02. 02. 2020 – svátek Světla a zrcadlová symetrie významného data

Transformace vědomí souvisí se zářením tvořivého kosmického Světla, souvisí se zrodem galaktického člověka, zahrnuje všechny vývojové fáze člověka přírodního, praktického, duchovního, jedná se tedy o čtvrtou evoluční verzi neboli fázi vývoje člověka galaktického. Označení člověk zde neznamená pouze bytost tady a teď spjatou se Zemí, bytost spjatou pouze s místní pamětí a s určitým rodokmenem. Zde je lidské vědomí a člověk míněn sice jako individuální, ale přitom současně vícerozměrný segment jediného Vědomí, existujícího v bezčasí. Člověkem je zde míněna součtová dimenzionální bytost s pamětí individuální duše, se zkušenostmi jemnohmotné duše získané minimálně napříč planetární soustavou. Verze galaktického člověka není jediná možná, variabilitu „živosti“ můžeme odvodit z dávných filozofických, duchovních a mystických schémat, která pojednávají o původu člověka a o vývojových etapách lidstva v měřítku vyzářeného „kosmického světla“, které není naše mysl, osamostatněná od vesmírného Vědomí, schopna komplexně obsáhnout. Zrovna tak nejsme prozatím schopni komplexně obsáhnout potencialitu a variabilitu galaktického člověka.

02. 02. 2020 - svátek Světla a zrcadlová symetrie významného data

Prozatím se například nedokážeme pohybovat rychleji než světlo, až nám bude tato schopnost vlastní, nikoliv pouze na úrovni energie myšlenek, snadněji obsáhneme minulost – již vyzářené světlo Vědomí – v přítomnosti a tím také v budoucnosti. To znamená, že se staneme pozorovateli dění minulého, přítomného a budoucího, a ve spojení s duchem času minulého nebo budoucího, v okamžicích vědomého propojení hmoty a Ducha, navážeme kontakt s energií již zaniklých, jsoucích nebo budoucích hvězd – energie všech ve světle Zdroje zrozených duší. Ještě chvíli sice zůstane na úrovni sci-fi přímé pozorování tajemné symetrie světla všech hvězd a hvězdiček a jejich vyzářené energie. Jinými slovy půjde o setkání s našimi potomky z daleké budoucnosti, a to nikoliv jen na energetické úrovni, kterou už dnes někteří z nás dokáží vnímat. Půjde o setkání se světlem individuálních hvězdiček z budoucnosti, které nás navštěvují jako „neviditelní pozorovatelé“ nebo jako naše budoucí já, ale jejich podpůrné energie na cestě transformace můžeme vnímat již nyní, obzvlášť v magickém čase svátků jsoucích v mezičase dvou Slunovratů – nejdůležitějších svátků kosmického i pozemského přírodního Světla.

Transformace vědomí aktuálně prochází situační expanzí člověka do nově se tvořícího formátu galaktické bytosti, nezbytně s tím souvisí postupné skládání střípků vědomostí a poznání o různých vývojových cyklech, kterými již lidstvo prošlo, a které nenajdeme zakomponované v žádné učebnici dějepisu. Neboť podrobnosti o těchto cyklech nejsou zaznamenané na časové ose doposud pro veřejnost popsané historie lidského rodu. Jedná se o situační získávání informací z databáze kosmického rozměru, každý po svém způsobu čerpáme z různých informačních polí, které v součtu tvoří podporu pro v nových parametrech vnímanou „světelnou“ Zónu Života. Tak se individuálně propojujeme s určitým informačním polem a angažujeme se dle svých možností na přípravných fázích transformačních, vývojových změn. Všímáme si zpětného zrcadlení a vrcholových výkyvů vesmírného energetického kyvadla, souvisejícího s myšlením a jednáním. Všímáme si vrcholových momentů změn probíhajících „tady a teď“, na nichž se všichni společně podílíme. Některé změny probíhají skokově, další tušíme v delších časových úsecích. Jedním z časových úseků transformace, který je doprovázen vrcholovými momenty vývojových změn, je energie symetrického data 02. 02. 2020.

