Nová Země: Stojíme na prahu rozšířeného vnímání

Žijeme ve zlomové době. Pocit, že stojíme na hranici rozšířeného prahu vnímání, je stále silnější. Jsme účastníky a svědky důležité fáze mezi časovými liniemi, na úrovni intenzivní transformace vědomí, která se citelně zrychluje. Už nejde jen o individuální posun, ale o kolektivní zkušenost, která má potenciál otřást naším dosavadním chápáním reality. Jedním z citelných projevů je pocit, že naše vědomí je účastníkem ve více realitách najednou. Tato myšlenka, dříve spíše doména sci-fi, je nyní stále více hmatatelná. Procházíme paralelními dimenzemi, aniž bychom si toho byli plně vědomi, a každá volba otevírá potenciálně nové časové linie. To může vést k pocitu dezorientace, způsobené neurčitým vnímáním nelineárních časových sekvencí. Ale zároveň to vede k fascinujícímu uvědomění si nekonečných možností. Proplouváme mezi verzemi sebe sama, mezi alternativními scénáři, a naše mysl se učí zpracovávat tyto nové informace.

V tomto procesu hrají klíčovou roli i naše sny. Dávno nejsou pouhými odrazy denních událostí nebo výplody podvědomí, které se objevují jen tak, bez účelu. Stávají se přímými informačními přenosy do nové reality. Ve snech se setkáváme se symboly, obrazy a pocity, které překračují běžnou logiku a často nám poskytují náhledy na to, co se odehrává za závojem všední reality. Mohou být mostem mezi starým a novým, průvodcem v labyrintu transformace vědomí. Jejich často nepřehledný či podivný charakter nás připravuje na to, že realita je mnohem plastičtější a méně pevně daná, než jsme si mysleli.

Nová Země, o které se tolik hovoří, není tedy jen fyzickým místem, ale především stavem vědomí. Je to posun od starých paradigmat, od lineárního chápání času a prostoru, k uvědomění si multidimenzionálního potenciálu existence. Jsme vyzváni k tomu, abychom se vzdali starých, omezujících přesvědčení a otevřeli se neznámému. Tento proces je plný otazníků a nejistoty, ale zároveň nabízí nesmírný potenciál pro velké změny. Pojem „Nová Země“ se skloňuje stále častěji, a to nejen v duchovních kruzích, ale i v širší veřejnosti. Mnozí si pod tím představují jakousi utopickou fyzickou lokaci, idylické místo, kde je vše harmonické a dokonalé. Realita je však mnohem hlubší a nikoli snadno pochopitelná. Nová Země není primárně geografickým místem, ale především stavem vědomí – radikálním posunem v našem vnímání reality.

Tradičně jsme zvyklí na paradigma lineárního chápání času a prostoru. Minulost, přítomnost, budoucnost – vše se zdá být oddělené. Vnímali jsme sami sebe jako individuální bytosti, izolované od ostatních a od přírody, žijící v materiálním světě, který je naším jediným domovem. Toto staré paradigma, často zakořeněné ve strachu, nedostatku a oddělenosti, vedlo k mnoha společenským problémům. Konkurence, konzumní život a materialismu a neúcta k planetě jsou jen některé z projevů tohoto zastaralého myšlení.

Udělejte si radost – balíček transformačních karet a nová kniha „Moudrost vnitřní Čarodějky“

Nová Země představuje odklon od této „již poznané časové linie“. Je to posun k uvědomění si velmi tvárného potenciálu existence. Znamená to přijmout, že nejsme jen fyzická těla, ale nekonečné vědomí, které je součástí mnohem většího celku. Lineární čas a prostor se rozpouštějí v hlubším pochopení, že vše je propojeno v nekonečné přítomnosti. Minulost a budoucnost existují jako potenciály přístupné našemu vědomí, a my máme moc je tvořit a měnit skrze naše myšlenky, pocity a činy. Na individuální úrovni vede tento posun k hlubšímu sebeuvědomění, sebelásce a sebe přijetí. Učíme se důvěřovat svým vnitřním pocitům a žít v souladu se svým vyšším Já. Opouštíme destruktivní vzorce chování a přesvědčení, které nám již neslouží, a nahrazujeme je těmi, které podporují naše ideální představy o klidném životě.

