Čarovně neklidná síla Měsíce a vědomá imaginace

Chladná záře podzimního Slunce pohasíná a opona noci se zvedá, aby odhalila vibrační frekvence umožňující vstup do podvědomí. Předehra nočního dramatu se line utichající večerní přírodou. Noční představení začíná, na scéně se objevuje Měsíc v celé své kráse. Elegantní příchod stříbrného Měsíce způsobuje zjemnění sametové tmy a prohlubuje pocit nekonečna. Pluje v kulisách nočních oblak a celý září. Světelné efekty Měsíce způsobené pohybem oblak navozují magický dotek zneklidňujících energetických anomálií. Závan měsíčního svitu probouzí krajinu snů, do které se všetečná mysl s potěšením ráda navrací. S respektem ke všemu, co skrývají neviditelné astrální proudy, s respektem k projekcím nevědomých obsahů lidského nitra toužím být Lunou, na kterou se s tichým úžasem dívám. V tom okamžiku zvažuji rozhodnutí, zda přenechat kontrolu nad situací neviditelným silám vesmíru.

Smutné mystické stromy živené nebeskou rosou a lenivý potok upřeně hledí na Měsíc, jeho světlo vyniká magickou krásou a dotýká se lidského srdce. Zároveň ale platí, že stříbrné žezlo Měsíce rozvolňuje pečeti minulých inkarnací. Dotýká se srdce, které neinklinuje k zbabělým nápadům, emoce a emoční vlny, kterými je náhle zaplaveno, nepovažuje za primitivní. Mysl je prostá zneklidnění, pocity a emoce vnímá jako neutrální, příjemné nebo bolestné. Emoce vzedmuté z hlubin podvědomí úplňkovým světlem jsou portálem pronikání k vnitřní celistvosti. 

Čarovně neklidná síla Měsíce a vědomá imaginace

Úplňková energie podporuje umění vědomé imaginace

Obraz reality je vytvářen v mozku v souladu s přesvědčeními a zkušenostmi, v souladu s očekáváním. Nevědomé naprogramování způsobuje, že některé informace z vnějšího prostředí projdou filtrem a ke zpracování do mozku se nedostanou. Tyto filtry lze aktivovat k širšímu záběru informací například pozorností, zvýšenou vnímavostí, meditacemi, vědomou vizualizací. Vědomá, cílená vizualizace se záměrem, představivost nebo imaginace je tvůrčí stav, jenž je součástí ztělesnění životních tužeb, cílů, záměrů. Imaginace je jiný pojem pro představivost, fantazii, obrazotvornost, je tvořivou složkou lidské duševní činnosti. Imagine znamená domnívat se, předpokládat, pomyslet si, něco si namlouvat, snít. Nevědomá imaginace se vztahuje k ulpívání na minulosti, vztahuje se také ke strachu a obavám z budoucnosti. Úplněk může prohlubovat účinky nevědomé imaginace.

Nevědomá imaginace je součástí sebenaplňujících se očekávání. Čím více se v něčem utvrzujeme, tím snadněji tomu začneme věřit. Nevědomým způsobem vytváříme například programy sebedestrukce, které jaksi zakonzervujeme v informačním poli prostoru, kde jejich dlouhodobá existence zpětně působí na náš život. Tyto programy nemáme pod kontrolou, jejich energetický tok je nevyzpytatelný, působí v nich určitá sebeorganizace. Odolávat programu sebezničení, který jsme si v mysli a tím i v podvědomí nevědomky navolili vyžaduje vůli k činu. V podstatě jde o jakékoli činy, které nás povzbudí a pomohou rozšiřovat vědění o příčinách nejrůznějších obtíží. Jde o to naučit se životní energii přijímat jinak a vědomě navyšovat své vibrace. Proto je důležité nepromítat si špatné konce, nedávat energii myšleným dramatům, zvážit okolnosti problému, zvážit více možných řešení, poslouchat, co nám radí srdce.

Vedlejším efektem vědomých vizualizací může být to, že nám pomáhají vnímat různé souvislosti například tím, že se vědomě vnoříme do světa nikdy předtím nepoznaného. Mohou nám ukázat, co vše se může odehrát, než vejdeme do skutečného dění. Přesáhnout tvůrčí proces v rámci vizualizace znamená, že můžeme získat inspiraci, jejíž hodnota předstihuje to, co je, nastiňuje, co může být stvořeno, rozvazuje pouta stereotypního myšlení a chabé představivosti. Energii různých jevů zaznamenáme díky vizualizaci dříve, než se skutečně stanou.

