Snové obrazy budoucnosti, dvojníci a paralelní světy

Dotaz od čtenářky: „Našla jsem Váš web v souvislosti, kdy jsem hledala téma paralelních světů. Několikrát se mi stalo, že se mi zdál sen a pak jsem dané místo navštívila. Co mi ale vězí hlavou dodnes je, že jsem měla kdysi velmi živý sen o jednom místě. Po pár letech jsem jej navštívila a ukázalo se, že se jednalo o pracovní prostředí, kde jsem začala pracovat (v době, kdy se mi to zdálo, jsem nemohla najít zaměstnání a byla jsem psychicky na dně). Jenže, když jsem reálně navštívila toto místo, měla jsem pracovní komplikace. Takže jsem dala výpověď. Navštívila jsem skrze sen své jiné já, které tuto realitu žije, nebo jsem navštívila svou budoucnost o pár let později, jak by nejspíše vypadala, kdybych nedala výpověď?

Další šokující věc je, že jsem hodně spirituálně založená, dělala jsem si výklad karet, jezdila na konstelace a vyslala jsem přání na svého ideálního partnera. Toho člověka jsem potkala v souvislosti s místem, o kterém se mi kdysi zdálo. Opět ale, ke vztahu nedošlo, měla jsem silné karmické bloky, takže se to projevilo navenek. Podle kartářky, i na konstelaci zaznělo, že mi přijde do života nový muž. Pak jsem přišla na to, že to byl on. Je zde mnoho synchronních souvislostí: sen, vyslané přání, konstelace, karty. Po výpovědi z práce jsem začala čistit své minule životy, které mě blokovaly. Doslova jsem cítila, jak se v mém těle uvolnil karmický uzel, který mi komplikoval život ve všem. Opakovaly se mi stejné vzorce (zaměstnavatelé nechtěli zaplatit), a právě v této práci se mi to stalo, proto ta výpověď. Jakmile jsem si v sobě odstranila vše potřebné, cítila jsem, jako bych „převibrovala“ do jiné reality. Náhle jsem po procesu čištění objevila novou pleťovou masku ve své komodě s kosmetikou, netuším, kde se tam vzala.

Někdo to nazývá chybou v Matrixu. Obecně se tomu říká kvantový skok, který je úspěšně proveden. Možná jsem si svůj osud zbytečně poškodila tím, že jsem předčasně dala výpověď. Je možné, že jiná moje verze z paralelního vesmíru prožívá tuto skutečnost jinak než já.“

(Zveřejněno s laskavým svolením čtenářky, z pochopitelných důvodů zde neuvádím její jméno.)

Posun po časových liniích souvisí se samo naplňujícími se jevy, jejich odhalení vyžaduje velmi jemné rozlišovací, mentální a smyslové schopnosti

Jde o to, že někdy nepozorovaně sklouzneme po energetické vlně výrazných událostí, které se do určité chvíle nacházely pouze v „nehmotné zóně pravděpodobnosti“. Tato energetická zóna se týká našich snů, představ, přání, záměrů a činů, a je ovlivňována kvalitou našich mentálních stavů. Pravděpodobnost průniku latentní události do reality je závislá na síle našich představ, síle myšlenek a jednotlivých kroků, které k naplnění možných budoucích událostí směřují. Je to naše nejniternější energie, která se vydává nejen po cestě našich přání, následuje také naše kroky a zpětně se k nám navrací (příčina, následek, účel). Naše energie proudí neustále, mnohokrát za den se rozhodujeme, někdy váháme a svá rozhodnutí měníme.

Obraz budoucí reality se formuje podle toho, kam a s jakou intenzitou zaměřujeme svou pozornost. Latentní obrazy reality se formují na úrovni paralelních realit, tyto reality existují nezávisle na naší existenci, jejich potenciál se neprojeví, dokud na některou z nich není zaměřena naše pozornost. Jedná se o zóny nespočetných možností, jak se mohou budoucí události vyvíjet, tyto jsou nezávislé na námi vnímané časové posloupnosti zvané lineární realita. Tyto paralelní reality si můžeme představit jako neaktivovaná políčka filmových obrazů našeho života, zde neexistuje nic jako minulost, přítomnost a budoucnost, vše se odehrává najednou. Na základě těchto skutečností prožíváme sny, které v nás zanechávají dojem nebo dozvuk něčeho, co vychází z podvědomí, případně z nevědomí. Se sny souvisí věci nedořečené, které si musí každý člověk vyložit sám. Věci projevené i neprojevené souvisí s obrazem našeho energetického pole, na jeho základě například kartářka přečte pravděpodobnou budoucí událost. Jednu z mnoha možných budoucích událostí. Tím, že se napojí na naše informační pole, a přečte zde nejaktuálnější informace, dotýkající se například přání mít nový vztah a zároveň představu, jak by tento vztah měl vypadat, může vidět obraz budoucnosti, který se k přečteným energiím nejvíce přibližuje. Naše osobní energetické pole je velmi proměnlivé, některé možné budoucí události v něm jen slabě problikávají, jiné jsou výraznější a časem získávají ucelenou podobu, to podle toho, na co nejvíce zaměřujeme svou pozornost.

