Přítomný okamžik – aktuální transformační téma

Na první pohled se pro některé z nás nic zvláštního neděje, život se před námi dál nepřetržitě odvíjí, ale téměř všichni již podvědomě cítíme sílu vzrůstajících změn. Lidský tvůrčí potenciál a intuice se přesouvají ze systému lineárního uspořádání do tvořivějšího, ale námi dosud málo využívaného nelineárního vnímání jednotlivostí utvářejících náš život. Energetické vlny novostí, které jsou někdy na samé hranici lidské schopnosti plného, vědomého vnímání, nás zasahují nebývalou silou. Může se jednat například o nelineární vnímání (holografických) obrazů, které se objevují spontánně jako sled náhledů do blízkých událostí, nebo sled náhledů do zákulisního pozadí některých událostí. Pokud tyto náhledy, související s přítomným okamžikem, naše vědomí podchytí, mysl je dokáže vnitřně uspořádat a pohotově promítnout do vnějšího prostoru. Tak se v přítomném okamžiku soustředíme na jemné podněty, na impulzy z podvědomí a na vyladění detailů námi projektované reality.

Jedná se o intuitivní procesy, kdy spolu s intuicí sledujeme také autentickou řeč našeho těla, emoce a pocity, a teprve poté vyvodíme zdravý, rozumem zpracovaný úsudek. Vysledovat postupný proces intuitivního zpracování informací v přítomném okamžiku ale neznamená vzdávat se logického uvažování, analytický princip myšlení zůstává v procesu každé VĚDOMÉ volby zachován. Známkou aktivované intuice je ostrost pohledu, smysl pro magické vnímání, schopnost rozpoznat v každé nové informaci její základní ideje. Nelineární vnímání souvisí s uvědomováním si všeho neviditelného, našim základním smyslům skrytého, což není možné, pokud nás ovlivňuje strnulost mysli, strach a neodůvodněná vnitřní panika z neznámého. Přítomný okamžik nám pomáhá v orientaci v složitostech života a vnější okolnosti v nás již nevyvolávají úzkost a vnitřní zmatek.

Začínáme si uvědomovat, že žijeme ve světě zázraků?

Na transformační úrovni již došlo k mnoha prospěšným změnám, a přestože vnější realita dál zůstává proměnlivá a plná výzev, již není cesty zpět. Zjistili jsme, že jsme schopni změnit svět, pochopili jsme, že jsme k tomu předurčeni od samého počátku. Je to lidská mysl a tvořivost kdo utváří vnější svět po všechny věky existence života a existence lidské společnosti. Paranormální jevy a nadsmyslové schopnosti se nám přestávají zdát záhadné či dramatické, snadněji přecházíme z jedné úrovně vědomí do druhé. Ocitáme se v království fantazie, přestáváme být zmateni protivenstvími světa a už se necítíme být „uvězněni“ ve fyzickém těle. Vědomě rekapitulujeme všechny běžné i podivné, náhodné zážitky a hledáme v nich hlubší smysl. Uvědomujeme si, že přítomný okamžik je klíčem k utváření reality, a že neviditelné je zdrojem všeho viditelného. Je to skrytá inteligence a tvořivost kosmu, která prostupuje každý atom vesmíru a zároveň se rozprostírá do nekonečna zdánlivě prázdným PROSTOREM, a která je dostupná všem bez rozdílu. Stejně jako pro každého bez rozdílu platí, že životní cesta je cestou dovnitř sebe. Sebeuvědomění nám scházelo pouze do chvíle, dokud jsme tuto cestu nedokázali vědomě naplnit, dokud jsme osobní zkušeností nerozpoznali, že přítomný okamžik nám otevírá brány do světa zázraků.

Čím hlouběji se totiž podíváte do svého nitra, nejdříve zjistíte, že padáte do prázdna, v tomto zdánlivém prázdnu cítíte pokoru i bázeň. Zkoumáte smysl té bázně, pokory i prázdna pulsujícího čímsi neviditelným. Možná se budete tímto prázdnem na pár okamžiků cítit ohrožení, omezení v pohybu, odsouzení k zániku. Ale jen do okamžiku, než si uvědomíte ničím neomezený pohyb svého vědomí přítomným okamžikem. Tehdy vám záhada „prázdného prostoru“ začne dávat smysl, smysl, který uvidíte až za hranicí pěti smyslů a rozumu. Najednou uvidíte, že vnitřní cesta je cestou do tajemství vesmíru, do tajemství neprojevené reality, která překonává hranice časoprostoru. Najednou zjistíte, že myšlenka, která je uvnitř vás, že pocit, který je uvnitř vás, formuje tuto skrytou realitu přímo před očima, v daném okamžiku. V tomto stavu dosud nepoznaného bytí opět pocítíte bázeň, protože si uvědomíte, že myšlenka ani pocit není pouze uvnitř vás – vaše vědomí je všude. Uvědomíte si, že snění o životě a prožívání života nejsou dvě odlišné, od sebe oddělené reality. Viděná realita, přestože je sama o sobě celistvá a kompletní, je jen částí neviděné reality, přitom viděná realita je promítána z neviditelného do viditelného. Prozřít v neviditelném znamená ocitnout se v plném vědomí – v skryté celistvosti a kompletnosti všech snů i skutečností. Tyto dva zdánlivě od sebe oddělené světy, všechny spolu související vnitřní a vnější jednotné skutečnosti, se setkávají v tajemném bodě, který se nenachází nikde v hlubokém vesmíru, ale hluboko uvnitř nás.

