Živé myšlenky – živější, než si myslíme

Myšlenky se mohou točit v kruhu nebo ve spirále, mohou být přímé, vzletné, uzemňující. Někdy dělají vše pro to, aby nás motivovaly, nadchly, rozesmály, vystresovaly, rozplakaly. Dokážou způsobit, že se nám podlamují kolena, roztřesou ruce nebo celé tělo. Jsou neustále aktivní a jejich proud neutichá. Někdy jsou aktivnější než ten, kdo je nosí v hlavě. Někdy nečekaně mění naše plány, jindy jsou iniciátoři prospěšných změn. Cestují v čase. Toulají se do minulosti nebo budoucnosti, v přítomnosti jsou neposedné, rozptylují a odvádějí pozornost. Často vedeme nekonečné a zbytečné monology, nebo monology stresující, které ale nedokážeme přerušit.

Živé myšlenky – živější, než si myslíme

Myšlenky určují, jak vidíme sebe, druhé lidi a svět. Jsou magnetické. Přitahují k nám osoby, které potkáváme, situace, které prožíváme. Cloumají s náladovostí, někdy z nás dělají vtipálky, dobrodruhy nebo hlupáky. Hra myšlenek nám linkuje život. Koncipuje životní programy, ovlivňuje podvědomí. Způsobuje nám duševní bolest, dokáže ochromit životní energii, někdy způsobuje, že se nemáme rádi a nesnášíme své tělo, svou povahu, nebo třeba místo, kde žijeme. Hra neodbytných myšlenek dokáže způsobit, že onemocníme. Myšlenky dávají kvalitu energii, kterou vyzařujeme do prostoru, zasahují do energetického pole druhých osob, programují předměty, kterých se často dotýkáme. Energie myšlenek proplouvá éterem a při vhodné příležitosti se k nám vrací zpět, zákon magnetické přitažlivosti funguje spolehlivě a v poslední době velmi rychle.

Osud člověka není dán pouze prostorem, který obývá, osud si člověk z velké části nese ve svém těle, ve své živé mysli a v živé paměti duše. Můžeme se domnívat, že inteligence vyplývá ze života, nebo je to naopak a vyšší inteligence životu vládne od samého počátku. Psané slovo má jinou vibraci než slovo řečené, slovo rozezněné chvějícími se hlasivkami má větší magický účinek. Tón hlasu a vibrace vyřčeného slova se dotýká hmotného i astrálního světa. Myšlenky, které nám procházejí hlavou těsně před tím, než opustíme fyzické tělo a pozemskou hmotnou sféru, určují naše první pocity a okamžiky vnímané na druhém břehu. Na úrovni nehmotné sféry transformují v tvořivou energii neovlivněnou časem a prostorem, okamžitě modelují potenciál představivosti a fantazie. Svou okamžitou silou rozkmitávají jakýkoliv představitelný potenciál bytí, dokážou usilovat nikoliv jen o jeden, ale o mnoho konceptů bytí najednou.

Lidská mysl formuluje pojmy, kterými se pokouší vysvětlit tajemství, popsat (nevyčerpatelnou) skutečnost, přitom schopnosti lidské mysli jsou sami o sobě tajemstvím. První myšlenky po probuzení ovlivňují náladu mnohdy na celý den. Setkání s negativní energií myšlenky někoho druhého nám může zvednout tlak a naši náladu otočit naruby. Fascinují nebo rozčilují nás různé situace, které sami vytváříme – svou myšlenkovou existencí, myšlenkami a představami nedávno vyslanými do živého éteru. Myšlenkami, na které si možná ani nevzpomínáme, zůstávají skryté v paměťových stopách, které nám jdou neustále v patách. Myšlenky nám pomáhají otočit se do sebe, nebo také odpojit se od sebe, dokonce mohou způsobit rozdvojení osobnosti. Hra živoucích myšlenek založená na nerealistickém idealismu může vyvrcholit oddělením se od reality.

Náš vnitřní hlas je vždycky s námi, chceme něco udělat, ale hlasová ozvěna našich myšlenek nás nabádá držet se zpátky, neustále se nám do všeho plete. Zkusme si udělat den, kdy budeme vládnout myšlenkám my, nikoliv oni nám. Své myšlenky a vnitřní hlas budeme pozorovat nezaujatě. Na nikom a na ničem nebudeme hledat chyby. Ve chvíli rozhodování budeme pozorně naslouchat první myšlence, která nám přijde na mysl. Dotěrné a neodbytné myšlenky, dotěrné představy a hluk v mysli často přehlušuje vnitřní hlas intuice. Útržkové myšlenky, letící jedna přes druhou, se dokážou vzpírat intuici i správnému úsudku, pokud jsou provokovány neukázněným hlasem touhy.

