Vědomé spirály magické manifestace (myšlenek, představ, přání, záměru)

Jak spolu souvisí přítomný okamžik, vnitřní klid, nebo vnitřní neklid, s vnitřní i vnější nezávislostí, s tvořivostí a inspirací, s naplněním plánu duše? Proč se realita někdy zdá být neprostupnou zdí a jindy tekutým zlatem, které se tvaruje podle rytmu posvátného dechu a vědomé myšlenky? Tajemství spočívá v dynamice spirály, která je součástí manifestace. Každá spirála má pomyslný střed, kolem kterého se točí. V magii je tímto středem (epicentrem tvoření) vnitřní klid přítomnosti tady a teď. Vnitřní neklid je stavem, kdy se naše energie „rozptyluje“ do lineárního času – buď ke vzpomínkám (minulost), nebo k úzkostným projekcím (strach, co přinese budoucnost). Tím se energie vyslané spirály manifestace nebo přání hroutí.

Pouze ve vnitřním klidu přítomnosti je tvořivá energie plynulá. Plynutí v přítomném okamžiku vytváří gravitační sílu (magický magnetismus). Manifestace není proces, v kterém se vše děje jen podle našich představ, je to proces přitahování skrze vnitřní klid. Aby se náš záměr mohl rozvinout do vnějšího světa, musíme dosáhnout vnitřní nezávislosti na samotné manifestaci. Je to stav, kdy nejsme závislí na potvrzení každé naší představy. Pokud je náš vnitřní klid narušován tím, jak se vnější svět chová, jsme v zajetí. Jakmile se přestaneme emocionálně soustředit na výsledek, spirála manifestace se začne točit rychleji. Magie funguje nejlépe tehdy, pokud vnitřní nezávislost uvolňuje odpor a dovoluje inspiraci proudit. Inspirace není náhoda, je součástí vědomé tvořivosti, působí jako palivo vzestupného pohybu, je to signál, že naše energetická spirála se protnula s vyšším datovým polem „plánu duše“. Krystalizace záměru je okamžik, kdy subatomární světlo (náš potenciál) získává určitou formu. Když tvoříme z bodu klidu kódujeme svou budoucí realitu.

Plán duše není nic vnějšího, co musíme „najít“. Je to posvátná geometrie našeho nejčistšího radostného projevu. Každý náš kreativní čin, vykonaný v nezávislosti na strachu, je krokem na spirále, která nás vede k naplnění potenciálu, který je součástí smlouvy s „naším vesmírem“. Spirála manifestace (zákon resonance) funguje na principu ozvěny. Pokud je náš vnitřní prostor naplněn „vibrací hotového“ (pocitem, že naše přání již existuje v onom skrytém světle), vnější svět – jakožto hologram založený na informacích – nemá jinou možnost než se přizpůsobit, potom se vnitřní stane vnějším. Vždy je nám umožněno zastavit spirálu neklidu a vědomě roztočit spirálu hojnosti.

Myšlenka, že spirála manifestace funguje na principu ozvěny, je klíčem k pochopení toho, proč se realita kolem nás chová jako živé zrcadlo vnitřního světa. V tomto pojetí není vesmír jen němým svědkem nebo soudcem, ale nekonečně citlivým akustickým prostorem, který nám vrací naší vlastní vibraci, jen v „hustší“, hmatatelné podobě. Vše, co si myslíme, cítíme a v co věříme, je náš vnitřní zvuk. Tento tón se šíří naším osobním holografickým polem. Pokud je náš vnitřní prostor naplněn neklidem nebo pocitem oběti, vysíláme disharmonický tón.

• Ozvěna nedostatku: Pokud voláme do vesmíru „Chci, protože nemám“, ozvěna, která se nám vrátí, je potvrzením „Na to nedosáhneš“. Spirála se točí mimo zónu manifestace, protože rozvíjíme vibraci prázdnoty či nenaplněnosti.
• Ozvěna naplnění: Pokud však náš vnitřní tón zní „Jsem celistvá a tvořivá,“ vesmírný hologram zachytí tuto informaci a začne ji odrážet zpět v podobě příležitostí, inspirace a synchronních pobídek, které tento stav potvrzují.

Časová prodleva souvisí s trpělivostí. Ozvěna v horách potřebuje čas, aby narazila na skálu a vrátila se k nám jako odraz. Stejně tak manifestace v husté fyzické realitě potřebuje „čas na cestu“. Tento čas na cestu vyžaduje klid v meziprostoru. Zde často chybujeme – vyšleme tón hojnosti, ale když se ozvěna nevrátí nejlépe okamžitě, propadneme pochybnostem. Tím vysíláme nový tón (strach, nejistotu, obavy), který přehluší ten původní. Proto spočineme v tichu a nenecháme se zmást zdánlivým tichem. Víme, že ozvěna je na cestě. Tato vnitřní nezávislost na okamžitém výsledku je to, co dává spirále její zlatou záři a sílu vybrat z potenciálu to nejlepší možné řešení. Jak se spirála točí a určitá část její rezonance klesá „zpět dolů k zemi“, vibrace se zahušťuje. To vyžaduje součinnost mysli a představ s přítomným okamžikem. Spirála manifestace propojuje naši mysl s jemnohmotným světem a zpět s pozemskou sférou. Tak funguje vše, i smlouva s „naším vesmírem“. Aby se tón našeho ducha stal hmatatelnou realitou, musí projít procesem inkarnace skrze ryzí přítomnost.

