Duše nikdy nestárne

river-533932_1280Fyzické tělo je dočasným chrámem pro duši. Proto, v ideálním případě, o své tělo pečujeme a máme se rádi. Přesto se obáváme stárnutí na fyzické úrovni a nechceme připustit, že život pozemský plynule přechází v existenci nadpozemskou. Po určité době se duše opět vrací do pozemské roviny, do nového těla, do světa hmoty, jakmile načte do svého energetického pole potřebné informace pro nový život na pozemské pláni. V tomto věčném koloběhu života a smrti spočívá skutečná ,,nesmrtelnost“. Tibetská a egyptská Kniha mrtvých učí, že smrtí rozhodně život nekončí. Též bible původně obsahovala záznamy o reinkarnaci, později však byl tento text vypuštěn.

Život je cesta světla i stínů

V tom ideálním případě jsme naladěni převážně na světlo a dobro. Samotnému stárnutí předchází myšlenky na blížící se stáří, strach ze stáří, stále častější pocity bezmoci a pesimismu, tím se stárnutí paradoxně aktivuje. Též jsme-li nespokojeni se současným životem, příliš se soustředíme na vzpomínky, jsme duchem nepřítomni a utíkáme do minulosti. Nedokážeme-li nalézt soulad mezi tělem a duchem. Neuznáme-li, že naše tělo je chrámem pro duši. A popíráme-li svou vlastní sexualitu. Nejhorší je, pokud myšlenky začnou ,,plout“ jakoby mimo naše tělo, naše vědomí, mimo realitu, tím vznikají různé disharmonie. Každý člověk během času osobně ztělesní sám sebe přesně dle představy, jakou o sobě má. Buňky každého fyzického těla jsou stejné, časem jsou ale prodchnuty nehmotnou a bezrozměrnou složkou lidské osobnosti, jež tělo obývá. Podstatou hmoty, ať už jde o tělo, strom nebo minerál, nejsou atomy ale cosi pro nás neskutečného a nepředstavitelného – vše oživující božská energie.

Související článek: Tajemství ayahuasky a DNA

Základní stupně existence člověka, principy lidské bytosti tvoří: tělo, duše a duch

Tato trojnost lidského bytí představuje tři ROZDÍLNÉ STUPNĚ (základní principy), přesto tvoří UCELENOU bytost. Každá z těchto tří základních složek lidské bytosti je jiná, každá má vlastní specifika, každá má své zvláštnosti a své zákonitosti. Přesto je jedna složka reflexí té druhé, a každá z nich v sobě obsahuje, ve svém „akčním poli“ trojjedinost celku.

shoes-505471_1280Stárnutí je v lidech programováno již od dětství. Ve škole jsme zavaleni spoustou v životě nepoužitelných zbytečností, myšlení je zaměřeno převážně na logiku. Společností jsou nám předkládány často zbytečné a zkreslené vzpomínky na minulost. Neučíme se prožívat přítomnost, přebíráme zkostnatělé a zastaralé myšlení. Nesprávně používaná logika je nepřítelem intuice. Té intuice, která má schopnost zvrátit dějinné události, případně události čistě na osobní úrovni. V mládí se musíme poprat s přirozenými projevy samotného ,,bláznivého“ mládí, na které ti starší rychle zapomněli. A tím v nás vzkvétá revolta a představa, že stáří je něco nepatřičného. Sex je tabuizován anebo naprosto nesprávně pochopen. Přitom právě sex může z esoterického pohledu fungovat jako elixír mládí. Nejde však o pouhé sexuální vybití, ale o dokonalé harmonické spojení ženské a mužské podstaty.

Stárnutí se v této dimenzi, kterou dočasně obýváme, patrně nelze vyhnout. Ale rychlého nebo předčasného stárnutí se můžeme vyvarovat vědomě prožívanou přítomností. Nepolarizovat čili nerozdělovat věci na dobré a špatné. Přísné škatulkování má nesmírný vliv na život! Vzniká tak interpretace světa na subjektivní úrovni, tím je ovlivňována hmota a všechny děje náš život doprovázející. Nesouhlasíme s okolím, protestujeme a rozčilujeme se. Někdy jsme zděšeni, jindy znechuceni, když se cokoli ukáže být jiné, než si myslíme, že by mělo být! Velmi často nesmíme nebo nemůžeme svému okolí říci to, co si skutečně myslíme. Potom subjektivně přikrášlujeme nebo očerňujeme skutečnost, přispíváme tak k všeobecnému i osobnímu chaosu. Polarizování je často spouštěčem zbytečného stresu nebo vzteku. Stres a vztek je spouštěčem stárnutí.

children-542104_1280Dalším prohřeškem je lpění na starých myšlenkách, stylech, křivdách. Myšlenky jsou ve své podstatě informace, které se na neviditelné úrovni zapisují do hmoty, na jejichž základě se aktivují příslušné jevy a děje doprovázející nás životem – nic není náhoda. Koncentrovanými myšlenkami můžeme ovlivnit i tělesné procesy, jde doslova o tvůrčí proces. Jde o víru, že myšlenka skutečně může ovládnout hmotu (tělo). (Dnes už máme poznatky, které komunikaci s tělesnými buňkami vysvětlují v souvislosti s DNA.)