Z mého pohledu je otázka, jak se vyvíjí příběh paralelního dvojníka bezpředmětná (vše se odehrává najednou). To ale neznamená, že náš kontakt se skutečným světem, a stejně tak kontakt s „obrazovým světem našich potenciálních dvojníků“, není jen iluze nebo jen pouhá subjektivní projekce. Vše souvisí se vším, takže se jedná o velmi obsáhlé téma, které je odvislé také od našeho instinktivního vědění, od intuitivních jistot, od uvědomění, že nejsme, nebo nemusíme být uvězněni v „subjektivní realitě“, která je projektována naší myslí na základě našich předpokladů, domněnek, vžitých představ, nevědomých vzorců. Podstatná je přítomnost. Věci se dějí a v životě se na „co by bylo kdyby“ tak úplně nehraje. K čemu by nám bylo dobré, to vědět? Beztak máme soustu otázek a věcí k řešení v naší přítomnosti. A není žádoucí pátrat po existenci paralelních dvojníků, beztak těchto paralelních existencí, v souvislosti s naší spirituální podstatou, existuje bezpočet, a všechny se podílejí na naší duchovní celistvosti.

Chyby v Matrixu – abnormální jevy

Domnívám se, že abnormální jevy, takzvané „chyby v Matrixu“, se v naší realitě objevují docela často, někdy s námi mohou „na okamžik pěkně otřást“, jindy jsou docela úsměvné, nebo velmi poučné. Sama mám docela pěknou řádku takovýchto vlastních postřehů, podobných záhadě s „nepochopitelným zhmotněním nové pleťové masky v toaletním stolku“, nebo mlhavých uvědomění si sotva postřehnutelného „přeladění do jiné reality“, nebo setkání s místem či událostí předem avizovanou ve světle nočních snů. Jde o to tyto jevy zaznamenat, uvědomit si, že mohou souviset s přesunem na jinou, třeba jen mírně odlišnou časoprostorovou linii našeho současného života. Otázkou, co by bylo kdyby, se do hloubky zabývat nemusíme, odpověď na ni není vůbec podstatná. Podstatné je si uvědomovat, jak svými myšlenkami a činy, a pochopením důsledků svých rozhodnutí a činů, a také odhalením účelu, ovlivňujeme svou budoucí realitu z pozice přítomného okamžiku.

Příčina, důsledek a skrytá síla účelu

Čtenářka uvádí jako příčinu odchodu ze zaměstnání skutečnost, že nedostala od svého zaměstnavatele mzdu za odvedenou práci. Dále tuto skutečnost popisuje jako opakující se vzorec. Co může být příčinou tohoto opakujícího se vzorce? Pravděpodobně se může jednat o účel skrývající se v pozadí celého příběhu, který je možné najít v sebepodceňování, v malém sebevědomí, a to jak ve vztahu k pracovním záležitostem, tak v souvislosti s partnerskými vztahy. Účelem tedy může být uvědomit si, nakolik máme sami sebe rádi, proč se podceňujeme, uvědomit si, že naše zranitelnost spočívá v nedostatečném sebevědomí, nebo ve slabém odhodlání vyvázat se ze stínů našich obav a strachu. (Neznám podrobnosti příběhu, ani mi nenáleží vynášet jakékoli „terapeutické závěry“, jen nastiňuji jednu z mnoha možností, kam zaměřit svou pozornost.)

Protrpět si své, vydržet nepohodlí. Možná to, co se nám děje, má nějaký skrytý smysl. Důležité je nehledat pouze příčinu a řešit následek, ale především propojit se s energií účelu. Pokládat si otázku „proč se daná věc děje“ nejenom ve vztahu k příčině, ale také ve vztahu k účelu, je podstatné. Zde je zapotřebí vnímat účel jako působící energii nebo sílu, která je propojena jak s příčinou, tak s důsledkem. Důsledek vidíme a příčina je také zřejmá, na účel, který se skrývá v pozadí, musíme přijít ponořením se do sebe. Otázka „proč se to stalo“ odhaluje účel přes okolnosti příčiny. Okolnosti příčiny jsou prostředníkem vedoucím nás k odhalení a naplnění v pozadí skrytého účelu. Tímto účelem může být dosažení nějakého vyššího cíle, může jím být vyšší záměr, smysl, důvod, skryté poslání.