Jedná se o otevření chrámové předsíně portálu, který v okamžiku plného odhalení mnoha lidem otevře oči v souvislosti s vnímáním času. Spousta z nás si uvědomí, že dokonce i duše, která se v aktuálním pozemském čase neúčastní transformace přímo ve fyzickém těle, je přesto součástí vývojové časové linie Země a Sluneční soustavy. Podílí se neboli je zainteresovaná ve vesmírném „plánu“ transformačního vývoje člověka, podílí se na vývoji a zkvalitnění životního prostředí, na vývoji a zlepšení podmínek k životu. Podílí se na vývoji a rozkvětu Země společně s ostatními zainteresovanými bytostmi, a to v součinnosti se změnami, které probíhají na úrovni celé Sluneční soustavy. A to i přes veškeré zneklidňující pozemské hry, přes veškeré pozemské souvislosti, které se zdají být nešťastné, a které nedáváme do souvislosti s projevy progrese, s pokrokem, růstem a úspěšným vzestupem lidského vědomí. Spíše se zbytečně obáváme útlumu, zpětného postupu, úpadku civilizace, občas cítíme strach z návratu k dřívějším vzorcům myšlení a chování, jedná se ale jen o jakési podpůrné energetické vlnobití neboli o proces občasné regrese, která je nutná, aby nás neomylně vedla k probuzení a vyššímu uvědomění – co vlastně ve skutečnosti chceme, a hlavně proč to chceme. Děje se tak v součinnosti se všemi aspekty informační databáze evoluce na časové ose vývoje lidstva, ačkoliv pozitivní výsledek tohoto procesu není na první pohled patrný. Musíme brát v potaz, že okolnosti transformace vychází z nezkreslených informačních záznamů o historii lidstva na úrovni morfických a morfogenetických polí, a že ne každý člověk již našel způsob, jak z tohoto pole informací čerpat nové vědomosti.

Božská podstata existence neboli živosti, (nejen v měřítku individuální duše, ale i dalších přírodních a vesmírných bytostí), je multidimenzionální

Schopnost individuální duše expandovat vesmírným prostorem znamená profilovat v určité pozici živosti, související s mnohorozměrnou škálou projevů hmoty v multidimenzionálním vesmíru. Této své božské podstaty si je vtělená duše vědoma, ale člověk sám nemusí být s dimenzionálními rozměry vědomí Ducha spojeného s vědomím hmoty obeznámen v širších, kosmických souvislostech. Přesto každá vtělená duše sebe sama profiluje v různých dimenzionálních realitách, pokud se k tomu rozhodne prožívá duální životy a s každou svou duální duší je v nepřetržitém kontaktu. Dvojkové energie letošního roku nám budou tyto skutečnosti, týkající se nejen jedinečné mobility duše, na každém kroku připomínat. Každý člověk, aniž by to tušil, tak vytváří profil své osobnosti na více úrovních, přesto si je ve svém nitru vědom, že svým způsobem bytí dává tvar něčemu novému (budoucímu). Svým způsobem myšlení, jednání a rozhodování rozčleňuje vlastní osobnost napříč paralelními realitami. Na úrovni nočních snů „zaměřuje“ existence těchto paralelních realit, pohybuje se časem v horizontálním i vertikálním směru, a sám sebe potkává v mnoha podobách. Toto vše, ač to vypadá jako sci-fi, se v rámci transformace děje jak vědomě, tak nevědomě. Pokud se osobnost takto profiluje vědomě, přibližuje se celostnímu pojetí života, uvědomuje si proces transformace, celistvost tohoto procesu. Uvědomuje si schopnost duše integrovat a koordinovat svou existenci napříč časem a prostorem, dokáže sama sebe začlenit a zapojit do celostních projevů života nejen na hmotné, fyzické úrovni.

