílíme, vytváříme svou myslí procesem zvaným „zaměření pozornosti“. Čemu věnujeme pozornost, to roste.

Snové prostředí je převážně symbolické, přesto je namístě pocitová bdělost a pozornost k nepříjemným prožitkům. Něco s námi silně rezonuje, přicházejí různé pocity, v tu chvíli vnímáme své tělo, pocity se mohou přesouvat, vnímáme je například v oblasti krku, ramenou, srdce, břicha, bederní páteře. Pozorovat pocity – bez usilování, bez vnitřního komentáře – znamená vnímat, jak naše tělo reaguje na aktuální vnější dění, na nepříjemnou vzpomínku, nebo na vžitý vnitřní program. Může jít o nepříjemný rozhovor nebo telefonát, o cokoliv, co spustí stresovou reakci. Pozornost k pocitům strachu, k pocitům nepřijetí, úzkosti, smutku – tyto pocity rozpouští. Zabraňuje tomu, aby naše mysl vytvořila z prožívaného děje drama. Pocitovou bdělostí přenastavíme své vnímání reality.

Lidská představivost dala vzniknout různým entitám, které dokážou žít z lidské energie. Některé entity s nepřátelskou povahou jsou zaměřené na energetické vysávání, které nás oslabuje. Mezi představou a imaginací je jemný rozdíl. Imaginace je čistě vnitřní proces, vnitřní obraz, vnitřní znázornění něčeho záměrně neměnného. Imaginace je vždy vědomá vnitřní představa, která zůstane v našem vnitřním světě uzavřená, jen minimálně se proměňuje, vědomě ji udržujeme celistvou a stabilní tak dlouho, jak potřebujeme. Imaginace nám umožňuje stát se pozorovatelem a uvědomit si podstatu toho, co je „za obrazem“ nebo „za zrcadlem“. Vědomí imaginace se tak stává cestou, na které můžeme něčemu z reálného života snadněji porozumět. Podvědomí nám napovídá, ukazuje na souvislosti, může nám odhalit záležitosti, které pro nás mohou mít až dramatický význam.

Představa je obrazové znázornění, které se stává součástí vnějšího světa, stavíme ji před sebe, například v podobě přání. Představa je proměnlivý obraz, kterému umožňujeme (vědomě či nevědomě), aby se stal součástí reality – skutečnosti. S tímto procesem – tvoření reality – musíme být velice opatrní. Záleží na tom, zda tento proces probíhá vědomě nebo nevědomě. Představa může získat nevědomou podobu, která nám brání pokračovat v cestě, může nepatřičně zasahovat do našeho vnitřního i vnějšího světa. Cokoliv si dokážeme představit se může v jemnohmotné rovině snění a obrazotvornosti zformovat a posléze v hmotné rovině bytí zrealizovat. Vše záleží na síle pozornosti, jakou svým představám věnujeme. Často věnujeme mnoho pozornosti (znepokojujícím) představám na nevědomé úrovni, aniž bychom si uvědomovali, že jsou součástí tvořivého životního procesu.

Zobrazit elektronické a tištěné knihy Psychologie chaosu

Vesmírné vědomí, absolutní vědomí neboli universální mysl je podstatou člověka, přesahuje vesmírné zákony, prostor, čas, hmotu. Lidské vědomí, které používá mozek jako spolupracující nástroj, je centrem životní existence, vnitřní řeči, symbolického myšlení a jazyka. Rozum a myšlení dává věcem smyl, ale vesmír není poznatelný pouze rozumem. Řízenou imaginací a vírou v andělské bytosti získáváme informace, ke kterým jsme dříve neměli přístup, získáváme vnitřní klid a osobní nadhled.

Související články: Je nečekaná událost náhoda nebo souběh synchronních událostí v čase?, Pramen kosmické energie a vnitřní duševní model, Naděje je dech duše, říká se, dokud dýchám, doufám

Jemnohmotné andělské bytosti - průvodci a ochránci

Diskuze


PŘEJETE SI PODPOŘIT PROVOZ WEBOVÝCH STRÁNEK FORMOU FINANČNÍHO DARU?


error: Obsah je chráněn autorským zákonem.