Odhalením skrytých okolností dospějeme například k tomu, aby se podobná věc již neopakovala, zjistíme, čemu se máme příště vyhnout, jak máme na sobě zapracovat. Jde o to, abychom se zbavili podvědomého, opakujícího se vzorce, abychom pravý důvod, proč vůbec tento vzorec existuje, nadobro vymazali z podvědomí, případně z oblasti zmíněných karmických souvztažností. Pokud nerozkryjeme účel, můžeme se opět dostat do podobných situací, které nás zas a znova nabádají k sebepoznání, k vědomé práci na sobě.

Zobrazit elektronické a tištěné knihy Psychologie chaosu

Ještě mám potřebu zmínit minulé životy. Skutečně se potřebujeme dostat až tak hluboko? Můžeme tam objevit nepěkné věci. V současném životě toho máme k řešení víc než dost, tak proč se ještě zaplétat do karmických souvislostí. Měli bychom vůbec dostatek energie na zkoumání, pochopení síly astrálního zatížení a řešení karmických zápletek? Pochopení okolností současného života může být samo o sobě klíčem k rozřešení karmických uzlů, o jejichž podrobnostech není nutné cokoliv vědět. Minulé životy souvisí s jemnohmotnými astrálními sférami, ty mají jiné, poněkud hrubší a „živější“ vibrace než nehmotné paralelní světy, které souvisí se současným životem a jeho potenciálem, s rozvíjením budoucnosti. Zpáteční cesta do minulosti je náročnější než setkání s obrazovými vizemi pravděpodobných budoucích událostí. Energie karmických zápletek mají jemnohmotnou podobu, najdeme-li k nim klíč, ať už jakýmkoliv způsobem, jejich energie zeslábne a stanou se (neškodnými) nehmotnými obrazy. U potenciálních nebo latentních budoucích událostí je to naopak, čím více na určitý obraz budoucnosti zaměřujeme svou pozornost, tím se jeho energetické vibrační pole stává hmotnějším.

Je v pořádku, pokud sami sobě občas nerozumíme, pokud děláme kroky, které nás vedou jinam, než bylo původně myšleno, jednou přijde den, kdy své nevědomosti porozumíme

Občas se nám nemusí dařit běžně fungovat ve společnosti a řídit se normami, ale přitom dokážeme nepřijít o osobní kredit, o vnitřní kvality, které nám jsou dány. Přes všechny nesnáze zvládáme neuváznout v psychologických pastích takzvaného „Matrixu“. A je v pořádku, pokud si dovolíme zůstávat sami sebou. Pro vnitřní úlevu si občas můžeme dovolit na své starosti zapomenout. Ponořit se do svého nitra, meditovat a dovolit si prožívat stav blaženosti, krásného bláznovství a radosti, láskyplně obejmout a uzdravit svou duši, a přitom neulítnout zcela mimo realitu. A také udržet svou víru v jemnohmotné nebo nadpozemské skutečnosti co nejvíce živoucí, skutečně žít to, v co věříme.

Občas se nám stane, že pracujeme na nějakém záměru a přitom nevíme, co tím sledujeme. Díváme se kolem sebe, a ne vždy rozumíme tomu, co vidíme. Ne u každého našeho jednání víme, co děláme, nebo proč to děláme, nebo co hledáme a kam jdeme. Ne vždy rozumíme sami sobě. Chodíme sem a tam, nebo tam a zpátky. Usmíváme se, a nevíme proč, smějeme se, a vlastně ani nevíme čemu. Někam jdeme, bez vědomého udání směru, to znamená, že vlastně nevíme, kam máme namířeno. Marně čekáme, že se nám v hlavě rozsvítí a my konečně pochopíme smysl svého konání. Na své cestě potkáváme různé podivíny, setkáváme se s podivnými paranormálními jevy. Dokonce i my sami si občas připadáme jako blázni. Někdy dokonce jako nebetyční blázni.

Není od věci, občas si nepřipouštět chaos vnějšího světa i za cenu toho, že si budeme připadat jako naprostý blázen…♥

Věčně usměvavý, pošetilý, bláhový blázen, který o sobě tvrdí, že není blázen, je vlastně zenovým mistrem – v každém okamžiku svého bytí je ponořen do světla zenové meditace, do vůní, barev a tvarů své vnitřní zenové zahrady.

Související články: Prostorové anomálie a vzkazy z jiné reality, Jsme připraveni dozvědět se více o Životě a paralelních realitách?, Deník – intimní osobní prostor, myšlenkový, vzpomínkový, rituální

PŘEJETE SI PODPOŘIT PROVOZ WEBOVÝCH STRÁNEK FORMOU FINANČNÍHO DARU?

Zdroj fotografií: Pixabay.com

Diskuze