Lebka – symbol znovuzrození a mystické transformace

Lebka je magický symbol, který bývá častým předmětem tetování, považujeme ji za symbol nicotnosti a pomíjivosti fyzického světa, lidských zkušeností. Vyjadřuje koloběh života a smrti, ale také schopnost překonání překážek. Představuje duchovní porozumění, mystickou smrt ega a symbol znovuzrození. Překvapivě je lebka také symbolem vitality a inteligence. V lidech na první pohled budí respekt a strach, často také odpor, jakoby tento artefakt nebyl součástí lidského těla, jakoby posmrtná část lidského těla mohla sama o sobě někomu ublížit. Projevujeme tím především strach z neznámého a ze smrti. Respektem projevujeme úctu k těm, kdo odešli na věčnost.

Velký význam této symbolice přikládají přírodní národy, lebka slouží jako obětina přírodním božstvům. Některé národy skrze lebku komunikují s duchy svých předků. Uctívány jsou i lebky zvířecí, indiánští šamani mají v oblibě bůvolí lebky. Známe také křišťálové lebky Mayů, ač tisíce let staré, přesto jakoby vyrobené dokonalou, nám neznámou technologií. Tradiční uctívání lebek je známé po celém Mexiku. Afričtí čarodějové se bez nejrůznějších lebek během svých tajemných obřadů také neobejdou. Také hinduistický bůh Šiva nosí kolem krku náhrdelník z lidských lebek.

Známé jsou také pirátské lebky se zkříženými hnáty, jsou symbolem neohroženosti, krutosti a zároveň mají vzbuzovat strach. Představují nevyhnutelnost, nicotnost, pomíjivost. Všeobecně pohled na lidskou kostru a kosti vzbuzuje paniku, strach a odpor. Kosti jsou magickým symbolem elementu země.

V Tibetu nebo u Keltů se lebka používala jako rituální nádoba nebo oltářní předmět. Její použití naznačuje, že smrt je poražena a že život je cyklický. Když mystik přijme lebku, přijímá i to, že nic nekončí, jen se mění frekvence. Používání lebek v podobě pohárů symbolizuje přijetí a transmutaci energie strachu, hněvu, nenávisti. Pít z lebky znamená vědomě pohlcovat strach a smrtelnost, a tím je převést na Lásku a nesmrtelnost. Je to nejvyšší akt přijetí duality.

INSPIRACE PRO SPOKOJENÝ ŽIVOT: Knihy a karty Psychologie chaosu

Lebka historicky sloužila jako připomínka pomíjivosti. „Memento mori“ je latinská fráze znamenající „pamatuj na smrt“ nebo „pamatuj, že jsi smrtelný“. Často se objevuje v umění (malby, sochy, šperky) a je doprovázen symboly: lebka, přesýpací hodiny, vadnoucí květiny nebo zhasnuté svíčky. Cílem je podnítit k zamyšlení nad vlastní smrtelností, žít smysluplnější život a nenechat se pohltit malichernými věcmi. Nemá vyvolávat strach, ale spíše inspirovat k tomu, abychom žili naplno, s vděčností a ve shodě se svými hodnotami. Je to výzva k reflexi a zamyšlení se nad vlivem materialismu. Je připomínkou, že si máme vážit přítomného okamžiku.

Ale pro ty, kdo hledali hlubší mystéria, lebka představovala sídlo nejvyššího poznání. Biblický název Golgota (také Kalvárie) znamená „místo lebky“. Je to aramejské slovo, které je v Novém zákoně vysvětleno jako místo ukřižování Ježíše Krista. Latinský název Kalvárie pochází z latinského výrazu pro lebku (calvaria). Symbolicky je to místo, kde dochází k smrti ega (ukřižování duality) a k znovuzrození ducha (vzkříšení). Lebka se tak stává korunou transformace.

Lebka je tichý svědek vyhasnutí života. V této rovině slouží jako silná připomínka naší vlastní pomíjivosti. Tato připomínka však nemusí být deprimující. Pochopení a přijetí faktu smrti může být prvním krokem k hlubšímu prožívání života, k uvědomění si jeho hodnoty a k touze „znovu se narodit“ do plnější a autentičtější existence. Konfrontace s lebkou, tedy s konečností, může paradoxně vést k obnově životní energie a perspektivy. Smrt není absolutním koncem, ale součástí nepřetržitého procesu proměny. V tomto smyslu lebka symbolizuje nezbytnou fázi cyklu – konec, který je předpokladem nového začátku. Je tichým svědectvím o tom, že život nekončí smrtí, ale transformuje se.