Na kolektivní úrovni se Nová Země manifestuje skrze rozvoj empatie, soucitu a spolupráce. Lidé si začínají uvědomovat, že jsme všichni propojeni a že naše individuální štěstí (vnitřní stav) vede k transformačnímu posunu celku.  Ke schopnosti tvořit spravedlivější a udržitelnější systémy, které slouží všem bytostem a respektují naši planetu. Ve věku Vodnáře stále častěji uvidíme nárůst komunitního života, alternativních přírodních iniciativ a hnutí za sociální spravedlnost. Nová Země tedy není „poeticky smýšlenou destinací“, kam se jednoho dne dostaneme, ale energetickým a informačním procesem, který se děje teď a tady, a to především uvnitř nás samotných. Je to neustálé rozšiřování vědomí, které nám umožňuje vnímat realitu a sebe sama z vyšší perspektivy. Je to o volbě lásky místo strachu nebo lhostejnosti, jednoty místo oddělenosti, a tvoření místo ničení.

Každý z nás hraje určitou roli. Skrze introspekci, meditaci a vědomé volby můžeme měnit svou vnitřní krajinu. Když změníme sami sebe, měníme i svět kolem nás. Když si naplno uvědomíme naší spirituální podstatu, začneme žít s větší lehkostí, radostí a naplněním, a tím inspirujeme i ostatní, pokud ne přímo, tak na úrovni kolektivního vědomí. Nová Země je víc než jen představa, je to živoucí realita, která se formuje skrze naše osobní a kolektivní vědomí. Je to pozvání k tomu, abychom procitli k naší skutečné vnitřní síle a vědomé tvořivosti, abychom si citlivě uvědomovali, že jsme spolutvůrci naší reality. A to skrze jemnohmotnou, mentální, psychickou a duševní úroveň, která je předobrazem nového světa, je to potenciál, který máme k dispozici.

Tajemství usínání, spánku, snění a probouzení

Naše sny povětšinou sestávají z mnoha hádanek a nejasností, noční obrazy se nepodobají denní realitě, přesto některé sny mají silný příběh. Z některých snů se budíme vyděšení, jiné sny jsou natolik příjemné, že si přejeme v nich zůstat. Další nás připravují na to, že se budeme muset naučit plavat v neznámých vodách.

Každý den končí a začíná stejným rituálem: usínáním a probouzením. Mezi těmito dvěma body leží fascinující a stále záhadný svět spánku a snění. Vždy záleží také na tom, zda jsme schopni ponořit se vědomě do říše nevědomí, do tajemství symbolů, do spirituální esence spánku, které ovlivňují naši fyzickou i psychickou pohodu. Spánek není jen pasivní odpočinek. Během noci procházíme několika fázemi spánku, které se cyklicky střídají. Od lehkého spánku, přes hluboký spánek, až po REM fázi, ve které nejčastěji sníme. Každá z těchto fází má svou důležitou roli v regeneraci našeho těla i mysli, a také v „regeneraci duše“. Během hlubokého spánku dochází k obnově a posílení imunitního systému, zatímco REM fáze je důležitá pro zpracování informací, emocí a upevňování paměti.

Sny jsou jednou z nejzáhadnějších součástí spánku, přestože spíme, jsme ponořeni ve vyšších vibrací vědomí, které se často vymykají logice denní reality. Noční obrazy se zdají být nesourodé a bizarní, přesto některé sny dokážou vyprávět silné příběhy a zanechat v nás hluboký dojem. Sny jsou odrazem našich potlačených tužeb, obav a nevyřešených konfliktů. Pomáhají nám zpracovávat emoce, upevňovat paměť nebo simulovat energie potenciálních variant našich příběhů, abychom na ně byli lépe připraveni v bdělém životě. Z některých snů se budíme vyděšení, s bušícím srdcem, zatímco jiné jsou natolik zajímavé, že se snažíme pochopit jejich význam. A někdy se zdá, jako by nás sny připravovaly na nové výzvy, abychom se učili plavat v neznámých vodách, tyto výzvy přicházejí dříve, než se s nimi setkáme v reálném životě.