Vědomá vizualizace nám pomáhá představit si (pozitivní) průběh nebo proces něčeho, myšlenkami se plně soustředíme na dané téma. Nejlépe deset minut dvakrát denně, nejlépe v klidném osamění, v místě, kde nás nebude nic rušit. Vizualizaci, která vyžaduje dobrou představivost a koncentraci, můžeme aplikovat na cokoliv. Každý den můžeme svou vizualizaci v různých detailech dotvářet, vylepšovat barvami, léčivým světlem, pocity a emocemi. Tvořivá vizualizace je pozitivním aktem víry, je vyjádřením dokonalosti daného procesu. Na energetické úrovni tak ovlivňujeme skutečný budoucí proces realizace záměru. Při každé vizualizaci dochází k energetickému posunu k cíli. K energetickému posunu v čase ale neupínáme svá očekávání, výsledky záležitosti, jež se vizualizace týká, se začnou objevovat i bez lpění na časovém rozhraní dosažení cíle.

Vizualizace produkuje energii, která se díky esencím vnitřního světla dostává do prostoru za hranice fyzického těla. Vizualizace, jakožto důsledný mentální proces, může probíhat podobně jako „vyprávění příběhu“, který prožíváme naplno, procítíme pocity i emoce, s příběhem související. Vizualizovat si můžeme například řešení situace, která vyžaduje odpuštění. Během vizualizace jsme sami k sobě pravdiví a autentičtí. Dostat se do kontaktu s emocemi je důležité, emoce radosti a nadšení mají silný tvořivý potenciál. Proces vizualizace by měl být završen dosáhnutím bodu naplnění, to znamená užít si okamžik, kdy je proces vizualizace završen příjemnými pocity. Působivá emoce, která podporuje záměr je úžas.

Informační pole prostoru obsahuje informace a vodítka pro vše, co potřebujeme k životu, pro vše, čeho si žádáme pomocí svých denních snů a řízených projekcí dosáhnout. Hmota je rychle vibrující zhuštěné energetické pole, kondenzovaná vesmírná energie proměněná v rozličné tvary. Vše ve vesmíru je založeno na principu vibrací. Představa je velmi jemná vibrace pohyblivého obrazu myšlenek. Kosmický tvůrčí princip se ve svém základu odráží v psýché člověka, které je schopno spirituálních vhledů. Napojením na tvůrčí sílu, na energii vyššího Já, dosáhneme kontaktu s aspekty jemnohmotné reality, se spirituálními dimenzemi bytí skrytými běžnému vnímání.

Zaujmeme uvolněný vztah k tomu, co má být představováno, vizualizováno. Pro tuto chvíli se vzdáme rozumového analytického myšlení. Strach z neúspěchu potlačuje dokonalost a podporuje zmatené představy. Soustředíme se, aby představa byla co nejdokonalejší, vynaložené úsilí by mělo být úměrné zamýšlenému záměru. Slábnutí vlivu vizualizace na energii záměru podpoříme opakováním, aktivně se během dne pohybujeme ve svých představách. V práci se záměrem platí, že víra a nepochybování je silnější než rozum, který nás přesvědčuje, že něco není možné.

Schopnost vizualizace si můžeme ověřit v jednoduchém experimentu. Představíme si myšlenku jako obraz a vyvoláme si představu věci, kterou máme rádi a pouhý pohled na ni nás vždy zahřeje u srdce. Může se jednat o drobný předmět, který aktivujeme záměrem a později použijeme jako amulet nebo talisman. Během vizualizace máme zavřené oči, jednak nejme rušeni okolními vlivy přijímanými zrakem a zároveň posilujeme vnímání ostatními smysly. Udržujeme představu zvolené věci a v myšlenkách ji zahalíme do oparu stříbrné a fialové barvy. Po chvíli si vizualizujeme stříbřitě fialový plamen nebo záři, která v obraze prostoupí námi zvolenou věc – předmět vizualizace. Stříbřitě fialový plamen je energií léčivého světla, rozpouští strach, harmonizuje. Amulet aktivovaný léčivým světlem získá funkci silného zářiče, jehož úloha spočívá v tom, že na úrovni jemnohmotného pole informací pracuje v náš prospěch (na nevědomé úrovni).