Chceme-li například upravit tělesnou váhu nebo metabolismus, musí všemu ostatnímu předcházet změna v celkovém myšlení, v názorech na sebe sama. Bez tohoto duševního počinu nemůže žádná dieta skutečně fungovat, alespoň ne trvale. Totéž platí, chceme-li se uzdravit.

Stárnutí se určitým způsobem aktivuje již v okamžiku početí

Vývoj samotné buňky je svým způsobem procesem stárnutí a obnovy. Jde o věčný koloběh života a smrti, viditelný již na buněčné úrovni, tělesné buňky procházejí neustálým procesem regenerace. Zánik a tvoření je ve své podstatě projevem dokonalé jednoty, jedno bez druhého by nikdy nemohlo existovat. Atomy, z kterých jsou složeny jednotlivé buňky, jsou věčné, jsou velmi, velmi staré. Pamatují si počátek samotného vesmíru. Každá buňka má vlastní paměť, vlastní vzpomínky a zážitky. Tak se během života utváří různé kódy, archívy nekonečných řetězců příčin a následků zapisovaných následně do hmoty. Tělo živé bytosti je složeno z nesmírně velkého počtu buněk, pro které je přirozené neustále se obnovovat.

button (11)

Vesmír a příroda se v pravidelných cyklech regeneruje. Nezapomínejte: ,,Jak nahoře, tak dole“! Stejně tak je tělo člověka původně předurčeno k nekonečné regeneraci. Teoreticky by stárnutí v ideálním případě, za naprosto ideálních životních podmínek, nemělo probíhat. Hmota se neustále mění v energii a energie ve hmotu, v tom spočívá tajemství nekonečného vesmíru. Tajemství probuzené hadí síly je největším okultním tajemstvím. Však v pohádkách bývají čarodějnice klidně i tři sta let staré. Symbolem nesmrtelnosti je Caduceus – hůl obtočená dvěma hady, duchovní symbol jednoty protikladů, spojení ducha a těla, mužského a ženského principu.

Duše nikdy nestárne – nemá na to čas – pro duši totiž čas neexistuje

photos-433648_1280Nyní proveďte tiché rozjímání. Nedivte se ničemu. Vše je tak, jak si to neustále přejete. Jinak to ani nemůže být. Bůh vás nikdy netrestá. Každý den je pamětí vašeho rodu, do které neustále zapisujete vteřinu po vteřině vlastní historii, tak tvoříte story vašich životů. Vaše mysl je režisér a vaše oči kamera, cokoliv oči přenesou do mozku, tam je to zpracováno podle vašich vlastních slov, podle obrazů ve vaší hlavě vytvořených. Ani jeden člověk na světě nevytvoří obrazy a myšlenky a emoce totožné s vámi, při pohledu na stejný jev či událost. Vaše dojmy se dokonce mohou diametrálně lišit. Realita je každou vteřinou posouvána do minulosti, zároveň je každou vteřinou skrze přítomnost posouvána do budoucnosti, vše se děje v jediném okamžiku.

duše

To je boží dichotomie. Proto zůstaňte až do konce svého pozemského bytí mladí na duchu. Duše nikdy nestárne. Ani myšlenky nestárnou, nikdy. Myšlenky prostě nemohou zestárnout – vy jste vaše vlastní myšlenka. Nezpívejte nikdy tesknou píseň stáří, nevytvářejte si ve své hlavě ódy na nemoci ve stáří! Strach vás vždy předběhne – uvědomujte si energii zrcadlení, co vysíláte, to se k vám odráží. Odstraňte z vaší mysli všechny nesmyslné domněnky a předsudky. Máte strach z lásky? Máte strach ze samoty? Pracujte s tím! Naučte se mít svou samotu rádi. Teprve potom přijdou chvíle, které vás od samoty osvobodí. Například poznáte toho správného partnera – a to v jakémkoliv věku.

spiritual-1149187_1920

Líbí se Vám článek? Sdílejte ho!Share on Facebook

Diskuze