Lebka představuje bránu (nebeskou klenbu) mezi pomíjivou existencí (formou) a věčnou esencí (duší). Lebka je poslední částí formy, která odolává rozkladu. Pojetí lebky jako symbolu znovuzrození vychází z potenciálu uloženém v semenu (návrat do země). Lebka je v zemi ta část, ze které by obrazně řečeno mohl vyrůst nový život. Symbolizuje potenciál transformace a cyklus přírody – vše, co zemře, vrací se matce Zemi, aby se znovu zrodilo.

Lidská lebka je symbolem nebeské klenby, která představuje archív lidských vědomostí skrytých v modré barvě Nebe. V rámci psychologie a mytologie může lebka symbolizovat „smrt ega“ nebo starého já. Obnažená lebka, zbavená rysů a výrazů ega, zjevuje univerzální identitu propojenou s vesmírem. Nejde o to, kdo jsi byl (profese, majetek), ale co jsi po sobě zanechal: určitou kvalitu esence duše s potenciálem pro nový život. Proces osobní transformace a znovuzrození vyžaduje opuštění starých vzorců chování, přesvědčení a identity, které nám již neslouží.

Tato „rituální smrt“ starého já bývá bolestivá, ale nezbytná pro zrod nového, silnějšího a uvědomělejšího jedince. Připomínka konce nás nutí nehodnotit striktně, přísně a nesmlouvavě přítomnost, ale hledat v ní plnost. Lebka se tak stává symbolem vnitřní alchymie, temné fáze, která předchází osvícení a znovuzrození v nové podobě.

V alchymistických tradicích byla lebka spojována s procesem transformace a hledáním „kamene mudrců“ nebo dosažením duchovní čistoty. Reprezentovala fázi rozkladu (nigredo), nezbytnou pro následnou regeneraci a transmutaci hmoty nebo ducha. Zde opět vidíme lebku nikoli jako konec, ale jako kritický bod obratu na cestě ke znovuzrození a vyššímu stavu existence. Představuje tajemnou nádobu symbolizující průběh magické transmutace. Lebka v symbolice řádu svobodného zednářství představuje iniciační cyklus, též víru, že smrt je začátkem nového zrození. Také je symbolem vesmírné energie proměněné v pomíjivou hmotu.

V magii se lebky používají především v obřadech, které spadají do období ubývajícího Měsíce, nebo vždy, kdy něco končí (například poslední den v roce). Také v různých náboženských směrech můžeme vidět svaté a světce zobrazované s lidskou lebkou v ruce. Z mystického pohledu symbolizuje překonání strachu ze smrti. Tím, že přijmeme a integrujeme její symboliku, dosahujeme duchovního znovuzrození a mistrovství nad Formou.

Mystické symboly jsou důležité, podporují duchovní víru, obrazotvornost, fantazii a inspirativní vize, pomáhají nám orientovat se životem, nutí nás přemýšlet, a orientovat se v snové symbolice. Některé symboly, spojené s mystikou, mají vícero výkladů, ale i tak je to správné, více možností, vytváří více souvislostí. A to vše dohromady vytváří dokonalý obsah dokonalé paměti Vesmíru. Pokud by světu vládla pouze jedna víra, pouze jeden duchovní nebo mystický směr, přestali bychom se vyvíjet, byli bychom flegmatičtí a snadno ovladatelní. Přesto platí, že duchovní víra, ať už je jakákoli, nesmí pro člověka nikdy představovat myšlenkové vězení bez fantazie.

Pokud se chceme něčemu novému naučit, máme to dělat s nepředstíraným požitkem a skutečnou vášní, s chutí k přemýšlení a tvoření. Uváznutí nebo zachycení se ve stereotypech přináší otrávenost a zatrpklost. Trénovat chuť k jedinečné tvořivosti je důležité pro hluboké osobní uspokojení a pro naplnění touhy žít svůj život naplno. S povzdechem často slyšíme: „Doufám, že se to či ono podaří.“ Doufání ale není víra! Ani naděje není čistá víra. Víra je jistota, která vychází přímo ze srdce.

Související články: Smrt je iluze – soubor článků na téma „život, smrt a znovuzrození“, 

Odměna formou Dar za Dar
Líbí se vám články Psychologie chaosu a rádi se k jejich obsahu vracíte, přináší vám informace, které jsou pro vás něčím hodnotné? Možná se rádi alespoň na chvilku odpoutáte od vnějších záležitostí a ponoříte se do zajímavého čtení. Pokud tomu tak je, můžete mou tvorbu podpořit zakoupením elektronických knih v e-shopu Psychologie chaosu. Případně můžete podpořit provoz webových stránek formou finančního daru. Za případnou podporu předem ♥DĚKUJI♥

PŘEJETE SI PODPOŘIT PROVOZ WEBOVÝCH STRÁNEK FORMOU FINANČNÍHO DARU?

Diskuze