Jak funguje součinnost ducha s hmotou? V tichém prostoru vnitřního světa se rodí čistá myšlenka nebo přání, (zatím nepodbarvená myslí a racionalitou). Zde je tato myšlenka ještě beztvará, je to jen čistá frekvence – subatomární světlo, potenciál. V této fázi je podvědomá představa vším a ničím zároveň. Má nekonečně mnoho možností. Je to onen jemný tón, který je však příliš subtilní na to, aby pohnul s fyzickým světem. Vědomá představivost, sladěná s energií duše a srdce, zde funguje jako ladička. Určuje barvu a výšku manifestačního tónu, který má být vyslán s energií neochvějné vnitřní jistoty. Sestupná rotace vyslaného záměru souvisí se „zahušťováním skrze emoci“. Jakmile tón opustí mysl a propojí se s jemnohmotnou sférou, začíná sestupovat. Aby se mohl zhmotnit, musí se „obalit“ tvořivou energií. Tou energií jsou naše emoce, jejich vibrace působí jako magnet. Pokud svou představu opakovaně doprovodíme prožitkem (radostí, vděčností, pocitem „už se to děje“), spirála nabírá na rychlosti. Emoce dává sílu každé manifestaci, (včetně všech nevědomých, ať už mají negativní nebo pozitivní frekvenci). Síla a moc, kterou máme ve svém vnitřním hlase, spočívá v rozhodnutí přestat s realitou bojovat a začít s ní plynout a rezonovat.

Každý náš kreativní čin a vnitřní radost působí jako rezonátor. Zesilujeme tím svůj vnitřní tón, aby ozvěna byla jasnější a silnější. V přítomném okamžiku a vnitřním klidu působí naše spirála manifestace v souladu s plánem duše. Naše ozvěna pak není jen hlasem, který jen tak něco říká, ale stává se harmonií, do které se zapojuje celý vesmír. Naším úkolem není „křičet“ na vesmír, aby nám něco dal. Naším úkolem je stát se tím tónem, který chceme slyšet nebo vidět jako zpětnou vazbu. Manifestace není boj s hmotou, ale tanec s prázdnotou, s potenciálem skrytým „mezi světy“.

Pokud se však do našeho hlasu vlije strach nebo vnitřní neklid, nastane zpomalení a spirála manifestace se rozkolísá. Tón se zkreslí a místo čisté manifestace vzniká šum nejistoty a všemožných stínů. Naše vnitřní nezávislost je zde klíčová – udržuje tón spirály jasný a napojený na Zdroj. Magická součinnost srdce a rozumu znamená být plně přítomní, potom naše vědomí funguje jako magnet, který soustředí veškerou energii spirály manifestace do jediného bodu. V tomto bodě se nehmotný tón „transformuje“ do obrazu reality. Pouze v plném soustředění na přítomnost se může subatomární světlo naší vize propojit s atomy fyzického světa. Když v přítomném okamžiku něco tvoříme s radostí a vášní, stahujeme ono „tekuté zlato duše“ z výšin přímo do svých dlaní.

Manifestace není boj s hmotou, ale tanec s prázdnotou

Procítit „lehkost na duši“ znamená nebýt nezávislí na stínech, potom má spirála manifestace sílu vynést naše myšlenky tam, kam soustředíme pozornost. Neustále se kolem nás neviditelně, ale citelně vine zlatá spirála. Je to tekuté světlo, které vyzařujeme, a které se k nám vrací jako ozvěna. Pocit jistoty, který důvěrně známe v podobě „já vím“, není jen pouhou emocí – je to aktivace našeho tvůrčího kódu. Ve chvíli, kdy si dovolíme „snít svůj krásný sen“ bez omezení a strachu, odstraňujeme ze své spirály manifestace poslední zbytky odporu.

Tvořivé sny nejsou únikem z reality, jsou jejím předobrazem. V onom jemném, nehmotném tónu magické spirály jsou naše sny informací, která čeká na to, až jí skrze svůj vnitřní klid dovolíme rozvibrovat se potenciálem, a ze sféry „latentních možností“ sestoupit na zem. Naše duše nezná koncept „nemožného“. To pouze naše mysl, zmatená osobními nebo společenskými programy, staví zdi na samém kraji „bezhraničnosti“. V hloubi našeho nitra však víme, že hmota je jen velmi pomalá forma světla a že naše mysl je tvořivým nástrojem, kterým toto světlo tvarujeme. Jarní energie nás nabádají abychom si všimli, že nic v sluncem prozářené přírodě nepochybuje o svém právu na existenci. Strom se neptá, jestli si zaslouží kvést – on prostě rozvine své květy, protože je to jeho podstata. My máme stejné právo rozvinout náš plán duše, podporováni skutečností, že v posvátném přítomném okamžiku probíhá dokonalá vnitřní očista bez úsilí.