02. 02. 2020 - svátek Světla a zrcadlová symetrie významného data

Zrod galaktického člověka neznamená, že lidstvo ztratí vědomí, které již má, které získalo životními zkušenostmi, vzestupnými i sestupnými, všech individuálních duší. Nový formát lidského vědomí, člověka od nepaměti usilujícího o duchovní rozměr své osobnosti, projde světelnou bránou k nadvědomí, které je cestou k budoucímu „galaktickému životu“ bytosti nesoucí jméno člověk. Buďme proto hrdí na slovo či jméno čloVěk, které nás definuje napříč kosmickým věkem, časem i prostorem. Součástí této transformace je i věk počítačů, věk zrychleného přenosu dat, existence internetové sítě souvisí se zrychleným vývojem a procesem transformace. S tím vším souvisí nové segmenty informací, které skládáme jako dílky puzzle, pohybujeme se v různých výsečích informačního okruhu transformačních novostí. Všímáme si segmentace neboli tendence k vytváření různých skupin, které se sice názorově poněkud rozcházejí, ale přesto mají stejnou podstatu, stejnou nebo podobnou míru vlivu na zdárný průběh transformace. Tato členitost je přirozená, každý z nás má pouze dílčí nebo částečný přístup k informacím Zdroje, toto rozdělení na menší či větší části nebo skupiny není nic neobvyklého ani nepřekonatelného. Veškerá naše aktuální činnost v souvislosti s transformací je podporována na úrovni vesmírného Vědomí, v konečném důsledku veškerá naše snaha, (a veškeré informace o nás zaznamenané tady a teď na úrovni naší světelné aury), podporuje proces transformace a proces „návratu ke Zdroji“. Zdroj je zde míněn jako jakési super-vědomí, a pokud se naladíme na jeho notu, či spíše na jeho vesmírný notový part, pronikneme do nadvědomí a skrze pocit jednoty v absolutnu se staneme spoluhráči Zdroje, jimiž beztak jsme, ale dostatečně si to neuvědomuje.

Návrat ke Zdroji zde ale neznamená pouze prožitek nejvyšší blaženosti v božském absolutnu. Neznamená ani cestu zpět k „nicotě“ v podobě hromadného vzestupu, není cestou k vyvanutí života jako takového bez možnosti opětovného návratu individuálního vědomí do fyzického těla. Nejde ani o takzvané chvilkové nebo trvalé osvícení nebo o prožitek bezpodmínečné lásky v rámci různých náboženských nebo duchovních paradigmat. Jedná se o (nekonečné) tvarování komplexnějšího formátu člověka (každé individuality) v rámci objemu všech hodnot, které ve svém evolučním vývoji na „cestě ke světelnému Zdroji“ opakovaně získává ve své hmotné, fyzické podobě. Všechny zkušenosti duše v lidské podobě se v součtu transformují, skrze ústřední paměť vesmírného Vědomí, na vyšší úroveň galaktického člověka, tento proces „evoluce“ vede k celistvosti, k jednotě neboli k projevení božské – světelné – podstaty Existence. Tento proces je neodmyslitelně spjatý nejen s fyzickou podobou člověka, s jeho vývojem v inkarnačním prostředí planety Země, ale také se zkušenostmi získanými v prostředí jiných souhvězdí galaxie, které přesahují naší současnou individuální paměť. Bez zkušeností ve fyzickém těle na hmotné úrovni, pokud bychom návrat ke Zdroji považovali za konečný projev veškeré živosti, by Vesmír nebyl schopen jakékoliv existence, nebyl by schopen tvořivé expanze vesmírného světla nekonečným prostorem a veškerá individuální vědomí by nenávratně zanikla.

