Příběh o dívce, která vystoupila z proudu času (Tarot mezi světy)

Kdysi dávno, v hlučném městě zvaném Chronos, žila dívka jménem Klára. Chronos byl postaven na chladné logice, přesném lineárním čase a neúprosném výkonu. Všichni jeho obyvatelé nosili na zápěstí těžké bronzové hodinky a nad městem se tyčila obrovská věž s hodinami. Drtivý tikot všech těch hodin diktoval, kdy mají lidé tvořit, kdy se mají smát a kdy mají spát.

Klára byla v Chronosu považována za poněkud nevšední. Vnímala věci, které ostatní míjeli – jak ranní světlo láme barvy v kapkách rosy, nebo jak tichý vítr dokáže pohladit po duši. Klára tušila, že na počátku všeho není plán, pevná struktura ani logický argument. Na počátku je prosté nadechnutí a probuzení v náruči pozemského světla. Jenže Chronos její jemnost a zvídavost trestal. Každý den musela běžet v soukolí povinností a s každým dalším krokem cítila, jak její vnitřní světlo slábne pod nánosem cizích názorů a strachu z toho, že selže. V jejím nitru se usadila tichá, palčivá bolest z domnělé „jinakosti“. Byla odpojená od sebe, lapená v kleci času.

Jednoho večera, kdy byl neklid v její mysli už nesnesitelný, se Klára zhroutila do křesla ve svém pokoji. Zavřela oči a poprvé po dlouhé době se pokusila o smělý čin – jednoduše se zastavit. Položila si ruku na střed hrudníku, zklidnila dech a sestoupila pod hladinu svých myšlenek, hluboko do svého vnitřního vesmíru.

A tehdy uviděla nevídané. Uprostřed zářícího zvláštně prosvětleného prostoru, na samém okraji vysokého útesu, seděl mladík v potrhaném, ale nádherném plášti utkaném z hvězdného prachu. Na rameni mu seděl malý bílý ptáček a u nohou mu poskakoval pes, který se snažil upoutat jeho pozornost. Mladík se tiše smál, bezstarostně si pohrával se svými představami a díval se do prázdna před sebou s tak hlubokou důvěrou, až se Kláře zatajil dech.

„Kdo jsi?“ zašeptala Klára do ticha vnitřní krajiny.

Mladík se otočil a jeho oči měly barvu čistého, svobodného nebe. „Jsem tvůj vnitřní Blázen,“ odpověděl hlasem, který zněl jako zvonkohra ve větru. „Jsem tvůj bod nula. Ta část tvé duše, která je volná, svobodná a nezávislá na všem, co od tebe Chronos vyžaduje. Nepřicházím, abych tě nutil dělat bláznivé věci. Jen ti chci říct, že můžeš začít znovu, ne někdy později, ale právě teď. Jsem tou částí tvého já, která ví, že abys mohla létat, musíš nejprve ztratit pevnou půdu pod nohama. Je to okamžik důvěry, kdy odhodíš všechny převleky do cizích názorů, strachů z vnějšího světa a úzkostí z toho, zda jsi dost dobrá.

„Ale ty stojíš na okraji propasti!“ vyhrkla Klára se strachem, který jí do úst vtěsnala logická mysl. „Když uděláš krok, spadneš a roztříštíš se!“

Blázen se jemně usmál. „To není propast, Kláro. To je moře čistého potenciálu. Tvoje logická hlava vidí pád do hlubin, protože nezná nic jiného než pevnou zem a staré jistoty. Ale tvé srdce ví, že v tomto prostoru neexistuje tíže strachu. Je to prostor, kde se rodí tvá radost, tvořivost a naplnění. Jenže abys mohla létat, musíš mít odvahu představit si, jak tě nesou tvá posvátná křídla.“

„Já se bojím,“ přiznala Klára a po tváři jí stékala slza, v níž se zrcadlila všechna ta léta vnitřní bolesti a osamocení. „Bojím se, že když odložím své hodinky a pravidla Chronosu, nebudu nikam patřit.“