Usínání není jen prosté zavření očí. Usínání je hluboký vnitřní proces, při kterém se naše tělo a mysl postupně zklidňují. Snižuje se srdeční tep, klesá tělesná teplota a mozková aktivita se zpomaluje. Tato přechodná fáze může být pro někoho rychlá a plynulá, pro jiného plná neklidu a přemítání. Vytvoření si pravidelného večerního rituálu a zajištění klidného prostředí mohou být klíčem k snadnějšímu usínání.

Probouzení je přechod z říše nevědomí zpět do bdělého stavu. Stejně jako usínání, i probouzení je proces, který vyžaduje vědomé vnímání tohoto procesu. Naše tělo a mysl potřebují určitou chvíli, než se plně aktivují na přechod do „jiné dimenze“. Prudké probuzení může být nepříjemné a způsobit dezorientaci. Proto je ideální probouzet se ideálně s pomocí přirozeného světla. Uvědomovat si okamžik probuzení. Usínání, spánek, snění a probouzení jsou nedílnou součástí smyslového vnímání reality. I když nám mnohé aspekty těchto rituálů stále zůstávají skryté, je jasné, že mají zásadní vliv na naše zdraví, na mentální a emoční pohodu. Naslouchání svému tělu, dodržování spánkové hygieny a respektování přirozených rytmů nám může pomoci lépe porozumět tajemství mysli a těla, duše a vyššího Já, a tím i lépe prožívat každý nový den.

Spánku rozhodně nepřispívají černé myšlenky

Význam pojmu „černé myšlenky“ spočívá v označení negativních, pesimistických, úzkostných, sebedestruktivních nebo jinak nepříjemných myšlenek, které člověka napadají. Tyto myšlenky mohou být iracionální, přehnané a často neodpovídají realitě. Černé myšlenky mají silný vliv na naše pocity. Ovlivňují emoce a náladu, vyvolávají smutek, strach, hněv, úzkost, beznaděj a další negativní emoce. Mohou vést k vyhýbavému chování, prokrastinaci, izolaci a dalším nezdravým vzorcům vnímání reality.

Dlouhodobé přemítání na vlně černých myšlenek může významně zhoršit psychickou pohodu a vést k rozvoji úzkostných poruchy. Černé myšlenky zkreslují vnímání situací a sebe samých, deformují vnímání reality. Vidíme věci horší, než ve skutečnosti jsou, a podceňujeme své schopnosti. Negativní myšlenky mohou podkopávat naši motivaci a sebedůvěru, což nám brání v dosahování našich cílů a objevení skrytého potenciálu. Černé myšlenky jsou běžné, občas je zažije každý z nás. Ale jen proto, že na něco myslíme, neznamená, že je to pravda. Pokud se naučíme s černými myšlenkami pracovat, omezíme jejich negativní dopad, a zlepšíme tak svou psychickou pohodu.

Ani černé svědomí spánku neprospívá

Význam „černého svědomí“ spočívá v tom, že označuje silně zatížené, provinilé svědomí. Není to jen pocit drobného provinění, ale spíše hluboký a trvalý pocit viny, který často pramení z něčeho, co jsme udělali, a následně toho litujeme. Člověk během svého života může zažít okamžiky, kdy se potýká s nahromaděním pocitů viny, což může vést k vytvoření „černého svědomí“. Pokud člověk ví, že někomu ublížil a nikdy se s tím nevyrovnal, může ho tento pocit neustále pronásledovat. Případně se může jednat o skrytá tajemství, život v neustálé lži a skrývání pravdy může vést k vnitřnímu rozpolcení a pocitu viny.