Nejsme uvězněni v jediné možné a neměnné kosmické hře, jen jsme ztratili původní (časový a vývojový) scénář, a proto si nepamatujeme, že jsme my sami přijali prožívání bytí v linearitě a trojrozměrném prostoru. Přijali jsme představu trojrozměrného prostoru, přijali jsme představu minulosti, současnosti a budoucnosti a získávání zkušeností v této struktuře běhu času. V běhu času jsme ale vytvořili silové modely řízení, vytvořili jsme představu spasitelského vzorce chování a tuto představu jsme žili a tím jsme dali původně magické svobodné vůli punc kolektivní iluze. Svou svobodu a povědomí o magické vůli člověka jsme odevzdali do rukou moci, která se naoko oblékala do „duchovního světelného roucha“, odevzdali jsme ji do rukou (bezduchých) elit, jejichž pomyslná pera přepsala původní kosmický scénář, kterým se nesla zdrojová esence rozvoje a rozkvětu života ve hmotnosti. Nyní ale máme možnost se k původnímu procesu rozvoje světelné esence života na hmotné úrovni navrátit, chrámová předsíň úspěšné transformace je již přístupná, ačkoliv se vnější jevy zadají být, a to díky strukturám vládnoucím světským médiím, chaotické a nepřehledné. My ale nedovolíme starým strukturám moci, ať už se ve vnějším prostoru odehrává cokoliv, aby nás zbavili lidských práv a vlivem strachu nás zahnali do kouta. Na úrovni duše si všechny iluze, vytvořené silovým modelem řízení lidských bytostí skrze moc a skrze neviditelnou podporu násilí, podporu chaosu a různých (zvrácených) patologií, dobře uvědomujeme.

Více v článku: Umění vidět svět „třetím okem“ karetního hráče

Pokud budeme aktuální svět vidět pouze a jen očima světských médií ovládaných bezduchou elitářskou mocí, bude nás sužovat ztráta světelného, božského vědomí, propadneme strachu a depresím, jakmile zavrhneme představu, že vše je jen hra, které se účastníme jako spoluaktéři – především na úrovni myšlenek, představ a emocí, které podporují jakýkoliv existenční strach. Představy jsou velmi mocné a tvořivé a média nás nutí, nejen slovem, ale i podpůrným obrazem, představovat si prostředí našeho světa jako nevlídné, temné a zrádné místo pro život. Například televizní obrazovka nás nutí ke ztrátě smyslu pro existenci na Zemi, v našem „vnitřním monitoru“ vznikají plastické obrazy neutěšeného stavu světa, které ale nemají se skutečnou realitou mnoho společného. Přesto na tyto živé obrazy a scény reagujeme pocity a emocemi, naše podvědomí však nerozeznává reálnou skutečnost od fikce a je tudíž snadno ovlivnitelné. My už ale víme, že strach ze špatných prognóz je motorem a potravou pro představitele moci, jejichž zažité ovládací manévry ztrácejí na síle, a proto se snaží predikovat cokoliv, co by jim napomohlo zvrátit úspěšný vývoj transformace lidského vědomí. Víme, že se kdykoliv můžeme spojit se svým vyšším já, a že nemusíme na hraně života balancovat podle pokroucené předlohy svobody a demokracie, víme, že se můžeme stát spoluautory předloh pro život ve zdravém světě, pro život v prosperitě na základě všech dobrých vlastností bytosti jménem člověk.