Blázen vstal, přistoupil k ní a položil jí ruku na srdce. V tu vteřinu Klára ucítila, jak se její energie rozlévá v dokonalém, rytmickém vlnění – v hlubokém propojení. Její energetické pole se roztočilo a vytvořilo kolem ní zářivý, bezpečný kruh světla, v kterém slova jejího průvodce rezonovala hladivou energií: „Za různými okolnostmi tvého příběhu vidím tvůj pocit, že si radost a klid musíš zasloužit. Já ti ukazuji jinou cestu. Vnitřní svoboda je stav, který ti nikdo venku nedal, a proto ti ho nikdo nemůže vzít. Když v sobě probudíš energii Blázna, tvůj vnitřní vesmír se ocitne v proudu potenciálu, kde mizí veškerý neklid i stará vnitřní bolest z toho, že nikam nepatříš nebo že jsi „jiná“. Uvědom si, že jsi součástí stejného dechu, který hýbe hvězdami. Nemusíš nikam patřit proto abys zjistila, že už jsi celistvá,“ řekl jí tiše. „Ty sama jsi vesmírem. A teď se nadechni. Je čas na skok důvěry.“

Klára se v té vnitřní vizi chytila Blázna za ruku. Společně se rozběhli k okraji útesu a bez jediného ohlédnutí vyskočili do zářivého prázdna. V ten moment se nestalo nic z toho, čeho se její mysl obávala. Nepadala dolů. Naopak – okolní prostor vibrující čistou láskou ji zlehka nadnášel. Neúprosné hodiny přestaly tikat, lineární vteřiny se rozplynuly a strach se proměnil v plynulé unášení na vlnách zákona rezonance. Klára zjistila, že je nesena samotnou náručí Vesmíru. Její ranec starostí se proměnil v lehkost křídel z bílých peříček.

Vnímala slova svého průvodce: „Kdykoli ucítíš, že tě vnější chaos začíná svírat a tvoje hlava se točí v nekonečných logických smyčkách, zastav se. Polož si ruku na střed hrudníku a představ si, že s každým výdechem padáš do měkké, bezpečné náruče Vesmíru. Dovol svému srdci, aby se rozběhlo v klidném rytmu meditace. Nestrachuj se, co bude zítra. Blázen nezná zítřek, zná jen posvátnou tvořivost přítomného okamžiku. V tomto tichém odevzdání se rozpouští úzkostný hluk tvých pochybností a tvoje energetické pole se začíná točit v čiré radosti.

Když se Klára ráno probudila, Chronos za okny stále hlučel. Velká věž působila jako strážce poslušnosti a lidé spěchali ulicemi. Ale něco bylo jinak. Klára se podívala na své zápěstí a s tichým úsměvem z něj odepnula těžké bronzové hodinky. Odložila je na stolek vedle rozkvetlé růže. Její vnitřní vesmír byl v naprostém klidu. Už v sobě nenesla strach, protože věděla, že moudrost jejího průvodce kráčí s ní. Kdykoli se svět stal příliš těžkým, stačilo se nadechnout do srdce, usmát se a začít vnímat energii mezi světy a s lehkostí Blázna udělat další krok do neznáma – nevšední, svobodná a nekonečně milovaná.

Související článek: 0 • Blázen: symbol počátku, důvěry a nekonečného potenciálu (Tarot mezi světy)

Odměna formou Dar za Dar
Líbí se vám články Psychologie chaosu a rádi se k jejich obsahu vracíte, přináší vám informace, které jsou pro vás něčím hodnotné? Možná se rádi alespoň na chvilku odpoutáte od vnějších záležitostí a ponoříte se do zajímavého čtení. Pokud tomu tak je, můžete mou tvorbu podpořit zakoupením elektronických knih v e-shopu Psychologie chaosu. Případně můžete podpořit provoz webových stránek formou finančního daru. Za případnou podporu předem ♥DĚKUJI♥

PŘEJETE SI PODPOŘIT PROVOZ WEBOVÝCH STRÁNEK FORMOU FINANČNÍHO DARU?

Diskuze