Mysl je sama se sebou v rozporu pokud říkáme něco jiného než si myslíme

Některé věci neříkáme nahlas, myslíme si je pouze v duchu, a to, co si myslíme či představujeme v duchu, včetně pocitů a emocí, které to v nás vyvolává, je ono neviditelné, dříve či později projevené ve viditelném. Je to naše mysl (naše vnitřní programy, zafixované představy a způsob myšlení), která nevědomky rozhoduje o tom, v jaké části této komplexnosti se zrovna nacházíme. Je to naše mysl, která je někdy sama se sebou v rozporu, pokud si něco jiného myslíme v duchu a něco jiného (z opatrnosti, z nejistoty, nedostatku víry či ze strachu) říkáme nahlas. A je to právě bytí v přítomném okamžiku, které nám otevírá cestu k snadnějšímu porozumění sobě i okolnímu světu, k snadnějšímu porozumění všech vnitřních duševních a tvořivých procesů. Učíme se neprotiřečit si a zkoumat vlastní tvořivé nadání, učíme se zkoumat své podvědomí a vkládat do těchto hlubších vrstev naší jedinečné bytosti jen takové informace, které souzní s naší představou o životě. Protože pokud o sobě pochybujeme, pokud pochybujeme o svých snech, dostává se k nám jen taková skutečnost, kterou naše mysl stvoří jako dominantní, nakonec uvidíme před sebou takovou realitu, kterou si vnitřně zvolíme.

A jakých dalších pokroků a úspěchů jsme náhledem do sebe sama na osobní úrovni již dosáhli?