02. 02. 2020 - svátek Světla a zrcadlová symetrie významného data

Vyšší já, které simultálnně zažívá všechny naše (zároveň probíhající) životy, nemůžeme ničím překvapit, žádnou od srdce položenou otázkou. Vědomí vyššího já není omezeno lineárním časem, není omezeno minulým, současným a předpokládaným budoucím světovým děním, a tudíž zná odpovědi na všechny naše palčivé otázky, na které potřebujeme rychlé odpovědi. Pokud je čas z pohledu vyššího já iluzí, potom můžeme ovlivnit vše, co chceme vytvořit, nebo vše, čemu se rozhodneme uvěřit. Každá naše plodná myšlenka a pozitivní představa nového světa může podpořit sféru kolektivního vědomí, která má světelnou podstatu a je úzce spjata s energií Slunce. Řešením je uvědomování si stavu alfa, který již není ničím zvláštním a při troše pozornosti zjistíme, že na hladině této mozkové frekvence, která má několik hloubkových úrovní, setrváváme po většinu času, a že nás doprovází během běžných každodenních činností. Stav alfa, přestože anebo právě proto, že se jedná o stav mezi bděním a spánkem, podporuje veškeré naše tvoření, všechny naše záměry, proto je třeba si na myšlenky a představy spojené se strachem, v nestřežených okamžicích, dát dobrý pozor. Řešením je uvědomování si hlasu intuice, vnímání vnitřního průvodce a vedení dialogu se svým vnitřním hlasem, který nám ozřejmí vyšší souvislosti se světovým děním, a který nás povede k posvátnému prameni vědění nadčasového, vesmírného rozměru. Pro hlas intuice neexistuje lineární čas, pro duši neexistuje žádné předtím a potom, proto je setrvání ve stavu alfa cestou k absolutně svobodné vůli, kterou neohrozí žádné ničivé předpovědi – pokud jim díky nevědomosti neuvěříme.

Imbolc (též Hromnice) je pohanským svátkem Světla a ohně, plodnosti, naděje a růstu, očištění od všeho starého a je oslavou nových začátků

Imbolc oslavujeme s blížícím se koncem zimy, obvykle druhého února. Den se prodlužuje a zima je pomalu na ústupu, odkládá masku v podobě moudré stařeny, přichází krásná panenská bohyně Brigid, aby napomohla tmě a temnotě ke světlu. Imbolc je svátkem světel uprostřed času mezi zimním slunovratem a jarní rovnodenností – dalším významným bodem transformačních obratů. Světlo svící symbolizuje teplo a světlo vracejícího se Slunce. Pro letošní rok, který je silně ovlivněn dvojkovou energií, je období spojené se svátkem Světla portálem, který mimo výše řečeného, bude také součástí startovací čáry pro odhalování pravdy, odhalování krycích ovládacích manévrů a trvalé, nikoliv dočasné ztráty osobních masek, která bude podpořena výraznou lunární energií o pár dní později, za úplňku ve Lvu 9. 2. 2020. Tento úplněk bude propojen s energií (lvího) srdce, a proto, ať už zaznamenáme jakékoliv odhalování krycích manévrů nebo osobních masek, zachovejme klid a nerozčilujme se, nevydávejme zbytečnou energii, ať je zachováno naše duševní i fyzické zdraví.

Pro svou ochranu, ať už z jakéhokoliv důvodu, můžeme v den svátku Světla zapálit bílé svíce a v tichosti provést meditační očištění těla i mysli ponořením se do svého nitra. Očištění domova od negativních energií provedeme vykuřováním vonným kadidlem, zapalováním svící nebo vonných tyčinek. Zapalujeme lichý počet svíček. Svícen používáme se třemi, sedmi nebo devíti rameny. Sedmiramenný svícen představuje sedm světel čili sedm hvězd zvěrokruhu, sedm základních „plamenných“ center lidského těla (čakry). Svíce představuje světlo Slunce, světlo Ducha, pozitivní kosmickou energii. Světlo je nejčistším vyjádřením života, radosti a lásky, je vyjádřením hvězdného původu lidské bytosti. Hořící svíce je symbolem magického a harmonického prostoupení ducha a hmoty. Trpělivým soustředěním se na plamínek svíčky snáze dokážeme koncentrovat svou mysl a napojit se tak na světelnou energii vesmírného Vědomí. Až plamen světla svíce probudí oči duše, potom se napojíme na světlo spirituální a posuneme se do reality transformačních změn, do komfortní energetické zóny, která je otevřená každé duši, každé bytosti, každému člověku uvědomujícímu si sebe sama jako Zářivou Hvězdu nekonečného vesmírného Prostoru.