Představivost souvisí s bohatstvím vnitřních témat, se spontánním tokem vnitřních obrazů, souvisí s viděním života v jeho celistvosti, s intuicí a inspirací. Vizualizace a vnitřní projekce je způsob, „jak oživit věci“, jak překročit horizont možností a pravděpodobností. Osobní rituály podporují představivost a vůli, podporujeme jimi schopnost síly vlastní myšlenkové projekce. Fantazii necháme plynout a představíme si nějaký motiv, známé prostředí, oblíbenou krajinu. Tvoříme co nejvýstižnější obraz a zároveň námi vytvořené prostředí pozorujeme. Do tohoto světa přeneseme sami sebe a pohybujeme se v něm s rozvážnou jistotou. Necháme fantazii tvořit příběh, obrazy se v mysli vynořují spontánně. Jakmile se dostaví emoce, je docela možné, že do obrazu snění se zapojilo podvědomí. Formou hry s vnitřními virtuálními obrazy tvoříme svou potenciální budoucnost. A není to pouze o vizualizaci směřující k naplnění určitého hmotného požadavku. Vizualizace nám může pomáhat se zvládnutím strachu a obav.

Čarovně neklidná síla Měsíce a vědomá imaginace

Zatmění Měsíce přináší vnímavému jedinci hluboké vnitřní uvědomění a zasvěcení

Jedná se o magické období, kdy máme jedinečnou možnost napojit se na podvědomí (a kolektivní nevědomí), a uvědomovat si záležitosti, které nám znepříjemňují život z jiného, ryze vnitřního pohledu. Nebo se naopak můžeme oddat meditacím klidu, přemýšlet o životě RADOSTNĚ, napojit se na nadvědomí – vyšší Já, a čerpat z vesmírných informačních polí potřebné informace. V čase zatmění Měsíce zapalujeme svíce, vzdáváme tak hlubokou úctu a niternou oddanost bohyni Luně, pokud jsme naladěni také na spirituální oblasti lidské existence. Vzpomeneme na všechna přírodní božstva, žehnáme životu a děkujeme za vše, čeho se nám dostává, za nesmírnou duchovní lásku, kterou v sobě přes všechny nezdary nosíme. Uvědomujeme si trojjedinou sounáležitost Země, Měsíce a Slunce.

Když hluboký stín Země pohlcuje studené světlo Měsíce tak v tichu mysli meditujeme a vnímáme všemi smysly tuto zvláštní magickou událost.  Vědomí se významně posune na cestě transformace, tehdy jsme jen krůček od nalezení energetického portálu směrem k vyšší úrovni bytí. Zažíváme pocity velmi intenzivní, v podstatě se jim nebráníme a necháme je pouze vyjít ven, o nic jiného se nesnažíme. Ať už se jedná o pocity spokojenosti a lásky, nebo naopak o nechtěné či bolestné vzpomínky. V tuto chvíli je nám dána příležitost přijmout pozitivní vibrace, nebo se očistit od negativních energií. Citlivější jedinci mohou zažívat pocity a emoce přesahující rámec normálního chápání. Obtížnější je ta varianta, kdy se před námi odhalují vlastní stíny, tak jako Luna upadá (přechodně) v nemilost pohlcujícího stínu Země. Vnitřní vibrace, ať už jsou jakékoli, přejdeme v tichosti, chaotický vnitřní stín brzy zmizí a nové světlo přinese nové naděje. Není vhodné, v době zatmění Měsíce, přímo řešit žádná vnitřní ani jiná traumata. Stačí uvědomovat si skutečné vnitřní já se všemi, možná do této chvíle neodhalenými tvářemi. V tichosti si opakujeme, že ve světle příštích dnů uvidíme vše jasně a zřetelně.

Při úplném zatmění Měsíce, posvátné nebeské události, pozorujeme, jak přechází plynule – zrychleně jakoby všemi svými fázemi, kterými prochází vždy za dvacet osm a půl dne. K úplnému zatmění Měsíce dochází za úplňku, kdy se Země ocitne mezi Sluncem a Měsícem, kdy se všechna tři tělesa ocitnou v jedné přímce. Země pomalu přechází přes kotouč Luny a kousek po kousku ukrajuje z její tajuplné krásy. Tento okamžik je příležitostí k očištění a odpoutání se od minulosti a od záležitostí uložených v podvědomí. Vědomě se přibližujeme vnitřní duchovní energii.