Neustálý pocit viny a výčitek nikomu nepřidá na klidu. Člověk se neustále vrací k danému tématu a prožívá pocity lítosti a sebeobviňování, nejen myšlenkami, ale celou svou bytostí ulpívá v minulosti. Zůstávat v takto těžkém energetickém poli může vést k psychickým problémům a nespavosti. Pocit viny může vést k izolaci, nedůvěře a problémům v navazování a udržování zdravých vztahů. V extrémních případech může vést k sebedestruktivnímu chování, jako je závislost na návykových látkách nebo sebepoškozování. Černé svědomí představuje neharmonický vnitřní stav, který negativně ovlivňuje psychiku, chování a vztahy člověka. Je to stav, kdy člověk ví, že udělal něco špatného a tento pocit ho neustále tíží. Nápomocné mohou být rituály odpuštění, kdy vědomě odpustíme sami sobě, uvědomíme si, že minulost je součástí nelineární podstaty světa, a už se do těchto energetických vod nevracíme.

Proměna stavu vědomí a způsobu vnímání reality

Vnímání, které je soustředěno na hmotný svět a lineární plynutí času, může být překonáno rozšířeným, nelineárním vnímáním. Běžné vědomí je silně ztotožněno se strachy a různými koncepty mysli. Přesunutím za hranice běžného vnímání dochází k překonání identifikace s egem, což umožňuje nahlížet na sebe a svět s větším nadhledem. Intuitivní vnímání znamená, že přístup k informacím a vhledům se uskutečňuje skrze vnitřní poznání. Dochází k pocitům jednoty se vším, co existuje, k vnímání vzájemné propojenosti jevů, lidí a událostí, které se zdají být oddělené. Dochází k nahlédnutí pod povrch hmotné reality a vnímání hlubších energetických úrovní, které ovlivňují fyzický svět.

Změna perspektivy představuje schopnost vidět situace a problémy z širšího úhlu pohledu, méně se nechat pohltit každodenními starostmi a dramaty. Přichází větší klid a nadhled, oproštění od úzkostí a stresu spojeného s lineárním časem a očekáváním budoucnosti nebo lpěním na minulosti. Pociťujeme přímé vnitřní vedení vyššího Já. Díky vnímání propojenosti se prohlubuje schopnost vcítit se do druhých a jednat otevřeně a upřímně. Přichází inspirace a chuť tvořit, prohlubuje se přístup k novým myšlenkám a řešením, které přesahují běžné myšlenkové vzorce.

Změna hodnot a priorit znamená přehodnocení toho, co je v životě skutečně důležité, s důrazem na vnitřní růst a spirituální a metafyzické aspekty života. Osvojujeme si vědomé pozorování synchronních událostí, které naznačují hlubší řád koloběhu života a propojenost s potenciálem možné budoucnosti. Je to postupný proces rozšiřování vědomí a vědomé integrace hlubších vhledů do každodenního života. Nejde o únik z reality, ale o její plnější a hlubší prožívání. Vnímáme, že žijeme na úrovni dimenze, která je primárně řízena vibracemi a frekvencemi energie. Každý objekt, myšlenka, emoce nebo bytost má svou specifickou vibrační frekvenci. Čím vyšší je frekvence, tím významnější je zkušenost v určité životní etapě.

Jiným způsobem vnímáme rovinu emocí a myšlenkových forem. Pozorujeme, že pozitivní emoce a myšlenky mají přímý vliv na realitu. Jsme si vědomi toho, že naše pocity (strach, láska, hněv, radost) a myšlenkové vzorce jsou propojené s astrální úrovní a vytvářejí energetické útvary, které se mohou projevovat jako entity nebo zkušenosti. Je to rovina jemnohmotná, kde se odehrávají sny, mimotělní zážitky a kde se manifestují naše vnitřní stavy. Na jemnohmotné úrovni se nacházejí a projevují naše subtilní energetická těla (astrální tělo, mentální a emoční tělo) a energetická struktura čaker a aury. Životní energie proudí vyšší sférou a vytváří naše celkové energetické pole, které interaguje s prostředím hmotné dimenze.