♥    ♥    ♥

Nula (potenciál)
Nula představuje vnitřní skrytou sílu, která se teprve ukáže – vypuknutí, třesk, kosmické vejce, spící hadí sílu. Nula je vším a zároveň ničím. Je chaosem, možností volby, nicotou, neodhaleným tajemstvím, zázrakem, tajným pokladem, skrytou skutečností. Nula poukazuje na nové začátky, zkušenosti a neomezený potenciál vesmírného tvoření. Značí nepřítomnost hmoty a proto je neomezená. Umožňuje nekonečné energii kdykoliv vstoupit do hmoty a rozvíjet její vlastnosti a kvalitu. Tvar nuly připomíná kruh, nemá začátek ani konec, symbolizuje nekonečno. Poslední tři planety také skrývají dosud nepoznané, jsou to planety nepoznaných tajemství, která teprve čekají na odhalení – Uran, Neptun, Pluto. Nula je vibračně spojená s Plutem.

V chaosu je skryt počátek všeho nového. Počátek stvoření světa, podle mnoha legend a mýtů vychází právě z chaosu, v kterém je skrytý řád. Chaotické dění v životě jedince či celé společnosti je předzvěstí zrození něčeho nového. Ne vždy musí nutně jít o znamení dramatu nebo katastrofy, může jít o velké změny směrem k pozitivnímu, ač jim může zmatek nebo drama předcházet.

Dvojka (sjednocení)
Dvojka spojuje a harmonizuje všechny protikladné principy, kontrasty, které se navzájem přitahují (pravda a lež, klad a zápor, buď a nebo, láska a nenávist). Je věčnou dualitou ve všem, co jest. Přesto je harmonií, vyrovnaností, semknutostí a skromností pokud se protiklady udržují v rovnováze. Je číslem paměti. Zdokonaluje a vyrovnává neúplnost, nastoluje spravedlnost a nestranná řešení, znamená symetrii. Dvojka je tím pádem také opozice, soupeření, napětí, konflikt. Stejně tak diplomacie, kompromis, nalezení rovnováhy a kreativity. Uvědomění si dvou stran jedné mince, sjednocení protichůdných zájmů. Sjednocení toho, co je nahoře a toho, co je dole, sjednocení živlu ohně a živlu vody. Naznačuje vzájemnou provázanost světa viditelného a skrytého, hmoty a ducha.

Inspirace: všechny elektronické i tištěné knihy Psychologie chaosu

Energie a hmota, stejně tak prostor a čas jsou dvě strany jedné mince. Dvojka vyjadřuje nikdy nekončící vývoj, pohyb nahoru, neustávající proměnu energie ve hmotu a naopak. Její vlastností je plodnost, proměnlivost, vyváženost. Podvojnost se odráží v podvědomí, které poskytuje informace vědomí, kdokoliv k němu zaměří pozornost. Naznačuje nám nebránit se propojení viditelného světa hmoty s neviditelným světem Ducha. Dvojka je intuitivní, tajemná a proměnlivá jako světlo Měsíce. Dualita ve své podstatě vede k jednotě, jde o věčný kruh, nekonečnou spirálu nekonečných možností. Dvojka představuje sjednocení energií muže a ženy, je spirálou věčné Kosmické Lásky.

Související články: Děti narozené od roku 2000 – proč jsou jiné?, Novoroční předsevzetí aneb umění splnit si přání, Laskavá a vědomá péče o duši je nejlepší ochranou osobního energetického pole 

02. 02. 2020 - svátek Světla a zrcadlová symetrie významného data

Diskuze


PŘEJETE SI PODPOŘIT PROVOZ WEBOVÝCH STRÁNEK FORMOU FINANČNÍHO DARU?