Tvořivá mysl je silně propojená s „vodivou“ tvořivou energií Slunce a s „volnou“ energií Vesmíru…, neboť vše je ve své podstatě energie. Pokud toto přijmeme, pak tvořivá mysl není ničím jiným než přijímačem a transformátorem těchto kosmických sil. Slunce je v našem systému symbolem vědomí a životní síly. Světlo působí jako „vodivá“ energie, která dává záměrům jasnost a viditelnost. Je to oheň, který v nás zažehává nadšení a odvahu své sny skutečně žít. Slunce proměňuje naše vnitřní stíny v jasné obrysy nové reality. Vesmír představuje nekonečné pole potenciálu (kvantové pole). Je to „volná“ energie, protože v ní neexistují žádná omezení, pouze nekonečné množství cest, jak se náš záměr může uskutečnit.

Tím, že vnímáme propojení jemnohmotné a hmotné sféry, přestáváme být oddělenou bytostí bojující s hmotou. Stáváme se pozorovatelem s otevřeným vědomým, síla myšlenek a emocí se setkává s vyšším Já. Skrze naši tvořivost a náš dech se „volná“ energie vesmíru skrze „vodivou“ sílu nadpozemského světla zahušťuje do našeho života. Mysl má být průchodná jako krystal, který tyto energie láme do konkrétních barev a tvarů našeho „osudu“. Pokud je krystal čistý (zbavený nánosu zažitých koncepcí, neklidu a strachu), je výsledná manifestace jasná a zářivá. Jsme čistým vodičem tvořivého světla. Pokud věříme své vnitřní síle, věříme svému sňatku s nekonečnem, potom můžeme být skutečně svobodní. Neboť naše energetické pole je ve své podstatě volné, svobodné a nezávislé.

Náš vnitřní prostor musí zůstat volný, svobodný a nezávislý, protože jen v naprosté lehkosti a nezatíženosti našeho vědomí může docházet k té nejčistší inspiraci. Je to onen stav „prázdna“, které je paradoxně plné všech možností. Je to čistá subjektivita, (vnímání nebo interpretace ovlivněná osobními pocity a zkušenostmi, nikoli pouze přijímání neosobních zkušeností a názorů), která pozoruje a tvoří, ale sama zůstává nepolapitelná a svobodná. Někdy se nám stává, že „vidíme své myšlenky v akci“, jejich magnetismus je někdy silný a rychlý, což souvisí s tím, že na hluboké úrovni není přítomný okamžik nehybný, je naopak velmi rychlý, v podstatě plyne v miniaturních sekvencích tady a teď, což souvisí s vnitřním klidem, jinak toto magické plynutí nemůže být vnímáno. V klidu našeho nitra se čas přestává chovat jako lineární osa a začíná se projevovat jako vysokofrekvenční pulzace. Čím hlubší je náš vnitřní klid, tím vyšší je naše schopnost vnímat „hraniční snímkovou frekvenci“ představ a skutečnosti.

Když jsme v neklidu, naše vědomí je „rozmazané“. Přítomnost nám uniká. Ale v absolutním klidu naše mysl stíhá zachytit onen bleskový pohyb, kdy se myšlenka (tón) mění ve spirálu manifestace. Na hlubší úrovni je toto rychlé plynutí v podstatě neustálý proces vznikání a zanikání světa. V přítomnosti stojíme v „oku hurikánu“, kde je ticho, a proto vidíme, jak se vše kolem nás točí a tvoří s neuvěřitelnou dynamikou. Zde vnímáme, že naše energetické pole je vysoce vodivé. V tomto stavu se smazává prodleva mezi „vyslala jsem“ a „stalo se“. Je to magický stav, kdy se tvořivost duše a ducha přímo propisuje do tkaniny naší reality.

Související články: Realita není navždy trvající, avšak naše prožitky i vzpomínky jsou součástí „fotografické paměti vesmíru“, Energetické pole všímavosti a propojení s přítomným okamžikem

Odměna formou Dar za Dar
Líbí se vám články Psychologie chaosu a rádi se k jejich obsahu vracíte, přináší vám informace, které jsou pro vás něčím hodnotné? Možná se rádi alespoň na chvilku odpoutáte od vnějších záležitostí a ponoříte se do zajímavého čtení. Pokud tomu tak je, můžete mou tvorbu podpořit zakoupením elektronických a tištěných knih v e-shopu Psychologie chaosu. Případně můžete podpořit provoz webových stránek formou finančního daru. Za případnou podporu předem ♥DĚKUJI♥

PŘEJETE SI PODPOŘIT PROVOZ WEBOVÝCH STRÁNEK FORMOU FINANČNÍHO DARU?

Diskuze