V čase zatmění Měsíce neexperimentujeme pokud nás ovládá strach

Různé atmosférické anomálie v nás mohou spustit samovolný proces regrese. Obzvlášť v čase zatmění Měsíce, kdy může dojít k „zatmění mysli“, jsme opatrní a neprovádíme žádné mentální experimenty. Snadno se nám může stát, že se „zapleteme“ s nežádoucími astrálními proudy. Energie Měsíce nemizí s ranním kuropěním, ještě dlouho v nás zanechává pocity a dojmy, které v nás úplněk vyvolal, to, co zůstane nezpracováno se přesune do podvědomí. Ponor do nitra je podobný ústupu hladiny moře za úplňku, trvá sice jen krátký čas, ale zcela odhaluje mořské dno, podobně jako úplněk odhaluje obsah našeho podvědomí, což může být doprovázeno krátkodobým a nevysvětlitelným odlivem životní energie.

Intenzita daného prožitku může být způsobena tím, že vše probíhá v jediném okamžiku, dle kvantové teorie se různé reality překrývají. Tak jako se propojují, překrývají a vzájemně prolínají reality minulých životů. Během samovolně spuštěné regrese prožíváme útlum vědomí, ústup mimo přítomný okamžik, vybavuje se nám zpětný vývoj, okamžiky vývojových zvratů. Během návratu k dřívějšímu stavu, k více či méně vyspělému jednání, chování a prožívání, jsme svědky přehlížených detailů vlastních vzletů nebo úpadků, kterých jsme si v dřívějších okamžicích tady a teď nebyli vědomi. Objevujeme příčiny různých životních ztrát, příčiny úpadků rozvinutých schopností a dovedností. Znovuobjevujeme dřívější formy myšlení, chování a jednání, a jasně vidíme vliv na prožívání složitého životního období. Regrese je o vnitřním sestupu na úroveň dřívějšího vývojové období, od současného věku do dětství, do prenatálního období, do minulého života. Představuje zpětný postup vzpomínkami od současnosti do minulosti, jedná se o pomalý a citlivý návrat k dřívějším prožitkům. Regrese může zasáhnout do psychiky osobnosti, proto je nutný citlivý přístup.

Zkoumání informací z minulých životů není pro náš současný život bytostně důležité, obdržené informace mohou někomu, kdo má sám se sebou problémy, spíše přitížit než být nápomocné. Tento proces v nás může proběhnout, aniž bychom o něj usilovali, například během retrográdního pohybu nebeských těles, jenž se ukazuje v predikci osobní astrologické mapy. Podobně jako energie úplňku působí na lidské vědomí sluneční erupce, kdy se uvolní velké množství energeticky nabitých částic (fotonové vlny). Atmosférické anomálie mají vliv na probuzení vzpomínek z hlubokých vnitřních dimenzí, na zesílení energie našich myšlenek a tím i na budoucí fyzickou realitu, na to, co bude do našeho života promítnuto. Zvláštní atmosférické poruchy umožňují vyladit se na frekvence, které překlenují různé dimenze a díky nimž překonáme čas a prostor. Můžeme být svědky různých záhad, vidět možné budoucí děje, je dán prostor spontánní inspiraci a tvůrčím průlomům.

Měsíc je především symbolem ženství. Mystická nebo cyklická paní Luna, královna podsvětí nebo vládkyně noci se projevuje v energiích měsíčních bohyní. Postavy měsíčních bohyní jsou nedílnou součástí astrálně mentální, informační lunární sféry. Tuto sféru můžeme označit za subtilní a zároveň silovou, je prchavá a přitom rafinovaná, a v důsledku toho nesnadno rozpoznatelná. Například měsíční bohyně Hekaté se zjevuje ve třech podobách, ráno panna, v poledne zralá žena, večer stařena. Ženský princip, dynamickou, plodivou a realizující sílu je obtížné si podmanit – je nezkrotná a divoká jako příroda. Ženský aspekt vesmírné energie tvoří i nechává zanikat a tím udržuje v harmonii vesmírné a přírodní síly. Prvotní materie, pralátka, z níž je stvořen vesmír, je považována za ženský aspekt síly umožňující existenci života. Zrcadlí se v prameni veškerého života, je stále aktivní v celém vesmíru, na úrovni makrokosmu i mikrokosmu.

Čarovně neklidná síla Měsíce a vědomá imaginace

Diskuze


PŘEJETE SI PODPOŘIT PROVOZ WEBOVÝCH STRÁNEK FORMOU FINANČNÍHO DARU?


error: Obsah je chráněn autorským zákonem.