V optimálním nastavení na přítomný okamžik můžeme vnímat vše, co vyslovíme spontánně, nebo jen tak z plezíru. Můžeme sami sebe odposlouchávat v okamžiku, kdy si vymýšlíme a neříkáme to, co si skutečně myslíme. Nebo ve chvílích, kdy stále něco kritizujeme, a přitom si neuvědomujeme, že nám to bere energii. Pokud jsme soustředěni v okamžiku tady a teď, vědomě vnímáme, co se skutečně děje, chápeme souvislosti dějů, které nám ukazují, jak často žijeme v domněnkách, v zažitých programech, v iluzích. Vnímáme-li bezprostřední dojmy plynoucí ze zážitků, uvědomujeme si, co nám dává energii nebo naopak bere dech a sílu. Vnímáme-li vlastní mysl, která je negativně naladěná, potom si můžeme položit otázku: „Jak se já sám mohu cítit dobře a příjemně, jsou-li mé myšlenky a emoce převážně negativní?“

Možná si uvědomíme, jak nám některé iluze umožňují poznávat věci z různých úhlů, a že svět iluzí je prostoupen učením o skutečnosti. Odhalíme, jak nás ovlivňují různé myšlenkové dedukce, vyspekulované příčiny nepříjemných záležitostí. Možná nás překvapí, jak mysl zkresluje již uplynulou skutečnost. Během času dochází v mozku k přeorganizování paměťových záznamů a naše mysl někdy zahrne do vzpomínek věci, které se nikdy neodehrály.

Někomu se může zdát nemožné „být ve své hlavě vědomě“, ale je možné toho postupně dosáhnout – uvědomováním. Uvědomovat si můžeme například kdy, jak a proč posuzujeme nebo odsuzujeme. Zde není myšleno, že nemáme nic posuzovat. Zhodnotit situaci, nebo třeba člověka, se kterým máme spolupracovat je důležité. Jde o to uvědomit si, kdy nadužíváme negativní stanoviska, lehkomyslné odsudky, kdy uvažujeme posměšně, pohrdlivě, nepřátelsky, v domněnkách. Mnozí z nás jistě čelili situaci, kdy museli snášet posuzování a odsudky druhých. Často můžeme slýchat, od rodičů nebo partnera: „Proč to děláš takhle, udělej to tak, jak to dělám já“. A přitom si nemusíme uvědomovat, že s druhými lidmi můžeme jednat podobně.

Máme svůj styl života a můžeme například posuzovat a odsuzovat styl života, nebo určité životní jednotlivosti někoho druhého. Jenže, co kdo jak dělá, co upřednostňuje, co má nebo nemá rád, je pro nás ve finále nepodstatné, a hlavně nám do toho vůbec nic není. Tady jde o to, že pokud někdo dělá něco jinak, je na nás si uvědomit, jaký smysl má, že nás to rozčiluje, nebo že nad tím kroutíme hlavou, a že se tím naše hlava vůbec zabývá. Jde o záležitosti, které se nás bytostně nedotýkají, například časté a zbytečné posuzování, odsuzování nebo pomlouvání kolegů v zaměstnání, kde se najdou lidé, kteří nenechají na druhých nit suchou a před vlastním prahem si nezametou. A pokud to děláme, odkrýváme tím, co v nás je, svou mluvou odkrýváme svou mysl a kvalitu myšlenek. Často říkáme: „Já jsem sám sebou a je to tak správně“ a na druhých nás to, že jsou sami sebou rozčiluje.

Zobrazit elektronické a tištěné knihy Psychologie chaosu

Neustále jsme vystaveni podnětům, kterým věnujeme myšlenkovou pozornost, přitom platí: čemu věnujeme pozornost, to si ve svém životě manifestujeme. Často hledáme to, co se nachází přímo v nás nebo vedle nás, bloudíme a nevidíme, jak často je to právě energie živých myšlenek, které se v našich životech zhmotňují. Poznatelné vlastnosti lidské mysli v myšlenkovém světě, v myšlenkovém životě, nám umožňují prohlubovat tvořivě vynalézavou, progresivní, neustále se vyvíjející moudrost a tvořivé myšlenkové schopnosti. S tím vším souvisí nejen láska ke slovu, ale především vědomá zodpovědnost ke SLOVU. Slova, kterými se máme bez odmítání nechat oslovit, jsou slova Lásky a porozumění. Myšlenky jsou živé na všech úrovních, nejen ty, které jsou na dlouhé věky zapsané například v paměti národa, živoucí energie myšlenek se neustále podílí na transformačním vývoji jednotlivce i celé společnosti.

Související články: Temné duševní larvy a negativní myšlenky, Mysl, myšlenky, vnitřní řeč a vnitřní klid – neprobádané pole vědomí, Jak vědomě tvořit pomocí magnetické síly myšlenek, představ a záměru

Živé myšlenky – živější, než si myslíme

Diskuze


PŘEJETE SI PODPOŘIT PROVOZ WEBOVÝCH STRÁNEK FORMOU FINANČNÍHO DARU?


error: Obsah je chráněn autorským zákonem.