  • Mimo jiné zjišťujeme, že práce s intuicí a učení se intuitivnímu myšlení může být zábavná, a to i přes to, že jsme v současné době více unavení, potřebujeme více odpočinku a více spánku. Je to tím, že náš vnitřní kompas se točí na plné obrátky, vědomě se snažíme vyvarování se různých chyb v rozhodování, protože zrcadlení našich myšlenek i činů funguje téměř neprodleně a čím dál přesněji.
  • Ukotvujeme se v přítomném okamžiku a intuici vnímáme mnoha způsoby, zjišťujeme, že formy jejího projevu jsou neomezené. Vnímání přítomného okamžiku nás bez podpůrných prostředků udržuje na vyšší hladině vědomí mnohdy i po celý den.
  • Vnímáme zdánlivé iracionálno, které k nám přichází jakoby z jiných dimenzí, jako skutečné. Rozpoznáváme smysluplné vzorce prapůvodní matrice života ve zdánlivě náhodných datech a informacích, které se před námi opakovaně objevují.
  • Bez obav, s důvěrou a se schopností rozlišování odkud k nám přicházejí informace takzvanou vnitřní cestou, žádáme naše vyšší já o odpovědi na niterné osobní otázky a ochotně přijímáme intuitivní sdělení.
  • Všímáme si všeho, co se nápadně opakuje, všech zvláštních znamení, všech působivých snů se stejným motivem, všech analogií a různých shod náhod, které již za náhody nepovažujeme. Zůstáváme ve střehu a v plné soustředěnosti, uvědomujeme si nenápadný vnitřní proud „AHA“ pochopení. Vnímáme tělesné pocity, vnitřní impulzy, které nám pomáhají v rozhodování a realizování svých snů a záměrů.
  • Dokážeme zastavit zbytečné, intenzivní vnitřní dialogy, které souvisejí se záludností mysli, a které jen odvádějí pozornost od skutečnosti. Protože víme, že pokud se držíme předložené formy vzorového naučeného myšlení, potlačujeme tím spontánnost a pravdivost. Naše vnitřní řeč má vliv na náš život a na energie proudící napříč mezilidskými vztahy.
  • Snadněji vnímáme energetický náboj mezi lidmi i mezi jednotlivými událostmi, snáze vycítíme, pokud je něco takříkajíc „ve vzduchu“.
  • Již nemáme tendenci to, co jsme dříve na druhých lidech viděli jako špatné zveličovat jenom proto, abychom tím ospravedlnili sami sebe, své jednání a chování. Ze stínu vystupují naše strachy a my na ně již hledíme s nadhledem. Pozorně nasloucháme. Nepoměřujeme se s druhými.
  • Vnímáme okamžiky, kdy pocítíme okamžitý příval energie, anebo naopak náhlý úbytek energie, a pokud jsme v plné soustředěnosti, dokážeme si tyto energetické proměny zdůvodnit. Uvědomujeme si svá energetická pole, dbáme na to, co do osobního informačního pole vkládáme, a také si všímáme, jak naše energetické pole působí na ostatní, na vnější prostředí.
  • Uvědomujeme si rafinovanost intuice, která spočívá také v tom, že odpovědi k nám mohou přicházet v podobě geometrických abstraktních obrazů, poté nám postačí k rozluštění odpovědi znalost významu těchto symbolických obrazů obsahujících moudrost dávnověků.
  • Další výhodou, která dříve nebyla běžná z důvodu podvědomých zábran, pro nás je, že dokážeme být plně sami sebou, tak jak to dokáží jen malé děti, pro které je bytí tady a teď v prvních letech života zcela přirozené.
  • Ukotvení v přítomném okamžiku, sledování intuice, silný pocit vnitřní jistoty, vnímání nečekaných nápověd nebo okamžitých odpovědí na naše otázky, vnímání našeptávání vnitřního hlasu, vnímání inspirace a nápadů, které se vynoří z čista jasna, to vše posiluje bezprostřední vnímání skutečnosti, že život je nepřetržitý tvořivý proces.
  • Uvědomujeme si, že jsme vícedimenzionální bytosti, toto poznání se teprve učíme přijímat a naplňovat. Čím dál intenzivnější vědomé prožitky nám dovolují proniknout k podstatě reality, být v kontaktu s duší, naladit se na vnitřní zdroj, vnímat detaily informací, velmi jemná hnutí smyslů, vnímat jemné nuance vzrušení i strachu a to vše s nadhledem využívat k vědomému tvoření osobní (vícedimenzionální) reality.
  • Již nevěříme na náhody a také moc dobře víme, že nirvána je sice osvobozením, ale současně je také prožitkem, který nám říká, že takzvaným „osvícením“ ta pravá duchovní či spirituální, opravdová životní cesta sebepoznání teprve začíná.
Nadsmyslové a paranormální schopnosti

Dříve bychom nadsmyslové a paranormální schopnosti považovali za obtížně dosažitelné, ovlivňování (zaujatými) životními postoji a omezeným úhlem pohledu. Dnes už víme – naše přístupná a otevřená mysl, že se nejedná o iluze, pověry, mystifikace ani halucinace. Jsou to skutečnosti, které nám byly v době, kdy jsme z kosmických výšin „sestoupili na planetu Zemi“ přislíbeny vidět a chápat, cíleně využívat. Během mnoha věků a mnoha tisíců let každého z těchto věků jsme nadsmyslové schopnosti ztratili. Přesto existuje pádný předpoklad, že se s těmito schopnostmi vždy znovu a znovu rodíme, ale vždy záleží na vyspělosti dané společnosti, zda je do určitého věku ztratíme, anebo náležitě rozvineme. Je to o volbě a o vůli, včetně svobodné vůle. Určitě také existuje pádný důvod předpokládat, že smysl vesmíru a smysl života není nahodilý, že smysl vesmíru a smysl života jsou od sebe neoddělitelné prvky jediné komplexní reality.

Zobrazit všechny motivační eKnihy

Jako se ptáci přizpůsobují volnému proudění vzduchu, nechají se unášet a jen tak si volně plachtí prostorem, i my se můžeme přizpůsobit proudění přírodní energie a dopřát si mnoho osvobozujících, podnětných, krásných a niterných prožitků pro duši, pro naše nadsmyslové vnímání, pro vědomé jednání. Naším přáním je těšit se ze života, užívat si prožitky štěstí a pocitů svěžesti, zklidnit hektické životní tempo, vědomě si užívat vnitřního klidu a vnímat čarovné dílo přírody – ŽIVOT – ve své pravé podstatě.

Související článek: Jednotné pole Všeho – duchovní vize

PŘEJETE SI PODPOŘIT PROVOZ WEBOVÝCH STRÁNEK FORMOU FINANČNÍHO DARU?

Diskuze


PŘEJETE SI PODPOŘIT PROVOZ WEBOVÝCH STRÁNEK FORMOU FINANČNÍHO DARU?