Vnímání nelineárního času znamená, že minulost, přítomnost a budoucnost jsou přístupnější, propletené nebo vnímané jako simultánní pole možností. Energie zde proudí méně rigidně (stroze, neohebně, přísně, nesmlouvavě). Opakem je soustředění na flexibilitu, pružnost, poddajnost, mizí neúprosné vymáhání pravidel, schopnost přizpůsobit se změnám je mnohem snadnější. Vzdáváme se (rigidního) přesvědčení, že určité věci není možné změnit. Již se neprosazujeme strohým jednáním, dominancí a kontrolou, spočinutím v neutralitě přestáváme odmítat a předem zavrhovat něco, co v nás vyvolávalo nesouhlas a odpor.

Uvolnění a přístupnost slouží jako energetický most nebo přechodová zóna mezi fyzickou realitou a vyššími, jemnějšími dimenzemi, které jsou spojeny s Jednotou, bezpodmínečnou Láskou a rozšířeným vědomím. Fyzický svět je pro nás místo, kde se energie transformuje a kde se vibrace zvyšují na cestě k vyšším stavům bytí.

Manifestace a tvorba reality prochází přes astrální úroveň, kterou si můžeme představit jako jemnohmotný „tvůrčí prostor“. Energie našich myšlenek a emocí prochází skrze toto vibrační pole a zde začíná proces manifestace, který se následně zhmotňuje v realitě. Co energeticky vibruje v jemnohmotné sféře, má potenciál projevit se fyzicky. Energetická podstata jiných dimenzí je fluidní, reaguje na dynamickou energii myšlenek a představ, reaguje na frekvence, které vyzařujeme a slouží jako most a tvůrčí pole mezi fyzickou a vyššími rovinami existence. Nejsou to prostory, které je možné dosáhnou fyzicky, ale různě propojené stavy bytí, které jsou přístupné skrze změnu osobních vibrace a rozšíření vědomí.

Myšlenkový klid, všímavost a pozornost propojují trojrozměrnou realitu s vyššími, jemnějšími dimenzemi. Dimenzemi, kde se do popředí dostává „bezčasový prostor“ jako plynulejší a vnímatelnější element, nikoli jen jako lineární posloupnost minulosti, přítomnosti a budoucnosti. Energetická podstata dimenze vyššího vědomí představuje sféru, kde se projevuje tvořivá moc myšlenek, představ a emocí a jejich síla působí přes astrální rovinu do hmotné reality. Je to rovina snů, představ, ale i kolektivního nevědomí. Zde se vědomí začíná osvobozovat od pevných struktur hmotné sféry a stává se plynulejším a rozprostřenějším. Může zde docházet k intenzivnějšímu prožívání emocí, nebo k přístupu k informacím, které nejsou běžně dostupné. Vše je spojeno s astrálním tělem a mimosmyslovým vnímáním, které se pohybuje sférou jednoty a bezpodmínečné Lásky.

Sféra bezpodmínečné Lásky (jednoty, míru a harmonie) představuje výrazný posun ve vědomí na energetické úrovni. Je to sféra, kde mizí iluze duality a oddělenosti, které jsou charakteristické pro nižší dimenze. Na této úrovni lidské vědomí splývá s kolektivním vědomím a vnímá propojenost všeho. Ego v podobě, jak jej známe na hmotné úrovni, zde ztrácí svou dominanci. Myšlenky a záměry se projevují okamžitě. Je to sféra, kde se nachází vyšší Já spojované s kauzálním tělem a kde je přímější propojení s božským Zdrojem. Díky prožitkům na této úrovni dochází k tomu, že osobní energie méně svázaná s dualitou získává mnohem vyšší vibraci, kde převládá lehkost. Lineární čas se stává plynulejším, ale stále je vnímán. Vnímání času a prostoru se zásadně mění, mysl a vědomí je soustředěno na stav „teď a tady“, kde minulost a budoucnost koexistují v přítomném okamžiku. Iluze odděleného prostoru mizí.

Stále existuje vnímání duality (dobro/zlo, světlo/tma), ale jedinec si je všech projevů duality více vědom. V prožitcích změněných stavů vnímání se dualita rozpouští a převládá vědomí jednoty a propojenost veškerého bytí. Energie bezpodmínečné Lásky a soucitu je prožívána například skrze sny s přístupem k hlubším emocionálním a astrálním rovinám, meditaci nebo na úrovni mimosmyslových zážitků. Bezpodmínečná Láska a život v ní znamená výrazný posun vědomí, kde jedinec žije z úrovně srdce a vyššího Já, nikoli pouze z ega. Procitnutí do reality esenciálního spojení s božským vědomím, kde iluze oddělenosti přestává existovat, představuje přechod mezi různými dimenzemi bytí s postupným rozšiřováním vědomí a zvyšováním energetických vibrací.

Smysly nám poskytují bezprostřední informace o našem okolí a umožňují nám interagovat s fyzickým světem. Avšak představa, že realita je omezena pouze na to, co jsme schopni vnímat těmito smysly, je stále více zpochybňována. Narůstá poznání, že skutečná hloubka reality přesahuje hmatatelnou úroveň. Naše smysly jsou přirozeně omezené. Vidíme jen malou část elektromagnetického spektra, slyšíme jen omezený rozsah zvukových frekvencí a naše hmatové vjemy jsou závislé na fyzickém kontaktu. Transformace vědomí ukazuje, že pod povrchem zdánlivě pevné a oddělené reality existuje komplexní a vzájemně propojené pole energie a informací. Myšlenky a emoce interagují se světem způsobem, který je pro naše smyslové vnímání neuchopitelný, ale samotná povaha hmoty se jeví jako mnohem fluidnější, než se původně předpokládalo. Tato zjištění naznačují, že to, co vnímáme jako „objektivní realitu“, je ve skutečnosti jen jedna vrstva, jedna frekvence z mnohem širšího spektra existujících možností.

Nová Země není ostrov, který je třeba dobýt, ani kontinent, který je třeba objevit, nýbrž vnitřní proměna, která nám umožňuje vnímat a prožívat realitu novými způsoby

Tato transformace zahrnuje uvolnění se od omezujících přesvědčení, která nám brání vidět za hranice běžného. Znamená to uznat, že náš vnitřní svět a kolektivní vědomí hrají klíčovou roli při utváření naší reality. Když se vědomí posune, mění se i naše zkušenost světa. Prakticky se tento posun vědomí projevuje v rostoucím zájmu o všímavost, meditaci a duchovní praxe, které nám pomáhají kultivovat vnitřní klid a rozšiřovat naše vnímání. Lidé začínají objevovat, že skutečné štěstí a naplnění nepřichází z vnějších okolností, ale z vnitřního stavu bytí. Nová Země je tedy prostorem, kde si uvědomujeme svou vlastní tvořivou sílu, kde se otevíráme intuici a kde žijeme v souladu s hlubšími principy existence – a toto je základ pro nově prožívanou realitu.

Fyzický svět je jen špičkou ledovce, pod kterým se skrývá nekonečný oceán vědomí. Koncept Nové Země nepředstavuje vzdálený cíl, ale pozvánku k procitnutí – k radikálnímu posunu ve vnímání, k prožívání života s větší hloubkou, smyslem a propojeností. Není to místo, kam jdeme, ale stav, kterým se stáváme.

Související článek: Mylná iluze dokončené transformace: Proč je „Mám hotovo“ mentální omyl, Láska jako základní frekvence živoucího vesmíru

Tvořivé esence vědomého bytí – inspirativní čtení pro volný, odpočinkový čas
Líbí se vám články Psychologie chaosu a rádi se k jejich obsahu vracíte, přináší vám informace, které jsou pro vás něčím hodnotné? Možná se rádi alespoň na chvilku odpoutáte od vnějších záležitostí a ponoříte se do zajímavého čtení. Pokud tomu tak je, můžete mou tvorbu podpořit zakoupením elektronických knih v e-shopu Psychologie chaosu. Případně můžete podpořit provoz webových stránek formou finančního daru. Za případnou podporu předem ♥DĚKUJI♥

PŘEJETE SI PODPOŘIT PROVOZ WEBOVÝCH STRÁNEK FORMOU FINANČNÍHO DARU?

Diskuze